Výsledky semináře Pořádání znalostí 1999
Seminář formálně a částečně i svým zaměřením navazoval na předchozí odborné akce Tezaurus `97 a Tezaurus `98, na rozdíl od nich však zahrnul nejen poměrně úzce vymezenou problematiku deskriptorových selekčních jazyků, ale i celou oblast selekčních jazyků, pořádání informací a pořádání znalostí. Problematiku pořádání znalostí se snažili jednotliví přednášející uchopit z různých úhlů pohledu a na velice odlišných úrovních: na semináři odezněly teoretické i praktické příspěvky věnované nejrůznějším tématům. To přispělo k různorodosti obsahové náplně semináře, která umožnila účastníkům semináře seznámit se s různými aspekty a přístupy k pořádání znalostí, což však na druhou stranu znesnadnilo hledání jednotícího východiska či společných otázek pro diskusi.
Příspěvky lze přes jejich různorodost rozdělit do pěti hlavních oblastí:
- teoretické otázky pořádání znalostí a informační věda (Schwarz, Pálka/Hanzlíková)
- informační systémy a zpracování dat (Jonák, Balíková)
- organizace duševní a informační práce (Pálka/Papík, Potáček, Špála, Kadlecová)
- technologické aspekty vyhledávání informací (Kastl, Houdek)
- spolupráce v oblasti pořádání znalostí (Schwarz)
Teoretické otázky pořádání znalostí a informační věda
Seminář se konal pod názvem "Pořádání znalostí" a většina přednášejících tohoto pojmu ve svých projevech používala. O jeho terminologický výklad se pokusil v diskusním příspěvku Epistemologické modely informačních pojmů a procesů, založeném na již dříve publikované práci, Josef Schwarz, který poukázal na vágnost pojmů znalost/informace/data a možnosti jejich adekvátnějšího uchopení na základě teorie poznání aplikované v informační vědě. Pořádání znalostí je pak takové pořádání informací, které vede k efektivnějšímu transferu a využití znalostí prostřednictvím umělých informačních systémů.Řadou dalších teoretických problémů spojených s pořádáním znalostí se ve své mnohovrstevnaté přednášce zabýval Peter Pálka. Východiskem přístupu P. Pálky byla změna paradigmatu informační vědy, jejíž dopad pak sledoval v dílčí oblastech informační činnosti na příkladech základních kategorií informační vědy, selekčních jazyků, obsahové analýzy, odborného vzdělávání a dalších problémových okruhů. Zaměřil se především na potřebu, účel a poslání pořádání znalostí ve vztahu k vývoji v oboru. V navazujícím koreferátu Lenka Hanzlíková přehledně shrnula nejnovější poznatky z oblasti obsahové analýzy.
Informační systémy a zpracování dat
Zdeněk Jonák v přednášce Inteligenční úroveň dokumentografických a faktografických systémů uvedl možnosti využití nástrojů formalizace znalostí na základě strukturace textu a tvorby znalostních ("hermeneutických") jednotek. Konkrétní řešení demonstroval na příkladu "inteligentních" textových editorů, které pracují s pokročilými technikami pro správu segmentů a prvků textu.Poměrně obsáhlý příspěvek Marie Balíkové Univerzální věcné pořádací systémy - téma pro 21. století? nezahrnul pouze otázku možnosti vzniku a využití univerzálního selekčního jazyka, ale i předpoklady pro jeho technickou realizaci na úrovni moderních informačních systémů založených na implementaci internetových (webových) technologií. M. Balíková prezentovala problematiku v celé její šíři, od teoretických otázek až po aktuálních stav problematiky v Národní knihovně ČR, na velice na podrobné úrovni s četnými příklady a nastínila řadu dílčích otázek.
Organizace duševní a informační práce
Peter Pálka a Richard Papík ve svém vstupu Sémantické mapy jako nástroj řešení problémů a vyhledávání znalostí představili sice ne zcela novou, ale efektivní techniku duševní práce založenou na sémantických (myšlenkových) mapách. Tato technika slouží pro přehledné zachycení a zobrazení struktury řešené problematiky a umožňuje nalézat vazby a vztahy, které nejsou vždy zcela zjevné při lineárním popisu systémů. Oblast využití sémantických map není omezená, jedná se o univerzální techniku.V přednášce Informační technologie - nástroj vysokoškolského studia Jiří Potáček na příkladu knihovny Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně poukázal na formy a rozsah využití informačních zdrojů zejména s ohledem na práci vysokoškolských studentů s těmito zdroji.
Tematicky navazujícím příspěvkem byla přednáška Milana Špály Pořádání vědeckých, profesionálních a osobních údajů ve výzkumu, ve které účastníky zevrubně seznámil se smyslem a základními metodami tvorby osobní bibliografické (znalostní) databáze, zejména s přihlédnutím k práci studentů na vyšších stupních studia a vědeckých pracovníků.
Ivana Kadlecová se ve svém obecněji zaměřeném příspěvku Informace pro vědu ke konci tisíciletí zamýšlela nad vývojem informačních technologií v posledních zhruba 20 letech, který podstatných způsobem změnil nejen možnosti přístupu k vědeckým informacím, ale také i techniky a metodiku práce s informacemi. To ovlivnilo i způsob, jakým získávají a zpracovávají informace vědečtí pracovníci, a přispělo ke zkvalitnění jejich práce a vědeckých výsledků.
Technologické aspekty vyhledávání informací
Jan Kastl v přednášce se sugestivním názvem Lze uspořádat znalosti s technickými a pravopisnými chybami? upozornil na často opomíjenou problematiku kódování českých znaků, jejich řazení a obecně schopnost informačních systémů pracovat s rozšířenou znakovou sadou.Aleš Houdek (Různé způsoby hodnocení relevance vyhledaných dokumentů ve vyhledávacích strojích) podrobně vysvětlil způsob fungování internetových vyhledávacích strojů (search engines), zejména indexace a vyhledávání dokumentů a různé možnosti hodnocení jejich relevance s příkladem systému založeném na citační analýze hypertextových odkazů (Google).