Jako autorka recenzované publikace se citím povinna reagovat na vyslovené připomínky. Pochopitelně, že mi nezbývá než souhlasit - zčásti - s autorovým názorem.

Proč zčásti? Tato výhrada se týká především výtky o tom, že jsem se opomenula zmínit o českých vyhledávacích nástrojích. Není to tak docela pravda, protože Seznam je uveden na straně 44 jako příklad služby, která sleduje informační zdroje v určitém geografickém prostoru.

Nebývá asi zvykem číst úvody či předmluvy - zvlášť ne u příruček podobného typu. Tam totiž vysvětluji, samozřejmě že jen v elmi stručně, proč se v ní nevěnuji českým zdrojům v Internetu. O českých vyhledávacích nástrojích, k nimž mám michodem řadu výhrad, jsem v příručce nepsala také proto, že velmi dobře - jako ředitelka univerzitní knihovny, v níž jsou uživatelům k dispozici pracovní stanice (nejen) pro práci se zdroji Internetu, vím, že jsou i méně zkušeným uživatelům dobře známy. Dokonce jsme mívali s těmito stanicemi problémy, protože Seznam býval věčně nastaven jako home page, což osobně nepovažuji za vhodné. Ale nemáme bohužel k dispozici nástroj (např. typu IKIOSK), který by zamezil zásahům uživatelů do standardně nastavených funkcí. Nepsala jsem o nich, stejně jako o spoustě jiných věcí, včetně oněch příkladů práce s boolovskými a proximitními operátory, především proto, že rozsah příručky byl jednoznačně stanoven - 76 stran. Nechtěla-li jsem se vzdát alespoň několika obrázků s ukázkami zajímavých či názorných dokumentů, musela jsem opustit myšlenku na uvedení řady příkladů, témat i např. podrobnějšího vysvětlení k práci s vyhledávacími nástroji typu search engines.

Domnívám se ovšem, že jsem dostatečně zdůraznila, že používání těchto operátorů se u jednotlivých vyhledávacích nástrojů poněkud liší. A také to, že je výhodné vyhledat si - a vytisknout - návod, jak s každým z těchto nástrojů pracovat, chceme-li při jeho používání dospět k požadovanému výsledku. Uvedením jednoho příkladu bych mohla uživatele uvést v omyl, podrobnější vysvětlení i hodnocení jednotlivých hledačů by zase vedlo k tomu, že bych se nejen nedostala k jiným informačním zdrojům, ale sotva bych se vešla na oněch požadovaných 76 stran. Příručka vznikla na zakázku s využitím prostředků interního grantu ČVUT, který byl zaměřen na informační přípravu studentů inženýrských oborů, a mi nezbylo než se přizpůsobit podmínkám a v jejich omezeném rámci poskytnout alespoň základní informaci o věcech, o nichž se u nás zatím moc nepíše.

Ve vztahu k těm 76 stranám se domnívám, že se mi šanci využít podařilo. S ohledem na to, jaký je rozsah informačních zdrojů Internetu, jsem ovšem de facto žádnou šanci vypořádat se s tím vším podle svých představ neměla. Den má jen 24 hodin. S Internetem čas běží podstatně rychleji než bez něj, to ví asi každý, kdo sedává u počítače připojeného k této síti. Třeba se mi i přesto podaří napsat důkladnější příspěvek právě o vyhledávacích nástrojích v Internetu - materiálu mám dost.

Poznámka autora recenze:
Jakkoli oceňuji přínos Daniely Tkačíkové v této oblasti a přijímám její argumentaci, nemohu nezopakovat svůj názor: zvláště pro začátečníky by bylo přínosné, kdyby na příkladu jedné vyhledávací služby (podtrhuji na příkladu, protože souhlasím, že se systémy liší a vyvíjejí) uvedla použití rešeršních nástrojů.
Filip Vojtášek