Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Mezinárodní konference o information a learning commons a posílení jejich role v odborném vzdělávání a učení

Čas nutný k přečtení
24 minut
Již přečteno

Mezinárodní konference o information a learning commons a posílení jejich role v odborném vzdělávání a učení

0 comments
Anglicky
English title: 
International Conference on Information and Learning Commons Enhancing its Role in Academic Learning and Collaboration

Obr. 1: Chrám 10 000 Buddhů v Hongkongu

Obr. 1: Chrám 10 000 Buddhů v Hongkongu

V Hong Kongu (viz obr. 1) se ve dnech 10. - 11. 12. 2007 konala mezinárodní konference věnovaná information commons (IC) a především jejich roli ve vzdělávání, proto se častěji než o information commons hovořilo o learning commons (LC). O learning commons se hovořilo především jako o komplexu služeb, organizaci a fyzickém uspořádání (včetně architektury a designu) akademických knihoven. Jedna z nich byla i organizátorem konference - Knihovna Hongkongské univerzity vědy a techniky (Hong Kong University of Science and Technology Library, HKUST) (viz obr. 2). Na konferenci, která se konala ve futuristickém, teprve 17 let starém kampusu univerzity daleko za městem (viz. obr. 3), přijelo kolem 250 knihovníků a knihovnic z Austrálie, Kanady, Číny, Hongkongu, Macaa, Malajsie, Nového Zélandu, Kataru, Singapuru, Tchaj-wanu, Spojeného království a USA (z ČR a vůbec z kontinentální Evropy jsem byla jediná). Během cesty na místo konání konference náš autobus hned na první křižovatce naboural do auta typu SUV, hlavní přednášející se uprostřed výkladu zrestartoval sám od sebe počítač, prezentace zmizela a Windows se samy zavřely. Navzdory těmto počátečním nehodám byla konference perfektně zorganizovaná, vše klapalo na minutu přesně, řečníci byli dobře připraveni a především jejich přednášky byly velmi přínosné, neboť prezentovaly konkrétní příklady realizace LC v konkrétním kulturním prostředí, zkušenosti, současné trendy a metody zlepšování. Všechny prezentace byly na profesionální úrovni, řečníci byli znalí, chytří a vtipní, všichni ve svých prezentacích používali poměrně sofistikované multimediální prvky. Co se týče obsahu, skoro všichni stavěli na průzkumu uživatelů, evaluaci LC, strategiích knihovny a domovské univerzity, velmi nápadně byly všechny pohledy na IC/LC bez výjimky orientovány na uživatele a jeho potřeby (viz obr. 4). Prezentace ze všech přednášek by se měly objevit na konferenčním webu, níže tedy uvádím svá pozorování a postřehy relevantní směrem k naší české realitě, a to jak z příspěvků přednesených na konferenci, tak i ze soukromých návštěv a rozhovorů se zástupci Knihovny Hongkongské univerzity vědy a techniky, Knihovny Univerzity Číny, Knihovny Městské univerzity a Knihovny Univerzity Hongkongu. (Knihovna Univerzity Číny, jejíž interiér zachycuje obr. 4, vyjadřuje ducha Číny, který jinak v Hongkongu moc necítíte, ani internet tu není cenzurován).

 Obr. 2: HKUST, hostitelská univerzita

Obr. 2: HKUST, hostitelská univerzita

 Obr. 3: Většina studentů bere exotický výhled z knihovny HKUST jako samozřejmost

Obr. 3: Většina studentů bere exotický výhled z knihovny HKUST jako samozřejmost

 Obr. 4: Fotografie z recepce

Obr. 4: Fotografie z recepce

 Obr. 5: Knihovna Univerzity Číny

Obr. 5: Knihovna Univerzity Číny

Hlavní řečnice: Harriete Hemmasi (Brown University, USA):
The Why of IC and LC [Proč IC a LC]

Systém knihoven na Brown University je, jak nakonec uvidíme u většiny ostatních příkladů LC, roztříštěn do různých budov. LC se tedy často musí budovat i jinak než jen jako jedno centrum. Na Brown University se navíc snaží o respektování původní tradice a představ uživatelů o knihovně a jejích službách. Na dalších příkladech pak uvidíme, že respekt k tradici a odlišné podoby IC díky kulturní specifikům jsou současnými trendy v budování IC. Úspěch LC se odvíjí od toho, jak knihovna dokáže pomáhat výzkumu, vývoji a vzdělávacímu systému. Počítač je pro nás zrcadlo, ve kterém se chceme vidět, protože jsme narcisitní kultura. Neměli bychom však intimitu s počítačem zaměňovat za skutečné znalosti. Měli bychom přehodnotit, co je gramotnost, nemáme ji zaměňovat s moudrostí. Počítače mohou zabít ty části kultury, které nemohou být digitalizovány. Stále existují bariéry v tom, jak by jednotlivé disciplíny vzdělávání skutečně efektivně využily ICT. Co to však znamená vzdělávat se a být vzdělaný s použitím ICT? ICT mění zkušenost se vzděláváním, překonává individualizaci a abstrakci, je více orientován na praktické použití a relevanci, interaktivitu. Knihovnictví kombinuje tradiční přístup ke vzdělávání a znalostem a moderní technologie. IC/LC jsou technologie v akci, tedy ne jen technická podpora služeb knihovny.

Donald Russell Bailey (Providence College, USA):
The Evolving Commons Concept: Information, Learning, Teaching, Research [Vyvíjející se koncept commons: Informace, učení, výuka, výzkum]

Otázka není jedno, nebo druhé, tedy buď tradiční, nebo nové knihovnictví, ale vše má směřovat k lepšímu vzdělávání, ať již pomocí F2F (face-to-face, tedy tradičních služeb) a nebo technologií (high-tech). Bailey použil výrazu high-touch, tedy namísto upřednostňování techniky jde o upřednostňování účelu, služby. Tužka je stejně dobrá jako laser, pokud s její pomocí získáme, co chceme. Bailey prezentoval historii toho, co commons vlastně znamená, původní odkaz na evropskou kulturu, celá historie je popsána v příspěvku z konference INFORUM 2005. Commons je princip organizace služeb, fyzického prostoru, čtenářů, zdrojů, nástrojů a aktivit. Primární zájem je o potřeby uživatelů, neviditelné služby a zdroje a jejich neviditelná integrace (z pohledu uživatelů), one-stop shopping, vzájemné propojení tzv. high-touch s high-tech, integrace mimoknihovních služeb a netradičních zdrojů. IC je rámec, ve kterém je obsahem informační (výzkumná a produkční) gramotnost a nástroji jsou technologie (high-tech) a informační zdroje. Commons mají tři pilíře: neviditelná integrace tzv. high-touch a low-tech, struktura a charakter celku je obsažen v každé jeho konstituující části, zaměření na potřeby uživatelů. Bailey označil novou generaci jako „digital native“, většina z nás je však „digital immigrant“, protože jsme se narodili v analogovém prostředí. Co vlastně znamená „potřeby uživatelů“? 1) co uživatel dělá, na čem pracuje, vytváří nějaký výzkum apod., 2) úroveň potřeby, čas potřeby, místo potřeby, formát potřeby (uživatel nehledá komplexnost, ale třeba jen část textu, obrázek, paragraf z článku apod.), 3) rychlost potřeby (knihovníci by rádi, aby se uživatelé vyhledáváním zabývali, ale lidé často vzdají hledání, pokud během 30 sekund nic nenajdou). Stádia commons pak jsou: orientované na studenty: information commons a learning commons; orientované na učitele jsou teaching commons a research commons. Existují dvě úrovně přizpůsobení: 1) to, co mám, přizpůsobím potřebám IC, izolovaná změna a 2) intenzivnější změna, komplexnější, jde do detailů. Vyšší úrovně jsou méně soustředěny na knihovny a více na kolaboraci, virtuální referenční služby, jdou za rámec knihovny, zahrnují lidi mimo knihovnu. Nejvyšší úroveň je ta, která spolupracuje s kurikulem, kdy se knihovna stává součástí vzdělávacího procesu například tím, že provozuje laboratoře v knihovně, strategické spojení, funkční integrace. Pro nás podnětné jsou nejen požadavky na technické vybavení IC/LC (software pro střih videa, práci s multimédii apod.), ale také servis vycházející z představy, že uživatelé mají trávit v knihovně co nejvíce času: tedy nejen studovat, ale také jíst, pít, mají tam své soukromí, možnost schůzek, pořádat různé akce včetně výstav, tanečních soutěží apod. Zaujalo mě, že v jejich knihovně mají zvláštní box na telefonování z mobilu (aby telefonující nerušil návštěvníky knihovny) a automat, ve kterém lze zakoupit vše od sušenek až po USB disky a sluchátka.

Alison Rigby (The University of Newcastle, Austrálie): The Auchmuty Information Common:
Implementation and Success at the University of Newcastle [Auchmunty Information Common: Implementace a úspěch na University of Newcastle]

Podobu IC v Newcastle předurčují tato fakta: univerzita má 26 000 studentů, je tam velká diverzita, cizinci, lidé z chudých rodin, 4 % dálkařů, 2 % původních obyvatel (tzv. aboriginals, tedy původní obyvatelé Austrálie), mají čtyři knihovny na třech kampusech. Spojili knihovní a IT služby dohromady, což je vždy velká otázka: při mých rozhovorech se zástupci různých modelů IC je vždy otázkou, jak se „vypořádat“ s IT, IC/LC totiž vyžaduje dost intenzivní služby a znalosti v oblasti IT a tak knihovny hledají způsob, jak se IT naučit a obstarat si jej samy (HKUST), jak spolupracovat (Univerzity of Hong Kong) nebo jak integrovat IT oddělení do knihovny jako v tomto případě. V Auchmuty kladou důraz na on-line plnotextové služby, nelíbilo se jim „tradiční“ uspořádání studoven s počítači, každý musel sedět sám a nebylo tak žádné místo pro týmovou práci. Mezi nejdůležitější věci, které chtěli okamžitě změnit, zařadili přístup k internetu, on-line zdroje, příjemné prostředí a vstřícný personál knihovny. Mají kavárnu (knihovna dostává část zisku kavárny, ale především přitahuje čtenáře a zlepšuje prostředí, čtenáři v ní tak zůstávají déle), čítárnu, místa pro týmovou práci, místa pro setkávání, všude spousta počítačů, možnost tisku a dalšího vytváření výstupů. Mají tzv. rovery, tedy studenty školy, kteří poskytují ostatním uživatelům knihovny základní IT servis (zodpovídání jednoduchých otázek, řešení běžných IT problémů), jsou však také „tváří“ knihovny, neboť se vyskytují na místě a jsou nejvíce vidět – snad proto mají všichni stejná světlomodrá trička. Často řeší i služby, které nejsou obvyklé, třeba vědí, kde se kdy kdo žení nebo kde je jaká oslava. Než jsou zařazeni do práce Než jsou zařazeni do práce, procházejí speciálním tréninkem (client service training), ve kterém se učí, jak zvládnout různé situace včetně evakuace a napadení, také udržují v knihovně pořádek. Pak mají knihovníky a IT specialisty, kteří řeší komplikovanější a komplexnější dotazy. Používají e-learningový systém Blackboard, kde se učí o službách, ale také se tam diskutuje a sdílejí se zkušenosti. IC byly otevřeny v roce 2003, od té doby vzrostla návštěvnost a využívání služeb. Udělali si docela podrobný průzkum uživatelů, ve kterém zjišťovali, kdo přesně, jak dlouho, kdy používá knihovnu, zda odpovídají proporce univerzity a proporce uživatelů (některé obory byly viditelně více zastoupeny), jaká jsou očekávání uživatelů, kdy a kde se nejraději učí, co v knihovně používají apod. Mezi aktivitami, které studenti v IC dělají, byly na prvním místě vyhledávání informací, studium, socializace a používání kavárny, prostředí bylo uvedeno jako nejdůležitější pozitivní aspekt IC. Mimochodem, tento fakt zazněl jako zkušenost snad všech prezentovaných příkladů IC, je tedy na místě nepodceňovat estetiku, pohodlnost, příjemnost a přátelskost knihovního prostředí ve všech ohledech.

Tom Finnigan, David Donald, Iain Wallace (Glasgow Caledonian University, Skotsko): Learning at the Centre:
Re-socialising the University through Innovative Design of Flexible Learning Space [Učení v centru: Resocializace univerzity prostřednictvím inovativního designu flexibilního prostoru pro učení]

U tohoto příkladu IC v praxi hrálo velkou roli kulturní a sociální prostředí, v jakém knihovna vyrůstala. Skotové byli velmi chudí, generace dnešních studentů bývá často první vůbec studující generací v dané rodině, dodnes mají na školách tzv. ovesné prázdniny, které vycházejí z tradice (vtipně si Skoti spojili „haute cuisine“ a „oat cuisine“, což anglicky vysloveno zní velmi podobně, ale ve skutečnosti jde o dva sociálně rozdílné světy: vytříbenou francouzskou kuchyni vyšších společenských vrstev versus ovesnou krmi prostého skotského lidu). Skotský vzdělávací systém je také jiný než anglický a díky nerovnováze mezi těmito dvěma světy byl také jinak orientován, dodnes preferuje vzdělávání konkrétní výstup, tedy co bude možné uplatnit na trhu práce. Zatímco dříve to byl průmysl, dnes je to hlavně obchod a design. Dalším specifikem je fakt, že studenti často při studiu pracují, aby mohli studovat na škole. Lidé se hodně přesouvají, nestudují na jednom místě. Jeden z přednášejících ironicky poznamenal, že skotský vzdělávací systém vzdělává lidi, aby mohli odejít ze Skotska. Kromě těchto tradic a sociálních předpokladů museli při plánování IC také pracovat s městem jako partnerem. Při soukromém rozhovoru mi ředitel knihovny řekl, že vedení univerzity souhlasilo s realizací velkého plánu na stavbu nové knihovny až ve chvíli, kdy viděli na stávající knihovně, že změna inspirovaná IC opravdu funguje (šlo o přestavění prostoru čítárny a zřízení kavárny). Zdaleka však nejtěžší částí prý bylo přesvědčit stávající personál knihovny, že věci se dají dělat i jinak a že nepřijdou o práci. Knihovníci často řeší hluk v některých prostorách knihoven: studenti si buď stěžují, že nemohou v knihovně hovořit, což znemožňuje týmovou práci, nebo naopak je hluku moc a ten zase ruší. Skotové nabídli prosté řešení, hlučnou prostorou knihovny je kavárna v přízemí a prostory určené k setkávání, čím vyšší patro, tím hluku ubývá. Pak nemusí nikoho napomínat, ale funguje samoregulace. Jak ubývá hluku směrem do vyšších pater knihovny, knihovna jakoby „moudří a stárne“, jsou použity různé barvy a také hlas, který hovoří automaticky u jezdících schodů „stárne“.

Gabrielle Wong (The Hong Hong University of Science and Technology, Hong Kong):
Establishing and Exploring Service Values by Assessment: The Case at HKUST Library [Zakládání a průzkum hodnot služeb podle hodnocení: Případ Knihovny HKUST]

Na KHUST mají IC relativně nové, z roku 2006 (viz obr. 5), zatím nemají tolik zkušeností, zaměřují se na zlepšení služeb, neboť v tom vidí větší hodnotu, než v přehršli IT vybavení a novém nábytku. Postupují tedy v krocích a sledují, co se jak ujme. Udělali si sumativní a formativní evaluaci, získávají zpětnou vazbu, rozvíjejí vztahy s externím prostředím. Při průzkumu sledovali jednak připojení uživatelů a podle toho pak uzpůsobili služby, dále sledovali, kolik počítačů je využíváno, které aplikace na nich uživatelé spouští a jak počítače používají. Každý měsíc si dělají report o využívání jednotlivých služeb a zařízení information commons. U formativní evaluace pak dělali průzkum spokojenosti, zaměřili se na negativní odpovědi a pečlivě analyzovali, proč jsou studenti nespokojeni. Evaluace nejen pomáhá zlepšit služby, ale také vytvářet vztah s uživateli a propagovat knihovnu. Při své návštěvě v knihovně jsem se ptala hlavně na propojení služeb IC a vzdělávacího procesu, zajímavý je například naprosto otevřený přístup k absolventských pracím: všechny práce včetně konferenčních příspěvků a různých publikací jdou do digitálního repozitáře, disertační práce pak jdou navíc do databáze e-thesis, která volně zpřístupňuje jejich plné texty. Stejně jako na ostatních mnou navštívených univerzitách i zde vyjednali pro studenty speciální slevu při nákupu notebooků, v rámci služeb zpřístupňují editační, publikační a další software a pro platby za kopie a tisk (nad rámec kvóty, kterou tady každá univerzita stanovuje v řádech stovek kopií za rok) platí studenti pomocí tzv. Octopus karty, to je karta, se kterou lze platit za MHD, platí v obchodech a jako vstup na různé akce. Dobíjet lze na každé stanici metra.

Obr. 6: IC na HKUST

Obr. 6: IC na HKUST

Philip Gent, Belinda McLennan (Victoria University, Austrálie):
Developing Sustainable Staffing Model for the Learning Commons: The Victoria University Experience [Vývoj udržitelných modelů pro zaměstnance learning commons: Zkušenosti Victoria University]

Tyto LC pracují v prostředí, kdy má univerzita devět kampusů od sebe vzdálených nejen fyzicky, ale také svým upořádáním. Určující je též sociální a kulturní zázemí studentů, mnozí z nich jsou prvními studujícími ve svých rodinách, mluví dohromady více než 100 jazyky. Hlavním cílem LC je podpora učení, učení se jeden od druhého a kolaborativního učení. Založili tzv. Operational Commons Group, která řeší praktické otázky LC, například kdo zaplatí kopírování, kde budou rozmístěny tiskárny apod. Model služeb má tři stupně: 1) studenti si pomáhají navzájem, 2) pomáhají jim roveři (také mají stejná trička, tentokrát s nápisem „need help? Ask me“, kromě toho mají vlastní blog, kde sdílí zkušenosti a odpovídají na otázky) a 3) individuální konzultace, semináře na míru potřebám. Všechny úrovně služeb mají podporu ve výuce. Snaží se uspořádat fyzický prostor a služby knihovny tak, aby maximum zvládli uživatelé sami. Používají „single desk model“ a virtual learning commons.

Susan Beatty (University of Calgary, Kanada):
The Information Commons at the University of Calgary: Service in Transition [Information Commons na University of Calgary]

Základem jejich IC je tzv. kolaborativní model služeb (collaborative service model), z celé přednášky vycházela silná orientace na uživatele a podpora příjemného prostředí knihovny. Používají také rovery, ovšem říkají jim „student navigators“, polovinu z nich zaměstnává IT oddělení, druhou polovinu knihovna (jak jsem již zmínila, spolupráce knihovny a IT oddělení je u IC celkem běžná, ne vždy však hladká, záležitost, během diskusí se často objevovaly návody na to, jak zvládnout nároky na IT a zároveň autonomii IT oddělení; zde zavedli tzv. společný operativní výbor (joint-operational committee), ve kterém koordinují nákup IT a řešení technických problémů). I zde mají roveři modrá trička, tentokrát s nápisem „information commons staff“. Jako možná překážka kolaborace může být: různá komunikační kultura, proximita, fyzické bariéry, proměnlivost politiky vedení. IC pořádá tzv. fakultní technologické dny (faculty technology days) a napomáhá integrovat IC do výuky. Jako doporučení zaznělo toto: kvalitní a rychlý přístup k internetu pro všechny bez zbytečných obstrukcí, znát dobře svou misi a vědět, co a proč dělám, neplýtvat časem (cizím ani svým), technologie není cíl, ale musí dobře a spolehlivě fungovat, nejde o teritorium (fyzickou knihovnu), ale o proces učení. Co se týče šetření časem, zaznělo i v jiných příspěvcích i to bylo zřejmé z prohlídky knihoven, že se knihovny snaží navigaci a používání služeb knihovny uspořádat tak, aby bylo potřeba opravdu minimum cedulí, navigačních tabulí a hlavně zákazů a příkazů.

Michael Reiner (děkan Florida Comunity College):
Building Community at the Community College: The Role of LC [Budování komunity na Community College: Role LC]

Jejich škola není příliš zaměřena na výzkum, je zaměřena na praktické vzdělávání směrem k praxi. Podle jejich průzkumu pouze 6 % knih bylo vypůjčeno, otázka tedy je, zda se vyplatí mít takové fondy, které zabírají tolik místa a jsou tak málo využívány. Rozhodli se tedy vytvořit centrum pro učení (learning centre), protože stejně jako tisk změnil tradiční podobu knihoven, mělo by se totéž stát dnes, v době elektronických zdrojů. Dnešní studenti do knihovny nechodí, používají mobilní technologie, multitasking, jsou připraveni (zvyklí) na radikální změny v technologiích, byl puštěn film, ve kterém studenti ukazují, že více píší e-maily, telefonují, chatují, čtou weby než čtou knihy a studijní materiály. E-mail je pro starší generaci, virtuální světy jsou zajímavější. Rozhodli se zlepšit prostředí knihovny: odebrat police s knihami, rozšířit počet počítačů, dám tam pěkný nábytek a kavárnu, více prostor otevřít socializaci, centrum pro školení technologií (training technology centre), centrum pro výrobu médií (media production centre), počítačová laboratoř pro výuku (computer lab for teaching), bezdrátový přístup (wireless access), půjčovna notebooků, místa na skupinovou práci (group work) a setkávání (meeting), společenský prostor (social space), pohyblivý nábytek.

Teresa To, Hsianghoo Steve Ching (Run Run Shaw Library, City University of Hong Kong, HK):
Establishing the LC [Zavedení LC]

Jejich pojetí LC vycházelo z požadavku na podporu vzdělávacího programu univerzity. Jejich hlavní strategie spočívá v přesunu knih do archivu (po konzultaci s profesory) tak, aby 60 % plochy knihovny bylo na studium, 10 % na služby a zbytek pro fondy. Rozsáhlou plochu knihovny po konzultaci a architektem rozdělila na zóny pro skupinové diskuze, samostatné studium, inspirace, služeb apod. Tento slavný architekt z Tchaj-wanu pojal knihovnu jako řeku, kde plynou informace (viz obr. 7). Na stěně je vidět promítání různých upoutávek přímo nad hlavami návštěvníků knihovny, v HK si na všudypřítomné displeje a obrázky rychle zvyknete). Kromě futuristického designu, který se musel vypořádat i s takovými oříšky, mezi které patří nulový počet oken v knihovně, chtějí také v knihovně mít část, která bude v tradičním čínském stylu, neboť někteří čtenáři toto ocení. Zajímavý je dle sdělení Teresy To koncept tzv. subject villages, tedy vytvoření týmů knihovníků, kteří se podrobně věnují jednomu tématu, oblasti studované na univerzitě. Sezení pro studenty se snažili zatraktivnit například tím, že tam dali květiny, speciální software, rychlejší připojení apod. Místa vyhrazená v knihovně proporčně odpovídají tomu, k čemu je knihovna nejvíce používána (vyhledávání informací, studium, výpůjčky). Studenti například mohli hlasovat pro nábytek pro jednotlivé zóny knihovny. Každá část knihovny odpovídá požadavkům studentů a dalších uživatelů knihovny zjištěných výzkumem a během semináře, který předcházel plánování LC. Budoucím uživatelům knihovny také promítali film, ve kterém představili novou koncepci LC. Vůbec většině projektů IC/LC v knihovnách předcházela masivní informační a osvětová kampaň, rozhovory s uživateli, workshopy, tři ze čtyř mnou navštívených knihoven si navíc pozvaly experty z USA na pomoc při plánování LC. Všichni zástupci knihoven, se kterými jsem mluvila, zdůrazňovali velmi podobnou skutečnost, totiž je pro úspěch IC/LC je klíčové dobře lidi připravit na změnu. Teresa To mi vyprávěla, jak dlouho před započetím prací mluvili s lidmi, hledali způsoby, jak je oslovit a nadchnout pro jejich myšlenku, říkala, že není dobré lidi překvapit a nedat jim dost času na to, aby se připravili na změnu. Dalším společným rysem velkých knihovnických projektů v Hongkongu je skutečnost, že mezi jejich sponzory je řada soukromých osob, většinou úspěšných absolventů školy (viz obr. 8). Knihovna městské univerzity dostala od jednoho z takových sponzorů dar na vytvoření zvláštní místnosti pro právníky a studenty práv, kde mají své soukromí. Místnost se jmenuje Law Learning Commons a její design je ještě vznešenější než název. V knihovně mě nadchla LCD stěna, na které bude fungovat nástěnka, informace pro studenty, vysílání zpráv, pozvánky na akce apod. Kromě toho jsou v knihovně instalovány LCD monitory, na kterých budou promítat informace, upoutávky na akce univerzity, v čítárně periodik pak zprávy. Rekonstrukci dokázali udělat během léta, aby neomezovali služby knihovny během školního roku. I tak knihovnu nezavřeli. Mají plán na další dvě léta, každé léto zrekonstruují danou část knihovny a to opět bez nutnosti zavřít knihovnu. Změnili strukturu zaměstnanců, vytvořili týmy, které mají dané úkoly a odpovědnost (např. vybavení, školení studentů-pomocníků apod.) Knihovna spolupracuje na dalších projektech, testují RFID, vydávají vynikající studentské práce, participují na jazykovém vzdělávání. Teresa To se zajímá o umění, a proto plánuje vystavovat v knihovně umělecké práce, zvát umělce a to především mladé lidi, pro které je zatím těžké prorazit do velkých galerií. Na závěr byla otázka, jak lépe měřit úspěch a návratnost investice do LC, protože tradiční statistické měření návštěvnosti a výpůjček není relevantní.

Obr. 7: Information Space v knihovně City University

Obr. 7: Information Space v knihovně City University

Obr. 8: Takto vypadá Nobelova cena, tuto mají hrdě vystavenou v Knihovně Univerzity Číny spolu s dokumentací jejího nositele, kterému věnovali zvláštní salonek knihovny

Obr. 8: Takto vypadá Nobelova cena, tuto mají hrdě vystavenou v Knihovně Univerzity Číny spolu s dokumentací jejího nositele, kterému věnovali zvláštní salonek knihovny

Janette Burke (Monash University Library, Austrálie):
Evaluating Library nad LC [Vyhodnocování knihovny a LC]

Mají mnoho knihoven různě roztroušených a jinak zaměřených, součástí strategie tedy bylo prezentovat LC jako rodinu knihoven, zjednodušit navigaci, sjednotit akvizici, ale na druhou stranu se snažili zachovat unikátnost každé z knihoven, jeden model tedy nemohl být aplikován na všechny součásti knihovny. Navigace po knihovnách šla do takových detailů, že mají rozdělené nejen barvy (zelená jsou služby, červená studovna), ale i jiné materiály: dřevo je v knihovně přírodních věd, železo v technické knihovně, látka v oddělení umění apod.. Zbavili se textů navíc, lidé nechtějí číst, navigace je podle barev, materiálů a tvarů. Mají manuál, ve kterém jsou specifikovány podoby nápisů, dveří, nábytku. Během evaluace dělali 100 individuálních rozhovorů (anonymní), dvě fokusní skupiny se zaměstnanci, kteří pozorovali chování uživatelů v knihovně, on-line dotazník a dotazník na místě. Výsledkem byly návrhy zlepšení, například přesun pohodlného sofa na místo, kde se zároveň smí mluvit (není to tzv. zóna ticha), stolky na kávu byly zvýšeny, aby na nich zároveň mohli pracovat, byly upraveny prostory pro zaměstnance, zlepšeny podmínky pro tisk a kopírování, snížena hlučnost, zlepšena místa pro individuální studium podle toho, jak je skutečně studenti využívají, zavedení míst pro trénink studentských prezentací, skupinové studovny (group study rooms) mají flexibilní nábytek, takže se dají uzpůsobit podle momentální potřeby apod. Během průzkumu se ukázalo, že studenti chtějí rychlé instrukce on-line, ale zároveň potřebují informační pult (information desk). Knihovna má zvláštní oddělení pro doktorandy, je velmi oblíbené, protože tam mají vstup jen oni přes kód, mají tam kuchyňku, kde si vaří kávu, mohou tam obědvat a je to tak místo pro neformální setkávání doktorandů z různých oborů.

Hester Mountifield (The University of Auckland, Nový Zéland):
The Information Commons Group at The University of Auckland: Models of Co-location, Collaboration, Integration and Innovation [Skupina pro Information Commons na University of Auckland: Modely rozmístění, spolupráce, integrace a inovace]

Knihovna sama sebe vidí jako součást vzdělávacího procesu probíhajícího na univerzitě. Ačkoliv jsou IC fyzicky na různých místech, mají společnou infrastrukturu: fyzickou (jedna registrace), virtuální (místo na disku pro ukládání a sdílení souborů), společné služby a zaměstnance. Služby knihovny doplňují další služby, tzv. student commons: kavárny, minimarket, cestovní kancelář, banka, lékárna, IT obchod, kadeřník, knihkupectví, ubytovací kancelář, poradna pro studenty, centrum pro mezinárodní studenty, salonek pro doktorandy. IC se podařilo integrovat do ostatních služeb na univerzitě, například student administration pracuje tak, že zkušení studenti seznamují nové studenty se školou, během tohoto tutoringu přivedou nové studenty také do knihovny.

Y.C. Wan, Antonia Yiu (The University of Hong Kong Library, Hongkong):
From Knowledge Navigation Centre to LC: Evolving Learning Space at the Main Library the University of Hong Kong [Knihovna University o Hong Kong: Od centra pro navigaci poznáním k LC: Rozvíjející se prostory pro učení v Ústřední knihovně University of Hong Kong]

Hongkongská univerzita je první a nejstarší univerzita v Hongkongu, byla založena v roce 1911, její knihovna (založena 1912) má dnes šest oborových knihoven, 100 000 uživatelů a 2,5 milionu titulů. Univerzita má tři kampusy a ten hlavní bude rozšiřovat tak, že v roce 2012 otevře nové prostory, z nichž 15 000 m² bude věnováno na information commons. Univerzita i knihovna provádějí masivní informační kampaň spojenou s novým kampusem. Oba přednášející pojali výklad velmi zábavně, interaktivně, střídali se ve vyprávění historie své knihovny, v kostce šlo o přechod od knihovny vystavěné kolem tištěné produkce, lístkového katalogu a tichých studoven k integraci vzdělávacích, digitalizačních, produkčních a vyhledávacích služeb. V roce 1998 knihovna otevřela na tehdejší dobu velmi pokrokovou službu „Knowledge Navigation Centre“ (KNC), v témž roce univerzita začala program, díky němuž mohou studenti koupit notebook za nižší cenu, nejdříve měli jen IBM, dnes mají na výběr z více značek. Starší notebooky IBM byly těžké a tak je studenti moc nechtěli nosit do knihovny, dnes je situace díky výběru zcela jiná. Na stolcích v knihovně instalovali zámky proti ukradení notebooku. Mají novou službu, které říkají Information Technology Student Ambassador, jde o dobrovolnou službu studentů, kteří pomáhají řešit problémy s IT uživatelům v knihovně. V knihovně mají laboratoř s 46 notebooky určenou k e-learningu. Tyto notebooky jim věnoval sponzor, jehož jméno je nalepeno na horní straně notebooku. Při návštěvě jejich knihovny mě zaujal nábytek, který v této laboratoři používají: umožňuje totiž mít na stole notebook nebo jej přiklopit tak, že zmizí a ze stolu se stane psací stůl. V laboratoři probíhají knihovnické kurzy, kurzy na vyhledávání informací, psaní odborných textů, tzv. orientation a další semináře. Knihovna, stejně jako všechny ostatní odborné knihovny, které jsem navštívila, úzce spolupracuje s výukou, jednotliví knihovníci mají přidělenou oblast, o kterou se starají, spolupracují s profesory při akvizici, vyhledávají jim dokumenty, pomáhají s výukou informační gramotnosti. Udělali si průzkum mezi uživateli knihovny, vyšlo z něj (jako ostatně snad ze všech prezentovaných průzkumů), že studenti chtějí více počítačů, více stanic vybavených určitým softwarem (MS Office), více skenerů. Knihovna se vyrovnává se změnami v technologiích (nároky na nový software) a změnou způsobu učení (lidé se učí doma, v kavárně, používají Google apod.). Služby KNC postupně vylepšují a uzpůsobují podle přání studentů, například hledají místa pro skupinové studovny (group study rooms), přecházejí na RFID (tím se zbaví velkého výpůjčního pultu), mají místo pro tiché studium i místa pro diskutování (jedna část knihovny je otevřena 24/7), poskytují intenzivní tutoring a mají tzv. project PC. PC v KNC jsou totiž vybavena různých softwarem (MS Office, prohlížeče webu, prohlížeče e-books, programy na zpracování grafiky, Dreamweaver apod.) a přídavným zařízením (skenery, tiskárny apod.), zaujal mě systém, ve kterém si mohou studenti zarezervovat nejen konkrétní software, ale také konkrétní počítač.

Trish Walker, Liz Waller (University of Leeds, UK):
The Library Chameleon: Changing Spaces for 21st Century Learning [Knihovní chameleon: Změna prostorů pro učení v 21. století]

Leeds University je jedna z deseti nejlepších výzkumných institucí v Anglii. Mají strategii IC propojenou se strategií celé univerzity a společně se snaží dosáhnout stanovené vize. Principy designu: flexibilní (flexible), odolný proti budoucím změnám (future_proofed), odvážný (bold), tvůrčí (creative), podpůrný (supportive), energický (entreprising). Udělali si průzkum mezi studenty, aby zjistili, zda navržený prostor odpovídá jejich očekáváním, jak knihovna mění pracovní návyky studentů a jaké dovednosti získávají a trénují (šlo o komunikační, organizační i sociální dovednosti). Chameleon mění barvu ze dvou důvodů: aby splynul s okolím nebo reaguje na okolí (např. na horko), knihovníci musejí být podobní chameleonům: být v souladu s prostředím a měnit se spolu s ním a zároveň se rychle měnit podle nových výzev. Zaujalo mě, že místo cedulek, aby byli návštěvníci knihovny zticha, instalovali stěny a nábytek, který pohlcuje a reguluje hluk. Obecně lze říci, že většina knihoven se snaží minimalizovat zákazy a příkazy v knihovně a problematické otázky, jako je například hluk nebo orientace po knihovně, řešit pomocí uspořádání prostoru knihovny, barev, designu, vybavení apod.

V závěru konference proběhla panelová diskuse, jíž se zúčastnily dámy S. Beatty, H. Hemmasi, G. Wong a H. Mountifield, moderoval R. Bailey (viz obr. 9):

Knihovníci musejí řešit hodně technických otázek, musí být dobře technicky vybaveni a musí IT rozumět, protože IC nemůže bez IT existovat. Ačkoliv pořád sledujeme potřeby uživatelů a zdá se to stabilní, tyto potřeby se pořád mění. Naši klienti jsou vlastně schopnější se učit než my, my jim dáváme prostředí pro učení se a kolaboraci, ale umíme to sami? Z LC by tedy měli těžit i knihovníci. Knihovníci se musí pořád učit a navíc uživatelé chtějí stále víc. Diskutovalo se o problematice vztahu s vnějšími partnery IC například managementem univerzity a hlavně IT oddělením, ukazuje se, že je to složitý vztah, lepší je IT oddělení využít jako podporu pro knihovníky, aby se zlepšovali. Na druhou stranu by ale každý měl být expertem ve svém poli. Velmi zdůraznili důležitost sladění cílů knihovny se strategií instituce, na které knihovna působí, knihovna pracuje pro cíle dané instituce. Diskutovalo se o tom, jak se musí měnit vzdělávání knihovníků: školy by neměly učit konkrétní řemeslo, protože to se naučí absolventi po nástupu do práce, ale měly by je připravit na to, že se budou muset učit. Knihovníci by se měli učit pořád. Pokud knihovník ví méně než jeho klient, měl by změnit zaměstnání, knihovníci by neměli jenom sloužit a IC by neměly být navštěvovány jenom proto, že mají pohodlný nábytek, ale důležitá je také odbornost, knihovníci „prodávají“ své znalosti, jsou více než služba, jsou vzdělavatelé.

Obr. 9: Část panelové diskuse

Obr. 9: Část panelové diskuse

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
JEDLIČKOVÁ, Petra. Mezinárodní konference o information a learning commons a posílení jejich role v odborném vzdělávání a učení. Ikaros [online]. 2008, ročník 12, číslo 1 [cit. 2020-08-05]. urn:nbn:cz:ik-12707. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12707

automaticky generované reklamy
registration login password