Na začátku listopadu tohoto roku se společnost Google rozhodla poměrně zásadním způsobem změnit systém komentářů na serveru YouTube a ve středu 6. listopadu oficiálně odstartovala rozsáhlá integrace se sociální sítí Google Plus. Cílem těchto změn mělo být zkvalitnění komentářů, omezení spamu a samozřejmě i větší propojení s Google+. Výsledek je ale přinejmenším rozpačitý a v mnoha ohledech se bohužel jedná o změnu k horšímu.

Google+ vs. Facebook

Sociální síti Google+ jsme se na stránkách Ikara podrobněji věnovali už dvakrát. V říjnu 2011 ve článku "Představení nové sociální sítě Google Plus" a v září 2012 ve článku "První rok Google Plus: Ve znamení protikladů". Síť tedy funguje již více než dva roky a jejím cílem je pochopitelně zaujmout co nejvíce uživatelů a nabídnout alternativu k Facebooku.

Google+ je docela zajímavá sociální síť, která přináší i ve srovnání s Facebookem několik šikovných funkcí, ale konkurovat Facebooku zatím nedokáže. K říjnu 2013 měl Google+ 300 milionů aktivních uživatelů[1]; Facebook jich má ale 1,2 miliardy, což je více než čtyřnásobek. Možná i díky svému specifickému vzniku (registrace byla zpočátku jen na pozvánky) Google+ používají především technicky orientovaní uživatelé ("ajťáci" a programátoři) a velmi silnou komunitou jsou také fotografové (zejména díky velkým možnostem editování fotek přímo v prostředí prohlížeče); na Facebooku jsou ale v podstatě "všichni".

Ve srovnání s Facebookem (a překvapivě i dalšími službami, jako Twitter nebo Pinterest) ale Google+ výrazně zaostává především v aktivitě svých uživatelů. Jinými slovy, lidé zde sice mají profily, ale síť jako takovou moc nepoužívají. Ve svém loňském článku jsem zmiňoval studii společnosti comScore z března 2012, podle které uživatelé Google+ (v lednu 2012) strávili na síti v průměru 3 minuty, zatímco na Facebooku to bylo během stejného měsíce 405 minut (tj. necelých sedm hodin). Z tohoto důvodu si také sociální síť Google+ vysloužila nelichotivou přezdívku "město duchů".

Obrovské rozdíly v aktivitě ale stále přetrvávají. V květnu letošního roku byl na serveru Mashable publikován výzkum společnosti Nielsen, podle kterého uživatelé Google+ strávili v březnu 2013 na Google+ průměrně 6 minut a 47 sekund, zatímco na Facebooku to bylo 7 hodin a 9 minut (429 minut). Což je pro Google+ sice "dvojnásobný", ale v podstatě stále zcela zanedbatelný nárůst.

Nový systém komentářů

Google se tedy rozhodl pokračovat v další integraci svých služeb a tentokrát se zaměřil na oblíbený server YouTube. Už od podzimu minulého roku se uživatelům YouTube začala čas od času zobrazovat pop-up výzva s návrhem propojit obě služby a buď začít na YouTube používat svůj profil na Google+, nebo si založit nový. A i když to člověk několikrát odmítl, automatický dotaz se za pár dní objevil znovu. Až do listopadu to rozhodnutí ale nemělo žádné negativní důsledky a uživatelé mohli fungovat jako dříve – tedy například diskutovat pod svým uživatelským jménem na YouTube.

Výzva k používání profilu na Google+ (podzim 2012, zdroj: offonatangent.blogspot.com)

V listopadu ale proběhla zmiňovaná integrace, a kdo by od té doby chtěl na YouTube něco okomentovat (nebo i hodnotit jiné komentáře), musí mít profil na Google+. V podstatě existují dvě možnosti: buď bude uživatel používat vlastní jméno (tj. založí si nový osobní profil nebo připojí existující), nebo si může ponechat svou současnou přezdívku na YouTube, přičemž se té přezdívce automaticky vytvoří nová stránka na Google+. Bez profilu na Google+ to zkrátka nejde.

Výzva k používání profilu na Google+ při pokusu o přidání komentáře (prosinec 2013)

Vždy je poměrně nepříjemné, když jsou uživatelé do něčeho nuceni a nemají moc na výběr. Tím spíše, když se jedná o uživatele významné a již osm let fungující služby, kterým najednou někdo "nutí" používat službu relativně novou a pro většinu z nich v podstatě úplně zbytečnou. Ostatně YouTube je třetí nejpopulárnější a nejnavštěvovanější stránka na světě (na prvním místě je Google a na druhém Facebook), takže nutnost používat Google+ je podobně absurdní, jako kdyby všichni uživatelé Facebooku museli mít profil na Instagramu.

Změny k horšímu

Samotná integrace s Google+ by možná nebyla až takový problém, kdyby se skutečně jednalo o zlepšení služby a zvýšení kvality diskusí. Nový systém měl přinést řadu nových funkcí – delší komentáře, formátování textu, kvalitnější diskuse v rámci okruhu přátel a známých; ale v praxi se bohužel ukázalo, že novinky často přinesly víc škody než užitku.

Velkou nevýhodou původních komentářů na YouTube bylo poměrně striktní omezení na 500 znaků; nové komentáře ale přinesly opačný extrém a jsou v podstatě neomezené, čehož uživatelé začali okamžitě zneužívat. A zatímco někteří do komentáře třeba 100x zkopírují nějakou nadávku, jiní začali kreslit provokativní ASCII obrázky (nejčastěji penisy nebo hákové kříže) a další do komentářů pro zábavu vkládají obrovské množství textu (třeba i celé knihy).

Komentáře také díky integraci s Google+ začaly podporovat #hasgtagy, základní formátování textu (tučné, kurzíva, přeškrtnuté) a především vkládání odkazů. Což opět potěšilo především spammery; od prvního dne tak se v diskusích začaly objevovat odkazy na pornografii, stahování nelegálního obsahu nebo počítačové viry. Velmi oblíbené byly také tzv. "screamers", nenápadně vypadající odkazy, které vedou na stránku, kde je hlasitý zvuk nebo děsivý obrázek, aby se uživatel lekl (příklad zde - ztlumte si prosím hlasitost).

Nový systém komentářů tedy nejen že nijak nevyřešil problémy se spamem, ale naopak vznik spamu nesrovnatelně usnadnil a dal spammerům mnohem více možností, jak znepříjemňovat život ostatním uživatelům[2].

Vlevo: ukázka ASCII hákového kříže; vpravo: průběh většiny diskusí krátce po integraci s Google+

Systém navíc dost dobře nefunguje ani ve svém "sociálním rozměru", tedy ve snaze o poskytování relevantních komentářů. Na první místa v diskusích jsou automaticky vybírány komentáře a příspěvky od lidí, které má uživatel v kruzích na Google+. To je na jednu stranu zajímavé – vědět, jaké komentáře píší přátelé a kdo ze známých video sdílel; ale současně se tím ztrácí důležitý aspekt diskusí – tj. diskutovat i s lidmi mimo nejbližší okolí, mimo vlastní sociální bublinu[3].

Algoritmy výběru jsou navíc poměrně nešikovné a systém jako "nejkvalitnější" komentáře většinou vybírá ty, které jsou "nejaktivnější", tj. kde se nejvíc diskutuje. Což v praxi znamená, že jsou velmi často vybírány komentáře kontroverzní (například vulgární komentář urážející autora videa, u kterého je dvacet dalších odpovědí, ve kterých se lidé hádají). A protože polovina uživatelů zatím nemůže komentáře hodnotit (tj. ani dávat "palec dolu"), je velmi těžké se takových příspěvků zbavit.

Zásah do soukromí

Vzhledem k tomu, že se dlouhodobě zajímám o téma bezpečnosti na internetu (zejména ve smyslu internet safety), asi nejvíce mě na listopadových změnách překvapilo, že když někdo sdílí video z YouTube na Google+, příspěvek (tj. text, který člověk k tomu odkazu napíše) se automaticky objeví na YouTube – a stejně tak i všechny komentáře, které si lidé u příspěvku vymění. Tj. původní text sdílení i všechny komentáře z Google+ se automaticky objeví u konkrétního videa na YouTube – aniž by to uživatel mohl jakkoliv ovlivnit.

A co je horší, Google tyto změny provedl retroaktivně, tj. se zpětnou účinností. Takže kdokoliv na Google+ veřejně sdílel odkaz na nějaké video, třeba před měsícem nebo před dvěma lety, jeho příspěvek (a všechny komentáře) se v polovině listopadu automaticky objevily na YouTube. Což je podle mého názoru ze strany Google zcela neuvěřitelné rozhodnutí a velmi vážný zásah do soukromí.

Není asi velkým překvapením, že diskuse na osobním profilu mohou být často osobní, a v jiných případech zase skončí zcela mimo původní téma. Všechny tyto z části soukromé a z části nesouvisející diskuse se ale úderem 6. listopadu objevily na YouTube, aniž by to uživatelé mohli jakkoliv ovlivnit, a aniž by o tom vůbec věděli. Spousta uživatelů byla velmi překvapena, když na YouTube našli své vlastní třeba půl roku staré příspěvky a komentáře, které na YouTube nikdy nenapsali a samozřejmě netušili, že k podobnému propojení může někdy dojít.

Jistě lze namítnout, že pokud člověk sdílel odkaz veřejně, tak by vlastně mělo být jedno, kde se objeví – ale to není tak docela pravda. Je poměrně velký rozdíl mezi zveřejněním nějaké informace na vlastním profilu, a zveřejněním té samé informace na YouTube. Obě informace si může teoreticky přečíst každý – ale v prvním případě musí dotyčný přijít na můj profil (tj. je pravděpodobné, že mě zná a příspěvek je navíc v nějakém kontextu), zatímco ve druhém případě se ta informace zveřejní někde úplně jinde, navíc de facto bez mého vědomí[4].

Integrace se sociální sítí Google+ ukázala, že portál YouTube v podstatě rezignoval na ochranu soukromí svých uživatelů a nové změny jsou dokonce v rozporu s jejich dřívějším přístupem. Ještě v roce 2011 totiž YouTube ve svém "centru zabezpečení" (Safety Center) uživatelům velmi důrazně doporučoval chránit si své soukromí a např. nikdy veřejně nesdělovat své jméno. Během dvou let si to ale Google zřejmě rozmyslel a nyní své uživatele k používání osobních profilů (včetně vlastního jména) naopak sám nutí. (obrázek via Imgur)

Protesty uživatelů

Výsledky listopadové integrace byly tedy poměrně zoufalé: komentáře zaplavily spamy, podvodné odkazy a ASCII obrázky, paralelně vedle sebe začaly fungovat dva vzájemně nekompatibilní diskusní systémy (nový GooglePlusový a klasický z minulých let), a u populárních videí se najednou objevily stovky (klidně i dva roky starých) sdílení a nerelevantních komentářů z Google+.

Není tedy divu, že i odezva uživatelů na nový systém byla hned od začátku mimořádně negativní. Každá změna samozřejmě přináší část negativních ohlasů, protože lidé nemají změny moc rádi; ale v tomto případě se proti integraci postavila naprostá většina uživatelů.

Například video Meet the new YouTube comments, které připravil Google, aby nový systém oficiálně představil, má aktuálně 2.899 kladných hodnocení a 57.108 záporných, tj. negativních ohlasů je 95%. Kritika se objevovala v podstatě ve všech diskuzích a uživatelé protestovali i s využitím nově získaného ASCII artu (viz např. Bob is building an army). Vznikla také petice, která má aktuálně více než 225.000 podpisů.

Kromě běžných uživatelů ale změny kritizují i "YouTubeři", tedy tvůrci obsahu, kteří mají stovky tisíc (a někteří miliony) odběratelů, a mají tedy velký vliv[5]. Mezi nejpopulárnější videa kritizující listopadové změny patří například Fix YouTube and Google+ od uživatele boogie2988, protestní píseň Fuck you, Google Plus od zpěvačky Emmy Blackery, zamyšlení YouTube needs chemo od uživatele TotalBiscuit, nebo parodie How To Remove Google+ From YouTube kanálu HowToBasic.

Zleva: komentáře u oznámení na Google+; negativně hodnocené oficiální video; uživatelská protestní kampaň "Bob is building an army"

Někteří tvůrci také v rámci protestu zcela deaktivovali komentáře u svých videí a doporučili svým odběratelům používat externí diskusní fóra (např. Reddit). Na nějaký čas se do blackoutu zapojil i PewDiePie, autor zábavných videoherních videí, který je se svými 18 miliony odběratelů aktuálně nejpopulárnější osobností na YouTube.

Objevilo se také podezření, že Google používá tzv. astroturfing, neboli uměle vyvolané pozitivní či negativní reakce ve snaze ovlivnit názory uživatelů. Konkrétně to popisuje například video Google+ Astroturfing Exposed, kde dlouholetý YouTuber Athene poukazuje na podezřele nízký počet zhlédnutí u protestního videa Emmy Blackery a současně i velmi pochybnou diskusi, kde se na prvním místě z neznámých důvodů drží v podstatě jediný komentář obhajující Google+.

Závěrem

Diskuse na YouTube měly už dlouhá léta velmi špatnou pověst, ale listopadová integrace s Google+ se díky nárůstu spamu a zásahu do soukromí uživatelů bohužel ukázala jako nečekaná změna k horšímu. Od začátku je také zřejmé, že společnosti Google tímto krokem rozhodně nešlo o uživatele, ale o masivní propagaci své sociální sítě a zisk nově zaregistrovaných uživatelů v podstatě za každou cenu. Nesmyslnou a násilnou integraci s Google+ zkritizoval i Jawed Karim, jeden ze tří původních zakladatelů serveru YouTube.

Docela by mě zajímalo, jestli se k těmto změnám vyjádří např. Evropská komise, která již v roce 2009 v rámci Dne bezpečnějšího internetu představila "Safer Social Networking Principles" (.pdf), soubor pravidel a doporučení pro bezpečnější interakci v rámci sociálních sítí. Zatímco dokument hovoří o tom, že uživatel musí mít kontrolu nad svým soukromím, v případě listopadové integrace uživatelé v podstatě nemají na výběr. Nemohou se vyhnout registraci na Google+, ani nijak ovlivnit, že se jejich příspěvky a komentáře automaticky sdílejí na YouTube.

Bohužel, i když proti změnám protestují stovky tisíc uživatelů, pro Google je zřejmě důležitější krátkodobý zisk nově zaregistrovaných profilů na Google+, které si v marketingovém oddělení mohou dát do statistik a tvářit se úspěšně. Google oficiálně žádné chyby nepřipouští a k protestům se nevyjadřuje; maximálně občas prohlásí, že neustále pracují na dalším zlepšování. Jinými slovy: čekají, až si lidé zvyknou.

Osobně se domnívám, že integrace YouTube a Google+ je zatím nejhorším rozhodnutím, které společnost Google udělala. Kdyby věnovali více času uživatelskému testování a dali uživatelům přinejmenším možnost deaktivovat zmiňované automatické sdílení, mohlo by to mít nějaký smysl. Takhle na to ale doplatili všichni - uživatelé YouTube ještě horšími diskusemi než dříve a narušením svého soukromí, a společnost Google doslova smrští negativních reakcí. Pokud bych to měl zhodnotit hashtagem, jedná se imho o naprostý #fail.