Vídeňské knihovny

Síť městských knihoven Vídně tvoří 39 poboček různých velikostí rozmístěných po celém území města. Celkem mají pobočky více než 300 zaměstnanců a nabízejí uživatelům přibližně 1,5 milionu médií. Mimo ta běžná k nim patří také Blu-ray disky, počítačové hry, e-knihy, elektronické audiovizualní dokumenty, mluvené slovo na CD nebo hudebniny. Uživatelů, kteří si půjčí nejméně jedno médium ročně, má knihovna kolem 150 000. [1]

Hlavní budova sídlí na hranici dvou městských čtvrtí, na náměstí Urbana Loritze. Novostavba z roku 2009 se tyčí přímo nad kolejištěm metra. Dobrá dostupnost má jistě vliv na každodenní vysoký počet návštěvníků. Jak upozorňuje pan ředitel Christian Jahl, budova knihovny připomíná obří loď, a to zvláště pro svůj tvar, kulatá okénka a umístnění mezi dvěma pruhy vídeňského okruhu.

Z nástupiště metra se dá výtahem vyjet přímo do vstupní haly knihovny

Pro přehlednost a lepší organizaci je centrála rozdělena do šesti tematických oddělení, nazvaných College. Oddělení zaměřené na děti, umění či jazyk a literaturu známe i od nás, naopak např. sekce “Know-how” nás může překvapit. Zahrnuje přírodní vědy, techniku, ale třeba i témata zaměstnání a kariéry. Každé oddělení si samo zajišťuje všechny úkony spojené s vlastním provozem. Jednotliví zaměstnanci se tedy střídají v akvizici, katalogizaci, na informačním pultu i při zakládání knih a dalších činnostech. Centrálně jsou vedena jen průřezová témata pro celou knihovnickou síť. Interiér knihovny je moderně zařízen, k dispozici jsou self-checky, dobíjecí automaty i místa pro práci s počítačem. Kuriózní je automat na ušní ucpávky umístěný hned u vchodu.

Služby pro jazykové a kulturní menšiny

Podle údajů Rakouského statistického úřadu má migrační původ až 38 % obyvatel Vídně [4] a přibližně polovina vídeňských dětí vyrůstá mezi dvěma kulturami a jazyky. Knihovní síť města Vídně se již před více než dvaceti lety zařadila mezi instituce, které tyto tendence berou v potaz. Na změny v sociodemografickém složení obyvatel reaguje vedení knihovny jak rozšířením fondu, tak nabídkou kulturních, vzdělávacích a dalších programů. [5]

V centrální pobočce je možné najít beletrii v různých jazycích i bohatý multimediální fond určený pro osvojování si jazyků. Takzvaná cizojazyčná knihovna nabízí pro dospělé přibližně 15 000 médií ve 33 jazycích. Děti si mohou vybrat z cca 5 700 médií, která zastupují asi 15  mateřských jazyků migrantů. V tomto fondu najdeme také audiovizuální média, dvojjazyčné knihy, jednoduché texty, noviny a časopisy. Dále je ve Vídni šest poboček, které nabízejí rozšířený cizojazyčný fond na míru místnímu složení populace. Mezi nejčastěji zastoupené jazyky patří bosenština/chorvatština/srbština, turečtina, angličtina, ruština, italština a maďarština. Jedenáct poboček nabízí alespoň základní soubor médií v turečtině a bosenském, chorvatském a srbském jazyce. [2; 3]

Turečtina patří k nejpopulárnějším cizím jazykům ve vídeňských pobočkách. Avšak studijní materiály v různé podobě nabízí knihovna až pro stovku jazyků. Značné zastoupení má samozřejmě také němčina jako cizí jazyk

Mezi kulturními akcemi, které nabízí centrála i jednotlivé pobočky, najdeme také mnohé, které dávají prostor zahraničním autorům a umělcům, jiným jazykům a mezikulturnímu dialogu. Řada představující knihy a projekty, jež se věnují oblasti interkulturality, jazykové a kulturní výměně, migraci, integrační politice a boji proti rasismu se nazývá OmU. Hraje si tedy s označením filmů v původním znění s titulky (Original mit Untertitel). V rámci této řady se také prezentují autoři s vlastní migrační zkušeností píšící v němčině. [2]

Pro děti pořádá knihovna pravidelně například předčítání, vyprávění a kreativní dílny ve více jazycích. Jednou za čas tak dobrovolnice předčítá i v českém jazyce. Na webových stránkách je také možné si poslechnout nahrávky příběhů pro děti v nejrůznějších jazycích. Při akcích pro děti dostanou také rodiče tipy pro předčítání doma. [3]

Mimo pomůcek pro samostudium nabízejí dvě z vídeňských knihoven také bezplatné kurzy němčiny. V centrále jednou za dva týdny probíhá konverzační hodina “Němčina v pět”, v pobočce ve vzdělávacím centru Simmering probíhají hodiny němčiny každý týden. Pro zájemce, jejichž rodným jazykem není němčina, jsou připraveny také speciální prohlídky knihovny. V prostorách knihovny dále probíhají kurzy pro ženy-migrantky, např. “Maminka se učí německy”. Ty sice nejsou pořádané přímo knihovnou, ale účastnice zároveň poznávají prostředí knihovny, dostanou slevu na roční registraci a jsou jim představeny služby s ohledem na jejich potřeby. [5]

Ve vzdělávacím centru Simmering probíhá německá konverzace každý týden přímo mezi regály s knihami

Aby bylo možné poskytovat knihovnické služby na dané úrovni a spravovat rozsáhlý cizojazyčný fond, musí knihovna sama zaměstnávat odborníky s odpovídajícími jazykovými znalostmi. Především v oddělení College 1, které je zaměřené na jazyky a literaturu, pokrývají znalosti jednotlivých zaměstnanců většinu jazyků tamních menšin. Jsou i další drobnosti, které usnadňují migrantům užívání knihovny a život v nové zemi. Na webových stránkách knihovny najdeme například seznam odkazů relevantních pro kulturní a jazykové menšiny, dále jsou tu uvedeny možnosti užívání knihovny a nejdůležitější informace z webových stránek jsou přeloženy do mateřských jazyků migrantů. [2]

Závěr

Tyto a další služby mohou být jistě inspirací i pro české knihovny. I když u nás zatím tak velký podíl migrantů nenajdeme, není od věci začít se změnami a průběžně se přizpůsobovat posunu ve struktuře obyvatel. Důležité je nesoustředit se jen na to, aby si příchozí co nejdříve osvojili místní kulturu a jazyk, podstatné je také zpřístupnění kultury ze země původu. Dalším faktorem, který české veřejné knihovny odlišuje od těch vídeňských a jistě má vliv na financování jmenovaných služeb, je výše ročního poplatku pro uživatele. Ta se pro síť knihoven města Vídně v přepočtu pohybuje na úrovni přes 500 Kč. Podstatnou slevu si však mohou vyžádat všichni školáci, studenti, účastníci civilní služby a osoby s nízkým příjmem.