Počítačové pirátství existuje již od samého počátku vzniku a vývoje počítačových sítí a miniaturizace úložných médií. První pokus proniknout do počítačové sítě byl zaznamenán v 60. letech, v době zrodu americké, původně armádní počítačová sítě Arpanet - předchůdce dnešního Internetu. Konec 70. a začátek 80. let byl ve znamení přechodu z magnetopáskových médií na kazety a později diskety, masivního nárůstu uživatelů 8-bitových počítačů, vzniků stovek a tisíců počítačových her. Nelegálně se kopírují hry, obslužné programy, počítačové systémy. S lety devedasátými přicházejí nové verze Microsoft Windows, vzniká World Wide Web, je zaznamenán obrovský nárust uživatelů internetové sítě. Disketové mechaniky střídají CD-ROM, vznikají anonymní FTP servery a rozvíjí se globální počítačová kriminalita.

Co se skrývá za pojmem hacker

Hned na úvod je třeba vysvětlit některé pojmy, které jsou odbornou veřejností spojovány s tematikou počítačové kriminality. Po přečtení některých dokumentů jsem dospěl k názoru, že pojmy jako hacker a cracker jsou v médiích prezentovány nesprávně a mylně. Jejich výklad se velmi často nezakládá na pravdě a v některých pramenech se tyto výrazy dokonce ztotožňují. Dovolím si proto uvést vše na pravou míru.

Kdo je tedy vlastně hacker?

Termín hacker se v odborných slovnících vykládá různě. Od uživatele, který se ze svého počítače nabourává do cizích systémů, až po počítačového podvodníka. Běžný anglicko-český slovník vám nabídne překlad slovního základu hack jako rozštípnout, rozseknout. Nebudu pro slovo hacker ve své úvaze používat slova počítačový pirát, jelikož je to nesprávné označení a jak se z dalšího textu dočtete, pro komunitu skutečných hackerů nedůstojné.

Jaký je tedy správný význam slova hacker? Koho tím můžeme označit? Jedná se o velmi intelektuálně vybavenou osobu, která se doslova vyžívá v objevování skrytých detailů v počítačových programovacích systémech, jejich obranyschopností a zranitelností. Je to počítačový expert, zcela opačných postojů a ideálů oproti běžnému uživateli, kterému zpravidla stačí minimum znalostí aplikací a systémů.
Hacker miluje praktické, rychlé, ale promyšlené programování, někdy až k hranici posedlosti. Hackeři jsou lidé velmi kreativně vybavení.
Existující hackerská komunita sdílející kulturu programátorů-expertů a síťových "čarodějů" má svojí historii sahající k prvním minipočítačům a ARPANET experimentům.

Hacker může být pro zaměstnavatele velice užitečný a může efektivně zvyšovat produktivitu práce. Uplatnění najde v pozicích jako jsou systémový administrátor, programátor, designér. Naproti tomu nelze očekávat, že se skutečný hacker bude vyžívat ve stereotypním a nudném zadávání dat do počítače. Obecně lze tvrdit, že hacker najde uplatnění v těch činnostech, které vyžadují rychlé řešení a maximální znalosti programování. Pokud zaměstnavatel zadá hackerovi práci, která mu velmi vyhovuje, lze podle některých studií vidět zvýšení efektivity práce o pěti až desetinásobek oproti "normálnímu" zaměstnanci (studie IBM dokonce hovoří o stonásobném zvýšení produktivity práce některých programátorů!).

Sociální chování hackerů

O hackerovi nelze tvrdit, že je společenskou osobou, je spíše uzavřený, nevyniká komunikativností a pro kolektivní práci, troufám si tvrdit, nevhodný. V pracovním kolektivu nemusí být zrovna oblíbený, ale svou autoritou a vyspělou technickou znalostí si buduje pevnou pozici. V zaměstnání chce být oblečen tak, jak je to pro něj pohodlné. Hacker neuznává nadřazené autority, systémem nadřazenosti a podřazenosti v zaměstnání pohrdá. Chápe autoritářství jako chování založené na cenzorství a mlčenlivosti nedovolující sdílení informací a dobrovolnou spolupráci. Věří, že management společnosti neznamená více než technický personál.
Hackeři potřebují občas "vypnout", protože pracují velmi intenzivně. Proto rádi hrají počítačové hry a videohry. Je to pro ně způsob "přestávky na kávu" nebo oddechu.
Peníze pro ně neznamenají na žebříčku hodnot tolik jako respekt, obdiv, uznání a porozumění.

Morální hodnoty hackerské komunity

Hackeři věří ve svobodu a pomoc. Elektronický svět je doslova zaplněn pro ně fascinujícími problémy, které čekají na vyřešení. Být opravdovým hackerem je někdy zábavné, ale většinou velmi namáhavé. Motivace je stavebním kamenem úsilí.
Základním mottem pravého hackera je to, že žádný problém se neřeší dvakrát. Kreativita je v nadsázce řečeno těžko dostupným a limitovaným zbožím. Nechtějí, aby jejich inteligence byla plýtvána na znovuvymýšlení a znovuvyřešení problémů. Hackeři se nesmí nudit nebo být utopeni v nudné práci.
Sdílení informací a know-how pro vyřešení problémů je nedílnou součástí hackerské komunity, je to doslova morální povinností.

Znalosti a dovednosti hackera

Tak, jak se vyvíjí svět počítačů, počítačových sítí a souvisejících technických prostředků, tak se vyvíjí znalosti a dovednosti skutečných programátorských mistrů - hackerů. Programování v několika jazycích je nezbytným předpokladem dobré práce hackera. Učit se programovat, to je jako se učit dobře psát v přirozeném jazyku. Operačním systémem, který ovládá Internet, je UNIX. Hacker se nestane opravdovým hackerem bez toho, že by tento operační systém pochopil a znal.
Znalost matematiky na vyšší úrovni není nutná, dobrý programátor si vystačí se základními znalostmi logiky a booleovou algebrou. Jazyková vybavenost je výhodou anglosaských hackerů.

Status hackerské kultury

Království hackerů je založeno na reputaci. Hacker, který se snaží vyřešit nějaký problém, musí počkat na posouzení svého řešení ostatními hackery. Hackerské království je královstvím, které je ve znamení darovací kultury (angl. gift culture). Nový člen komunity získá status až poté, co projeví svoji ochotu podílet se na ideálech komunity hackerů. Hacker nebere, ale dává. Věnuje svůj čas, svoji kreativitu a výsledek svých znalostí ve prospěch vyřešení problémů.

Činnostmi, kterými hacker získává uznání a respekt, jsou:

• zpřístupnění zdrojového kódu programů
• pomoc při testování nových programů (tzv. beta verzí)
• publikování užitečných informací na Internetu
• pomoc při administraci a provozu diskuzních skupin, seznamů mailů, archivů atd.
• propagace hackerské kultury

Skutečný svět počítačové kriminality

Počátkem 80. let se v prostředí tehdejších BBS vyvinula pirátská kultura, zcela odlišná od hackerské kultury. Členy těchto skupin se stávali počítačový uživatelé pubertálního věku, kteří vyvinuli svou vlastní mluvu (žargon) ovlivněný kulturou undergroundu.
Domnívám se a nastudovaná literatura mi v tomto dává za pravdu, že skutečnými viníky počítačové kriminality jsou následující skupiny.

Crackeři

Crack znamená rozbít, rozlousknout. Cracking je činnost, kdy dojde k narušení počítačového systému zvenčí, činnost, kterou má tzv. cracker na svědomí. Cracker zpravidla nepracuje sám, ale ve skupinách. Členové jsou ve skupině rozděleni na hierarchicky odlišené pozice a každý má na starosti konkrétní činnost. Skupina má tak svého prezidenta, bootmastera, webmastera, suppliera (volně přeloženo "dodavatele"), kurýra, správce FTP serverů, betatestera, apod. Skupiny jsou tematicky specializované na herní oblasti a na aplikace. Rivalita mezi skupinami je poměrně vysoká a skupiny se všemožně předhánějí v nelegálním zpřístupňování komerčního software. Nejznámější skupiny crackerů pocházejí ze skandinávských zemí.
Členové cracker skupin často nazývají sami sebe hacker. Z výše uvedené kapitoly však je zcela patrné, že tohoto oslovení nejsou hodni, a to z pragmatického důvodu. Jejich schopnost programování, znalost internetových protokolů, Unixu a víceuživatelských systémů není na tak vysoké úrovni jako u hackerů.
Cracker je tedy člověk, který používá komunitě známé triky k úpravě komerčních a copyrightem chráněných programů, aby tyto programy bylo možné dále nelegální cestou šířit. Obecně jde o zničení ochrany proti kopírování, odstranění ochran sériového čísla, tzv. časového omezení chodu programu, odstranění kontrolní ochrany součtu souborů a další.

Phreakové

Skupiny phreaks (ph=phone, freaks=podivíni) jsou subkulturou crackerů a jejich činnosti jsou zaměřeny na vnikání do telefonních sítí za účelem získání volného kreditu na volání mezinárodních telefonních čísel. Před dvaceti lety bylo telefonní hackerství jako intelektuální hra respektováno ostatními hackery, ale vážné krádeže byly pro hackery tabu. V polovině 80. let se použité techniky dostaly do rukou neodpovědné odnoži této subkultury a dochází k vážným kriminálním aktům, jako jsou krádeže čísel telefonních karet. Hackeři se od skupin phreaks samozřejmě distancují.

Warezové

Další podskupinou crackerů je skupina warez d00dz, která se zabývá distribucí nelegálního, copyrightem chráněného software. Jestliže má tento software ochranu proti kopírování, je tato ochrana zničená a program může být dále distribuován.
Základním principem každé z `warez` skupin je rozluštění ochranného kódu a distribuce programu dříve, než to udělá jejich konkurenční skupina. I tyto skupiny vyznávají hierarchické uspořádání uvnitř svého gangu.
Po dobu své existence si skupiny `warez` vybudovaly svůj vlastní jazyk, lépe řečeno slang. Jako příklad uvedu některé příklady, typické pro tyto skupiny:

• nahrazení písmene `s` písmenem `z` znamenající ilegální nebo crackerské spojení (passwords-passwordz, serials-serialz, downloads-downloadz)
• použití zdůrazňující předpony (k-kool místo správného cool - chladnokrevný, klidný)
• nahrazení o-0 (c00l, l0zer, správně cool, loser - ten který prohrává, ztrácí, ztracená existence, poražený)
• hodně používají VELKÁ PÍSMENA, aby ukázali ego své osobnosti

Lamerové

Původ označení lamer (lame=nepřesvědčivý) pravděpodobně vznikl ve skateboardovém slangu jako synonymum pro luser (správně loser=ztracená existence, poražený), ale v počítačovém slangu označuje osobu, která získává ze serverů data, ale nikdy žádné nenahrává. Lamerem je v komunitě pohrdáno, je protikladným označením k pojmu "elita".

Závěr

Jak je z výše uvedeného textu patrné, není jednoduché se vyznat ve spletité síti parazitujících undergroundových a víceméně zločinných počítačových skupin. Nejčastější chybou médií je nesprávné a nespravedlivé použití pojmu hacker na všechny, kteří způsobují nejenom počítačovým firmám nemalé finanční ztráty. Organizace, které bojují proti organizovanému počítačovému zločinu (nejznámější je celosvětová Business Software Alliance s pobočkami po celém světě), tak mají plné ruce práce především s výše uvedenými skupinami. Čas od času se BSA úspěšně podaří odhalit konkrétní osoby, které soud odsoudí a potrestá. Je to však často boj marný a zdlouhavý.

Příspěvek vznikl jako závěrečná práce výběrového semináře "mediální studia" na ÚISK FF UK.