Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Na návštěvě knihoven v Toruni, městě perníku a milých knihovnic

Čas nutný k přečtení
6 minut
Již přečteno

Na návštěvě knihoven v Toruni, městě perníku a milých knihovnic

0 comments

Moc dobře si vzpomínám, jak jsme se v jedné z letních anket časopisu Ikaros ptali, zda naši čtenáři navštěvují knihovny v místech, kde tráví svou dovolenou nebo prázdniny. Bylo to sice myšleno poněkud poťouchle, ovšem zároveň musím - alespoň sama za sebe - přiznat, že takovou profesionální deformací občas trpím. Můj pobyt v Toruni však v době prázdnin nebyl prázdninový, nýbrž pracovní, a návštěva knihoven tedy byla součástí mého hlavního programu - i když to na prvním obrázku tak nevypadá. Ano, měla jsem naštěstí také čas se na toto polské město ležící na sever od Varšavy, jedno ze tří polských měst, která jsou na seznamu UNESCO, podívat. Kromě krásně zachovalého gotického jádra je město proslulé výrobou perníků, která zde začala již v 15. století.

Přijela jsem na pozvání Bożeny Bednarek-Michalské, která je zástupkyní ředitele univerzitní knihovny na Univerzitě Mikuláše Koperníka v Toruni. S Bożenou jsme se seznámily prostřednictvím projektu, na kterém spolupracovaly oborové organizace ze zemí Višegrádské čtyřky. Bożena Bednarek-Michalska je totiž zároveň šéfredaktorkou elektronického časopisu EBIB, který ročně vychází v 10 až 12 tematických číslech a který je zároveň informačním a vzdělávacím servisem pro Polské knihovníky. Zkratka EBIB znamená v polštině "elektronická knihovna" a server EBIB je tedy něčím víc, než jen časopisem - EBIB je zastoupen například v projektu E-LIS (E-prints in Library and Information Science), v rámci projektu širokopásmové sítě PIONER je používán systém pro digitální knihovny DLIBRA (Digital Library Framework) a pod názvem bibweb jsou pořádány e-learningové kurzy pro knihovníky. Protože jsme spolupráci nepřerušily ani po skončení projektu a navíc plánujeme další společné projekty, pozvala mě Bożena do Toruně, abychom mohly dojednat konkrétní kroky; navíc se chtěla pochlubit městem i svojí knihovnou. A bylo čím.

Bożena je neuvěřitelně energická žena, na tomto obrázku sice ještě nelezu po čtyřech (v oddělení zpracování), protože návštěva první ze tří knihoven teprve začíná, ale odpoledne už jsem ke kolapsu neměla daleko. Knihovna UMK je neuvěřitelně rozlehlá a prostorná a zdá se, že jsme v ní zavítaly snad do všech zákoutí. Maratón z jednoho odddělení do druhého, z patra do patra ovšem prověřil mou fyzickou připravenost. Netušila jsem, že kromě zápisníku, diktafonu, notebooku a fotoaparátu mám mít ještě tréninkovou přípravu! Knihovna UMK byla založena 24. srpna 1945 spolu s univerzitou, fungovat však začala až v květnu 1947. V době otevření měla knihovna asi 44 000 svazků, které z velké části pocházely z Pomořanska. Knihovna má právo povinného výtisku a díky tomu je jednou z významných knihoven Polska. Dnes má 1,4 milionu monografií, 501 000 svazků periodik a 643 000 položek ve speciálních sbírkách (jde např. o archiv dokumentů spojených s polskou emigrací, sbírku hudebnin, rukopisy a prvotisky, sbírku plakátů, pohlednic a grafik, kartografickou sbírku, dokumenty EU v EDS otevřeném v roce 1998 a dokumenty vztahující se k Pomořansku). V roce 1997 knihovna dokončila automatizaci a implementovala systém HORIZON, v současné době se připravuje RFID technologie a dále probíhá skenování katalogizačních lístků, z nichž asi polovina už je digitalizována. Velkou změnou bude přechod na volný výběr, který se připravuje již třetí rok a který bude zpřístupněn po rekonstrukci budovy a dokončení digitalizace katalogizačních lístků. Do volného výběru nebude možné dát všechny knihovní jednotky, nicméně knihy jsou již nyní při katalogizaci označovány štítky s barevnými rozlišovači a stavěny na regál podle předmětu (na štítku je barva hlavního a dílčího předmětu, první písmena deskriptoru, jména autora, názvu dokumentu a rok vydání). Knihovna UMK zaměstnává celkem 185 lidí, dalších 85 pracuje pro katederní knihovny, kterých je celkem 14.

Ano, kromě nadzemních pater jsme byly - samozřejmě - také v depozitáři. Jak jsem již uvedla, knihovna je prostorná, což se neprojevuje jen na velikosti čítáren a šíři chodeb, ale také tím, že má stále ještě místo v depozitáři. Současná podoba knihovny již však nevyhovuje požadavkům na komfort všech provozovaných služeb a tak sní Bożena o tom, že získá peníze na rekonstrukci, aby vznikla moderní budova, která bude atraktivní pro mladé lidi. Studenti by zde měli chtít trávit čas nejen studiem, ale také se setkávat, učit se, pracovat apod. Přestože byla knihovna postavena v 70. letech minulého století, nepůsobí nijak depresivně, naopak, obsahuje spoustu i dnes moderních prvků - například individuální studijní místnosti, přednáškový sál, výstavní prostory nebo příjemné zákoutí pro poslech hudby. Přívětivost knihovny je pravděpodobně dána tím, že budova byla projektována přímo na míru potřebám knihovny, ale možná je to hlavně jejím personálem - všichni knihovníci a knihovnice, byť jsme je s Bożenou často doslova přepadly uprostřed jejich práce, se usmívali a byli milí.

Jedno z mnoha oddělení knihovny, které jsme navštívily, se zabývá digitalizací a ochranou fondu. Prošly jsme postupně pracoviště, kde studentky sousedící katedry knihovnictví pečlivě restaurovaly dva rukopisy, oddělení, kde se ošetřovaly staré tisky a které připomínalo chemickou laboratoř, a také jsme navštívily část, kde dvě pracovnice opravovaly poškozené novější knihy. Pracovník na snímku mi předvedl, jak probíhá digitalizace, kterou se Knihovna UMK skutečně může pochlubit: v roce 2005 byla spuštěna Kujavsko-pomořanská digitální knihovna, která je jednou z největších v Polsku. Skener na obrázku pracuje do maximálního formátu A1 a rozlišení 600 dpi.

Další zastávkou byla návštěva v Kopernikově městské a regionální knihovně města Toruně. Paní Krystyna Wyszomirska, která se nám věnovala celé dvě hodiny, si pro schůzku připravila speciální ukázky z fondu knihovny. Na vozíku ležely samé rukopisy a staré tisky a na stole sklenice vody a bílé rukavice. Bylo mi jasné, že tato návštěva byla speciálně připravena. Paní Krystyna nejprve vyložila historii knihovny, která sahá až do 16. stolelí. V bohatých sbírkách dnešní knihovny se sešly fondy různých vědeckých společností (německé a polské), sbírky z likvidovaných klášterů, gymnaziální knihovna a řada dalších fondů. Knihovna se tak dnes může pochlubit například rukopisy, starými tisky, sbírkou kartografických materiálů, globů z 16. století apod. Knihovna je však velmi moderní, udržuje aktuální fond a sídlí ve zcela nově zrekonstruované budově.

Paní Krystyna vyprávěla o Pavlovi Stránském, který opustil české země po roce 1620 a jako protestant odešel do Polska, kde se usadil v Toruni. Protože vzpomínal na svou původní vlast, sepsal dějiny českých zemí (v češtině). Tato kniha se velmi dobře zachovala zřejmě také proto, že češtině málokdo rozuměl a proto knihu nečetlo tolik čtenářů. Osobně jsem si mohla prolistovat také velmi vzácný rukopis psaný ve staročeštině, který vznikl v roce 1500 v Pernštejně a který sloužil jako příručka pro syny pořizovatele rukopisu; rukopis obsahuje fragmenty překladů významných řeckých a latinských textů. Velice pozoruhodným dílem byla kniha s latinským názvem Specimen Caligraphicum, která mj. obsahuje portréty krále a královny. Při pohledu pod lupou se ukázalo, že jednotlivé čáry portrétu jsou tvořeny slovy a částmi vět pocházejícími z Bible zapsanými miniaturním písmem.

Z Polska jsem si odnesla mnoho kontaktů, zajímavých poznatků a samozřejmě také materiálů z knihoven, které jsem navštívila (ne, rukopisy a staré tisky jsem prosím poctivě vrátila!). Pokud by měl někdo z kolegyň a kolegů zájem, mohu tyto materiály poskytnout a také zprostředkovat kontakty na patřičné instituce.

Autorkou fotografií je Bożena Bednarek-Michalska.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
JEDLIČKOVÁ, Petra. Na návštěvě knihoven v Toruni, městě perníku a milých knihovnic. Ikaros [online]. 2006, ročník 10, číslo 8 [cit. 2019-09-17]. urn:nbn:cz:ik-12217. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12217

automaticky generované reklamy
registration login password