Když před dvěma lety a pár měsíci zveřejnila kalifornská univerzita Berkeley studii How much Information 2003?, připomínali jsme si, jakého řádu je předpona exa. Dnes nás prognózy zveřejněné ve studii Digital Information ballooning, kterou vypracovala výzkumná společnost IDC, naučí další měrnou jednotku.

Studie se pokusila odhadnout, kolik digitálních informací ve světě koluje. Odpověď zní: mnoho. Za rok 2006 bylo vytvořeno 161 exabytů (miliard gigabytů) dat; nul a jedniček, které tvoří fotografie, videa, e-maily, telefonní hovory, IMS a další digitální obsah, se kterým se denně setkáváme. Každý takový digitální soubor pak, jak usuzují analytici, je v průměru třikrát zreplikován.

Pokud bychom chtěli fyzicky vyjádřit takové množství zaznamenaných informací, bylo by to něco jako 12 souvislých řad knih mezi Sluncem a Zemí, nebo třimilionkrát více knih, než kdy bylo vydáno. Pro 161 exabytů by bylo třeba 2 miliard IPodů s nejvyšší kapacitou.

Předchozí studie z univerzity v Berkeley odhadli světovou produkci informací na 5 exabytů za rok 2003. Jeden ze sponzorů této zprávy, EMC Corp., která se zabývá ukládáním dat, dala také impuls k vytvoření nové studie.

U studie z Berkeley byla volena jiná metodika. Do výsledků byly započítány také neelektronické informace jako analogové rádiové vysílání nebo tištěné kancelářské papíry, které byly přepočítány na digitalizované. V úvahu však byla brána pouze originální data, ne už jejich kopie.

Naopak do čísel IDC byl uvážen obsah jak originálně vytvořený, tak reprodukovaný – např. bylo započítáno každé spuštění na obrazovku z vysílání digitální televize. Pokud by byla počítána jen originální data, výsledek se odhaduje na 40 exabytů.

Protože IDC použila mnoho vlastních interních analýz trhu, práce je jen těžce replikovatelná či potvrditelná, tvrdí dva výzkumíci, kteří se na studii nepodíleli. Tito výzkumníci, James Short a Roger Bohn z kalifornské univerzity v San Diegu, mají v plánu pro příští studii použít metody, které byly aplikovány do výzkumu v Berkeley.

Bohn naznačil, že je moudré brát studii IDC s určitou rezervou, ale dodal, že si nemyslí, že by se ukázalo, že by čísla byla úplně špatná. Uvažujeme-li, že už výsledek Berkeley 5 exabytů byl enormní – v tu chvíli to bylo 37 tisíc Kongresových knihoven, proč bychom se měli vzrušovat tím, kolikrát je toto číslo nyní větší?

Nicméně, je velmi důležité pochopit faktory, které stojí za informační explozí, už kvůli jedné věci, říká John Gantz. Část z toho všeho tvoří každodenní svět alà Youtube – IDC odhaduje, že do roku 2010 bude asi 70 % světových digitálních dat vytvářena individuálními jedinci. V případě korporací narůstají data především z důvodu archivace záznamů z bezpečnostních kamer a v důsledku aplikace pravidel ohledně uchovávání informací.

Možná nejdůležitější je si uvědomit, že dodávaná data technicky převýší nabídku prostoru k uložení. IDC odhaduje, že svět má k dipozici 185 exabytů úložného prostoru za letošní rok a 601 exabytů v roce 2010. Ale odhad dat, která budou vygenerována, narůstá na 988 exabyte (až 1 zettabyte) v roce 2010. A až se tato zpráva rozkřikne, nastanou problémy, prorokuje Gantz. „Pokud si každý uloží každý digitální bit, nebudeme mít dost prostoru.“

Aktuálně pro nás nedostatek prostoru naštěstí ještě hrozbou není, cena prostor se prozatím stále snižuje. To je také důvodem, proč si neukládáme vše. Nejen e-maily, ale také digitální přenosy, jako např. telefonní hovory nejsou doposud archivovány. (Ačkoliv jak si můžeme být jistí, že tyto konverzace nejsou někde ukládány, třeba Národním bezpečnostním úřadem? Výzkumíci IDC tuto možnost do studie nezahrnuli. „Nechci, aby si pro mě muži v černém přišli“, žertoval Gantz).

I když se nepředpokládá, že budou diskové jednotky praskat ve švech, bude studie IDC mít dopad, zejména ten, že dojde k jistým mystifikacím. Jedna z nich může být, že potřebujeme lepší technologie, abychom mohli lépe zabezpečit, procházet, nalézt a obnovovat použitelný materiál v tomto světě dat.