Cílem konference, která se konala v Národní knihovně Estonska v Tallinnu ve dnech 17. - 19. října 2002, bylo zmapování a porovnání výsledků dosažených při budování souborných katalogů v zemích, kde k rozvoji této oblasti významnou měrou přispěla Mellonova nadace - hlavní organizátor i sponzor celé akce. Moderní, dobře vybavený přednáškový sál i přilehlé prostory pro obědy, recepce i přestávky na kávu byly dobrým základem pro hladký a příjemný průběh konference, které se zúčastnila zhruba stovka lidí z různých zemí, spojených zájmem o problematiku souborných katalogů. Na několik dní získali cennou příležitost vyslechnout "jak to dělají jinde", hovořit osobně se zahraničními kolegy a v závěrečné panelové diskusi pohlédnout na problematiku souborných katalogů z různých aspektů a úhlů.

Většina referátů je k dispozici na adrese http://www.nlib.ee/inglise/docs/melprog.html, postupně budou doplněny chybějící referáty i .ppt prezentace. Průběh konference i půvaby Tallinnu a jeho okolí vám přiblíží fotografie.

Konference byla rozdělena do tří základních bloků. Úvodní blok tvořily příspěvky pozvaných účastníků z Nizozemska (zástupce OCLC/PICA), USA, Německa, Švédska, Finska a Kanady. Následoval dvoudenní blok příspěvků zástupců zemí, kde byly realizovány souborné katalogy s finanční pomocí Mellonovy nadace. Jednotlivé země se představily v pořadí: Estonsko, Jižní Afrika, Polsko, Lotyšsko, Slovensko, Česko, Maďarsko. Posledním blokem byla panelová diskuse zaměřená mj. na tyto otázky:

• Co je to souborný katalog?
• Reálný versus virtuální souborný katalog.
• Souborný katalog versus www.
• Co znamená selhání projektu?

Celou konferenci řídil prof. A. Lass, který ji společně s prof. R. Quandtem také připravoval. Prof. Quandtovi zabránila v účasti na konferenci nemoc. Velmi nám všem chyběl a prof. Lass měl těžkou a nezáviděníhodnou úlohu průvodce celou konferencí i pro ty geografické oblasti, v nichž (na rozdíl od prof. Quandta) přímo nepůsobil. Zhostil se jí obdivuhodně v rovině koordinační, odborné i lidské. Po celodenním řízení konference s námi ještě diskutoval o souvisejících tématech (např. budoucnost projektu CASLIN), účastnil se společenských akcí a až do závěrečného diskusního panelu mu vydržely nejen síly, ale i humor.

V úvodním bloku odeznělo několik příspěvků, které problematiku souborných katalogů určitým způsobem zastřešovaly a/nebo zapojovaly do širšího kontextu. Nastolily řadu zajímavých otázek a úvah.

Následovaly příspěvky jednotlivých zemí. Některé z nich měly (podobně jako příspěvky z prvního bloku) zastřešující charakter a snažily se o pohled na problematiku souborných katalogů v širším kontextu, zobecňující úvahy a naznačení trendů dalšího vývoje. Většina příspěvků měla informativně-popisný charakter - jednalo se o rekapitulaci vývoje souborných katalogů v jednotlivých zemích nebo jejich částech. Bylo velmi zajímavé a cenné vyslechnout informace všech zúčastněných zemí, z nichž většina měla a má více či méně podobné podmínky (a podobné problémy) jako my. Všechny země dodnes nesou dědictví desítek let nesvobody a odtržení od okolního světa. Budování souborných katalogů v celonárodním měřítku bylo a je tímto dědictvím silně poznamenáno a komplikováno prakticky všude. Přesto se podařilo během relativně krátké doby (s významným přispěním Mellonovy nadace) dosáhnout hmatatelných výsledků a je pravděpodobné, že pokud se za několik let bude konat další konference Mellonovy nadace věnovaná souborným katalogům, budeme už hovořit více o fungujících národních souborných katalozích (ať už reálných nebo virtuálních), sdílené katalogizaci, statistikách finančních prostředků i pracovních sil ušetřených díky sdílené katalogizaci a jejich převodu do oblasti služeb a integrace elektronických zdrojů a také statistikách uživatelského využití souborných katalogů a dalších služeb.

V rámci závěrečného diskusního panelu proběhla diskuse k výše uvedeným tématům a tématům dalším. Jednalo se o panelovou diskusi využívající modelu arény, do níž bylo "vhozeno" šest panelistů, kteří se museli v krátkém časovém limitu ke všem předem neznámým otázkám vyjádřit vždy, ostatní účastníci z pléna měli možnost se vyjádřit také. Shrnující úlohu měli vybraní přednášející z úvodního bloku. Diskuse byla zajímavá a umožnila účastníkům konference pohled na určité otázky z různých úhlů.

V průběhu konference se nezdařilo jen několik věcí. Bylo zařazeno příliš mnoho příspěvků z jednotlivých zemí. Některé byly velmi podrobné a zatížené faktografií nepříliš přínosnou pro účastníky z ostatních zemí. Na jeden příspěvek byl k dispozici pouze zhruba čtvrthodinový blok. Nebyl prostor na diskusi po jednotlivých příspěvcích nebo blocích - diskuse měla být směrována do závěrečného panelu. Zde však kromě panelistů diskutovalo jen několik málo účastníků konference. Příčinou byla kromě obecné úrovně panelové diskuse určitě i přetrvávající jazyková bariéra ve většině zúčastněných zemí. Jazykové znalosti, které stačí na položení konkrétního dotazu po konkrétním příspěvku, nestačí na vstup do arény. Celkově se však konference velmi vydařila a byla nepochybně velkým přínosem pro všechny zúčastněné.