Historie uherskohradišťského Knihovnického happeningu začala jedním náhodným hodem kostkou v Českém Krumlově. Tento hod stanovil, že vítězem happeningu roku 2001 se stalo družstvo Knihovny BBB a díky této "šťastné" náhodě si odváží kromě džbánu plného piva také právo a současně povinnost uspořádat happening v roce 2002. Komentáře ze strany družstva ("Liba nás zabije!") a knihovny ("Ježíšmarjá!") na sebe nenechaly dlouho čekat. S vědomím, že za sebou máme už horší věci, jsme se někdy v polovině prázdnin pustili do ostrých příprav, které vyvrcholily 4. října odpoledne na Masarykově náměstí v Uherském Hradišti.

Náš základní záměr byl zůstat na očích veřejnosti za každou cenu, a tak jsme přirozeně za střed dění zvolili hlavní uherskohradišťské náměstí, které do té doby poznalo prvomájové průvody, vojenské přísahy, předvolební mítinky a Slovácký běh, ale rozhodně nikdy tak vysokou koncentraci knihovníků na metr čtvereční. Počasí hned ráno zahrozilo vytrvalejším deštěm, ale my jsme se zlomit nedali a déšť včas odtáhnul.

Na happening se přihlásilo zhruba 220 knihovnic a knihovníků z celé České republiky a registrovalo se 7 soutěžních družstev. Vzhledem k principu, na kterém happeningové soutěže fungují, tedy že každý dobrý skutek bude po zásluze potrestán a vítěz se musí napřesrok postarat o zábavu ostatním, je odvaha přihlášených družstev skutečně obdivuhodná. A to ještě netušila, co jsme si na ně nachystali. Vyhlášená tematizace zněla Knihy a víno, ovšem zabrousili jsme také do folklóru a především do sféry absurdity a humoru.

Soutěžní družstva z Ostravy, Valašského království, Zlína, Rýmařova, Šumperka, Opavy a Prahy dorazila nažhavena, nalíčena, nakostýmována a připravena na cokoliv, včetně podplácení poroty. Při úvodním představení družstev byla porota i diváci zahrnuta postupně Ostravarem, zákusky, bonboniérou, úsluhami všeho druhu a především šarmem linoucím se z pódia, kde družstva zpívala, deklamovala, tančila a jinak projevovala své knihovnické umění a vlohy.

Po úvodním uvítání od ředitelky Knihovny BBB, paní Olgy Marťanové a starosty města, ing. Ladislava Šupky, se všichni vrhli do víru soutěží. První byla z kategorie knihy a prověřovala družstva do jaké míry si pamatují knihy s číslovkami v názvu. Již v této fázi se mohutně zapojovalo publikum, které s sebou přineslo bezpočet transparentů, zvolilo zajímavé kostýmy a vytvářelo mohutnou zvukovou kulisu. (U mě osobně vedou zlínské roztleskávačky a jejich výkřik: "Mirka, Janička, Honza, Hanička, nejsou žádná jelita, je to naše knihovnická elita!")

Při druhé soutěži došlo na víno a degustátorské schopnosti soutěžících. Obavy, že budeme žádat rozlišování odrůd a ročníků vína jsme rozptýlili a soutěžícím nabídli nejjednodušší volbu: Bílé, nebo červené? Všichni osvědčili dokonale důvěru v ně vloženou a i se zavázanýma očima a přes záměrně zvolenou hrůznou kvalitu nabízených vzorků rozpoznali od sebe víno bílé a červené.

Třetí soutěž zabrousila do folklóru a stala se neočekávaným zlatým hřebem celého odpoledne. Družstva si vylosovala folklórní melodii, ale také tři slova z odborné knihovnické terminologie a měla pět minut na to, lidové písně přetextovat s použitím vylosovaných slov. Zdánlivě se zdálo o úkol nesplnitelný, no vždyť zkuste na melodii Na tú svatú Katerinu použít slova depozitář, rejstřík a čtenář či do textu písně Za tú horú, za vysokú vložit výrazy mikrofiš, bibliografie a výpůjčka. Pauzu vyplnil hrou na cimbál pan Antonín Stašek z místní ZUŠ a již byl čas pro první družstvo nastoupit na pódium a s doprovodem cimbálu zazpívat svůj výtvor. Publikum skepticky přihlíželo, aby již v průběhu první písně propuklo ve výbuchy nadšeného smíchu a veselí, které se stupňovaly s každým dalším zpívajícím družstvem. Soutěžícím se podařilo neuvěřitelné, přes velmi těžké zadání a časovou tíseň zkomponovali skutečné knihovnické hity. Refrény Holadryjá, hojá, bibliografíja mojá nebo Knihovníček letí, slunko rozednívá, stávaj čtenáři náš, už sa otevírá zpívalo i náměstí a vítězná píseň této soutěže Když jsem šel z Hradišťa od čítárny je vážným kandidátem na hymnu Knihovny BBB. Její produkce v podání pražského tria Zlata Houšková, Jaroslava Štěrbová, Šárka Tafatová zahrnovala i cifrování a obtúlání cimbalisty.

Čtvrtá soutěž se vrátila k vínu a po rozjuchaném zpěvu vyžadovala zklidnit dech. Na soutěží jsme nachystali pětilitrový koštýř a úkol natáhnout do něj co nejvíce tekutiny. Pátá soutěž uložila družstvům postavit co nejvyšší pyramidu z knih a šestá pantomimicky předehrát název vylosované knihy zbytku družstva tak, aby poznali, o které dílo jde. Publikum se dočkalo výtečných hereckých kreací na téma Mrtvé duše, Poslední kabriolet, Hrozny hněvu, Zločin a trest, Obsluhoval jsem anglického krále, Válka s mloky a Tankový prapor.

Pak již nastalo závěrečné sčítání bodů, které zjevilo, že na příští knihovnický happening se pojede do Opavy, neboť jednoznačně zvítězilo družstvo Knihovny Petra Bezruče z Opavy. Toto družstvo zvolilo pro svou účast v soutěži originální tematizaci, neboť přislo s nápadem založit v knihovnách zvláštní oddělení specializované na literaturu o smrti a tento svůj nápad důsledně rozebralo při úvodním představování družstev. Pohřební tematizace se drželo také svými kostýmy v podobě černých talárů, dekoracemi (hřbitovní svíce, lebky, parte) a úplatky pro porotu (jak jinak než rakvičky a věnečky). Vítězové obdrželi putovní džbán SKIPu plný vína a náměstí plné knihovníků dostalo na závěr speciální dárek. Rockový pěvecký sbor místního gymnázia, zvaný Sbor svatého Pluku, přišel knihovníkům zazpívat věhlasnou Nohavicovu Knihovnickou a poté plynule přešel na jim bližší hudební žánr. Knihovníci nepohrdli hozenou rukavicí a vrhli se do víru tance přímo na náměstí. Svatý Pluk vydržel zpívat dlouho, knihovníci měli při tanci výdrž nemenší.

Další program dne zahrnoval divadelní představení Rychlé šípy a lampionový průvod pro děti Setkání broučků. Večer se účastníci happeningu sešli v hradišťské Klášterní vinárně, kde se o příjemnou atmosféru starala také cimbálová muzika Burčáci.

Mnohem klidnější sobota přinesla už jen snídani v knihovně, včetně pověstných vlčnovských koláčků, prohlídku Knihovny BBB a vycházku po historických památkách Uh. Hradiště v doprovodu historičky Slováckého muzea, paní Blanky Rašticové. Charakteristickým rysem odjíždějících účastníků happeningu byl blažený, mírně připitomělý úsměv. Doufáme, že to bylo ze spokojenosti a ne jenom z vína.