Konference s názvem Internet ve státní správě a samosprávě proběhla v rámci března měsíce Internetu ve dnech 27. - 28. 3. v Hradci Králové. Vysoká účast zástupců měst a obcí, státní správy, akademické a podnikatelské sféry ukazuje, že transformace společnosti na společnost informační se skutečně stává klíčovou otázkou pro mnohé a začíná skutečně významně zasahovat do našeho života. Nesporně se otázky kolem Internetu a informační společnosti staly módou a tak si účast neodpustili ani ti, kteří zjevně na konferenci přijeli jen aby byli "in". Musím však s potěšením konstatovat, že většina přednášejících, diskutérů a firemních prezentací byla na úrovni a že jak samotní aktéři, tak organizátoři měli opravdu co předvést. Návštěvník si svobodně mohl sestavit svůj konferenční program z několika tematických bloků, vyhlášení výsledků různých soutěží, firemních prezentací a společenských akcí.

Hned první konferenční den byla podepsána deklarace "Global Cities Dialogue" starosty a primátory významných měst střední a východní Evropy za účasti významných představitelů Evropské komise a asociace Telecities. Česká města se tak přidala k několika desítkám evropských měst, která chtějí úzce spolupracovat za pomoci ICT. Tentýž den ve večerním programu byly vyhlášeny výsledky ceny Český zavináč , kterou získala Poslanecká sněmovna za aktivní zveřejňování relevantních dokumentů na internetovských stránkách. Mezi další ocenění patřila soutěž Zlatý erb 2000, kterou vyhrála Jihlava v kategorii měst a v kategorii obcí si prvenství odnesli představitelé Šebetova na Blanensku. Zvláštní cenu za důslednost při zveřejňování informací udělila porota Mostu.

Mezi firemními prezentacemi dominovaly jednak silné firmy v oblasti IT obecně (Microsoft, IBM, Novell, Oracle, Software602 a KPNQuest-EUnet Czechia - hlavní partneři konference) a firmy realizující informační systémy pro města a obce, geografické informační systémy a různé komunikační a informační projekty v oblasti veřejných informací a služeb. Jak u firemních stánků, tak i na prezentacích v přednáškových sálech byl největší zájem o konkrétní řešení, zkušenosti a přenos know-how v rámci realizovaných projektů. Právě zkušenosti zahraničních i domácích účastníků z realizovaných projektů, způsob řešení problémů, finančního a organizačního zabezpečení, rizika i chyb, kterých je třeba se vyvarovat bylo to, co mě vždy nejvíce zaujalo na těchto prezentacích, například projekty pro města Lisabon, Gdaňsk či systémy prezentované švédskými a finskými představiteli, byly mnohem přínosnější než obecné fráze a proklamace o výhodách a pozitivech informační společnosti pronášené z úst některých přednášejících.

Dostávám se k samotnému obsahu přednášek, které by se skutečně daly rozdělit na obecné, řešící teoretické základy transformace na informační společnost a praktické, které se soustřeďovaly na konkrétní problematiku této transformace, například vzdělávání v oblasti IS, rozvoj sítě knihoven, elektronické publikování, liberalizace telekomunikací aj. V rámci té první kategorie mě zaujaly především přednášky týkající se Prodiho iniciativy eEurope a vystoupení prof. Jiřího Zlatušky, který kromě excelentního shrnutí klíčových aspektů IS a podstaty přechodu na IS také významně kritizoval vládní politiku směrem k podpoře IS. Jako příklad uvedl dotace státu do vytunelovaných bank a krachujících neperspektivních (nebo dotací nic neřešících) podniků, které dosahují miliardových částek, zatímco schválení programů řádově za milióny korun směřujících do rozvoje knihovnictví, vzdělávaní, připojení škol na Internet je nepřekonatelným problémem, který se jako horký brambor stále odkládá. Zatímco představitelé politických špiček (Langer, Gross, Mlynář, Mertlík) sborově vychvalovali výhody IS, prakticky udělala vláda jen velmi málo k podpoře toho, co ve svém programovém prohlášení slibuje. Zástupkyně MK ČR Blanka Koubová například představila projekty rozvoje knihovnické sítě s tím, že tento rok bude dotace krácena oproti minulému roku a dále nazvala projekt připojení všech knihoven na Internet do konce roku 2002 jako "ambiciózní". Nejen programový ředitel konference, ale i mnozí další se zarazili nad "ambiciózností" tohoto plánu zvláště při srovnání s výší částek proudících do krachujících průmyslových molochů. Kromě důležitosti zviditelnění těchto nesrovnalostí se mi jeví jako klíčové rovněž zviditelnění knihoven jakožto významných poskytovatelů informačních služeb občanům a tudíž klíčových pro rozvoj státní správy a samosprávy jako systému.

Vrátím-li se ještě k těm teoretickým přednáškám, zdálo se mi velmi důležité, že se skoro všichni shodli na důležitosti vzdělávání a především celoživotního vzdělávaní jakožto způsobu dosažení informační gramotnosti, významného předpokladu pro úspěch na měnícím se pracovním trhu. Zatímco se většina českých politiků snažila vysvětlovat problémy s transformací na IS tím, že chybí patřičná legislativa, standardy a jiná opatření, zdálo se, že zahraniční experti vidí problém spíše v nutnosti změnit myšlení lidí, informační kulturu, způsob práce a rozhodování. Pokud u nás rozhodují lidé, kteří ještě myslí "po staru" není se co divit, že nám dle slov jednoho z diskutérů "ujíždí vlak". Na druhou stranu se ale mnoho podařilo, existuje celá řada jak legislativních opatření tak i konkrétních projektů a programů v této oblasti, které celý vývoj přeci jen posouvají dopředu. Nakonec i dle úrovně této konference, přednášejících a firemních nabídek je vidět, že se transformace u nás opravdu rozjíždí a že se jí věnuje stále více lidí i mimo oblast IT, že začíná zasahovat všechny složky naší společnosti, z nichž právě oblast veřejných poskytovatelů informací v tom nejširším slova smyslu (knihovny, státní správa, vláda) hraje jednu z nejvýznamnějších rolí.