Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Online služby v knihovnách

Čas nutný k přečtení
7 minut
Již přečteno

Online služby v knihovnách

0 comments
Autoři: 

Dne 28. 5. 2002 se v brněnské Moravské zemské knihovně (MZK) pod záštitou Sdružení knihoven konal seminář Online služby v knihovnách. Myšlenka zorganizovat seminář vzešla z podnětu V. Pávka, který v elektronické konferenci KNIHOVNA v lednu 2002 otevřel otázku týkající se případného zvýhodňování/znevýhodňování uživatelů, kteří ke službám knihoven přistupují prostřednictvím internetu nebo mobilní komunikace.

Po přivítání ředitelem MZK Jaromírem Kubíčkem shrnula zkušenosti s online službami Jana Shejbalová, vedoucí odboru služeb MZK. Dotkla se jedné z široké škály online služeb, a to online rezervace, resp. rozesílání upozornění o vyzvednutí rezervované knihy prostřednictvím e-mailu či textových zpráv na mobilní telefon. V rámci vystoupení J. Shejbalová vyslovila otázku, zda se online službami snižuje objem práce knihovníků nebo naopak narůstá.

Aleš Brožek, který celý seminář konferoval, svůj příspěvek koncipoval jako úvod do problematiky online služeb. Na úvod upozornil na nejasnou terminologii s tím, že online služby vymezil jako služby, ke kterým má uživatel přístup pomocí internetu nebo mobilní komunikace. A. Brožek dále ve svém příspěvku prezentoval několik druhů online služeb s příklady: online katalog, online rezervace, online formuláře pro MVS a objednání rešerší.

Vladimír Pávek z Jihočeské vědecké knihovny svůj příspěvek pojal obecněji, zmínil výhody online služeb pro uživatele i knihovníky. Díky online službám se snižuje zatížení výpůjčního protokolu. Online služby byly pro potřeby prezentace rozděleny podle způsobu využívání na pasivní, aktivní a ostatní. Pasivně využívá uživatel informace, které mu knihovník předpřipravil v podobě textů na internetu (výpůjční doba, kontakty, rozsah služeb, knihovní řád atd.). Při této činnosti není nutná přítomnost a pomoc knihovníka. Aktivně využívá uživatel služby typu rezervace, prodloužení, kdy rovněž není přítomnost knihovníka nezbytná. Poslední typ online služeb již účast knihovníka předpokládá, např. v případech objednávky elektronické kopie nebo rešerše, které musí být vyhotoveny a zaslány knihovníkem.
Dále byl zmíněn vliv organizace knihovního fondu na online služby. V. Pávek vyslovil domněnku, že pro uživatele online služeb je výhodnější sklad než volný výběr.

Martin Vojnar z Vědecké knihovny v Olomouci ve svém příspěvku vycházel z předpokladu, že lokální online katalog by měl být centrálou pro online služby. Uživatel pomocí OPACu může vyžadovat tři typy služeb: vyhledávání, objednávání a zpřístupnění fondu. V současnosti už tyto nároky lokální OPACy splňují, ale jejich možnosti by se měly dále rozšiřovat (proximitní operátory, řízené slovníky, derivace slov, autoritní soubory, fuzzy vyhledávání). Lokální katalog by měl být přístupovým bodem k heterogenním zdrojům, tedy kromě tištěných knih rovněž k elektronickým zdrojům (www stránky, elektronické časopisy, bibliografické i plnotextové databáze apod.). Dále by uživatelům měly nabízet možnost zadat SDI profil.
Objednávání by nemělo spočívat pouze v rezervaci tištěného dokumentu, ale i v dodání plného textu ve fotokopii, objednávce (M)MVS, oznámení o připraveném dokumentu e?mailem nebo prostřednictvím SMS. Z dalších služeb, které by lokální katalog měl integrovat, byly zmíněny možnost předregistrace (v současnosti nabízí MZK), upozornění na konec výpůjční lhůty e-mailem nebo pomocí textové zprávy (používá Vědecká knihovna v Olomouci), možnost čtenářského konta.
Z hlediska zpřístupnění dokumentu uživateli nestačí jmenný a věcný popis, žádoucí je možnost prohlížet si obrázek obálky, obsah, abstrakty, související odkazy na internetu.
Na závěr příspěvku M. Vojnar nastínil řadu nevyřešených otázek souvisejících s platbami za online služby (možnosti čtenářských kont, mikroplatby), autorizovaným přístupem a bezpečností přenosu údajů.

Darina Janovská ze Slovenské národní knihovny (SNK) v Martině představila reorganizovanou strukturu Slovenské národní knihovny (SNK). V současné době se klade v SNK největší důraz na spuštění Souborného katalogu knihoven SR. Z online služeb, které SNK poskytuje, bylo zmíněno objednávání dokumentů z katalogu LKT, časopis Knižnica, genealogické služby, zpřístupňování elektronických databází v rámci projektu eIFL Direct.
SNK svou lokací v Martině (město má přibližně 75 000 obyvatel) může plnit svou konzervační funkci, ale dosažitelnost fondů širší veřejnosti už je problematická. V této situaci lze spatřovat velký prostor pro poskytování a využívání online služeb, především pro elektronické dodávání dokumentů.

Eva Svobodová z Národní knihovny ČR, oddělení souborných katalogů, představila online služby souborného katalogu CASLIN, které spočívají v dodávání záznamů do SK CASLIN pomocí ftp a v MVS, kterou SK CASLIN nabízí ve speciálně vyvinutém prostředí v systému CUBUS. V prezentaci bylo provedeno srovnání objednávky dokumentu prostřednictvím systému CUBUS a v prostředí Jednotné informační brány.
Účastníci SK CASLIN mají k dispozici kompletní statistiky jednotlivých dávek o počtu záznamů, váze, která byla dávce přidělena, počtu záznamů nově vložených do databáze SK, počtu záznamů, které nahradily existující záznam s nižší váhou, počtu záznamů, ze kterých byly pouze přidány holdingové informace k existujícímu záznamu s vyšší váhou.
V závěru vystoupení E. Svobodová oznámila, že další budování SK CASLIN v systému CUBUS je zastaveno a od podzimu 2002 bude národní souborný katalog vytvářen v systému Aleph 500.

Mária Kolářová ze Státní technické knihovny představila projekt Virtuální polytechnické knihovny z pohledu uživatele. Projektu se účastní 34 technicky zaměřených knihoven, z toho 21 knihoven se zavázalo dodávat v rámci kooperativního systému plné texty článků. Státní technická knihovna je servisním centrem celého systému. Uživatel si může zřídit ve VPK své konto, kam vloží finanční částku podle svého uvážení, uzavře smlouvu o užívání a stane se tak uživatelem VPK, aniž by STK nebo některou z účastnických knihoven musel fyzicky navštívit. Pro potřeby VPK se buduje souborný katalog oborových časopisů.

Jindřiška Pospíšilova s Karolínou Košťálovou z Národní knihovny ČR, referenčního centra, představily Jednotnou informační bránu z hlediska online služeb. Zdůraznily, že neslouží jako sofistikovaný rešeršní nástroj, ale jako pomůcka pro naplňování základních uživatelských potřeb. Přiblížily metodiku výběru zdrojů pro JIB, přislíbily zapojení všech velkých odborných, vědeckých a krajských knihoven do konce roku 2002. V kontextu online služeb byla zmíněna především technologie SFX, která umožňuje v JIB uživateli nabízet přidané služby (zjištění výpůjčního statusu dokumentu, možnost objednání plného textu dokumentu, propojení na plný text dokumentu apod.).

Radka Římanová představila online služby Národní lékařské knihovny. NLK ve svém elektronického katalogu kromě záznamů tištěných seriálů uvádí i záznamy seriálů elektronických, které jsou dostupné v této knihovně. Pro zpřístupnění elektronických časopisů pro vzdálené uživatele je k dispozici systém v SW UltraAccess, který umožňuje autorizaci a vyhovuje tak licenčním podmínkám dodavatelům elektronických zdrojů.

Marta Machytková z ČVUT, Ústřední knihovny Fakulty elektrotechnické představila online služby, orientované na dodávku plných textů dokumentů. Záměrem knihovnických pracovišť ČVUT bylo vytvořit unifikované prostředí pro přístup k informačním zdrojům. Propojení dokumentografických databází s plnými texty je zajištěno službou Dialog e-linking. Většina členů konsorcia Dialog má přístup k vybraným časopisům vydavatelství Springer, Elsevier, Wiley, Academic Press. Uživatelé mohou z přístupového rozhraní Dialog získat plný text článku ve formátu PDF. Pokud uživatel nenalezne plný text požadovaného dokumentu v rámci služby Dialog e-linking, má možnost si jej objednat prostřednictvím služby elektronické dodávky dokumentu, která využívá napojení ČVUT do VPK. Dokument je rovněž možné objednat prostřednictvím MMVS.

Marie Šírová z knihovny Evangelické teologické fakulty UK rozdělila online služby na výpůjční, referenční, orientované na dodání plných textů a uspořádání internetových odkazů. V rámci výpůjčních služeb předvedla MMVS na příkladu spolupráce s knihovnou Univerzity Tübingen.
Pro rešeršní a referenční služby slouží elektronické zdroje pro oblast teologie, religionistiky a příbuzných oborů (viz též článek Terra incognita, Ikaros č. 1/2001).
Kromě plných textů příruček, encyklopedií, edic pramenů apod. jsou přístupné rovněž plné texty oborových časopisů. Dostupnost těchto zdrojů je však různá (od bezplatného přístupu, přes přístup pro odběratele tištěného periodika až po placený přístup). Užitečným zdrojem pro orientaci v nabídce plných textů časopisů je elektronická knihovna Univerzity v Regensburgu, a to nejen pro obor teologie.

Poslední přednášející byla Věra Kroftová ze Zemědělského výzkumného ústavu v Kroměříži. V rámci svých online služeb provozuje ZVÚ souborný katalog tří potravinářských výzkumných ústavů, je členem konsorcia databáze CAB Abstracts a zveřejňuje plné texty výzkumných projektů a závěrečných zpráv.

Jednotlivé příspěvky dokumentovaly, že za online služby je považována široká škála služeb přístupných prostřednictvím internetu nebo mobilní komunikace. V první řadě je mezi online služby řazen OPAC, pomocí kterého lze provádět rezervace, objednávky nebo prolongace výpůjček. Dále se jedná o meziknihovní výpůjční služby, rešeršní a referenční služby, dodávání plných textů dokumentů či zveřejňování vybraných dokumentů na internetu. Další online službou mohou být oborové portály, které v řadě případů knihovny vytvářejí a udržují.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
BULÍNOVÁ, Eva. Online služby v knihovnách. Ikaros [online]. 2002, ročník 6, číslo 6 [cit. 2024-11-28]. urn:nbn:cz:ik-10924. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10924

automaticky generované reklamy