Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Měnící se požadavky na výuku a vědomosti pro odborné vzdělávání (Ralph Catts)

Čas nutný k přečtení
5 minut
Již přečteno

Měnící se požadavky na výuku a vědomosti pro odborné vzdělávání (Ralph Catts)

1 comments
Autoři: 

Na začátku workshopu s názvem "Information Literacy in Higher Education Courses" se všichni účastníci představili a poté byly tři z nich vyzváni, aby uvedli, jak je na jejich pracovištích chápána informační gramotnost (IG); Ludmila Tichá uvedla, že IG je jednoduše řečeno proces vedoucí ke správnému užívání informačních zdrojů, Petra Šedinová upozornila, že IG je někdy nesprávně zaměňována s počítačovou gramotností a často spojována s technicky orientovanými předměty, prof. Landa potvrdil, že IG je spojována s informatikou. R. Catts to okomentoval tím, že lidé možná nevědí, co si pod výrazem informační gramotnost mají představit: jedni v pojmu vidí ICT a druzí zase jenom „gramotnost“ obecně. Rozvoj informační společnosti však vede k pochopení toho, že lepší využívání informací zvyšuje výkon ekonomiky.

Podstatou je vtělit IG přímo do vzdělávání, integrovat ji do konkrétního kurzu; není dobré učit IG odděleně, protože pro lidi je těžké naučit se dělat věci jinak, pokud nemají možnost si je prakticky nacvičit. Problém je, jak začít – objevuje se několik překážek, které mohou učitele odradit: znamená integrace IG do výuky více práce pro učitele? Vědí, jak na to? Mají na to vzdělání a znalosti? Je to vůbec jejich práce, když přece učí botaniku? Protiargumentem je skutečnost, že IG se musí stát principem, ne obsahem kurzu, nejde tedy o přidání něčeho navíc, ale o vylepšení kurzu. IG není nějaký nový předmět, informačně gramotní jsme nějakým způsobem všichni. Učitelé musí věřit tomu, že pokud zvýší gramotnost svých studentů, zvýší se jejich šance v uplatnění na pracovním trhu. IG musí být součástí studia, ne něčím „navíc“; studenti uvažují pragmaticky, plní předměty kvůli kreditům a diplomu a my to musíme vnímat, abychom byli schopni potřebu IG studentům správně objasnit.

Měli bychom se více zaměřit na učení přenositelných dovedností, ne dovedností situovaných (jejichž naučení je jednodušší, ale fixované na konkrétní podmínky), měli bychom naučit studenty se učit. Čím můžeme začít? Najít lidi na univerzitě (škole), kteří pochopí naši snahu a budou nás podporovat, začít od příkladů a provádět hodnocení výsledků a celkového efektu. R. Catts prezentoval případovou studii na vzdělávání dospělých, kteří pracovali ve strojírenství. Prvním krokem bylo zjistit, kdo a jak má vlastně v této oblasti přístup ke vzdělání a jak se učí. R. Catts nechal na první hodině kurzu číst článek z profesního, nikoliv akademického časopisu, a poté společně s účastníky kurzu analyzovali, kdo je autorem, odkud pocházejí použité zdroje, zda jsou všechna tvrzení podložená zdroji, kde autor pracuje, jaké má zkušenosti, dále byly ověřeny tvrzení, statistické údaje a prezentace grafů a dat uvedená v článku. Druhým úkolem bylo vyhledání chybějících informací a ověření jejich kvality, relevance a hodnoty – smyslem bylo rozhodnout, které informace budou použity, a schopnost tento výběr obhájit. Účastníci kurzu např. měli vyhledat tři články k vybranému tématu nebo dohledat bibliografické údaje k citaci uvedené v textu (u uvádění citací R. Catts podotkl, že je důležité studenty této dovednosti naučit, což může být prezentováno i pozitivně, např. jako výhoda: chlubím se tím, že umím najít zdroje). Třetím úkolem bylo napsat esej na přesně zadané téma (obhájit nebo vyvrátit nějaký politický záměr týkající se investic do určité oblasti), tedy pracovat aktivně s informacemi. Univerzitní knihovna měla ve vzdělávání IG speciální roli, na jejích stránkách je např. záložka eSKILLS UNE, kde se nachází vysvětlení jednotlivých fází IG a pomoc učitelům při integraci IG do výuky.

R. Catts prezentoval rámec pro zavedení IG do výuky v podobě pěti stupňů (oblastí), které by studenti měli zvládnout: rozpoznat informační potřebu, získat informace, zhodnotit zdroje a informace, organizovat a řídit informace, použít informace pro tvorbu nových idejí, používat informace legálně a eticky. V diskusi byla rozebírána motivace učitelů, studentů, knihovníků a vedení školy pro zavádění IG do výuky. Mezi jinými zaznělo, že IG zvyšuje kvalitu studentských a absolventských prací a psaný projev vůbec. IG také může snížit úbytek studentů – R. Catts uvedl, že po zavedení IG (a dalších principů) do výuky se původní podíl studentů (40 %), kteří opustili výuku, snížil na 10 %.

Hana Landová představila Koncepci informačního vzdělávání na vysokých školách v České republice, dokument schválený v únoru 2008 Asociací knihoven vysokých škol České republiky. Smyslem strategie je zvýšit úroveň IG u vysokoškolských studentů a dále zlepšit spolupráci mezi vzdělavateli a knihovníky, motivovat management univerzit a vtělit informační výchovu do studijních programů. Vedlejším efektem strategie by mělo být vytvoření evaluačních nástrojů na hodnocení IG a motivace konkrétních univerzit k vytvoření vlastní strategie informačního vzdělávání a zařazení IG do dlouhodobých plánů univerzit. Tvůrci strategie provedli výzkum úrovně IG univerzitních studentů, ve kterém vycházeli z IG jako souboru klíčových kompetencí. Dokument obsahuje nejen teoretická východiska, ale také praktický návod pro učitele, jak integrovat IG do výuky a jak takovou výuku evaluovat.

IG není jasně identifikovatelná a oddělitelná část vzdělávání, R. Catts proto pokračoval představením modelu generických dovedností ve vysokoškolském vzdělávání, kdy je smyslem dosáhnout schopnosti celoživotně se vzdělávat v dané profesi nebo oblasti. Součástí tohoto modelu je i informační gramotnost; model zahrnuje také schopnosti reflektovat, posuzovat a hodnotit informace (na základě kombinace teoretických, praktických a odborných znalostí a zkušeností), komunikovat, kriticky myslet, mít nadhled, získávat a udržovat kontakty apod. R. Catts zdůraznil výraz "informed reflection", který představuje schopnost kombinovat znalosti, zkušenosti, postoje a pravidla naučená ve škole, v práci a v oboru (odborné profesní znalosti). Pro školu to znamená spojit praktickou zkušenost pracovního trhu a akademické znalosti, učit se a hodnotit výuku společně se zaměstnavateli a nabízet vzdělávání (propojení se školou) i po ukončení studia. Kromě toho se školy pohybují v rámci národních a nadnárodních politik, které mj. směřují k budování informační společnosti a pěstování znalostí potřebných pro její zdárný rozvoj. V diskusi se objevila obava, že management univerzity nemusí být dostatečně motivován k zavádění IG do výuky, neboť má krátké funkční období – v odpovědi zazněl návrh, že integrace IG do výuky by měla být součástí nároků na udělení akreditací. R. Catts doporučuje začít tam, kde nám někdo naslouchá, například spoluprací knihovníků s konkrétními učiteli.

Ralph Catts a účastníci workshopu

Ralph Catts a účastníci workshopu

Ralph Catts a účastníci workshopu

Ralph Catts a účastníci workshopu

Ralph Catts a účastníci workshopu

Ralph Catts a účastníci workshopu

Ralph Catts a účastníci workshopu

Ralph Catts a účastníci workshopu

Ralph Catts a účastníci workshopu

Autorkou fotografií je Michaela Dombrovská.

(pj)

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
IKAROS, redakce. Měnící se požadavky na výuku a vědomosti pro odborné vzdělávání (Ralph Catts). Ikaros [online]. 2008, ročník 12, číslo 5/2 [cit. 2020-06-03]. urn:nbn:cz:ik-12810. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12810

automaticky generované reklamy

Máme zde 1 komentář