Celoroční seriál o elektronických informačních zdrojích ve veřejných knihovnách se pomalu chýlí k závěru, a proto se pokusíme přejít od obecných teoretických úvah k praktickým příkladům.
Poslední dvě pokračování by měla přinést návrhy konkrétních elektronických informačních zdrojů užitečných pro veřejné knihovny.

Začněme informačními zdroji, které slouží přímo našim uživatelům a obsahují informace, k jejichž využití není nutné zprostředkování knihovníka. Většina těchto elektronických informačních zdrojů je přístupná prostřednictvím Internetu nebo lokálně na CD-ROMech, jejich využívání se tudíž zdaleka nemusí omezit na prostory knihovny. Nicméně knihovník může být prvním, kdo uživatele na existenci takového informační zdroje upozorní a naučí ho s ním zacházet.

Informačně nejhodnotnější jsou bezesporu zdroje typu přehledů, seznamů, databází, které koncentrují obrovské množství informací na jednom místě a dovolují jejich jednoduché a rychlé prohledávání, což koneckonců je charakteristika, která platí obecně i pro síť Internet jako takovou.

Mimořádně prozíravý čin Ministerstva spravedlnosti vedl před několika lety k vystavení obchodního rejstříku firem na Internetu. Zbavil podnikatele nutnosti cestovat na patřičné krajské soudy a výpisy osobně vyžadovat. Dnes mohou získat informace o kterékoliv firmě zapsané v obchodním rejstříku během několika okamžiků z domu nebo... z místní knihovny, navíc zdarma.

I ostatní státní instituce se připojily k tomuto trendu, a tak je nyní stejně jednoduše dostupná například evidence soudních znalců a tlumočníků, přehled soudců, státních zástupců (vše přes stránky Ministerstva spravedlnosti) nebo katastr nemovitostí ČR.

Zjistit telefonní číslo osoby nebo podniku z druhého konce republiky je primitivní záležitost, pokud využijete internetového telefonního seznamu ČR nebo téhož produktu na CD-ROM.

Naši uživatelé obvykle nepotřebují upozornit na skutečnost, že na Internetu lze získat informace o odjezdech vlaků a autobusů, možná ale neví, že mnohá knihovna jim elektronické jízdní řády nabízí i lokálně na svých počítačích v podobě, která je uživatelsky vlídnější a dovoluje podstatně rychlejší, tudíž i levnější přístup než na Internetu.

Poměrně často se vyskytují čtenáři, zvláště mezi studenty, kteří potřebují co nejnovější a nejpřesnější informace o konkrétních obcích, počet jejich obyvatel, rozlohu katastru apod. Nejjednodušší je naučit tyto čtenáře využívat internetovou databázi Svazu měst a obcí, která všechny potřebné informace obsahuje.

Málokterá knihovna se důsledně soustředí na nákup kartografických dokumentů a každá už jistě zažila čtenáře, žádajícího mapu Rumburku, Písku, Hodonína (dosaďte libovolné, co nejvzdálenější město, jehož mapu vaše knihovna ve svém fondu v žádném případě nemá). Má-li ovšem přístup k Internetu, stačí využít digitální mapy České geodézie a čtenář může mít žádanou mapu ihned před sebou na monitoru, i s označenou ulicí, kterou potřebuje najít.

Kromě koncentrace obrovské masy lehce prohledatelných informací na jednom místě patří k dalším typickým rysům elektronických zdrojů informací na Internetu také jejich dynamičnost. Mohou se bleskurychle měnit a pružně reagovat na vývoj událostí. Z toho plyne, že Internet je ideálním médiem pro zpravodajství. Elektronické zdroje mediálních informací rozšiřují veřejné knihovně, ergo jejím čtenářům, možnosti nevídaným způsobem. Většina deníků má také svou internetovou podobu, po Internetu je možné poslouchat rozhlas i tam, kde jeho signál nesahá. Navíc existují čistě internetová média, zpravodajské servery, které chrlí jednu novou zprávu za druhou.

Připomeňme v této souvislosti elektronický informační zdroj obrovské hodnoty, který mohou české knihovny využívat za zlomek ceny. Mediální plnotextová databanka Anopress obsahuje přepisy textů českých novin a časopisů, vybraných televizních a rozhlasových relací a řady dalších zdrojů za posledních 12 měsíců. Dává i malé knihovně sílu nabídnout čtenářům periodika, která nemá předplacena, vyhledat podklady k ožehavému tématu diskutovanému médiích, zpřístupnit text rozhlasového rozhovoru s populární osobností, poradit si se čtenářem žádajícím něco, co "bylo minulý týden v novinách."

Připomínat význam plnotextových databází zahraničních časopisů ProQuest/PCI a Ebsco, které mohou české knihovny díky národní licenci nabídnout svým čtenářům zcela zdarma, mi přijde už únavné. Vždyť každému musí být tyto příležitosti nabíledni.

Bohužel ještě nejsou, a i proto vznikl tento seriál sloupků. Má pomáhat upozornit menší knihovny na to, čím mohou zlepšit své služby. Má ale také pomáhat větším knihovnám uvědomit si, že mnohé menší knihovny s tím potřebují pomoci.