V době od 24. dubna do 20. května 1999 proběhla v Mudruňkově vlastivědném muzeu v Říčanech výstava, nazvaná "České exlibris 20. století". Organizátorem této expozice byl Spolek sběratelů a přátel exlibris Praha.

Exlibris (z lat. "z knih") je knižní značka, malé grafické dílko, obsahující kromě výtvarného motivu i jméno či monogram objednavatele. Do knih je vlepováno, aby zde připomínalo jejich skutečné majitele. Obsah exlibris byl často umělecky zpracovaným obrazem zadavatelových zájmů, vzdělání, povahových rysů, zvyků ap. Náměty se tedy řídily hlavně přáním toho, kdo si exlibris do svých knih objednával, ale individuální styly jednotlivých umělců se tu i přesto téměř vždy projevují.

Knižní značky jsou prokazatelně starší než knihtisk, objevovaly se již ve středověkých rukopisných kodexech. Lidé, kteří si je pořizovali, většinou nevystačili s jednou jedinou takovouto "identifikační značkou" a vyžadovali další, často i speciální (podle autorů knih, podle svých oblíbených knih, zvláštní značky pro dobrodružnou literaturu, jiné pro historické spisy či cestopisy atd.). Kromě běžných existují i exlibris odborná, vztahující se k povolání majitelů knih - exlibris lékařská, právnická, církevní atd.

V našem století exlibris postupně změnilo svůj charakter a ze značky vlastníka knihy se stal objektem sběratelů. Moderní české exlibris začíná rokem 1868, a to lístkem Josefa Mánesa pro rytíře Vojtěcha Lannu. Doba rozkvětu na počátku 20. století přiměla více umělců a grafiků, aby se kromě jiných výtvarných technik věnovali též dřevorytu a jeho užití pro knižní ilustraci. Dnes je technika dřevorytu nejpoužívanější metodou při zhotovování exlibris.

Výstava představila řadu významných českých výtvarníků a jejich originálních značek v rozmezí několika generací. Byla zde k vidění díla učitelů a jejich žáků, rozdílná formou zpracování i použitými motivy, ve kterých se někdy zřetelně projevuje společenská situace konkrétního období. Autoři čerpají náměty z vesnického života, zobrazují portréty významných osobností, zachycují "dary života" a samozřejmě knihy, připomínají si různé akce (např. výročí 50 let Sokola). Rozsah expozice byl omezen prostorovými možnostmi, ale přesto se organizátoři snažili ukázat úroveň českého exlibris v průřezu celého století.

Ráda bych zde zmínila alespoň některé z umělců, jejichž díla byla součástí této výstavy. Mohli jsme si tak prohlédnout značky od Josefa Lady, Václava Fialy, Karla Svolinského, Josefa Váchala ( na exl. je patrný vliv roku 1945), Mikoláše Alše, Jiřího Trnky, Maxe Švabinského (exl. Vojty Náprstka a další), Emila Kotrby, Alfonse Muchy, Vojtěcha Cinybulka, Cyrila Boudy, Kamila Lhotáka, Josefa Weisera, Jaroslava Vodrážky a dalších.

České exlibris dosahuje ve světě velikého uznání a autoři získali již řadu mezinárodních cen.

Vystavovaná dílka pocházejí vesměs ze sbírek členů Spolku sběratelů a přátel exlibris (mj. od pánů Jana Čáhy a Jiřího Laty). Spolek SPE u nás vznikl v r. 1918, jeho cílem je sdružovat zájemce o drobnou grafiku a udržovat exlibris jako uměleckou a sběratelskou hodnotu. V současné době má přibližně 400 členů, institucionálních i jednotlivců. Čtyřikrát ročně také vychází časopis Knižní značka.

Sběratelství knižních značek je rozšířené po celém světě. Existuje mezinárodní federace FISAE (Fédération Internationale des Sociétés d’Amateurs d’Exlibris), která sdružuje společnosti z různých zemí světa. FISAE pořádá mezinárodní kongresy v členských zemích, v roce 1996 se tento kongres konal v Chrudimi, pod záštitou prezidenta Václava Havla.

Poznámka: použito materiálu Spolku sběratelů a přátel exlibris Praha