Na Pražském hradě byla zpřístupněna výstava "ladislav sutnar ------- Praha -------new york ------- design in action" (blíže viz http://www.sutnar.com), která poprvé připomíná v ucelené podobě Sutnarovu celoživotní tvorbu a vývoj jeho všestranné umělecké osobnosti. Ladislav Sutnar (1897-1976) je považován za jednoho z průkopníků moderního designu. Ač u nás zůstavá plzeňský rodák dodnes širší veřejnosti málo známým, na tomto poli dosáhl světového uznání.

V době působení Ladislava Sutnara v Československu ve 20. a 30. letech byla škála jeho umělecké činnosti značně široká. Připravoval návrhy hraček, byl autorem scénických úprav pro Národní divadlo, stál u realizací mnoha reprezentačních výstav československého umění v zahraničí, připravoval volební kampaně a řídil Státní grafickou školu v Praze. Dodnes můžeme ocenit jeho typografické návrhy knih, které vydávala Družstevní práce. Sutnar vycházel ve svých návrzích z přesvědčení, že především v jednoduchosti spočívá krása. Zároveň dokázal nabídnout nezvyklé využití písma, fotografie i barev. V rámci spolupráce s Družstevní prací navrhoval i užitné předměty určené střední vrstvě (známý je například čajový servis z varného skla, kávový servis z porcelánu). Jeho funkcionalistické jídelní soubory, nádoby a textilie se objevovaly v běžných českých domácnostech. Všechny jeho návrhy lze charakterizovat výrazem "čistý design", vynikající tvarovou čistotou a jednoduchostí.

Po okupaci Československa v roce 1939 odešel do Spojených států, kde se začal věnovat informačnímu designu. Tam navázal spolupráci se studiem Studio Composing Room, v němž se sdružovali zejména příslušníci tehdejší avantgardy. Dva roky poté nastoupil do firmy Sweet´s Catalogue Service zpracovávající obchodně-technické katalogy zejména v oblasti architektury a stavebnictví. Sutnarův přínos spočíval ve schopnosti zobrazit sdělované informace jednoduše, abstrahovat vše nepodstatné a přitom okamžitě upoutat pozornost čtenáře. Tohoto charakteristického znaku jeho návrhů není dosaženo opominutím mnohých vlastností prezentovaného, nýbrž je výsledkem vědecké práce, které se intenzivně vedle své praxe u Sweet´s Catalogue Service věnoval. Ve svých návrzích využíval poznatků z optiky a psychologie tak, aby klient (lépe řečeno divák) sdělení snadno vnímal a zpětně se v něm orientoval. Dokázal vybrat vždy pouze základní prvky a ty pak hierarchicky uspořádat. Jako základní nástroje komunikace používal geometrické obrazce, čáry, využíval psychologických efektů jednotlivých barev. Často se setkáme s interpunkčními znaménky (dvojtečkami, vykřičníky, čárkami), které nazývá "značky vizuálního provozu". Výsledkem byla účelná komunikace informací v přehledné a věcné formě. V této souvislosti není bez zajímavosti, že L. Sutnar se zasloužil o zásadní změnu v grafickém uspořádání amerického telefonního seznamu - předvolbu opatřil závorkami.

Sutnar dával přednost grafické formě komunikace i při sestavování vlastních publikací. Jeho knihy upřednostňující imaginativní formu sdělení jsou tedy plné názorných obrázků, tabulek a grafů. V jeho případě byla tato forma sdělení snazší i vzhledem k jeho nedokonalým znalostem angličtiny. Ve spolupráci se svým zaměstnavatelem Knudem Lönberg-Holmem, původem z Dánska, vydal již po dvou letech působení v tomto oboru první didaktickou knížku o grafickém designu "Controlled Visual Flow" (Cílený vizuální tok). V ní formuloval mj. principy plynulého vizuálního toku, vycházející z přirozeného pohybu oka: dominantní charakter pravého horního rohu, důležitost výchozího i koncového bodu vizuálního toku, důležitost prázdné plochy, vizuální dominance, optická zajímavost, koordinovanost prvků, integrace prvků. Zvláštní pozornost si zaslouží další společné dílo L. Sutnara a K. Lönberg-Holma "Catalog Design Progress", v níž shrnují zásady své tehdejší práce: "Funkcí průmyslového katalogu je zprostředkovat volbu výrobku tak, že uživateli nabídne vyhledávací nástroj, který odráží uživatelův přirozený způsob získávání a porovnávání požadovaných informací. Úkolem designu katalogu je tento stále složitější tok informací o výrobcích zjednodušit pomocí výrazných optických prostředků a logicky uspořádané struktury informací." Dalším významným dílem, které zaslouží zmínku, je "Visual Design in Action" (1961). Byl jedním z prvních, kdo se zabýval grafickými prezentacemi, nicméně jeho názory a metody můžeme dodnes považovat za obecně platné. Jeho tvorba se může stát užitečným studijním materiálem pro současné grafiky a tvůrce softwarového a internetového designu. V době enormního nárůstu informací ve všech oblastech lidského života se navíc jednoduchá, precizní a jasná sdělení stávají nezbytností.

Od grafického designu sloužícímu propagaci zboží je již jen krůček ke zpracování všech grafických materiálů jedné firmy jakožto součásti firemní identity. Rozvinul tak své schopnosti, kterými upoutal pozornost odborné veřejnosti již v předválečném Československu. Jeho nejznámější komplexní návrh grafických prezentačních materiálů byl určen pro švédskou firmu Addo-x (prodejce kancelářské techniky v USA). Již v polovině minulého století tedy propagoval dnešní trend budování tzv. "corporate identity".

Výstavu připravilo Umělecko-průmyslové museum v Praze ve spolupráci se Správou Pražského hradu. V Jízdárně Pražského hradu si ji můžete prohlédnout až do 26. října 2003 denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin. Nejen pro obdivovatele Sutnarova díla, ale i pro všechny zájemce o moderní design a užité umění je určena reprezentativní monografie (vyd. Uměleckoprůmyslové museum a Argo, 2003. 389 s.), graficky upravená v Sutnarově stylu, která slouží také jako katalog k této expozici.

Výběrová bibliografie:
SUTNAR, L., LÖNBERG-HOLM, K. Catalog Design. New York : Sweet´s Catalogue Service, 1950.
SUTNAR, L. Design for point of sale. New York : Pellegrini and Cudahy, 1952.
SUTNAR, L. Package design : the force of visual selling. New York : Arts, 1953.
SUTNAR, L. Visual design in action : principles, purposes. New York : Hastings House, 1961.
SUTNAR, L. Transport : next half century. New York : Canterbury Printing, 1950.