Musím se přiznat, že jsem se zájmem přečetl v Ikaru "Postřehy náhodného uživatele knihoven v Liberci a Brně" a ocenil trefný komentář Víta Černého. I při virtuální návštěvě knihovny však můžeme poznat vstřícnost knihovníka čtenáři, snahu poskytnout mu co možná nejkvalitnější služby nebo naopak pocítit, že jim příliš o čtenáře nejde. Nevěříte?

Zašli jste někdy do knihovny, k níž nevedly žádné směrovky, byla nevýrazně označena a na její nástěnce viselo ještě na konci roku upozornění na akce pořádané v říjnovém Týdnu knihoven? Určitě jste si o jejích pracovnících pomysleli něco podobného, jako když jste na webových stránkách nenašli plánek města s vyznačením knihovny a v prosinci se dočetli, že vám pracovníci knihovny přejí pěknou letní dovolenou. Je pravda, že při prohlížení webových stránek nenarazíme na nerudného knihovníka, který po vás bude vyžadovat čtenářský průkaz, i když budete chtít jen nahlédnout do katalogu. Přiznejme si, že existují i stránky knihoven, které vás nepustí dále, dokud nenapíšete user id, ačkoliv přitom obsahují běžně známé údaje. A tak bych mohl pokračovat dál a dál…

Protože každoročně v prosinci podrobně studuji webové stránky všech českých knihoven a pro redakci časopisu Čtenář chystám článek o úrovni stránek, dlouho jsem se nebránil, když se na mne redakce Ikara obrátila s žádostí, abych se ujal redigování sloupku věnovaného webům knihoven. Průzkum stránek mi totiž přináší řadu poznatků, ale pro omezený rozsah časopisu Čtenář se o všechny nemohu se čtenáři podělit.

A tak se dnes poprvé vydáme společně na stránky jedné z našich větších knihoven. Následující řádky budou totiž patřit webu Knihovny Jiřího Mahena v Brně. Proč jsem si vybral právě ji? Jednak postupuji podle měst v abecedním pořadí a ve chvíli psaní tohoto příspěvku jsem se dostal teprve k Milevsku, jednak mne mrzelo, že jsem se nemohl zúčastnit slavnostního otevření KJM v listopadu 2001. Zajímalo mne tedy, jestli se z webových stránek dozvím něco o zmiňované slavnosti.

Úvodní stránka Knihovny Jiřího Mahena (dále jen KJM) člověka příliš nenadchne. Je zajímavé, že s úvodními stránkami si webeditoři často nevědí rady, i když právě jejich úroveň rozhoduje o tom, zda se zde "internetoví surfaři" na chvíli zastaví nebo naopak je bez povšimnutí minou. V případě KJM se jedná o čistě bílý (!) podklad se zeleným logem knihovny v levém horním rohu (v Netscape Communicatoru se mi však nezobrazilo), se žlutou letící knihou (aspoň tu mi stylizovaná kresba trochu připomínala) v pravém horním rohu a fotografií Schrattenbachova paláce uprostřed. Mezi logem a knihou je 9 různých nabídek, pod fotografií kompletní adresa a - což jsem ocenil - i otvírací doba, takže se člověk nemusí zdržovat proklikáváním dalších nabídek. Ty jsou bohaté na množství informací, o čemž svědčí počet přístupů. Na stránce, kterou jsem načetl v NC, se objevilo, že jsem byl 123859. návštěvník. Než jsem ji stačil načíst v MS IE, už se mezi mne vklínili další tři "surfaři" a já byl 123863.

Pro úplnost musím dodat, že úvodní stránku v poslední době doplnily tři další nabídky, které sice koncepci stránky trochu narušily, ale jsou nepřehlédnutelné, což byl zřejmě záměr. Jsou to propojení se stránkou nazvanou Svobodný přístup k informacím, s online katalogem a se stránkou, po níž jsem pátral. Ta nese název "Otevření ústřední knihovny po rekonstrukci". Kromě stručné zprávy o průběhu oslavy je na ní vystaveno jedenáct fotografií. Zvláště ta se třemi múzami je zvlášť povedená a asi věrně charakterizuje atmosféru oslav (knihovnice údajně měly být převlečeny za pohádkové postavičky a já pro svou nepřítomnost v Brně jsem přišel o možnost setkat se se svou oblíbenou vílou Amálkou).

Kouzlo brněnských stránek však nespočívá ve fotografiích z oslav, ale spíše v nebývale široké nabídce databází. Tou největší je online katalog knih v systému Clavius - mladším bratříčkovi veleúspěšného systému LANius (na webech se s ním setkáváme zatím výjimečně - donedávna byl na stránkách agentury Lira, která vydávala týdeník Nové knihy, a nově i na stránkách MěK Ústí nad Orlicí). Na rozdíl od orlicko-ústeckých stránek vygenerovává seznamy novinek nejen za období posledních dvou týdnů, ale i dvou a šesti měsíců. O rozsahu databáze svědčí, že za poslední dva týdny bylo do katalogu zařazeno 394 nových záznamů. Co mne však nejvíce nadchlo, byl podrobně zpracovaný návod k využívání elektronického katalogu. Ten se skrýval v podnabídce Informace čtenáři, která slouží čtenáři k ověření, kolik knih a jaké má půjčeny.

Pracovníci KJM si zaslouží pochvalu i za to, že na stránkách v nabídce Fondy vystavují seznam CD, periodik a CD-ROM. Navíc si návštěvník stránek může stáhnout na svůj počítač devět dílčích seznamů CD. Podobnou službu najdeme i na webech knihoven v severních Čechách, konkrétně Okresní knihovny Teplic a Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem. V prvním případě dostaneme po dekompresi soubor v Excelu, ve druhém případě dokonce ve staré dobré T602. Brněnští knihovníci však více mysleli na to, aby uživatel nemusel shánět dekompresní program, a seznamy uložili do samorozbalovacího archivu!

Online katalogy knih a dalších typů dokumentů jsou poměrně časté na webech českých veřejných knihoven. Na konci roku 2000 jsem jich napočítal 84, ve chvíli, kdy píši tyto řádky, doufám, že se dostanu na stovku. Co však je poměrně vzácné, jsou faktografické databáze. Na webu KJM v nabídce Služby jsou to báze věnované výročím a biografiím spisovatelů. Pravdou je, že informace o regionálních jubilantech najdeme i na stránkách mladoboleslavské knihovny, která je doplnila odkazem na celosvětová výročí vystavená na stránkách Pražské informační služby. V obou případech jsou to však výročí roku 2001, zatímco Brňáci jsou o krok vepředu s výročími roku 2002. Biografie jsou v podnabídce Sto současných zahraničních spisovatelů. Prospělo by jim, kdyby byly doplněny fotografiemi.

Fotografie naproti tomu najdeme v nabídce O knihovně v ne příliš podrobně líčené historii knihovny. Na této stránce je i text výroční zprávy za rok 2000. Není to sice originální nápad, na stránkách českolipské knihovny se výroční zprávy vystavují již od r. 1999, ale je chvályhodný. Akvizitéři ocení i informace o šestici publikací vydaných KJM v poslední době. Objednat je sice nelze pomocí nákupního košíku, ale k dispozici je aspoň objednávkový formulář v již zmíněné nabídce Služby. (Osobně se mi však více líbí údaje o publikační činnosti příbramské knihovny, kde jsou vyobrazeny i obálky a vystaveny ukázky z publikací.)

Další nabídky již tak pozoruhodné nejsou (snad kromě nabídky Pořady, kde lze zadávat, zda se nám mají zobrazit akce pořádané v Malém divadle hudby, Informačním středisku města Brna pro Evropskou unii, v Mahenově památníku nebo na pobočkách). Pro úplnost je vyjmenujme: Kontakty, Aktuality, Info o EU, Knihovnám a Odkazy.

V souhrnu lze říci, že stránky KJM sice nepůsobí atraktivně, ale obsahují řadu dobrých nápadů a kvalitních údajů.