Inženýr Jaroslav Šilhánek z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze ve svém příspěvku hovořil hlavně o systému RIV (Rejstřík informací o výsledcích). Jako axiomy uvedl, že:

1. bodové hodnocení nikdo nemá rád
2. vědeckou činnost, potažmo publikační činnost nelze bodově hodnotit
3. čísla (body) jsou v tomto pojetí hodnocení vědy a výzkumu převáděna na peníze

V tabulce RIV, která představuje bodové hodnocení jednotlivých druhů výsledků, je obrovský rozptyl, zejména pak u článků v impaktovaném časopise. Rozmezí je 10-305 bodů, a to podle pořadí časopisu v seznamu časopisů daného vědního oboru seřazených podle impakt faktoru. Úskalí nastává při spolupráci více autorů z různých pracovišť. Ti si pak musí rozdělit body mezi sebe.

Pro zajímavost: ve Web of Science je 32 titulů z ČR. Největší úspěšnost má Česká akademie zemědělských věd. Obecně také platí, že šance získat body za patent je velice malá.

Přednášející věří, že časopisy je možné vydávat i na úrovni kateder/ústavů. Pro autory je nejvýhodnější, aby usilovali o zveřejnění plných textů konferenčních příspěvků ve zvláštním čísle periodika, které je zahrnuto ve WoS. Tak dosáhnou nejvíce bodů.

Zajímavé je vydávání konferenčních materiálů formou Procedia. Využívají toho již některé konference (např. CHISA od r. 2012), avšak za nemalý poplatek. Proslýchá se, že některé redakce nutí autory citovat jejich titul časopisu.

Závěry autora jsou, že RIV bude i nadále pokračovat, přičemž se budou dále řešit kritické poznámky. Stále je šance zařadit časopisy do WoS, ale vyžaduje to důslednou ediční politiku. Otevřený prostor vidí autor příspěvku u vydávání konferenčních materiálů.

(kh)