Za tzv. šedou literaturu, parafrázuji odborné prameny, se považují ty dokumenty, které by leckdy přišly vhod (obsahují totiž zpravidla relevantní, aktuální a detailní informace), avšak dostat se k nim může představovat oříšek nesnadný k rozlousknutí, a to nikoliv pouze z knihovnického hlediska - za předpokladu, že takové dokumenty vůbec existují. Na stránkách Ikara nemohu mířit jinam než na terč jménem "partnerství" elektronických časopisů a šedé literatury.

Představme si modelovou situaci. Uskuteční se odborné setkání, na něž se sjedou zájemci o danou problematiku z celé republiky. Všichni zúčastnění jsou spokojeni s jeho průběhem, ale očekávaný či zamýšlený výstup - tištěný sborník - se z organizačních nebo finančních důvodů nepodaří realizovat. Co se stane dál? Referující své texty schovají do zásuvek a časem se třeba poohlédnou, kde by je mohli uplatnit, publikum se vrátí na svá pracoviště, kde ústně nebo písemně zpraví své kolegy (nadřízené), v každém případě ve zkratce, o programu (stejná zmínka se možná objeví po několika měsících v odborném tisku) a nad akcí se zavře voda.

Takový osud hrozil i semináři o elektronickém publikování, který se konal na půdě ČIS v prosinci 1998 (a na kterém s úspěchem vystoupili zástupci redakce). Ikaros se chopil příležitosti k tomu, aby se představil v jiné roli, aby demonstroval přednosti elektronického časopisu jako univerzálního prostředku odborné komunikace. Vzhledem k jeho specifickému charakteru, který je dán, jak jsme již na tomto místě zdůraznili, způsobem jeho přípravy a distribuce, je možné využít elektronického časopisu ke zpřístupnění dokumentů (v tomto případě konferenčních materiálů) v plném rozsahu, krátce po jejich vzniku (což z přirozených důvodů neplatí o tištěných periodikách - viz aktuální příklad: Infomedia 98 a Národní knihovna č. 6/1998) a bez dodatečných nákladů, které jsou spojeny s tradičním publikováním. Tuto skutečnost ocení zvláště ty instituce, které nedisponují vlastní webovskou prezentací nebo prostorem na WWW serveru. Jen malou nadsázku je třeba hledat za tvrzením, že služba WWW přispěje k tomu, aby šedá literatura ztratila (pokud o to autoři nebo vydavatelé takový zájem projeví) punc exkluzivity.

Zpátky ke zmíněnému semináři: Poté, co jeho organizátoři rezignovali na úmysl vydat sborník, což jsme se dozvěděli se zpožděním, a tak jsme nemohli zareagovat tak, jak bychom si představovali (tj. v duchu tohoto editorialu) jsme ve spolupráci s nimi oslovili všechny přednášející. Do uzávěrky jsme získali šest příspěvků z osmi, dva z nich jako soubory v PowerPointu. Přesto doufáme, že vám umožní udělat si představu o jejich obsahu.