Motto:
Virtuální souborné katalogy závisejí na spolupráci technologií,
reálné souborné katalogy závisejí na spolupráci lidí.

Úvod

CASLIN - Souborný katalog ČR (dále jen souborný katalog) je národní centralizovaný heterogenní souborný katalog, což v praxi znamená, že do jedné databáze shromažďuje záznamy o dokumentech českých a moravských knihoven, které používají různé knihovní systémy. Od roku 2000 je provozován ve vlastním systému s názvem CUBUS, který plně reflektuje potřeby správy a provozu právě takového typu souborného katalogu.
Rozběh českého národního souborného katalogu byl jedním z konkrétních výsledků projektu CASLIN (Czech and Slovak Library Information Network) [7]. V rámci realizace projektu CASLIN v letech 1993-1995 byly odstartovány všechny důležité aktivity související s fungováním národního souborného katalogu. Kromě jasně vymezené a podrobné koncepce souborného katalogu (model fungování souborného katalogu, sběr a správa dat, kategorizace uživatelů apod.) byly stanoveny základní standardy a určen správce souborného katalogu.
V červenci 2002 souborný katalog obsahoval 1 578 868 záznamů tištěných monografií a speciálních druhů dokumentů ze 110 knihoven. Aktivních účastníků, kteří pravidelně dodávají záznamy, je šedesát. Dále katalog obsahuje 84 683 záznamů seriálů od 550 účastníků. Adresář knihoven a informačních institucí obsahuje 2 947 záznamů.

1. Základní koncepce a standardy pro souborný katalog

Nespornou výhodou našeho dvacetiletého zaostávání za západním světem bylo stanovení jednotných standardů pro zpracování a výměnu záznamů dříve, než bylo zahájeno budování národního souborného katalogu (rok 1995). Tím ovšem výhody zaostávání končí. Národní souborný katalog se začal rodit do heterogenního prostředí stejně jako ty západní před 30 lety [10].
Knihovní systémy v České republice:

• akademické knihovny používají od počátku 90. let integrovaný knihovní systém Tinlib;
• veřejné knihovny začaly ve velké míře implementovat český knihovní systém LANius,
• později Clavius;
• heterogenitu knihovnického prostředí doplňují další české i zahraniční knihovní systémy: KpSys, Rapid Library, Olib, ISIS a WINISIS, DAIMON, aj.

Koncepce českého souborného katalogu je shodná se základní koncepcí světových souborných katalogů. Souborný katalog je v principu otevřený všem knihovnám a informačním institucím, které jsou schopny a ochotny respektovat stanovené standardy zpracování záznamů:

1. primárním výměnným formátem je UNIMARC, sekundárním Výměnný formát -CDS/ISIS
2. základním standardem pro jmenné zpracování je ISBD(G)
3. závaznými pravidly pro jmenné zpracování jsou AACR2
4. pro věcné zpracování je povinné uvedení notace MDT
5. povinný rozsah záznamů pro jednotlivé druhy dokumentů je určen instrukcemi Záznam pro souborný katalog, které stanovil správce souborného katalogu. NK ČR vydala v edici Standardizace následující instrukce pro souborný katalog:

• Záznam pro souborný katalog: UNIMARC. Tištěné monografie (1996, Standardizace č. 4)
• Záznam pro souborný katalog: Výměnný formát. Tištěné monografie (1997, Standardizace č.
• 9)
• Záznam pro souborný katalog: UNIMARC. Tištěné seriály (1999, Standardizace č. 17).

Souborný katalog byl od počátku budován se zaměřením na všeobecně rozšířené technické standardy: TCP/IP, HTTP, FTP, apod., implementace komunikačního protokolu Z39.50 byla plánována na rok 2002.

2. Funkcionalita souborného katalogu

Souborný katalog v současné době plní tyto základní funkce [12]:
Informační funkce: Souborný katalog je zdrojem pro vyhledání určitého dokumentu, nebo pro získání informací o dokumentech k určitému tématu.
Lokalizace dokumentu: Souborný katalog umožňuje vyhledání knihovny, v jejímž fondu se hledaný dokument nalézá, případně zjištění podrobných informací o signatuře, většinou s cílem získat příslušný dokument.
Získání dokumentu: Souborný katalog umožňuje realizovat požadavek na vypůjčení dokumentu nebo získání jeho kopie (MVS). Tato služba nemusí být nutně součástí souborného katalogu, služby tohoto druhu jsou však často nabízeny spolu s logistikou rozhodování, které knihovně by se měl požadavek adresovat s ohledem na možnosti té které knihovny.
Sdílená katalogizace: Souborný katalog je nástrojem pro sdílenou katalogizaci, nabízí přístup k záznamům s možností jejich kopírování, a je nástrojem pro tvorbu a optimalizaci jmenných a věcných autorit.

3. Služby souborného katalogu

Základním principem budování souborného katalogu je řízený sběr dat v nejširším možném měřítku směřující k vytvoření soustředěné informační základny a k vytvoření kvalitativně i kvantitativně bohatému zdroji sekundárních dokumentů. Respektování uvedeného principu umožňuje realizaci a další rozvoj služeb pro uživatele knihoven a informačních institucí i pro knihovníky [12].

Souborný katalog poskytuje tyto služby:

• vyhledávání, tj. lokalizace dokumentů v knihovnách ČR;
• realizace referenčních a meziknihovních služeb, tj. zaslání žádanky MVS, kde se údaje o knihovně generují z adresáře a údaje o dokumentu ze záznamu v souborném katalogu;
• schránka, která je určená pro pozdější využití vyhledaných záznamů (tisk, popř.export dat);
• přebírání záznamů dokumentů k realizaci retrospektivní konverze lokálních katalogů knihoven, k aktuální katalogizaci nebo ke zpracování národní bibliografie;
• realizace sdílené katalogizace ke zpracování aktuální produkce dvěma způsoby: dávkové přebírání záznamů (copy cataloging) a on-line sdílená katalogizace (shared cataloging) s využítím k tomu účelu vytvořeného vstupního formuláře;
• využití vstupního formuláře k editaci údajů ve vlastních záznamech a hlášení lokačních údajů účastníka, který daný dokument vlastní, ale jinak záznamy do souborného katalogu nezasílá.

Uživatelé souborného katalogu jsou rozděleni do tří základních kategorií z hlediska typu služeb, které využívají.
Základním předpokladem realizace jakékoliv funkce souborného katalogu je jeho naplnění daty.

4. Správa dat v souborném katalogu

Správou souborného katalogu je v NK ČR pověřeno oddělení pro souborné katalogy. Knihovny přispívají do souborného katalogu především off-line, tj. zasílají v pravidelných intervalech dávky nově zpracovaných záznamů nebo záznamů vzniklých v rámci retrokonverze. V lednu 2000 byla zahájena správa a provoz souborného katalogu v systému CUBUS a došlo ke značné automatizaci všech činností spojených se správou báze souborného katalogu včetně analýzy vstupních dat, a to s maximálním využitím k tomu účelu dosud vytvořených softwarových prostředků [8]. Zpracování záznamů probíhá automaticky:

• příjem a identifikace souboru dat (včetně konverze);
• formálně logické kontroly dat: test na UNIMARC a test na duplicitu záznamů;
• import dat;
• statistiky pro účastníka i pro správce;

Účastník umístí svá data v přiděleném prostoru na FTP serveru (pokud je dodá na disketě, přesune je na FTP server správce). Program v pravidelných intervalech kontroluje, zda na FTP server nepřibyla nová data. Stáhne je a dle názvové konvence zjistí jejich vlastníka, formátu a použitou znakovou sadu. Pro automatické zpracování (import) je důležité dodržení názvové konvence u názvu souboru.

Názvová konvence

Délka názvu datového souboru je 8+tečka+3 tedy 12 znaků. Prvních 6 znaků názvu tvoří sigla instituce, znaky 7 a 8 popisují použitou znakovou sadu a znaky 10, 11 a 12 popisují formát dat (např. aba001kg.vfi).

Znaková sada (znaky 7 a 8):
1) um....ISO 646 nebo ISO 5426
2) gi......veškerá diakritika pomocí GIZMO notace
3) lg......PC Latin 2 + GIZMO
4) kg.....kód Kamenických + GIZMO
5) uc.....UNICODE UTF 8
6) sg.....ISO 8859-2 + GIZMO
7) an….ANSEL

Formát dat (znaky 9 až 11):
1) dat......exportní soubor z ALEPH
2) rum.....řádkový UNIMARC
3) uis.......UNIMARC ISO 2709
4) vfo......Výměnný formát ISO 2709
5) vfi.......Výměnný formát, exportní soubor ze systému CDS/ISIS
6) dtt……exportní soubor ALEPH 500

Příklad: aba006lg.uis
sigla=aba006
znaková sada=PC Latin2 + GIZMO
formát dat=UNIMARC ISO 2709

Všechny nové i editované záznamy jsou před importem do souborného katalogu testovány. Součástí automatické kontroly je:

Poznámka:
Algoritmus testování na UNIMARC, algoritmus přidělování vah a algoritmus primárního i sekundárního klíče pro porovnávání záznamů jsou podrobně popsány v materiálu CASLIN - Souborný katalog ČR. Zadání pro vývoj aplikací v systému Oracle přístupném na domácích stránkách CASLIN [6].

V průběhu testování záznamů na duplicitu v systému CUBUS se každý záznam hned po porovnání importuje do báze souborného katalogu a porovnává se s každým dalším záznamem dané dávky, dochází tudíž ke kontrole také vnitřní duplicity vstupní dávky dat. Informace o nevyhovujících záznamech jsou prostřednictvím e-mailu jako statistika s příslušným komentářem zaslány zpět dodávající knihovně k opravě. Celý proces zpracování záznamů trvá asi 40 minut při dávce 5.000 záznamů a správce má možnost nastavit datum a čas spuštění celého procesu. Výsledek importu může účastník sám odečíst ze statistik, které jsou přístupné po zadání hesla na stránkách CASLIN.

5. Okruh knihoven spolupracujících se souborným katalogem

Souborný katalog je v principu otevřený všem knihovnám a informačním institucím ČR bez ohledu na to, jaký používají knihovní systém. Na souborném katalogu spolupracují:

• ústřední univerzální a odborné knihovny;
• vysokoškolské knihovny, knihovny AV ČR;
• ostatní knihovny s knihovními fondy, které mají z kvalitativního hlediska význam pro meziknihovní služby.

Seznam knihoven, které přispívají do souborného katalogu svými záznamy, včetně počtu dodaných záznamů, je k dispozici na stránkách CASLIN.

Kvantitativní růst počtu záznamů od roku 1995 ukazuje níže uvedený graf:

6. Hardware souborného katalogu

Pro uživatele souborného katalogu nevznikají žádné zvláštní nároky na hardwarové a softwarové vybavení, a to ani při využití formuláře pro on-line editaci záznamů. Všechny služby souborného katalogu dobře fungují v prohlížeči www Netscape od verze 4.04 a Explorer od verze 4.01.

Souborný katalog je provozován na serveru řady Alpha Server 1200 s pamětí 1GB RAM. Disková kapacita je zhruba 100GB. Operačním systémem je Digital Unix. Používaný databázový server je od firmy Oracle.

7. Software pro souborný katalog

Od roku 1995 byl souborný katalog provozován již ve třech různých systémech: CDS/ISIS, ALEPH, CUBUS.

7.1 Systém CDS/ISIS (1995 - 1996)

V letech 1995 - 1996 byl souborný katalog budován v systému CDS/ISIS jako souborná databáze bez kontroly duplicit, která obsahovala pouze záznamy zahraničních dokumentů (souborný katalog CEZL - Centrální evidence zahraniční literatury). Záznamy byly pravidelně konvertovány do systému ALEPH a zpřístupňovány na internetu, v souborném katalogu bylo možné realizovat pouze vyhledávání. Na konci roku 1996 bylo v souborném katalogu více než 40.000 záznamů monografií.

Shrnutí:

• souborná databáze bez kontroly duplicit;
• příjem pouze zahraniční literatury (CEZL);
• pravidelné konverze do systému ALEPH;
• zpřístupnění na internetu pouze pro vyhledávání.

7.2 Systém ALEPH (1997 - 1999)

V letech 1997-1999 byl souborný katalog monografií provozován v systému ALEPH a obsahoval již domácí i zahraniční produkci. Kontrolu duplicit bylo možné provádět poněkud těžkopádně s využitím externích programů. Souborný katalog byl využíván k vyhledávání (k lokalizaci dokumentu), off-line sdílení záznamů bylo možné pouze mezi účastníky, kteří měli implementovánu totožnou verzi systému ALEPH.

Shrnutí:

• kontrola duplicit s využitím externích programů mimo bázi ALEPH (s rostoucím počtem záznamů v bázi souborného katalogu však s velkými obtížemi realizovatelné)
• příjem domácí i zahraniční produkce
• vyhledávání
• možnost off-line sdílení záznamů pouze mezi účastníky, kteří měli implementovánu totožnou verzi systému ALEPH.

V rámci fungování souborného katalogu v systému ALEPH byly řešeny dva základní problémy:

• on-line sdílená katalogizace
• kontrola duplicit včetně zachování kvalitnějšího záznamu a formálně logických kontrol.

Problém číslo 1: on-line sdílená katalogizace

Již v prvních koncepčních materiálech souborného katalogu je konstatováno, že "cílovým principem budování souborného katalogu CASLIN je sdílená katalogizace on-line." Systém ALEPH však nedovoluje zásahy do záznamů v bázi jinými, než vlastními prostředky, což v podstatě znemožňuje on-line sdílenou katalogizaci účastníků s různými knihovními systémy, protože ta předpokládá primární katalogizaci v bázi souborného katalogu [9]. Tato skutečnost byla 3.6.1997 oficiálně oznámena účastníkům souborného katalogu na jednání Pracovní skupiny pro souborný katalog [13].

Problém číslo 2: kontrola duplicit

Systém ALEPH je kvalitní knihovní systém, který však neumožňuje provádět import záznamů s kontrolou na duplicity dle potřeb reálného souborného katalogu v heterogenním prostředí. Když bylo zřejmé, že firma ExLibris nemůže reflektovat na speciální požadavky NK ČR na úpravu programů podporujících správu souborného katalogu (modul ULM), byl českou firmou vyvinut externí program na kontrolu duplicit. Tento program je sám o sobě kvalitní, ale jak již bylo uvedeno, systém ALEPH nedovoluje zásahy do záznamů v bázi jinými než vlastními prostředky, a proto bylo nutno potřebné modifikace pomocí programů provádět poněkud těžkopádně mimo bázi.Toto řešení však vyžadovalo aktivaci procedury kontroly duplicit mimo bázi v systému ALEPH, a tudíž bylo možné zpracovávat pouze data získaná off-line [2]. Dalším velmi omezujícím faktorem byla skutečnost, že celá procedura kontroly duplicit a formálně logických kontrol vyžadovala ruční spuštění sedmi pomocných programů. Zpracování dávky dat jedné knihovny (bez ohledu na to, zda obsahovala 100 či 10 000 záznamů) trvala dva pracovní dny. Tato doba se zvyšovala v závislosti na růstu báze souborného katalogu a nebylo tudíž možné v reálném čase importovat záznamy stále přibývajících účastníků souborného katalogu [8].

Výše uvedené skutečnosti vedly k zahájení diskuse o možnosti vývoje vlastního systému pro správu a provoz souborného katalogu. V září 1997 předložil správce souborného katalogu vedení NK ČR materiál s názvem " Záměr rozvoje CASLIN - Souborného katalogu ČR v souvislosti s přechodem na provoz v systému Oracle 7" [5] a v říjnu 1997 byla Mellonově nadaci zaslána žádost o podporu projektu vývoje systému pro souborný katalog s cílem získat finanční prostředky na nákup databázového systému Oracle.
Systém Oracle se stal nástrojem pro vývoj systému pro správu a provoz souborného katalogu, tento systém byl pojmenován jako CUBUS.

K realizaci vývoje systému byla vybrána menší softwarová firma, se kterou Národní knihovna ČR spolupracovala již od roku 1994 a která byla autorem zmíněného programu na kontrolu duplicit v souborném katalogu (tento program byl bezezbytku použit a vylepšen v novém systému). Služby této softwarové firmy byly hrazeny z finančních prostředků, které Ministerstvo kultury ČR přidělilo na schválený projekt Rozvoj souborného katalogu CASLIN. V listopadu 1997 zástupce firmy seznámil se základní filozofií nového systému členy Pracovní skupiny pro souborný katalog a členy Týmu technického rozvoje souborného katalogu. K tomuto jednání byli přizvání také ředitelé všech velkých knihoven a zástupci ze Slovenské republiky. Základním požadavkem bylo písemně formulovat zadání pro vývoj nového systému.

7.3 Systém CUBUS (2000- )

V průběhu prvního čtvrtletí roku 1998 byl na server Alpha instalován databázový systém Oracle a v březnu 1998 bylo pro všechny účastníky vystaveno na webových stránkách CASLIN "Zadání pro vývoj aplikací v systému Oracle" [6]. Členové Pracovní skupiny pro souborný katalog i členové Týmu technického rozvoje byli vyzváni, aby na adresu správce souborného katalogu zasílali své připomínky. Po zpracování připomínek byl v polovině roku 1998 zahájen vývoj systému CUBUS, který přinesl správci i účastníkům souborného katalogu následující zlepšení [7]:

• správci souborného katalogu maximální racionalizaci pracovních postupů, která spočívá v eliminaci lidského zásahu všude tam, kde je to možné a efektivní;
• zkvalitnění kontroly dat, kdy "lidskou" kontrolu doplňují automatické formálně logické kontroly;
• zjemnění a doplnění porovnávacích klíčů v programu na kontrolu duplicit, což snížilo počet nežádoucích duplicit v souborném katalogu [3];
• možnost statistického sledování pohybu a kvantity dat, sledování práce správce i účastníků souborného katalogu;
• jasné vymezení prostoru pro jednotlivé kategorie účastníků i jednotlivé účastníky;
• sdílená katalogizace: možnost přebírání záznamů ze souborného katalogu (copy cataloging) a katalogizace uvnitř souborného katalogu (shared cataloging);
• editace již dříve dodaných záznamů;
• zvýšení bezpečnosti dat;
• možnost úprav stávajících aplikací a vývoj nových aplikací pro kvalitní fungování souborného katalogu v budoucnu.

V září 1999 byla dána beta verze systému CUBUS k testování členům Týmu technického rozvoje a v listopadu 1999 členům Pracovní skupiny pro souborný katalog. Většinu jejich připomínek bylo možno zohlednit a začátkem roku 2000 byl souborný katalog zpřístupněn široké veřejnosti pod novým systémem.
Od roku 2000 je tedy souborný katalog provozován v systému CUBUS, který plně odpovídá požadavkům správce souborného katalogu i jeho uživatelům.

Shrnutí:

Systém CUBUS je majetkem NK ČR; je stejně otevřený všem účastníkům souborného katalogu bez ohledu na automatizovaný systém, který daný účastník používá, to znamená, že překonal heterogenní knihovnické prostředí v České republice.

V rámci systému CUBUS je vyřešeno:

• aktuální import dat v podporovaných formátech a znakových sadách bez omezení dalších prací v bázi souborného katalogu;
• formálně logické kontroly dat;
• kontrola duplicit využívající primárních i sekundárních klíčů s dalším rozšířením pro seriály;
• rozhraní pro vyhledávání respektující požadavky účastníků souborného katalogu bez omezení počtu současně přistupujících uživatelů;
• přímé propojení na adresář knihoven;
• rozlišení běžných uživatelů a aktivních účastníků souborného katalogu;
• dávkový export dat v podporovaných formátech a znakových sadách;
• zasílání žádanek MVS;
• online sdílená katalogizace s využitím vstupního formuláře;
• ve spolupráci s firmou ExLibris napojení na MetaLib (Jednotnou informační bránu) přes HTTP protokol s využitím formátu XML.

V roce 2002 se mělo řešit [4]:

• propojení záznamů souborného katalogu s autoritními záznamy kooperativní báze autorit budované v NK ČR;
• implementace komunikačního protokolu Z39.50;
• převod Adresáře do systému CUBUS (Adresář je zatím spravován v systému CDS/ISIS, v systému ALEPH je zpřístupněn ve zkrácené verzi. V systému CUBUS by byl zobrazitelný v plném rozsahu, s možností využít všechny statistické údaje, které obsahuje, a s možností online aktualizace za asistence správce).

Technologické vlastnosti systému CUBUS

Následující popis systému CUBUS provedla nezávislá analytická firma [1].

Od počátku bylo zřejmé, že vyvíjený systém CUBUS bude mít jedinou instalaci, tj. že bude využíván pouze pro potřeby souborného katalogu. Z tohoto důvodu byla pro vývoj systému vybrána menší softwarová firma, čímž bylo dosaženo snížení nákladů na vývoj systému a zvýšení motivace k řešení požadavků ze strany vývojářů firmy.

Volba menší softwarové firmy s sebou nese ovšem riziko z hlediska dlouhodobé stability takové firmy. Pro minimalizaci tohoto rizika byly podniknuty následující důležité kroky:

• byly použity obecně rozšířené technologie (Oracle, PL/SQL, Java, HTML, XML), čímž byla závislost na konkrétním implementačním týmu minimalizována;
• byl pořízen profesionální software k detailní dokumentaci funkcí a struktury systému, což umožňuje rychlé začlenění nových vývojářů (analytiků a programátorů) do řešitelského týmu.

Otevřenost systému CUBUS

Otevřenost je chápána jako schopnost poskytnout potřebná rozhraní na související systémy. Tato rozhraní by měla respektovat zavedené de-facto standardy (tj. standardy, které jsou v široké míře využívány). Systém CUBUS byl od počátku budován se zaměřením na de-facto standardy (TCP/IP, HTTP, FTP, aj.), což umožnilo rychlé a široké rozšíření využívání tohoto systému. Byla tak eliminována vysoká rizikovost použití pouze de-jure standardů (tj. standardů definovaných příslušnou komisí), které nejsou v dostatečné šíři ověřeny na reálných instalacích.

Flexibilita systému CUBUS

Flexibilita systému spočívá v jeho schopnosti absorbovat změny vedoucí ke změně nebo rozšíření fukcionality. Flexibilita systému je ovlivněna jednak použitou technologií (např. dostupností vývojových pracovníků v této technologii) a způsobem realizace (např. modularita systému zvyšuje jeho flexibilitu). Pro zajištění dostatečné flexibility je také důležitá konzistentní a snadno udržovatelná dokumentace, nejlépe v prostředí CASE.
Systém CUBUS nabízí dostatečnou flexibilitu především tím, že využívá všeobecně rozšířené technologie. To se týká jak vlastní databáze - Oracle, tak i dalších prostředků - PL/SQL, Java servlety. Systém tudíž není závislý pouze na úzké řešitelské skupině, neboť se jedná o technologie velmi rozšířené a používané. Při budování systému byla také snaha řešit požadavky na funkcionalitu koncepčním přístupem, což nyní umožňuje snadné rozšiřování funkčnosti systému. Systém je dokumentován v prostředku CASE, který umožňuje provádět rychlé a důkladné analýzy dopadů plánovaných změn.

Škálovatelnost systému CUBUS

Pod škálovatelností (z anglického "scalability") se rozumí schopnost systému zvyšovat výkonnost bez nutnosti jeho modifikace, čili zvyšování výkonu pouhým přidáváním hardwarových prostředků a administrativními operacemi. Škálovatelnost systému CUBUS je zajištěna především použitím robustního relačního systému řízení báze dat - Oracle, který je schopen uložení několikanásobně většího objemu dat, něž je v systému CUBUS v současnosti, se zachováním příznivé doby odezvy pro požadavky uživatelů.

Systém CUBUS během svého vývoje nenarazil na žádná omezení. Jeho základní vývoj je jak koncepčně, tak fakticky ukončen. Je to systém postavený na moderních široce používaných technologiích (Oracle, Java, servlety), jakákoliv zlepšení a úpravy na základě uživatelských požadavků nebo na základě vývoje světových trendů lze realizovat velmi flexibilně [11]. V roce 2001 byl zakoupen profesionální nástroj, který umožňuje vytvořit podrobný datový a procesní model systému CUBUS, čímž je kvalitně popsán a je dobře srozumitelný pro jakoukoliv vývojářskou firmu. Od roku 2001 je provozována plnohodnotná kopie souborného katalogu na jiném serveru, kterou je možné spustit v případě potřeby (např. upgrade systému CUBUS). Neexistuje žádný závažný důvod, proč tento systém opustit a znovu překonávat pochopitelná omezení, která ALEPH jako knihovní systém pro správu a provoz reálného heterogenního souborného katalogu má.

CUBUS jako volný software

Prezentace souborného katalogu na konferenci v Tallinnu inspirovala Stefana Gradmanna, jednoho ze zahraničních lektorů, k dotazu, komu systém CUBUS patří a zda byla zvažována možnost uvolnit systém CUBUS jako volný software v rámci Obecné veřejné licence GNU GPL (General Public Licence).

O autorské právo na systém CUBUS se dělí autor aplikace (vlastní osobnostní práva) s NK ČR (vlastní majetková práva). Vydá-li autor aplikace písemný souhlas, může NK ČR uvažovat o uvolnění systému CUBUS jako volného softwaru pod GNU GPL. Softwarové licence jsou většinou navrženy tak, že odebírají právo volného sdílení a úprav programů. Smyslem Obecné veřejné licence GNU je naproti tomu zaručit volnost ke sdílení a úpravám volného softwaru, pro zajištění volného přístupu k tomuto softwaru pro všechny jeho uživatele. Tato Obecná veřejná licence GNU se vztahuje na většinu softwaru nadace Free Software Foundation (http://www.gnu.org/home.cs.html). Krátká citace z preambule GNU PGL: "Pokud mluvíme o volném softwaru, máme na mysli volnost, nikoliv cenu. Naše Obecná veřejná licence je navržena pro zajištění toho, že můžete volně šířit kopie volného softwaru (a účtovat si poplatek za tuto službu, pokud chcete), že obdržíte zdrojový kód anebo jej můžete získat, pokud ho chcete, že můžete tento software modifikovat nebo jeho části použít v nových volných programech; a že víte, že tyto věci smíte dělat."

Závěr

Zpřístupnění systému CUBUS jako volného softwaru by bylo jistě dobré zhodnocení státních finančních prostředků investovaných do jeho vývoje. Řízený import dat s kontrolou na duplicity a s možností slučování shodných záznamů působí neřešitelné problémy i v rámci správy homogenního souborného katalogu, k jejich řešení může systém CUBUS nabídnout kvalitní nástroje.