Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Národní knihovna je jedna z mých nejkrásnějších pracovních příležitostí

Čas nutný k přečtení
8 minut
Již přečteno

Národní knihovna je jedna z mých nejkrásnějších pracovních příležitostí

0 comments
Rubrika: 

Jaká byla Vaše cesta do Národní knihovny a čím jste byl před tím, než jste se rozhodl přijmout nabídku stát se jejím ředitelem?

Na to, co jsem, se mi opravdu nesnadno odpovídá - přinejmenším ze dvou důvodů: na jednu stranu je asi jednoduché říci, že jsem vystudoval češtinu a dějepis, ale v celém svém životě jsem učil pouhé 3 měsíce a to ještě jen jako zástup na gymnáziu. Druhý důvod je ten, že jsem v životě dělal velkou spoustu věcí, které možná nejsou knihovnictví oborově blízké, ale každá z nich mne něčím obohatila - práce v Českém rozhlasu, časopisu Naše rodina, péče o mentálně retardované děti nebo i přidávání do míchačky v polovině 80. let. Každá z těchto prací byla nějakým způsobem zajímavá a především poučná.

Když mi zavolal pan ministr Dostál, zda bych neuvažoval o převzetí Národní knihovny, nechal jsem si nějaký čas na rozmyšlenou. Jeho nabídka přece jen příliš nezapadala do mých předchozích profesních zkušeností a dokonce jsem v té chvíli ani nevěděl, že byl odvolán Vojtěch Balík, kterého jsem znal ještě z dob působení v Českém rozhlase. Rychle jsem se tedy snažil zorientovat v této emotivně poněkud neklidné situaci, vyhledal jsem si informace také na internetu a po třech týdnech jsem panu ministrovi sdělil, že přijímám.

Nejsem knihovník, alespoň ne v tom smyslu, že bych vystudoval příslušnou školu. Obor, který jsem absolvoval, však podle mého názoru s knihovnictvím do značné míry souvisí. Moje diplomová práce se například věnovala bibliografickému popisu a zmapování undergroundové éry Revolver Revue, patřím k zakládajícím členům knihovny Libri prohibiti. Tu nabídku jsem tedy sice zvažoval v intencích svého vztahu ke knihovnám a oboru knihovnictví, ale spíše z toho pohledu, zda knihovnu musí nutně vést knihovník a nebo to může být i někdo, kdo sice má ke knihovně vztah, ale nezná nutně všechny detaily knihovnických procesů. Váhal jsem i proto, že šlo o přímou nabídku bez výběrového řízení v ovzduší ještě pořád zjitřených emocí vyvolaných odvoláním mého předchůdce.

Po osmi měsících mohu říci, že svého rozhodnutí nelituji, naopak: smět řídit Národní knihovnu je jedna z mých nejkrásnějších pracovních příležitostí – také díky jedinečnému areálu pražského Klementina, kde máme hlavní sídlo.

Jaká je Vaše vize rozvoje NK ČR na příštích 20 let?

Oddělit novodobé (kromě Slovanské knihovny) a historické fondy a vyřešit letitý problém prostorové stísněnosti NK výstavbou nové budovy pro první z nich. Obě části Národní knihovny by pak měly respektovat některé základní principy: knihy a související služby by uživatelům měly být dostupné na jednom místě; knihovna by měla být maximálně otevřená, čtenář by se v ní měl cítit svobodně, volně – to samozřejmě platí více pro fondy novodobé a jen velmi částečně pro rukopisné památky. Moderní knihovna je veřejný prostor – člověk, který do ní vkročí, bude sice vědět, že je na půdě Národní knihovny, ale průkazku bude potřebovat opravdu až ve chvíli, kdy si bude chtít něco půjčit nebo požadovat speciální služby.

Pokud Vás mohu přerušit, navštívila jsem mnoho zahraničních i českých knihoven a líbily se mi ty, které byly něco více než jen servisní místo, kam přicházím s jasně formulovaným požadavkem na patřičně definovanou službu. Byly to knihovny, kde bych si ráda dala obchodní schůzku, v klidu pročetla denní tisk a nebo psala celé odpoledne článek do Ikara. Vždycky jsem doufala, že budeme něco takového mít i v Praze. Zajímalo by mě, zda jste se někde inspiroval, máte nějaký vzor?

To, co popisujete, přece cítí většina lidí, kteří knihovny navštěvují. Kdybych měl uvést konkrétní příklad, pak je to (více ve smyslu otevřenosti a poskytovaných služeb, než architekturou) před rokem otevřená knihovna v Seattlu.

Postavit budovu se může zdát těžké. Ještě těžší ale podle mého názoru je postavit dobrý tým lidí. Jak připravujete své lidi na novou Národní knihovnu?

Knihy mlčí, lidé nikoli. Obával jsem se, že se knihovnická veřejnost bude proti takovým principům stavět, ale musím říci, že k mému příjemnému překvapení se drtivá většina na změny velmi těší. A měnit se toho bude hodně, musí se rozbít některé zažrané stereotypy a návyky. Musíme však také připravit zaměstnancům důstojné pracovní podmínky, například eliminovat prostorový hluk a podobně. Myslím, že by nám náladu hodně pokazilo, pokud by nevyšla Letná a museli bychom NK stěhovat někam na periferii města. Zatím tomu sice nic nenasvědčuje, ale přece jen cítím pokoru před místem, které jsme si vyhlédli; ta vychází z historických zkušeností - v posledních 100 letech se zde leckdo pokoušel stavět a nikomu se to nepovedlo.

V jakém stádiu je tedy nyní příprava stavby?

Uzavřeli jsme dohodu o spolupráci, kterou jednomyslně odhlasovala rada Hl. města Prahy. V současné době nastavujeme parametry toho "obchodu", tedy co bude na jedné a co na druhé straně, nejspíše půjde o výměnu něčeho za něco, o tom však nyní opravdu ještě nemohu mluvit. Našim záměrům vyslovil podporu Kulturní výbor Poslanecké sněmovny a máme přislíbeno podobné usnesení od Rozpočtového výboru, který poprvé ve svých dějinách zasedal v Klementinu. Do prázdnin r. 2005 by naše záměry měla projednat vláda ČR.

Nová budova je plánována na pozemku 12 000 m2 - čtyři patra pod zemí a šest pater nad zemí. Součástí nového areálu bude rovněž hlavní depozitář Parlamentní knihovny. Ještě letos bychom chtěli vypracovat zadávací podmínky pro architektonické řešení a vyhlásit soutěž. Vítěz by pak měl být znám do poloviny roku 2006. Náklady na stavbu nové budovy NK ČR odhadujeme na 1,8 mld. Kč s dokončením v roce 2010; spolu s rekonstrukcí Klementina představují naše záměry 2,7 mld. Kč – tu bychom chtěli dokončit do dvou let po otevření nové knihovny na Letné.

A v jakém stadiu se nachází revitalizace Klementina?

Revitalizace částečně již začala. Letos bychom chtěli dokončit opravu vnějšího pláště, máme sponzora na opravu barokní kašny, révové nádvoří bychom chtěli přestavět na barokní zahradu… Příští rok otevřeme Galerii Klementinum na obou Křížovnických chodbách, která bude mít svůj vlastní vchod z Křížovnické ulice, tedy prakticky od staroměstského vyústění Karlova mostu. Provoz Galerie chceme na jaře zahájit velkou výstavou o jezuitech, protože uběhne 450 let od jejich příchodu do Prahy. Nemůžeme však dělat prašné práce a činnosti, které by ohrozily fondy, musíme nejdříve vyřešit uložení těchto fondů – z větší části do nové budovy.

Moje další otázka jde v linii původní otázky vize budoucnosti NK ČR. Jaké by podle Vás měla NK ČR zaujímat postavení k ostatním knihovnám v České republice?

Základní parametry jsou nastaveny zákonem a naším Statutem. Pro Národní knihovnu z nich vyplývá vůči dalším knihovnám celá řada povinností i pravomocí, jde ale o to, abychom úsilí knihoven spíše koordinovali než se snažili vystupovat z pozice síly. Také proto jsme vstoupili do Sdružení knihoven - jako partneři. Důležitá je komunikace všeho druhu a na všech úrovních, lidé spolu musí mluvit ve fázi hledání řešení a popisování problémů a ne až ve chvíli, kdy je řešení vymyšleno a prosazováno jako jediné možné.

Na půdě NK ČR vzniká například určitá metodika nebo standard, který je probírán s odbornými pracovníky z jednotlivých knihoven. Jenže pak se zjistí, že o tom jejich ředitelé nevědí nebo nejsou seznámeni s důsledky některých rozhodnutí. Přitom není nic jednoduššího, než je předem požádat, aby na daný úkol někoho sami jmenovali do pracovní skupiny.

Knihovny mají složitou skladbu finančních zdrojů, část z nich je pod Ministerstvem kultury, ne málo knihoven využívá zdroje z oblasti výzkumu a vývoje, respektive z Ministerstva školství, novým fenoménem jsou krajské rozpočty, ale také zdroje Evropské unie. Chtěl bych něco udělat pro to, aby ještě lépe fungovala komunikace v rámci systému knihoven směrem k tvorbě společných řešení a jejich společnému obhajování. Pokud se knihovny budou mezi sebou hádat a zastávat různá stanoviska, jejich pozice se ještě více oslabí.

Existuje nějaký zájem, který by NK ČR chtěla prosadit na politické úrovni z pozice, kterou v této zemi má, zájem, na kterém byste se s ostatními knihovnami shodli?

Za mimořádně důležitou pokládáme otázku budování a rozvoje digitální knihovny České republiky jako součásti Evropské digitální knihovny. Je potřeba sladit standardy, které se váží na digitální knihovnu. Když to trochu přeženu, digitalizaci by s lepším digitálním fotoaparátem mohl na trhu začít nabízet kdokoliv, za pět let bychom tu mohli mít desítky digitálních knihoven, které spolu nebudou schopné komunikovat. Proto je důležité, aby knihovny nastavily standardy zpracování digitalizovaných souborů, rozhraní pro bibliografický popis a pro přístup čtenáře.

Myslím si, že by se knihovny neměly v první řadě ptát, co vyhovuje jim, ale co vyhovuje uživateli. Podle mého názoru by uživatel měl mít k dispozici obrazovku s minimem "tlačítek", kde nehledá zdroje primárně podle toho, kde jsou, ale seznamuje se s tím, co je vůbec k dispozici. Digitální knihovna je krokem, který toto umožní.

Další oblastí je velmi často diskutovaná otázka autorských práv, která do značné míry ovlivňuje rozsah služeb, které knihovny v budoucnu budou poskytovat. Při přípravě velké novely autorského zákona, kterou připravuje Ministerstvo kultury, prosazujeme, aby poplatky autorům za půjčování v knihovnách byly hrazeny centrální platbou ze státního rozpočtu obdobně, jak je tomu dnes u zvukových dokumentů. Usilujeme také o to, aby knihovny získaly licenci na půjčování zvukových a audiovizuálních záznamů. Musíme rovněž prosadit jasný právní rámec pro elektronické dodávání dokumentů a zpřístupňování informací digitalizovaných dokumentů, jinak by naše úsilí o vytvoření digitální knihovny zůstalo na půli cesty.

Moje poslední otázka se týká toho, jak bude Národní knihovna komunikovat s vědeckou komunitou. Kterým směrem se bude u vás ubírat výzkum a kde jsou možnosti spolupráce?

Národní knihovna je de facto akademickou půdou sama o sobě – jsme řešiteli vědeckých úkolů, řada našich zaměstnanců má částečné úvazky spojené s výukou a předpokládám, že další budou přibývat. K tomuto optimismu mě vede rozhovor s rektorem Univerzity Karlovy, ze kterého vyplynulo, že bychom mohli některé studijní programy přímo vytvářet a nabízet tady. Národní knihovna není jen správcem pramenů, působí tu řada odborníků, metodiků a vědců.

Příležitost k většímu rozvoji naší pedagogické a vědecké činnosti budeme mít, až se Klementinum trochu uvolní, vzniknou tu učebny a přednáškové sály. A jsme znovu u základního problému, který řešíme: prostorové stísněnosti Národní knihovny. Pevně věřím tomu, že jej do šesti, sedmi let definitivně vyřešíme.

Děkuji za rozhovor

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
JEDLIČKOVÁ, Petra a JEŽEK, Vlastimil. Národní knihovna je jedna z mých nejkrásnějších pracovních příležitostí. Ikaros [online]. 2005, ročník 9, číslo 6 [cit. 2019-11-16]. urn:nbn:cz:ik-11871. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11871

automaticky generované reklamy
registration login password