Časopis Ikaros otevírá novou rubriku, jejímž cílem je mapovat současnou situaci v knihovnách a dalších informačních institucích postižených povodní v srpnu 2002. Rozsah škod způsobených srpnovými záplavami nemá historickou obdobu a náprava do původního stavu je dlouhodobá záležitost vyžadující velké úsilí a vytrvalost. Chceme proto dát prostor přímo postiženým knihovnám, aby popsaly, jak se vyrovnávají se škodami, jaké se jim dostalo pomoci, co je ještě čeká, než budou alespoň částečně odstraněny následky povodní.

Články v rubrice mají nejen informovat o současném stavu v zaplavených knihovnách, ale i uvádět na pravou míru původní informace o škodách, které byly v řadě případů nepřesné a které se podařilo specifikovat teprve v průběhu odstraňování následků škod.

V první řadě budeme oslovovat knihovny, jejichž fond byl úplně či z větší části povodní zničen a které zaznamenaly i další velké hmotné ztráty; v březnovém čísle se dočtete o osudu Městské knihovny v Kralupech nad Vltavou, jejíž fond byl zničen z více než 60% a původní odhad celkových škod představoval 16 mil. Kč; dubnové číslo je vyhrazeno pro Husovu knihovnu v Modřanech, která přišla zhruba o třetinu fondu a celkové ztráty představovaly více než 5 mil. Kč.

Přestože zde mluvíme především o knihovnách, je třeba uvést, že největší ztráty z hlediska rozsahu i informační hodnoty nepostihly knihovní fondy, ale fondy řady archivů, které obsahovaly jedinečné, nenahraditelné dokumenty a které na svou technicky komplikovanou záchranu teprve čekají.

Články v rubrice, připravované většinou přímo poškozenými knihovnami, budou obsahovat především tyto informace:

• důvod a rozsah škod způsobených povodní
• informovanost knihovny během povodně o reálné situaci a příp. o možnosti zachránit fond a další majetek knihovny
• postup knihovny během povodně a bezprostředně po ní
• strategie obnovy knihovny
• jaká pomoc byla po povodni nejúčinnější, jaká pomoc je potřebná nyní
• jak by měl vypadat ideální způsob ochrany fondu a jeho záchrany během povodní

V rubrice chceme dát prostor všem postiženým knihovnám a dalším institucím, které budeme postupně oslovovat, případně prosíme zájemce, aby se sami obraceli na e-mail schwarz@ikaros.cz.

Na závěr dlužíme vysvětlení názvu rubriky, Český fénix. Přestože má bájný pták fénix více co do činění s ohněm než s vodou - podle mýtů se každých 500 let ve svém hnízdě sám spaluje a z popela se opět sám rodí - je především symbolem nesmrtelného života. Z obrazného popela, doslovně spíše z vody, nyní vstávají některé české knihovny a informační instituce a začínají svůj nový, v řadě případů doufejme i lepší život.