Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Mediální vzdělávání a české školství

Čas nutný k přečtení
6 minut
Již přečteno

Mediální vzdělávání a české školství

0 comments

Na konci února tohoto roku se v Goethe-Institutu v Praze konala konference Mediální vzdělávání a české školství. Na podnět společnosti Jeden svět na školách – vzdělávací program společnosti Člověk v tísni – se sešli novináři, vyučující a ostatní zájemci o mediální vzdělávání. Na programu byly dvě panelové diskuze, prezentace projektů, promítání dokumentárního filmu s následnou diskuzí a workshop.

V úvodu ředitel společnosti Jeden svět na školách Karel Strachota sdělil, proč se rozhodli upozornit na klady a nedostatky mediální výchovy v českém školství: „Především je to fakt, že mediální vzdělávání na českých školách není v nejlepší kondici. Konferencí chceme přispět ke zlepšení situace.”

Proměna médií a jak na ni reagovat

Zástupci médií Pavel Tomášek (šéfredaktor Aktuálně.cz), Zuzana Tvarůžková (redaktorka České televize), Jakub Unger (šéfredaktor Seznam Zprávy) a Alice Němcová Tejkalová (ředitelka Institutu komunikačních studií a žurnalistiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy) odpovídali na otázky Lukáše Dolanského (redaktor České televize). Celá debata byla zaměřena na proměnu mediální scény, kvalitu novinářské práce, finančního zabezpečení médií a otázky zasahování vlastníka média do jeho chodu.

Zahájení panelové diskuse - vítězí v mediálním ringu pravda nebo lež?
Zahájení panelové diskuse - vítězí v mediálním ringu pravda nebo lež?

Diskutující se shodli na tom, že tradiční média prohrávají boj se sociálními. S novými technologiemi přichází nejen snadná dostupnost informací, ale také informační přetížení. Člověk může mít informace doslova „v kapse“, jsou ale všechny pravdivé? Rozdílné názory debatujících se ukázaly v hodnocení důvěryhodnosti tradičních a sociálních médií. Shoda naopak nastala v tom, že informace mají být ověřené. S jasnou charakteristikou, zda se jedná o zprávu, glosu, komentář, atd.

Z diskuze novinářů dále vyplynulo, že v médiích pracují často netalentovaní a nekvalifikovaní lidé. To se spolu s nedostatkem financí samozřejmě odráží na celkové kvalitě práce médií.

Na závěr padla otázka, zda má být novinář spíše nestranný a zprávy „vyvažovat“, nebo má být zcela otevřený, pravdivý. Ani na tuto problematiku neměli diskutující jednotný pohled. Například Zuzana Tvarůžková si myslí, že novinář by měl být spíš pravdivý. „Jen nevím, jestli na to má Česká televize odvahu“ dodala. A kterým médiím věří studenti? Rebeka van Overloop - studentka gymnázia - na tuto otázku odpověděla: „Všechny zprávy sdílím na Facebooku, ale větší důvěru mám v tištěná média. Ke sdíleným informacím jsem víc ostražitá.“

Co se týče úrovně mediální výchovy, diskutující se shodli na tom, že Česko zaspalo dobu. V této oblasti je třeba zjednat nápravu, například učit děti již od základní školy důvěryhodné informace rozpoznat, a také je vyžadovat.

Mediální vzdělávání na českých školách

Na začátku druhého panelu představil Karel Strachota výsledky výzkumu Výuka mediální výchovy na středních školách, který pro společnost Člověk v tísni na počátku roku 2017 zpracovala společnost Median, s.r.o. Michal Řezáč (předseda Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd, Gymnázium Evolution Sázavská) a Rebeka van Overloop (studentka, Gymnázium Český Krumlov) tyto výsledky komentovali a také mluvili o svých zkušenostech s mediálním vzděláváním na českých školách.

Van Overloop vyslovila nedůvěru k výsledkům předloženého výzkumu, připadly jí nerelevantní, nadhodnocené. Souhlasila s ní i řada pedagogů, výzkum prý neodráží skutečný stav. Také během této diskuze se mluvilo o tom, že naše země v mediálním vzdělávání zaspala, a to zejména na základních školách. Do debaty se zapojila i velká část publika.

Mluvilo se především o formách výuky a kvalifikaci vyučujících. Jak učit mediální výchovu na školách? Nezáleží tolik na formě, důležité je, aby žáci získali potřebné dovednosti. To předpokládá kvalitní učitele a v případě mediální výchovy zde mohou nastat problémy. Jedním z nich může být podle Michala Řezáče to, že učitelé nepoužívají stejné sociální sítě a média jako žáci. Ozvaly se také názory, že pro vyučující nejsou k dispozici kvalitní semináře a další pomůcky k mediální výchově.

Markéta Pastorová z Národního ústavu pro vzdělávání upozornila na to, že mediální výchova je zařazena v Rámcových vzdělávacích programech a pedagogové mohou využívat Metodický portál RVP, případně se obrátit na metodické centrum. Karel Strachota informoval o plánu společnosti Člověk v tísni konat semináře pro učitele přímo na školách a upozornil na portál JSNS, kde jsou pedagogům k dispozici audiovizuální lekce, dokumentární filmy a další materiály.

Souhlasím s Michalem Řezáčem, že nejen pro mediální vzdělávání je velmi důležitá čtenářská gramotnost a měla by se učit dřív než na střední škole. Zde se mohou zapojit také knihovny, které mají se vzděláváním žáků ZŠ i středních škol zkušenosti. Rozvíjí čtenářskou gramotnost nejen u dětských čtenářů, ale u všech účastníků vzdělávacích lekcí pořádaných knihovnami. Spolupráci při mediální výchově nabídla obratem Knihovna Třinec.

Hosté si od dotazů neodpočinuli ani o přestávkách
Hosté si od dotazů neodpočinuli ani o přestávkách

Prezentace projektů mediálního vzdělávání

Jan Tvrdoň představil projekt Demagog.cz, který provádí tzv. factcheck. Dobrovolní stážisté, především studenti českých vysokých škol, ověřují pravdivost faktických vyjádření politiků. Demagog dále nabízí přednášky, workshopy a výuku prostřednictvím her.

Jana Leitnerová mluvila o iniciativě Hate Free Culture. Lidé zde sdružení usilují o život bez násilí a nenávisti. Projekt realizuje Agentura pro sociální začleňování (odbor Úřadu vlády ČR). Mimo jiné pořádají workshopy akce jako například Otevřená snídaně a HFstage atd.

Think-tank Evropské hodnoty je nevládní odborná instituce. Jejím cílem je bránit liberální demokracii. Klára Veverka představila vzdělávací programy pro střední školy. Strategickým programem této organizace je Kremlin Watch, který se snaží rozkrývat a čelit dezinformačním a vlivovým operacím Ruské federace a jejich spojenců.

Tomáš Čakloš seznámil účastníky konference s nezávislou studentskou iniciativou Otevřeno, z.s. Tu založili studenti Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kteří chtějí změnit výuku na českých pedagogických fakultách.

Vyšší odborná škola publicistiky nabízí kurzy pro pedagogy na téma mediální výchova v etických souvislostech. Robert Kostner uvedl, že školám nabízí také materiály do výuky a lekce pro studenty středních škol.

Zvolsi.info je projekt skupiny studentů Katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Podle slov Petra Střítežského je cílem zvýšit povědomí o důležitosti mediální gramotnosti mezi mladými lidmi v Česku, zejména středoškoláky. V rámci projektu vytvořili metodickou příručku Surfařův průvodce po internetu, kde upozorňují na pět nejčastějších manipulativních technik.

Placené kurzy pro pedagogy a další zájemce o mediální vzdělávání pořádá STREMEV (Středisko mediální výchovy Teologické fakulty Jihočeské univerzity). Martina Dobosiová uvedla, že se zaměřují především na sociální sítě a nová média. Kurzy mají akreditace MŠMT.

Prezentace projektů mediálního vzdělávání
Prezentace projektů mediálního vzdělávání

Projekce, beseda, závěr

Součástí konference byla projekce filmu Kiberdžihád (ukázka), který odhaluje teroristické strategie ve virtuálním světě. Po projekci následovala beseda s hostem Ondřejem Kundrou (z týdeníku Respekt) o vhodnosti tohoto filmu pro doplnění mediální výchovy na školách a krátký workshop.

V průběhu konference také padla velmi zásadní otázka: „A co na to pedagogické fakulty? Vychovávají schopné pedagogy mediální výchovy?“ Studentské projekty Otevřeno, z.s. a Zvolsi.info podle mého názoru dávají naději, že ano.

Myslím si, že společnost Jeden svět na školách touto akcí ukázala, jak potřebné je o mediálním vzdělávání nejen mluvit, ale především sdílet zkušenosti. Škoda, že mezi pozvanými hosty chyběl zástupce MŠMT Svatopluk Pohořelý, který se omluvil. Zajímala by mne jeho reakce na vznesené připomínky k práci ministerstva v oblasti mediální výchovy na českých školách.

V průběhu konference mi také stále více scházeli zástupci fakult, které vzdělávají budoucí učitele. Bylo by dobré slyšet názory a zkušenosti těch, kteří budoucí pedagogy připravují. Doufejme, že na tuto zdařilou konferenci navážou další akce, nezodpovězených otázek v mediálním vzdělávání je stále mnoho.

Hodnocení: 
Průměr: 5 (1 hlasování)
BŘÍNKOVÁ, Hedvika. Mediální vzdělávání a české školství. Ikaros [online]. 2017, ročník 21, číslo 5 [cit. 2017-08-17]. urn:nbn:cz:ik-18045. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/18045

automaticky generované reklamy
registration login password