Že poslední dva srpnové týdny opravdu strávím v Holandsku, jsem si uvědomila až v okamžiku, kdy jsem v ruce držela letenky. Nešťastné červencové události, jež se mě sice osobně dotkly jen trochou nepohodlí v době, kdy v Porubě nesvítilo světlo, netekla teplá voda a nefungovaly telefony, přesto obrátily mé myšlenky jiným směrem. Konec srpna i Amsterdam byly tehdy velmi daleko. Dva týdny zasloužené dovolené vykonaly rovněž svoje, přestala jsem dokonce myslet i na Internet, proto není divu, že na zahraniční cestu jsem si možná párkrát vzpomněla, ale nejspíš jen před usnutím. Tak se stalo, že jsem se nakonec ocitla uprostřed Amsterdamu vybavená (den před odletem zakoupeným a nepřečteným) průvodcem a informacemi o Nizozemí posbíranými cestou životem a usazenými někde v mozku naprosto nesystematicky a nerovnoměrně. Tulipány, větrné mlýny, kanály, dřeváky, kola, sýry a vysušené moře na straně jedné, na druhé pak především holandští malíři - Pieter Breughel, Rembrandt, Frans Hals, Vermeer, van Gogh a Mondrian... A spolu se jmény malířů také jména muzeí: Rijksmuseum Amsterdam, Van Gogh Museum a Stedelijk Museum of Modern Art Amsterdam. Někde mezi tím se mi vybavují i sportovní informace, hlavně fotbalové kluby Ajax Amsterdam, Feyenoord Rotterdam nebo PSV Eindhoven.

Trochu zjednodušuji, samozřejmě. Průměrný český "vzdělanec" (= absolvent VŠ) ví o Nizozemí zcela jistě víc než průměrný vzdělanec nizozemský o České republice. (Jeden nejmenovaný knihovník jedné nejmenované amsterdamské univerzity žil donedávna v domnění, že u nás píšeme azbukou.) Informací o Nizozemí bych dala dohromady opravdu víc, včetně několika holandských slov, která mi utkvěla v paměti z měsíčního pobytu ve Flandrech před několika lety. Řekne-li se Nizozemí, vybaví se mi ovšem dnes především knihovny a nakladatelé - a samozřejmě také, kde lze hledat tyto informace na Internetu.

Čapkovy Obrázky z Holandska jsem četla už hodně dávno a popravdě řečeno, nepamatovala jsem si z nich skoro nic. Náhodou se mi však právě tato knížka v Amsterdamu dostala do rukou, proto se nakonec objevily i v názvu příspěvku. Karel Čapek navštívil Holandsko koncem června 1931 jako účastník kongresu PEN klubů. Přesto i dnes po 66 letech zůstávají jeho postřehy velmi zajímavým obrázkem toho, jak si i dnešní Holandsko dodnes uchovalo mnohé z charakteristik, které tak výstižně zachytil Karel Čapek ve svých obrázcích - těch psaných i kreslených. Přinejmenším v jedné věci se však Čapek spletl, platila-li v jeho dobách, dnes rozhodně ne. V kapitole Malý národ chválí totiž Holanďany za to, že "vše, co si (tento) národ na svém malém teritoriu buduje a zřizuje, je jaksi v harmonii s formátem země...". Zřejmě by ho nepřekvapilo, že místo válkou zničeného starého Rotterdamu stojí dnes moderní Rotterdam s mrakodrapy. Jak by se ale vyrovnal například s tím, jak dnes vypadá centrum Haagu se zbrusu novými ministerstvy a "ouřady", jež jsou samy o sobě městy ve městě?

Nemám v úmyslu svým příspěvkem navazovat na Karla Čapka, nejen proto, že nejsem nadána jeho schopnostmi vidět a zachytit viděné tak, že i po mnoha letech stojí za to si jeho řádky přečíst a srovnat s vlastními dojmy z navštívené země. Nabídnu jen několik turistických a knihovnických informací, které lze najít na Internetu a případným návštěvníkům Nizozemí svých několik zkušeností s tím, jak je možné snadno a lehce a často i zadarmo využít služeb veřejných knihoven pro přístup k Internetu. (Budu-li používat v dalším textu výraz Holandsko, tak proto, že jsem svůj pobyt strávila jen ve dvou provinciích Noord- a Zuid-Holland, s půldenním "odskočením" do Utrechtu, hlavního města stejnojmenné provincie.)

Slibované turistické informace lze nalézt na těchto domovských stránkách:

NL-menu - Dutch national entry-point
Dutch Home Page
Excite Travel by City.Net
City.Net Amsterdam
Gemeente Amsterdam/City of Amsterdam (english version)
Amsterdam Airport Schiphol

Cílem mé návštěvy Nizozemí nebyly knihovny, jak by se mohlo díky mé profesi zdát, nýbrž návštěvy nejrůznějších institucí zabývajících se ekologickou výchovou. Samozřejmě s tím souvisí i poskytování informací, takže ani o návštěvy odborných knihoven jsem nebyla ochuzena. Navíc mě snad jako magnet při prohlídkách navštívených měst přitahovaly budovy veřejných knihoven, aniž bych je byla cíleně vyhledávala. Když už jsem se před nimi ocitla, bylo-li zrovna otevřeno, vstoupila jsem zpravidla - právě kvůli Internetu - i dovnitř.

Je-li člověk delší dobu v zahraničí, ocení především výhody elektronické pošty. Ta mu jednoduše a poměrně levně poskytne možnost komunikovat s celým světem. Ocitne-li se někdo na dlouhodobějším studijním pobytu třeba na univerzitě, je dnes už běžným pravidlem, že je mu umožněn i přístup k Internetu a tedy i k elektronické poště. Krátkodobý pobyt nebo turistická cesta jsou ovšem něčím trochu odlišným. Chceme-li i v tomto případě využívat dobrodiní Internetu, musíme se na to připravit. Prvním krokem je využití některé ze služeb nabízejících přístup k elektronické poště v prostředí World Wide Web - zdarma a nezávisle na tom, kde zrovna jsme. Nejspolehlivější službou tohoto typu je v současnosti zřejmě Hotmail. Vyzbrojeni adresou služby a vlastním login a password, můžeme pak kdekoli využít kterýkoliv počítač připojený k síti Internet a vybavený některým z grafických prohlížečů Webu. Získáte samozřejmě i další e-mailovou adresu (moje je např. tka20@hotmail.com), kterou můžete sdělit těm, s nimiž chcete v cizině udržovat kontakt.
Pak už stačí jen najít ten počítač.

V Nizozemí je Internet běžnou součástí života, takže jednu z možností nabízejí i jakési "veřejné internetové boxy", které najdete (nejen) na ulicích měst vedle telefonních boxů. Koupíte-li si telefonní kartu (buď za 10 nebo 25 guldenů) a porozumíte-li holandskému návodu, jak s tímto zařízením pracovat, máte vyhráno a můžete využívat elektronickou poštu díky nizozemskému PTT Telecom - buď z prostředí WWW (Netscape Navigator) nebo prostřednictvím poštovního klienta.

Počítač připojený k Internetu lze dnes v Nizozemí zřejmě najít v každé kanceláři, ve státních institucích zcela jistě, takže pro mě nebylo problémem se v průběhu pobytu ke své mailové schránce dostat. Mohla jsem využít i služeb knihovny University of Amsterdam nebo knihovny Delft University of Technology, což byly univerzitní knihovny, které jsem navštívila v rámci programu studijního pobytu. Návštěva univerzitní knihovny může být zřejmě i pro turistu jednou z možností, jak se dostat k Internetu, zcela jistě to platí o první z uvedených knihoven. Stačí si odložit věci ve skříňce (musíte mít jeden gulden, ten pak dostanete zpátky; podobné skříňky používají místo šaten i veřejné knihovny) a studovny i s počítači jsou vám k dispozici, aniž byste byli registrovanými uživateli. Alespoň mě si nikdy nikdo ani nevšiml. Pravdou je, že na rozdíl od běžného návštěvníka jsem byla knihovnou provedena a nebylo pro mě problémem při další návštěvě studovnu s Internetem rychle najít.

(K návštěvě knihovny Technické univerzity v Delftu se možná vrátím v některém z dalších příspěvků. Důvody, jež mě do Delftu vedly, se týkaly především služeb typu "electronic document delivery services". To je jedno z témat, které by dnes díky nedostatku finančních prostředků na nákup primárních fondů mohlo být zajímavé nejen pro knihovníky a uživatele z technické vysoké školy. Neméně zajímavá asi bude i nová budova knihovny, která se právě dokončuje, ale já jsem bohužel ve skutečnosti viděla jen budovu starou.)

Další možností, jak se dostat k Internetu, je návštěva některé z veřejných knihoven.

Podíváme-li se na soupisy WWW stránek veřejných knihoven, které najdeme buď na stránkách NL-menu - Public libraries nebo v dokumentu Openbare Bibliotheken, a porovnáme-li si seznamy s mapou Nizozemí, vidíme, že na Internet je připojena většina veřejných knihoven turisty vyhledávaných měst. Měla jsem příležitost navštívit několik městských knihoven nabízejících uživatelům přístup k Internetu, s výjimkou knihovny v Haagu (zatím ?), zdarma. Městská knihovna v Haagu nabízí 4 stanice připojené k Internetu a vybavené prohlížečem Internet Explorer (jinak knihovny používají většinou Netscape Navigator), které jsou k dispozici veřejnosti (nejen registrovaným čtenářům). Za jejich použití je ovšem nutné zaplatit. Na fotografii je vidět zařízení, které hlídá uživatelův čas a "řekne si" o další příděl peněz. Základní sazba je 2,5 guldenu za 15 minut připojení.

Openbare Bibliotheek Amsterdam

Dienst Openbare Bibliotheek Den Haag
Openbare Bibliotheek Delft
Openbare Bibliotheek Dordrecht
Openbare Bibliotheek Leiden
Gemeentebibliotheek Rotterdam

Pro českého turistu je asi vždy atraktivní moře, a tak jsem i já využila volné neděle a nádherného počasí a vyrazila do Zandvoortu. Přiznávám sebekriticky, že před návštěvou Holandska se mi s tímto městem spojoval pouze závodní okruh Formule 1. Kromě něj a moře se mi dnes při vzpomínce vybavují duny a internetová kavárna Beach Net - Internet café Zandvoort, které jsem si při procházce městem povšimla a po krátkém zaváhání vstoupila ze zvědavosti dovnitř. Jelikož si doma užiji Internetu dosytosti v pracovní době a ještě mi za to platí, neměla jsem zatím příležitost kavárnu pro přístup k Internetu využít. Byla to tedy zajímavá zkušenost a stála mě včetně kávy, pokud si dobře pamatuji, asi 13 guldenů. Počítač byl kvalitní, spojení rychlé, a tak se to určitě vyplatilo.