Co Vás vedlo k volbě oboru knihovnictví pro vaše studium i pozdější kariéru?
Obor knihovnictví jsem si zvolila ze zcela "špatného" důvodu, a sice byla jsem od mládí hluboce zaujata knihami - snad nějaká vrozená deformace. Dokonce jsem kdysi měla i rozsáhlou sbírku citátů o knihách. Vzpomínám si, že jeden z mých profesorů na "knihárně" právě konstatování "chci studovat knihovnictví, protože mám rada knihy" nesnášel a uváděl ho jako příklad nesprávné motivace pro studium knihovnictví a příklad nepochopení charakteru vysokoškolského studia. Mimochodem toho profesora jsem si vážila, vlastně on mne v úvodu do studia asi nejvíce ovlivnil a motivoval k dalšímu studiu. Nakonec jsem kvůli němu málem školu nedokončila - a to jsem, prosím, byla docela velký šprt! Těch problémů, co jsem měla s ukončením studia, bylo ale více, takže se dnes divím, že mě to neodradilo a pořád jsem něco studovala. Veškeré svoje vzdělání jsem získala dálkovým studiem nebo studiem při zaměstnání. Nikdy jsem se nechtěla smířit s tím, že to, co dělám, by mělo být všechno, přece musí být ještě něco, co je zajímavější, co mi umožní lépe pochopit a porozumět. Z toho vidíte, že jsem byla vždycky člověk typu "nadšenec" a bohužel také tak trochu dost "perfekcionista".

Můžete našim čtenářům přiblížit Knihovnu VŠE, tedy především, čím je mimořádná a co nového nabízí svým čtenářům v tomto školním roce?
Knihovna VŠE je dnes ve všech svých parametrech srovnatelná se zahraničními knihovnami na ekonomických universitách: má rozsáhlý volný výběr dokumentů ve studovnách (téměř 40 tisíc knihovních jednotek), od počátku se vyznačuje poměrně vysokým stupněm integrace s elektronickými informačními zdroji a samozřejmě má plně automatizovaný provoz. V letošním roce jsme se soustředili na zlepšení nabídky na WWW stránkách VŠE (za ně rovněž odpovídá CIKS) a na WWW stránkách knihovny - připravujeme lepší design a také anglickou verzi pro naše zahraniční studenty. Zavedli jsme nově skupinové elektronické adresy na služby s cílem, aby požadavky uživatelů byly rychle vyřizovány bez ohledu na to, zda konkrétní pracovník/knihovník je přítomen či nikoliv. Experimentálně zkoušíme elektronické dodávání dokumentů pro učitele. Hlavně se ale snažíme udržet stávající úroveň služeb.

Na jakých projektech, které přinesou novou kvalitu služeb knihovny, pracujete?
Elektronické dodávání dokumentů je výstupem řešení grantového projektu MŠMT ČR LI200007 "Multifunkční knihovnické centrum pro ekonomický výzkum" (2000-2003), jehož spoluřešitelem je Knihovna CERGE-EI. Založili jsme na WWW stránkách portál "Informační podpora vědy a výzkumu" a doufáme, že se nám podaří ho v budoucím období zdokonalit - pokud získáme pro spolupráci naše profesory.

S jakými těžkostmi se vypořádává Knihovna VŠE v současném období?
Těžkostí by byla celá řada a většinou vyplývají z postavení VŠK na vysokých školách. Z těch věcných těžkostí nás nejvíce trápí potřeba získat vyšší generaci knihovnického softwaru, abychom mohli udělat další krůček k integraci informačních zdrojů a služeb v prostředí WWW. V českých podmínkách je to opravdu těžko řešitelná situace.

Jak vidíte budoucnost Knihovny VŠE či akademických knihoven obecně a kam podle Vás směřují? Jak by podle Vás měla vypadat Knihovna VŠE v roce 2010?
Já jsem si jistá, že akademické knihovny obecně, a tedy i Knihovna VŠE, musí v dnešní době směřovat především k přímému zapojení knihovníků do pedagogického procesu, a to jak v úvodech do studia, tak i v oblasti vědeckoinformační přípravy diplomantů a doktorandů. Mimoto by VŠK měly hrát větší roli v přípravách virtuálních vzdělávacích programů, což bude asi ještě větší problém než přímé zapojení do výuky. Vyžaduje to totiž zaměstnávat vysoce kvalifikované odborníky (a také je odpovídajícím způsobem platově ohodnotit, a/nebo zajistit jim kariérní plány růstu, nejlépe však obojí). Usiluji už asi 2,5 roku o "nastartování" takových změn, které by nám jednou - snad v tom roce 2010 - umožnily zaměstnávat kvalifikované odborníky, ale zatím bez úspěchu. Takže doufám, že v roce 2010 to snad bude realita, protože bez schopných, zaujatých a kvalifikovaných lidí budeme stagnovat a nepodaří se nám udržet krok s okolním světem.

Jak vlastně vypadá "všední" den ředitelky CIKS? Jaké úkoly řešíte?
Moje práce je asi stejná jako práce většiny manažerů ve státních institucích - vynakládám velké úsilí dopracovat se k činnostem, které pokládám za důležité, ale většinu dne trávím vyřizováním záležitostí, které by při lepší organizaci, kvalifikovanějších knihovnících či při lepším postavení VŠK obecně mohl vyřídit teoreticky kdokoliv. Takže moje úsilí neodpovídá dosaženým výsledkům. Bohužel ale ředitelé VŠK nemají prakticky žádné pravomoce, takže jsme zase u principů, legislativy, u postavení VŠK na universitách obecně. Nejobtížnější je v této situaci obstát v řešení už citovaného grantového projektu, na který mám mnohem méně času, než bych si přála, a prakticky žádné lidi znalé nových technologií.

Jaký podíl na Vašem dnešním úspěšném působení ve vedoucí funkci v knihovně mělo studium?
Studium na oboru knihovnictví a VI FF UK (dnes ÚISK UK) mne určitě vybavilo zaujetím pro obor (vlastně jedna kniha a jeden profesor) a částečně i "základy řemesla", ale neobešla bych se bez dalšího dlouholetého samostudia. Zaujetí pro obor je podle mne základem jakéhokoliv "úspěšného působení", prostě to člověka musí bavit.

Kdybyste nyní šla zpět na fakultu jako studentka, jaké předměty byste potřebovala pro úspěšné uplatnění v oboru? Jinými slovy, co považujete za stěžejní znalosti a dovednosti, kterými by vysokoškolské studium (např. na ÚISK) mělo určitě každého budoucího knihovníka vybavit?
To si netroufám příliš hodnotit, protože o dnešních studijních programech ÚISK toho moc nevím, spíše se k tomu dostávám zprostředkovaně přes WWW stránky nebo při hovorech s praktikanty. Obecně si ale myslím (v rozporu s míněním svého někdejšího profesora), že je nutné mnohem větší sepětí teorie a praxe (praktická stránka výuky a dobré "základy řemesla" jsou podle mne stejně důležité, jako teoretické poznatky a vědomosti). Bezpochyby jsou dnes nutné dobré znalosti i dovednosti z oblasti nových informačních technologií (to např. postrádám velmi citelně dodnes a obtížně si tuto oblast doplňuji). Stejně tak si myslím, že moje generace nebyla ze škol všech stupňů, nejen studiem na VŠ, dostatečně vybavena schopnostmi diskutovat a prosazovat svůj názor na věcné otázky.

Co se Vám na knihovnictví líbí a co naopak považujete za jeho problém či omezení?
Na knihovnictví se mi líbí všechno, protože to je můj obor. Poslání knihovnictví je krásné - zjednodušeně řečeno, má přece uchovávat poznatky pro další generace. Problémů má mnoho a snad to je dáno jako u některých jiných oborů desítkami let, kdy se do tohoto oboru nic neinvestovalo a kdy stál tak trochu "na okraji zájmu" tehdejšího režimu. Bojím se, že jeho velkým omezením v současnosti je nedostatek mladých a pružných lidí, ochotných pracovat v knihovnách.

Máte ještě na srdci něco, co byste ráda sdělila čtenářům?
Ano, omlouvám se těm, kteří toto četli, že se nedokážu vyjádřit stručně. Jinak mně mrzí, že se řada našich kolegů stydí za to, že pracuje v knihovně. Ráda bych se dožila toho, že se i mladší kolegové budou chlubit tím, že jsou knihovníci. Asi moc velkou naději nemám, ale doufám. Díky řadě nadšenců a obětavých knihovníků se podle mne za posledních cca 10 let v tomto oboru změnilo k lepšímu opravdu hodně.