Bez public relations se knihovny neobejdou
Public relations se v žádném případě netýkají pouze komerční sféry, naopak, v případě neziskových institucí jde o nástroj určený k obhajobě jejich pozice v tržním systému, a proto se knihovny nemusejí stydět za žádný nápad, pochopitelně přiměřený věku a zájmům uživatelské cílové skupině, který připomene, že i v době, kdy svět začíná žít šílenstvím jménem Internet, hrají nezastupitelnou roli v sociální komunitě.
Co naplat, že sami pracovníci knihoven jsou o tom přesvědčeni, co naplat, že jejich působení je všeobecně považováno za bohulibé a že za služby, které nabízejí, požadují jen symbolické poplatky, když nebudou postupovat dostatečně účinně při jednání se zřizovateli, a tak např. vysvětlit výši rozpočtu na nákup literatury (stěží bude kdy vyslyšeno Mahenovo přání, aby v čele radnic stáli moudří profesoři, kteří by dbali o rozkvět knihovny...). Knihovny nepřešlapují na místě v očekávání toužebného příchodu mesiáše zvěstujícího nastolení informační společnosti, v níž bude jejich význam konečně doceněn. Pokud Týden knihoven přispěje aspoň trochu k řešení každodenních problémů, které jsou na hony vzdáleny akademickým a politickým formulím bez obsahu, které připomínají mlácení prázdné slámy, budiž pochválen, ovšem za předpokladu, sluší se dodat, že se nestane show, která se spustí jednou za rok. K efektivním prostředkům PR jako kontinuální komunikaci, jehož obliba neustále roste, lze počítat kvalitní (co se obsahu, designu a navigace) webovská prezentace knihovny.