Taky jste si říkali: "Už aby to bylo!"? Taky jste měli takový zvláštní pocit? Já se přiznám, že ano. S přibývajícími slunečními paprsky a krátící se nocí - neklamnými to znaky májových dnů - se objevilo takové zvláštní šimrání v břiše, myšlenky čím dál častěji odbíhaly od běžných (často i pracovních) povinností a oči ulpívaly na těch kolonkách v kalendáři, v nichž bylo už několik měsíců velkým tiskacím písmem vepsáno to magické slovo: INFORUM. Ano, myslím, že mnozí z vás uznají, že se toto setkání stalo nedílnou součástí, dalo by se možná říci i mezníkem v našem profesním roce (viz P. S.). Tedy INFORUM 2003 přišlo, příjemně a hladce proběhlo a teď v nás všech doznívají slova našich milých kolegyň a kolegů, kteří se s námi podělili o své nápady a zkušenosti a stali se tak součástí té vlny inspirace, která nás unaší vždy ještě několik dalších měsíců.

Dovolte mi teď zaměřit se podrobněji na sekci, kterou jsem já osobně velmi napjatě očekávala, a to na sekci věnovanou roli informačních pracovníků ve vzdělávání. Toto téma zatím vyplňuje naprostou většinu mého, zatím pravda velmi krátkého, knihovnického života, a proto jsem se těšila na nové přístupy, pohledy z neobvyklých úhlů a zkušenosti kolegů, kteří v této oblasti už ušli delší kus cesty a jak se zdá, tak i tím správným směrem. Středeční dopoledne v posluchárně D naplnilo má očekávání. Ani velmi výkonné klimatizaci se nepodařilo ochladit atmosféru, která zde vznikla díky Svatopluku Riegerovi, jenž celou sekci řídil, všem přednášejícím i publiku, a která byla velmi vstřícná a "naslouchající".

Sdělení samotná tak, jak byla řazena za sebou, představovala velmi zajímavou směs předmětů zájmu i přístupů k řešení jednotlivých problémů. Důležité bylo však to, že se už vůbec neřeší, zda je jedním z aspektů role informačních pracovníků i ten aspekt vzdělávací, ale jak se této části našeho poslání co nejlépe zhostit. Zároveň je zřejmé, že se začínáme shodovat na terminologii. Počítačovou gramotnost již jednoznačně oddělujeme a nepoužíváme tento termín jako synonymum gramotnosti informační, což jednoznačně vyplynulo s příspěvku Pavla Komárka (Centrum internetu, Brno) i Jiřího Potáčka (MZLU, Brno). Zdá se, že zdomácněl i temín informační výchova, resp. informační vzdělávání (viz příspěvky Márii Melekové ze SVK v Bánské Bystrici, Ludmily Tiché z FSI ČVUT a Jiřího Potáčka).

Velký důraz byl tentokrát kladen na prvky e-learningu a možnost jejich využití právě v infomační výchově, ale nejen v ní (viz příspěvky Pavla Samce z Policejní akademie v Praze a Pavla Kasala z 2. LF UK). K mé velké radosti se přednášející shodli na tom, že úplně čistý e-learning není tou správnou cestou, a že bychom opravdu měli spíše využívat některé jeho prvky a nástroje a přitom si zachovat kontakt se studenty i ostatními uživateli. Skoro by se nabízelo použít pojmu "e-learning s lidskou tváří", ale asi bychom měli radši vymyslet jiný vhodnější termín. V každém případě se však toto téma bude nad námi již trvale vznášet, stejně jako je tomu s problematikou celoživotního vzdělávání (CŽV) a naší úlohy v jeho naplňování, která byla jedním z hlavních témat už v roce 2002.

Letos CŽV vzdělávání proniklo velmi silně i do čtvrteční sekce o medicínských informačních zdrojích. Příspěvky věnované informační výchově na vysokých školách se lišily zaměřením na různé cílove skupiny. Jiří Potáček mluvil o nezbytnosti takovéhoto typu vzdělávání pro učitele, Ludmila Tichá nás inforovala o úspěšně dokončeném online kurzu Informační výchovy pro studenty na ČVUT. Spolu s informací Petra Klána (Ústav informatiky, AV ČR) o zajímavém projektu specializované učebny pro výuku studentů na Univerzitě v Pradubicích nám tak byly předloženy důkazy, že to jde. Škoda jen, že v publiku neseděli vysocí představitelé našich vysokých škol, na jejichž rozhodnutí často ztroskotají některé naše snahy. Ale buďme optimisté. Já věřím, že závěry, které v této oblasti z letošního Infora vyplývají, opět trochu vylepšily startovací pozici pro jednání nám, kteří ve svých knihovnách nejsme ještě zdaleka tam, kde naši kolegové - přednášející. Jim všem, stejně jako Albertině a celému organizačnímu výboru děkuji a těším se na příští rok. Jen ještě nemám kalendář, do kterého bych si to zapsala...

P. S.: S několika kolegy jsme se navzájem přistihli, že když si plánujeme práci, tak občas nevědomky používáme pojmů jako "před Inforem" a "po Inforu". Myslím, že dalších poklon pořadatelům ani není třeba :o)