Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Nad dopisy čtenářů - reakce (především) na poslední kyberokénko "Máme volné ruce?"

Čas nutný k přečtení
10 minut
Již přečteno

Nad dopisy čtenářů - reakce (především) na poslední kyberokénko "Máme volné ruce?"

0 comments

Kyberokénko z únorového čísla vyvolalo velký ohlas, proto jsem se rozhodla dát tentokrát prostor těm, kteří na kritiku reklamy na sadu hands free reagovali. Kromě toho jsem nashromáždila řadu dalších reakcí na okénka předchozí a musím říci, že se objevují i reakce "souhrnné", tedy čtenář si přečte více okének a pak mi napíše, co si o tom myslí. Musím říci, že tato forma je hodně náročná nejen pro čtenáře, ale i pro mě, protože okénka vznikají v různých dobách a s daleko větším časovým (i jiným) odstupem, než jsou pak čtena.

Pokud dovolíte ještě drobnou poznámku k reakcím na kyberokénka, musím konstatovat, že stejně jako se vyvíjí téma samo, mění se i čtenářské reakce. Ze začátku byly reakce spíše negramotnými, hrubiánskými výkřiky, dnes jsou podstatně souvislejší, sofistikovanější a místo urážek se spíše snaží diskutovat. Až na výjimky, bohužel. Právě proto nastal až nyní čas na to, aby se tyto reakce, byť bych o některých tvrzeních ještě ráda diskutovala (a to se děje již soukromě, po e-mailu), objevily v tomto okénku. Doufám, že nebudou posledními diskutujícími hlasy, vždyť právě proto kyberokénko vzniklo!

Petr Šantrůček reaguje především na skutečnost, že "boj" proti chování nějaké firmy, lze vést úspěšně jedině odmítnutím jejích výrobků:

"Vycházejme z faktů. Distributor firmy Nokia nechal udělat reklamní billboard, na kterém znázorňuje muže (řidiče), který díky handsfree sadě má "Nebezpečně volné ruce". Vrhá se na spolujezdkyni (resp. na její vyvinuté poprsí). Žena znázorněná na obrázku má zdvižené ruce a ječí. Jak už tak zaječí žena i v případě, když ji plácne muž přes zadek. Jen kvůli absenci zvuku je nutné zvýraznit kresbou samotnou tento fakt. Muž zase pro změnu má nad hlavou obláček různých hvězdiček a zcela jednoznačný výraz (skoro bych řekl, že výraz úchyla v křoví v parku). Jak již bylo napsáno, díky absenci zvuku musí být kresba zcela jednoznačná a to nemůže kreslíř udělat jinak než zvýrazněním některých faktů.
Tolik k provedení billboradu. Teď něco málo o cílení oné reklamy. Reklamní agentury, jak známo, jsou placeny za to, aby propagovaly výrobek nebo službu. Přitom musí brát v potaz cílovou skupinu zákazníků. Co propaguje zmíněná reklama? Handsfree set do auta. Kdo je v převážné míře majitelem automobilu a mobilu zároveň? Muži! (prosím o nekomentování majetkové nerovnosti můžů a žen) Je tedy potřeba zvolit reklamu, na kterou "uslyší". Zde je to řidič, který se nepokrytě vrhá na poprsí spolujezdkyně. Taková představa není cizí žádnému muži a byť by se stokrát zaklínal někdo z nás (mužů) tím, že tohle "není šálek jeho čaje", je to něco, co přinejmenším donutí každého z nás (mužů) se aspoň zasnít.
Teď ke kritice (prý) urážlivého plakátu. Při vší úctě, ať jsem zkoumal obrázek reklamy, jak dlouho a z jaké strany jsem chtěl, nebyl jsem schopen rozluštit ve tváři malůvky představující ženu žádný strach, zděšení, bezmoc. Jediné z čeho lze vystopovat nějakou nedobrovolnost, je výraz (již o něco čitelnější) muže umocněný hvězdičkami a dalšími znáčky nad hlavou (ten chlápek evokuje fakt spíš úchyla číhajícího v parku, než vášnivého milovníka).
To byla jen vsuvka, cílem agentury, která dostala úkol ztvárnit reklamu, bylo UPOUTAT případné zákazníky. Nějaké procento asi upoutala, ale největší popularity se jí dostalo díky afektované reakci ženských sdružení a organizací. Nemyslím, že zmíněná reklama propaguje násilí na ženách, necítím z ní žádný návod. Je spíš přiblblá a stupidní, než nebezpečná. Právě přiblblé reklamy jsou nejvíce "chytlavé". A o to jde. O byznys, o nic jiného. Pokud tam na obrázku bude spokojený řidič s oběma rukama na volantu a nápisem "Řídí se mi s handsfree lépe" nebo něco podobného, bude to stupidita, za kterou zadavatel nezaplatí ani korunu, protože to bude naprosto NEÚČINNÁ REKLAMA.
Zavádějící bylo, že lidé si reklamu spojili s firmou Nokia, šlo ale o reklamu jejich distributora. Nokia vydala tiskové prohlášení, ve kterém se od tohoto billboardu distancuje. Řekl bych, že ona firma bude mít s Nokií problémy, protože ji (byť neúmyslně) poškodila.
A nyní, proč taková reklama mohla vůbec vzniknout. Všichni křičí, že je neetická, vulgární a já nevím jaká ještě. Reklama vzniká v konkrétním kulturním a společenském prostředí. Nejrůznější organizace křičí a povykují a nutí reklamní agenturu ke stažení plakátu. To je ale CENZURA! Říkejte tomu, jak chcete, je to prostě CENZURA! Pokud zde bude společenské prostředí takové, že firmy, které se jakkoliv podílely na zadání, tvorbě i vyvěšení takového billboardu, budou společensky a tím pádem i obchodně "odepsané", pak takové plakáty nebudou vznikat. Takže ženská sdružení řeší následky, nikoliv příčiny jevu, který jim vadí. Pokud přesvědčí společnost (nebo alespoň její větší část), že taková reklama je nejen stupidní, ale i vulgární (teď ji tak asi málokdo cítí) a že uráží a ponižuje některé lidi (zde hlavně ženy), pak takové reklamy nebudou vznikat. Ale nelze toho docílit CENZUROU v jakékoliv její podobě. Necenzurujte, využijte toho, že prostě od firmy, která se podílela na něčem, co vás uráží, prostě nic nekoupíte a neobjednáte. A příležitostně to zástupcům takové firmy můžete i říci, aby si byli vědomi, proč přicházejí o byznys. Krátce: změňte prostředí, nikoliv jeho produkty!

Rozvedení posledního bodu Petrovy reakce přinesl dopis Josefa Schwarze, který sice reagoval na inkriminované kyberokénko, avšak jeho postřeh se týká obecně většiny kyberokének, která více zdůrazňují následky některých hlubších problémů:

"Všechny tvé články se točí kolem zobrazování, jazyka, vzorců chování a podobných věcí, které jsou sekundární sférou. Tou primární sférou je jednání a chování konkrétních jedinců a společenských institucí. V průběhu vývoje dochází k tomu, že se způsoby tohoto jednání a chování mění, což je žádoucí. Zůstávají však určitá rezidua v oné oblasti sekundární (například jsou petrifikovány určité jazykové obraty ve formě frazeologismů apod.). Nedomnívám se, že tato rezidua je třeba systematicky odstraňovat či přímo proti nim brojit: dokud struktura společnosti vytváří potenciál k jejímu využití, jsou využívány, pak samy zapadnou. Například se domnívám, že minimum obyvatel v Čechách trpí antisemitismem, přesto řada z nich používá obraty jako "židovská škola", "chudý jako žid" apod. Jsou proto antisemity? Samozřejmě, že nikoliv. Podobně je to se sekundární a primární sférou ve vztazích mezi mužem a ženou: mohou se nosit na rukou (primární sféra), ale zároveň se mohou škádlit takovými výrazy jako "ty moje klisničko", "ty můj hřebečku". Jsou proto sexisty? Nikoliv."

Další z Petrových reakcí nabízí řešení, o jakém by ženské (nebo jakékoliv) hnutí mělo uvažovat:

"...Podle mě jediní, kdo mohou něco změnit, jsou politici. U těch se musí lobovat a tlačit na pilu. Třeba argument, že v "našem hnutí je cca 10000 potenciálních voliček, pane poslanče/senátore/ministře a jistě nechcete, abychom vedli/y kampaň proti Vám, když byste nám jistě rád pomohl". Tak to je něco, na co slyší. Nebo můžete vstoupit do politiky, ale to jde jen těžko bez peněz a konexí."

A teď přišel čas na ty méně civilizované reakce. Stala se totiž zajímavá věc. Jak se otevírala diskuse na můj článek, začali někteří reagovat na reakce ostatních. Rozvinula se docela zajímavá debata, která se mj. točila také kolem toho, proč někdo píše tak nemožné reakce! Zajímavé je, že se s nimi nikdo neztotožňoval a to ani ti, kteří byli hodně kritičtí. Znamená to, že nesouhlasit může leckdo, ale zdaleka ne každého to vede k lítému boji proti nositelům názorů, se kterými nesouhlasí. Pikantní na tom je, že právě tito lidé nejvíce ze všeho tlačí na vypodobnění ve stylu "lítá bojovnice" a spoustě osobních narážek a urážek. Slovy jedné z diskutujících: "... nesou těžce tíhu světa a mají pocit, že se jim uleví, když někde vyzvrací něco, co v nich leží a veřejně s tím nemohou ven."

Pani Petro,
Se zajmem jsem precetl Vas clanek. Nez priste napisete neco podobneho, doporucil bych Vam zkusit nasledujici:
1.. Prectete si Zvonokosy od Chevaliera, zejmena pasaze, ve kterych se popisuje myslenkovy chod Eulalie Cubikove. Myslim, ze mate spolu hodne spolecneho. (Nezapomente docist az dokonce, abyste videla, jak zminena slecna dopadla!)
b.. Vezmete si k ruce Marxuv Manifest. Zacnete cist a kdykoliv v textu narazite na slovo "trida", zamente je za slovo "pohlavi". Pokud zjistite, ze to, co Vam vznika je v podstate presne to, co jste napsala, delala jste to pozorne. Pokud ne, udelejte to znovu.
c.. Zkuste si nekde poradne zasoulozit. Je mozne, ze jste tak nepritazliva, ze o Vas nikdo nema zajem. V tom pripade doporucuji muze opit nebo si na hlavu nasadit pytlik od mouky.
Jo, a prosim, vyjadrete mou uprimnou soustrast Vasemu manzelovi. I kdyz je nejspise pravda, ze zadneho manzela nemate. Zlaticka, jako Vy, mivaji spise manzelky. :-)

Preju hrdinny dalsi boj!
Muzum smrt!

Vladimir Stwora
Kanada

"Vážený pane, chtěl-li jste mé snoubence sdělit, ze jste pitomec, nemusel jste se obtěžovat psaním tak dlouhého e-mailu - jde to vyjádřit dvěma slovy. Pozdravujte tam u vás vaše ideové vzory, Terrance a Phillipa. S pozdravem
MMM (Macho Marek Misterka)"

"Pán z Kanady je ukázkový květ mužského mindráku, kterému se jeho svět scvrkl do světonáhledu - "Souložím, tedy jsem." Nic proti tomu, ale jímá mě hrůza, jak to bude náš Kanaďan řešit, až nebude moci souložit? (Copak my ženy, můžeme - jak radí - podat muži pytlík na hlavu, opít muže a vesele provádět to, v čem spočívá - podle něj- jediný atribut našeho ženství - tedy souložit). Ale co si počne on? Bohužel nezbude pak jiné řešení, než aby si pytlík na hlavu dal sám a opil se." (Renata S.)

"Když jsem překládala SCUM manifesto Valerie Solanas, říkala jsem si občas, ne ne, ta Valerie to přehání, když říká, že muži jsou pouhé zažívací trubice, s nimiž lze komunikovat jen od pasu dolů. A hle! Čas od času se muži sami vzchopí, vidouce zřejmě naši ochablost, a svými výroky a svými skutky ilustrují tento památný výrok. Jak jinak vnímat nekonečné variace na téma "na tebe bych nevlez" "koukni si zasouložit!" "určitě nemáš manžela" apod. Uznejte, ze žádná z nás by tak přesvědčivě neilustrovala ten výrok, že "muži jsou schopni komunikovat jen v řádu první signální soustavy: horem žrát a zbytek od pasu dolů..." ach milí moji mužové, co jste až v daleké Kanadě, nelitujete sil, abyste svým postojem plasticky ilustrovali a znovu potvrdili to nemilosrdné tvrzení oné nesmlouvavé první feministky, s nímž se mnohé umírněnější zdráhají souhlasit, že totiž muži myslí jen rozkrokem! Vy jste skutečně jedinými a pravými feministy, když nezaváháte a vlastním příkladem podporujete ta nejextremističtější feministická tvrzení, diky!! Za vás hovoří činy! - ještě jednou diky! To ani nemuselo bejt - nebýt vás, jak těžko by se nám podobná tvrzení dokazovala! Vždyť někteří z vás jsou docela inteligentní a schopni komunikace i hlavou..."
Alexandra Berková

Vazena pani Jedlickova, precetl jsem si Vas komentar na ikaros.ff.cuni.cz pod nazvem "Mame volne ruce?" a musim priznat ze jste me dorazila. Cetl jsem i nektere Vase drivejsi prispevky v "kyberfeministickem okenku", ale vetsinou jsem je bral s usmevem. Dlouho jsem Vahal, jestli Vam mam napsat, az jsem to z vrozene mi zvedavosti nevydrzel. Vy opravdu "slysite travu rust" a muzi ve Vasi blizkosti pravdepodobne kontroluji kazde sve slovo, pohyb, pohled, vzdech, tepovou frekvenci, pocet dechu za minutu a proste cely svuj metabolismus, aby nahodou nezavdali pricinu k nejake Vasi hluboke analyze jejich sovinistickeho, maskulinniho postoje. Nechtel bych byt Vas spolupracovnik ani kamarad, protoze takova permanentni sebekontrola musi byt dost vycerpavajici. Jsou tyto komentare (a specialne ten posledni) pouze recesisticke provokace, nebo je to Vas zivotni nazor ? V pripade ze b) je spravne, je mi Vas lito.

PS. Jsem 18 let stastne zenaty, s manzelkou se vzajemne respektujeme a jeden druheho si vazime (troufam si tvrdit, ze jsme harmonicky par a po 18 letech nase manzelstvi funguje ve VSECH ohledech velice dobre) a presto me manzelce zmineny bilbord (stejne jako mne) pripada vtipny a zdarily - ze bych tim odpornym sovinistou z nas dvou nebyl jen ja ? nebo ze by moje manzelka byla jednoducha husicka, ktera nad sebou potrebuj toho "sveho vladce" ? (Ujistuji Vas, ze a) ani b) neni spravne)

PPS. Neuvazujete o nejakem odbornikovi (odbornici), ktery (ktera) by Vam Vas problem pomohl (pomohla) vyresit?

Hezky den
Ales Horak

... Řekla bych, že člověka, kterého permanentní sebekontrola při kontaktu se spolupracovníky obtěžuje, lépe za spolupracovníka nemít (kdo ví, kdy a kde by učůrl, prdnul si, krknul anebo se poškrabal v rozkroku). K manželství tomu pánovi blahopřeji - je milé, že ti dva mají svého parlamentáře připraveného se za manželku promptně vyjadřovat, a hlavně, že mu funguje (to VŠECHNO) :-)). (Renata S.)

Už jsem začínala pomalu přemýšlet o tom, zda nemám nějaký divný vkus, když VŠEM se ta reklama zdá tak vtipná a JENOM já s ní mám takový problém. Poslední reakce, kterou jsem dostala a která vlastně nebyla nijak provokována, byla totiž součástí úplně civilního dopisu, mě vyvedla z omylu:

... "Když jsem tuto reklamu zahlídnul poprvé, tak jsem ani nevěřil tomu, že je to myšleno vážně, naivně jsem se domníval že to nakreslil nějaký úchyláček silným fixem na prázdný billboard. Ale jak jsem pokračoval v cestě, tak mně vyvedli z omylu. Jak nemám většinu reklam rád, tak tato mně naštvala zatím nejvíce. Nejen že je nevkusná, ale je i nebezpečná a ubližuje. To, že někdo něco takového stvoří za účelem zisku, na tom nic zas tak divného není. Mnoho lidí má vlastní zisk a moc za absolutní cíl, a každý prostředek je dobrý. Ale v oblasti reklamy existuje, pokud se nemýlím kontrolní orgán, a ten by něco takového neměl dovolit (jestli se nepletu, tak před časem zakázali tu antireklamu na kožešiny). Je opět vidět, jak v této společnosti slušnost nemá žádnou váhu, naopak je to slabost. .... Pobavilo mně, jak si někteří muži představují feministku - ošklivá, opuštěná a frigidní, nebo lesbička." (Jan Kašpárek)

Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
JEDLIČKOVÁ, Petra. Nad dopisy čtenářů - reakce (především) na poslední kyberokénko "Máme volné ruce?". Ikaros [online]. 2001, ročník 5, číslo 4 [cit. 2019-08-23]. urn:nbn:cz:ik-10716. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10716

automaticky generované reklamy
registration login password