Medline, elektronická obdoba tištěných bibliografických soupisů Index Medicus, Index to Dental Literature a International Nursing, je v současné době největší bibliografickou databází v oblasti medicíny - obsahuje cca 11 miliónů záznamů od roku 1959.

Původně byla tato databáze (stejně jako jiné) přístupná pouze prostřednictvím databázových center nebo na CD-ROM, tedy za úplatu, a pracovali s ní převážně profesionální rešeršéři. V červnu 1997 bylo rozhodnuto o jejím zpřístupnění zdarma prostřednictvím dvou služeb National Library of Medicine (NLM): PubMed a Internet Grateful Med, který nahradil dosavadní systém Elhill. Během následujících let byla vytvořena celá řada dalších vyhledávacích systémů založených na webovských technologiích a určených pro vyhledávání v Medline, případně jiných volně přístupných databázích NLM, např. Infotrieve, HealthGate či Medscape.

Ekonomové univerzit, nemocnic a lékařských knihoven zajásali. Proč nakupovat Medline od vydřidušských zprostředkovatelů, když je nyní zdarma na Internetu? Nač má naše knihovna tak velké rešeršní oddělení, když si lékaři mohou rešerše provádět sami? Z informační komunity jásot pravděpodobně nezněl a spíše padaly skeptické otázky. Nejde snad jednoduchost vyhledávání orientovaného na koncového uživatele na úkor kvality? Umožňují tyto systémy využít všech možností, které skýtá podrobná a precizní indexace záznamů v Medline? Jsou výsledky webovských rešerší stejně hodnotné jako rešerše tradiční?

Od zmíněného památného data uplynuly už bezmála čtyři roky a všichni jsme o nějakou tu zkušenost bohatší. Jak to tedy vypadá s „free Medline"?

Kde všude najdete "free Medline"

Nejprve se podívejme, kdo vlastně nabízí přístup do Medline zdarma. Tyto „nekomerční" poskytovatele můžeme rozdělit na dvě skupiny. Větší tvoří všechny služby poskytující přístup k Medline zcela bez omezení, kam řadíme především již zmíněný PubMed a Internet Grateful Med, dále GripsWebSearch databázového centra DIMDI, Infotrieve a HealthGate.

Menší skupinu systémů představuje Medline pro registrované uživatele. Jedná se o součást velkých medicínských portálů, které nabízejí možnost zdarma vyhledávat v Medline jako jedno z lákadel a mezistupeň k placeným službám, např. elektronickým časopisům, farmaceutickým informacím aj. Mezi nejznámější patří BioMedNet - Evaluated Medline, PDR.net - PaperChase, populární je také Medscape, jehož vyhledávání v Medline však náleží k méně kvalitním. Řada služeb pro registrované uživatele též využívá rozhraní Infotrieve.

Existuje také řada národních mutací, včetně českých, z nichž jedna je k dispozici pro registrované uživatele MediClubu, a sice verze systému Infotrieve, a druhá na stránce časopisu Klinická mikrobiologie a infekční lékařství.

Kvalita služeb

A jak je to s kvalitou jednotlivých služeb a na co si dát pozor?

Hned na začátku je třeba říci, že nesmíme bezvýhradně věřit všemu, co je popsáno v nápovědě. K nejčastějším nešvarům popisovaných systémů patří totiž skutečnost, že ne vše funguje tak, jak praví "help". Po počátečním nadšení nad dokonalostí systému se tak může dostavit zoufalé pátrání po tom, kde se stala chyba.

Jednou z důležitých informací je informace o dostupné verzi databáze. Medline se skládá z několika částí, ale všechny systémy poskytují přístup k úplné verzi. Mohou se však lišit retrospektivou. Medline obsahuje záznamy od roku 1959 a v systémech provozovaných NLM či na ně napojených lze hledat také v Premedline, tzn. v neúplných záznamech. V NLM je Medline aktualizována denně, běžná frekvence aktualizace v databázových centrech je týdenní, měsíční frekvence odpovídá aktualizaci CD-ROM a je tudíž ještě únosná. Ne všechny služby však tuto frekvenci uvádějí.

Protože jsou tato rozhraní určena pro uživatele - laiky, je dbáno na jejich uživatelskou vlídnost, která má být zaručena grafických prostředím. Ne vždy se ale uživatel dohledá adekvátní nápovědy a vysvětlení především složitějších funkcí a syntaxe. Vyspělejší systémy poskytují i tzv. kontextovou nápovědu, tj. nápovědu vztahující se přímo k jednotlivým problémům. Dalším zkoumaným rysem, typickým pro webovské systémy, je pohyb mezi obrazovkami - navigace. Neměli bychom být odkázání pouze na tlačítko Back v prohlížeči. Je výhodou, pokud systém nabízí více stupňů uživatelské pokročilosti.

Nejdůležitější funkcí systému je samozřejmě vyhledávání. Jestliže je k dispozici více databází s podobným zaměřením, je velmi užitečné, lze-li v nich vyhledávat simultánně (GripsWebSearch, Infotrieve), ačkoliv toto hledání má svá omezení vzhledem k rozdílnosti používaných selekčních jazyků (výrazy MeSH jsou nepoužitelné v Embase a naopak). Mnoho systémů inzeruje možnost zadávat dotazy v přirozeném jazyce, ale jen u některých se jedná skutečně o "expertní" vyhledávání, tedy převod dotazu na hesla MeSH, která nejpřesněji vyjadřují obsah dokumentu. U řady z nich je prováděna prostá kombinace zadaných slov pomocí operátorů ADJ, AND či dokonce OR (Medscape), což způsobuje zahlcení uživatele velkým množství nerelevantních dokumentů. Při vyhledávání ve volném textu by měl uživatel mít možnost kombinovat termíny pomocí operátorů, přinejmenším logických, ale vhodné jsou též operátory proximitní. Jestliže chce uživatel hledat v jednotlivých polích, měl by mít přístup k indexům těchto polí, což bohužel není standardem.

Zastavme se ještě u selekčního jazyka používaného pro indexaci Medline - MeSH. Struktura MeSH je hierarchická - stromová a každé heslo má navíc k sobě podhesla, která ho upřesňují. Ke třem základním funkcím spojeným s MeSH patří, pokud nepočítáme možnost prohlížení, použití podhesel, rozlišování hlavních a vedlejších hesel a tzv. exploze - hledání všech podřazených hesel současně s námi vybraným heslem. V tomto bodě se jednotlivé systémy liší snad nejvíce. Zatímco Infotrieve, Internet Grateful Med a PubMed mají všechny tyto funkce, Medscape a HealthGate mají jednu, resp. žádnou.

Pro Medline jsou také typická různá omezení (zúžení) dotazu, kromě jazykových a časových také rozdělení na klinickou a experimentální medicínu, rozdělení podle věkových skupin, pohlaví atd.

Většina nekomerčních systémů neposkytuje možnost uložit si rešeršní dotaz pro pozdější použití, a také neuchovává jednotlivé kroky, takže není možno je kombinovat a je nutno zvolit buď strategii postupného rozšiřování nebo zužování jednoho a téhož dotazu.

Vyhledané záznamy si lze vesměs zobrazit a pomocí prohlížeče vytisknout či uložit jako textový soubor nebo stránku html. Takový soubor ale není použitelný pro osobní bibliografické databáze typu ProCite či Reference Manager. Běžný je neměnný způsob řazení, buď podle skóre relevance nebo podle data.

Ve výčtu vlastností a popisu jednotlivých systémů by se dalo ještě pokračovat, ale nerada bych nemedicínsky orientované čtenáře zahltila informacemi, a proto už jen několik slov závěrem.

Pochválit nebo zatratit?

Zpřístupnění Medline zdarma na Internetu, navíc v uživatelsky přívětivých systémech, bylo velkým krokem k usnadnění přístupu k informacím v medicíně a současně také k narušení hranice mezi doménou uživatelů a územím tradičně náležejícím knihovnám a informačním střediskům. Ve svých počátcích většina systémů pokulhávala za svými komerčními bratry, postupně však docházelo k výraznému zkvalitňování vyhledávání i ostatních funkcí a připojování dalších služeb, např. návaznost na plné texty časopisů. PubMed, BioMedNet - Evaluated Medline, Internet Grateful Med či Infotrieve tak nyní téměř dosahují kvality srovnatelných komerčních rozhraní jako je Ovid Web Gateway či WebSpirs. Pokud bude tento pozitivní vývoj pokračovat, přesvědčí i největší tradicionalisty, že "free Medline" má právo na existenci.