Když jsme zvládli jazyk HTML verze 3.2, podnikli jsme první, nikoliv však jediný dostatečný krok k vysněnému cíli: efektivnímu a efektnímu web-designu. Na tomto místě sluší připomenout staré pravdy: Zaprvé, samotná znalost HTML má k web-designu stejně daleko jako znalost typografických technik k vhodné grafické úpravě časopisu nebo knihy (podrobněji viz příspěvek Daniely Tkačíkové). Zadruhé, design není cílem, nýbrž podpůrným prostředkem funkčního informačních systému v prostředí WWW.

Pokud nechceme spoléhat v "učednických létech" v této branži pouze na vlastní pokusy a omyly (i když se jim sotva můžeme vyhnout), doporučuji sáhnout po knize Raymonda Pirouze HTML : kouzla na webu. Nehledejme v ní systematickou "kuchařku HTML II.", ale, jak název napovídá, sbírku praktických rad, které se mohou hodit při řešení konkrétních problémů nebo které by mohly přispět k tomu, abychom s našim dílem byli spokojenější. Je třeba ocenit, že autor postupoval nanejvýš názorně, krok po kroku, z hlediska pokročilejšího návrháře možná nudně, aniž by se utápěl v nadbytečných komentářích, které by měly demonstrovat stupeň jeho vlastních dovedností.

Publikace je rozdělena do sedmi kapitol, které se týkají základních prvků HTML (značky , písmo, obrázky, tabulky, rámy, okna a formuláře). Výklad přitom vychází z možností, které skýtá jazyk JavaScript. Je to logické, neboť je v současnosti považován do jisté míry za univerzální prostředek web-deisgnu, který dodává stránkám dynamický a interaktivní rozměr. Není možné zde uvádět všechny tipy v knize obsažené, čtenáře bych nicméně rád upozornil na několik z nich - na eliminaci odsazení v okně prohlížeče, resp. různého odsazení zleva a shora podle typu prohlížeče; na využití transparentních obrázků ve formátu GIF nebo atributů HSPACE a VSPACE značky k přesnému stanovení polohy objektů na stránce a funkce k automatickému přesměrování z dané stránky na stránku další ve zvoleném intervalu. Text zahrnuje odkazy (platné) na stránky, na nichž jsou zmíněné prvky aplikovány. Jednodušší bude navštívit on-line přílohu knihy (bez takové podpory se dnes literatura v této oblasti neobejde) na autorově prezentaci. Kdo by však zde čekal zdrojové kódy k uvedeným příkladům, bude zklamán.

Úroveň překladu, která bývá často kamenem úrazu, není poznamenána faktem, že vznikl necelé tři měsíce poté, co byl vydán originál - tedy až na výjimky (viz "JavaScriptovská aktivita", "občerstvení aktuální stránky", "mezerující GIF" či skloňování zkratky GIF).

Škoda, že autor nevěnoval více pozornosti formulářům (zejména kontrole polí při jejich odesílání). Totéž platí o kaskádových stylech (CSS) implementovaných ve specifikaci jazyka HTML 4.0 z července 1997, které znamenají ve webovské typografii zásadní průlom. I když jsou podporovány pouze prohlížeči Netscape Communicator 4.x a MS Internet Explorer 4.x a navíc je třeba počítat s tím, že tyto prvky nejsou jimi zobrazovány stoprocentně shodně, budou jistě nacházet stále větší uplatnění. Zcela bez povšimnutí byly ponechány funkce dynamického HTML (možná úmyslně, protože je zatím zvládne pouze MS Internet Explorer 4.x). Nám to nemusí tolik vadit - můžeme se totiž obrátit na bezpočet knihoven volně dostupných on-line manuálů a knihoven skriptů (např. Dynamic HTML Lab, Inside Dynamic HTML, Javascripts.com, Developer.com a WebCoder.com).