Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Nadnárodní index rukopisů

Čas nutný k přečtení
5 minut
Již přečteno

Nadnárodní index rukopisů

0 comments

CERL (Consortium of European Research Libraries) se mezi různými mezinárodními knihovnickými organizacemi ukazuje jako ta expeditivnější z nich, což je obzvláště patrné při srovnání s IFLA. Loni na jaře na konferenci rukopisných knihovníků pořádané další mezinárodní organizací LIBER (Ligue des Bibliothèques Européennes de Recherche) vystoupila Lotte Hellinga, předsedkyně Manuscript Working Group CERL (spolu s Davidem Shawem a Marian Lefferts) s ideou souborného evropského katalogu rukopisů na bázi jejich indexu na způsob HPB (Hand Press Book Databáze). A už letos se 26. duba v Museum Plantin-Moretus v Antverpách konala zahajovací schůzka pilotního projektu nadnárodního indexu rukopisů.

Účastníky tohoto pilotního projektu jsou kromě sekretariátu Manuscript Working Group CERL technologická firma Crossnet, nizozemská královská knihovna v Haagu (databáze Bijzondere collecties), knihovna Columbia University v New Yorku (databáze Digital Scriptorium) a Národní knihovna České republiky (databáze Manuscriptorium). Každý z těchto partnerů využívá jiný standard: americký adaptaci TEI (Text Encoding Initiative), nizozemský zcela proprietární, český MASTER (Manuscript Access through Standards for Electronic Records), resp. MASTER+. Asociovaný partner, kterým je francouzská národní knihovna, využívá EAD (Encoded Archival Description). Cílem pilotního projektu není nějakým způsobem centralizovat data zúčastněných partnerských institucí, ale na základě Dublin Core a konektivity (vycházející z protokolů Z39.50, resp. SRU využívaného TEL (The European Library) shromažďovat výsledky vyhledávání v jednom uživatelském rozhraní, přičemž záznam sám pak bude vyvolán vždy z příslušné databáze.

Má tedy opravdu jít o index na principu distribuce základních zdrojů dat, nikoli o centralizovaný souborný katalog. Výhoda tohoto řešení je nabíledni. Disparátnost přístupů jednotlivých národních škol rukopisného knihovnictví a rukopisné práce (nebo alespoň těch dominantních mezi nimi) je stále tak silná, že shoda na jednom standardu či formátu se ještě dlouho nebude jevit jako možná. Nadto existují nejenom frapantní rozdíly mezi informační nasyceností záznamů poskytovaných jednotlivými institucemi, ba i v jejich vnitřním rámci, ale leckdy i dosti rozdílná obsahová orientace a z ní plynoucí možnosti způsobů vyhledávání a na ně se vížící implementace příslušných nástrojů. Reálnou možností tak je pouze jakási druhotná integrace, kterou představuje index, primární integrace katalogů je v tuto chvíli a ještě dlouho bude ve větší míře nemyslitelná. Teprve reálná možnost vidět prostřednictvím indexu záznamy o rukopisech různých kulturních okruhů a historických regionů společně v jedné dimenzi může vůbec vést k úvahám o vyrovnání různých samostatných a disparátních tradic. Řešení musí být nadnárodní, globální, nikoli pouze mezinárodní. Pilotní projekt Manuscript Working Group CERL se pohybuje právě v této perspektivě.

V reálných informatických možnostech je soustředění maximálně na patnáct polí indexu, které budou korelovány k obsahově shodným, nicméně však formálně odlišným polím primárních databází. Tato pole budou strukturována takto (v originálním znění včetně poznámek):
1. Keyword (search to cover all terms listed below)
2. Author to include
- personal names (author, translator, prelims) - institutional names
- place names (for Charters)
3. Title to include
- title as in the manuscript
- uniform title
- standard title (or supplied title)
- generic title
- rubrics
4. Other names related to the document to include
- recipients of letters
5. Incipit / Initia (and probably Explicit)
6. Language
CERL is to provide a list of all abbreviations etc. that may occur in the databases.
7. Present location (country, city, library, institution)
8. Shelfmark or nickname (to include collection)
9. Date to include supplied dating
10. Place of origin / place of writing
11. Scribe / copyist
12. Artist / Illumination / Illustration
13. Material description (paper or parchment / size)
14. Binding
15. Former owners / provenance

Diskuse probíhala ještě o případném šestnáctém poli – písmo, ale nedošlo ke shodě o jeho praktické užitečnosti. Je zřejmé, že těchto patnáct polí pokrývá podstatné a relevantní údaje, od nichž se ve své většině odvíjejí (alespoň podle expertní zkušenosti) požadavky koncových uživatelů. Tím by měl být řešen problém takových zdrojů, v nichž informační nasycenost záznamů jsoucích do hloubky (in-depth records), resp. i do šířky je sice veliká, ale také běžnými jak tradičními, tak technickými informatickými prostředky a nástroji nezvladatelná, kdy tedy katalog poskytuje spíše exformaci než informaci. Figura (indexovaná data) se tímto způsobem výrazněji odlišuje od pozadí (úplný katalogový záznam), přičemž ovšem jde o úplný index příslušných zdrojových polí, nikoli o pojmově reduktivní rejstřík. Tím by měla být významně usnadněna orientace v potenciálně značně rozsáhlém materiálu.

Pilotní projekt Manuscript Working Group CERL však nepředpokládá výhradní soustředění na rukopisy. Má i druhý plán, jehož předmětem je historický knižní a knihovní materiál vůbec, tj. také inkunábule, staré tisky, mapy a plány apod. Zde se ukazuje možnost dvojího simultánního řešení. Jednak zapojit jako další vstupní zdroj Hand Press Book Databáze, jednak využít toho, že už v samotné databázi Manuscriptorium je takový typově diferencovaný materiál přímo obsažen. Trend soubornosti tedy přestává být předmětem pouze teoretických úvah a začíná se, byť nesměle prakticky uplatňovat. A předběžně existuje ještě plán třetí, totiž postupná integrace archiválií a posléze vytvoření indexu historických dokumentů či písemností vůbec. Je vidět, že tendence spojovat různé druhy a typy materiálu je nezvratitelná, že z ní však vyplývají také další důsledky: je to cesta od evidence a deskripce fyzického materiálu k informačnímu zpracování intelektuálního obsahu, tedy evidentní změna paradigmatu.

A tak tu zůstává jedno velké memento, o němž byla na zahajovací schůzce pilotního projektu také řeč. Zatímco tato a další podobné aktivity zahajují novou etapu, z tištěného do elektronického prostředí transponovaná chlouba tradiční německé vědy – databáze Manuscripta mediaevalia se stále soustřeďuje na rozvíjení takového způsobu práce, jehož epocha nenávratně končí, a vůbec nereaguje na otázky, které stojí před rukopisnou prací na počátku třetího tisíciletí. To je ovšem velice prekérní situace, protože v tomto zdroji je shrnuto obrovské množství materiálu, u nějž však je třeba se obávat, že bude moderními informatickými prostředky využitelný jen v dosti omezené míře. Že to, co není integrováno, přestává existovat, není žádným bonmotem, ale důrazně se prosazující skutečností. A právě toto nebezpečí u Manuscripta mediaevalia nepochybně hrozí. Z toho ovšem vyplývá, že nemusí být daleko doba, kdy dojde k přesunům mezi oblastmi "viditelného" a "neviditelného" materiálu a následkem toho postupně k proměnám faktografického obsahu. Je to prekérní, ale stojíme nejenom před změnou paradigmatu, ale také faktů a faktografie. Čím pak budou dějiny?

Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
UHLÍŘ, Zdeněk. Nadnárodní index rukopisů. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 6 [cit. 2019-09-21]. urn:nbn:cz:ik-11636. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11636

automaticky generované reklamy