Vedoucí pracovníci akvizičních oddělení veřejných i odborných knihoven si pravidelně poznamenávají do kalendáře květnový nebo červnový termín pro cestu do Kladna na akviziční seminář. Letošní rok však organizátoři, jimiž jsou z pověření Sdružení knihoven ČR již tradičně dvě vědecké knihovny - Středočeská vědecká knihovna v Kladně a Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem, akviziční seminář uspořádali mnohem dříve a nikoliv v Kladně. Využili totiž nabídky liberecké knihovny, aby se 14. ročník akvizičního semináře stal jednou z mnoha doprovodných akcí Veletrhu dětské knihy. Pozvali proto akvizitéry do prostor Krajské knihovny v Liberci již v březnu.

Seminář zahájila 11. března 2004 ředitelka kladenské knihovny dr. Jiřina Bínová-Kádnerová a zdůvodnila zaměření semináře na akvizici dětské literatury zaměřením veletrhu. Zároveň upozornila na článek Alice Horáčkové "Vydat knihu je snadné" otištěný v Mladé frontě dnes 9. března 2004, v němž se objevil i údaj určitě zajímavý pro akvizitéry dětské literatury. V roce 2003 sice počet vydaných titulů dosáhl rekordní výše 16481 titulů, ale podíl beletrie a dětské literatury se snížil v poměru k odborné literatuře.

Po této informaci se ujal slova tradiční moderátor (autor těchto řádků) a představil prvního referujícího. Byla jím mgr. Ivana Hutařová z Ústavu pro informace ve vzdělávání Národní pedagogické knihovny Komenského v Praze. Osobitě představila Sukovu studijní knihovnu pro mládež, která byla založena v r. 1919 a je doplňována všemi tituly literatury pro děti a mládež (včetně nezměněných vydání), které vydávají česká nakladatelství. Zmínila akviziční zdroje, které při práci využívá (databázi DVT, kterou buduje Svaz českých knihkupců a nakladatelů, zkritizovala pro absenci produkce nakladatelství Albatros za rok 2004), a odhadla, že v průměru ročně vychází kolem 600 titulů literatury pro děti a mládež od zhruba 50 nakladatelství. S výjimkou nakladatelství Axioma, Čtyřlístku a donedávna Albatrosu neexistují nakladatelství, která by se specializovala na vydávání dětské literatury. Díky službám Sukovy knihovny pro nakladatelství (rešerše apod.) získávají do fondu některé publikace se slevou.

Na ni navázala rozborem informačních zdrojů pro akvizici dětské literatury Jana Lichtenbergová ze Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem. Počet nakladatelství vydávajících dětskou literaturu stanovila na 251 pomocí zkratky JUV v poli Zaměření v adresáři NAK na webu Národní knihovny ČR. Protože však řada takových nakladatelství pouze deklaruje úmysl vydávat dětskou literaturu a ve skutečnosti ji nevydává vůbec nebo jen sporadicky, zaměřila se v rozboru jen na 54 nejvýznamnějších nakladatelství dětské literatury. Z nich 49 nakladatelství plní nabídkovou povinnost prostřednictvím Knižních novinek, 24 nakladatelství prostřednictvím Nových knih (obě periodika současně využívá 20 nakladatelství a ani jedno, periodikum dvě nakladatelství – Skarabes a Sid & Nero). Důležitým zdrojem jsou i ediční plány (ústecká knihovna je však dostává jen asi od 25 nakladatelství), písemné nabídky zasílané na adresu knihovny či webové stránky. Těch našla přednášející pouze 34, ale v některých případech jedna stránka sloužila pro více nakladatelství. Jejich kvalitu zhodnotila nejen podle aktuálnosti a úplnosti bibliografických údajů potřebných pro akviziční činnost, ale i podle toho, zda se v obchodních podmínkách nezapomnělo na knihovny (z tohoto pohledu si pochvalu vysloužila nakladatelství Infoa, Librex, Parta a Alpress. Závěrem zmínila i periodika v elektronické podobě (Knihy 2004) či databáze, v nichž se najdou údaje z dříve uvedených periodik (Knižní novinky, Nové knihy přes JIB, O.K.).

Blok referátů zaměřených na akvizici dětské literatury z pohledu knihovníků zpestřilo vystoupení Boženy Blažkové ze Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové. Ta se zabývala problémy školních knihoven, z nichž zejména jedna z jejich složek (žákovská knihovna) by měla být systematicky doplňována dětskou literaturou. Důvodem, proč se tak neděje, není jen nedostatek financí, ale i absence přehledu o vycházející literatuře, nedostatečná orientace ve fondu nejbližší veřejné knihovny, málo kontaktů na nakladatelství a chybějící knihovnické vzdělání učitelů, kteří mají školní knihovny na starost. Do jisté míry by mohla pomoci užší spolupráce s knihovníky z dětských oddělení i v loňském roce ustavený Klub školních knihoven SKIP. Je potěšitelné, že je snaha řešit problémy školních knihoven a že způsob řešení uvádějí některé krajské koncepce, např. Koncepce rozvoje a spolupráce knihoven Královéhradeckého kraje na období 2003-2005.

Program po přestávce byl zaměřen na diskusi akvizitérů se zástupci nakladatelství vydávajících dětskou literaturu. Nabídky přijet za akvizitéry do liberecké knihovny využila pouze Jana Růžičková z nakladatelství Albatros, Ivana Pecháčková z nakladatelství Meander, Stanislav Kadlec z nakladatelství Egmont, Soňa Samková z nakladatelství SPN - pedagogické nakladatelství a ing. Ludmila Kořenářová zastupující tři nakladatelství (Fortunu, Kartografii a nakladatelství České geografické společnosti). Někteří hovořili o dosud vydaných publikacích, jiní prozradili, které nové tituly chystají. Všichni však slíbili knihovnám množstevní slevy. V případě Meanderu sice přesná výše slev nebyla vyřčena, ale nakladatelství Albatros potvrdilo knihovnám 28 procentní slevy, Egmont slevu o jedno procento nižší než Albatros, SPN, Kartografie, Fortuna i ČGS pak shodně slevu ve výši 20 %.

Se 42 účastníky semináře se na závěr rozloučila jak kladenská ředitelka, tak i za hostitelskou knihovnu vedoucí útvaru doplňování a zpracování fondu mgr. Dagmar Sýkorová. Ta nabídla nejen exkurzi po knihovně, již řada akvizitérů ráda využila, ale též je vybídla k návštěvě Veletrhu dětské knihy na libereckém Výstavišti.