V příloze Akademie Lidových novin ze dne 24. listopadu 2000 vyšel článek s názvem Jaký obor pro dítě zvolit, který uvedl stručný popis zhruba dvaceti oborů a nástin jejich budoucího vývoje. Pro cílové čtenáře - žáky 9. tříd ZŠ a jejich rodiče měl být tento článek návodem při výběru budoucího povolání (resp. střední školy). Článek představil také obor Knihovnictví a informatika, a to následujícím způsobem:

"V této sféře lze předpokládat přibývání míst. Zvýší se požadavky na kvalifikaci pracovníků pro katalogizaci či ochranu fondů. Vzniknou také nové profese, například informační konzultant, síťový navigátor apod. Na významu získají znalosti o Evropské unii."

V situaci, kdy my knihovníci usilujeme o změnu náhledu široké veřejnosti na naši profesi, na náplň knihovnické práce, na osobu knihovnice/knihovníka, kdy lákáme potenciální uživatele do knihoven všemi možnými způsoby, kdy se zaštiťujeme všeobecnou dostupností informací (včetně informací z oblasti státní správy), přístupem na Internet, poskytováním různých informačních zdrojů, digitalizací dokumentů, sdílenou katalogizací a budováním souborných katalogů (za účelem kompatibility a odstranění multiplicity práce)..., čtenáři jedněch z nejčtenějších novin v republice se dozvědí, že skvělá budoucnost knihovníka spočívá v katalogizaci a učení se připravovat pastičky na myši. Navíc vyvstává otázka, co si asi představí běžný občan ČR pod profesí síťový navigátor, což je termín, který nikdy nezaslechly ani mé knihovnické uši a usilovně dávám dohromady činnosti, které by pod tento termín spadaly.

Autorka zmíněného článku čerpala z jakéhosi "materiálu, který vydal na podzim Ústav pro informace ve vzdělávání" (ÚIV). Zajímalo nás, o jaký materiál se jedná a zjistili jsme, že jde o publikaci Co potřebují absolventi škol pro uplatnění na trhu práce¹, který vydal ÚIV ve spolupráci s Výzkumným ústavem odborného školství a Centrem pro studium vysokého školství v rámci projektu Uplatnění absolventů škol: analýza a výhled podporovaného grantem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Na straně 27 tato publikace skutečně uvádí charakteristiku oboru Knihovnictví a informatika, a to ve zhruba 7x větším rozsahu než přinesl článek v Lidových novinách. Po přečtení tohoto původního textu však rozhodně nezískávám objektivní (ani subjektivní) dojem, že budoucnost knihovnictví tkví v katalogizaci a ochraně fondů (celý text v původním znění viz níže). Naopak je v tomto textu uvedeno mnoho informací z našeho pohledu podstatných a významných. Dokonce původní text uvádí naprosto opačné informace, než uvádí "výtah" otištěný v Lidových novinách, když čteme, že se "předpokládá kvantitativní nárůst počtu pracovníků ve sféře knihovnických a informačních služeb oproti např. oblasti zpracování" nebo že "klesat bude význam kompetencí souvisejících s dřívějšími specializacemi". (Nová profese síťový navigátor však pochází skutečně z tohoto původního textu.)

A tak mi nezbývá, než spílat na nevhodné, avšak časté novinářské praktiky: vytržení informací z kontextu, překroucení informací, subjektivní výběr informací, a apelovat na nehynoucí osvětovou činnost českých knihovníků směrem k "laické" veřejnosti.

Charakteristika oboru Knihovnictví a informatika uvedená v publikaci Uplatnění absolventů škol: analýza a výhled vydané Ústavem pro informace ve vzdělávání:

"Schválení státní informační politiky a zákona o svobodném přístupu k informacím, v nichž se počítá s knihovnami jako se stěžejními místy pro poskytování veřejných informačních služeb, znamená oficiální potvrzení knihoven především jako institucí informačních a vzdělávacích a klade před ně nové, náročnější úkoly. To vše samozřejmě mění požadavky na kvalifikaci pracovníků a také požadavky na diverzifikaci vzdělávání, posilování sféry vzdělávání terciárního a zejména vzdělávání dospělých a celoživotní vzdělávání. Koncepční záměry i konkrétní jednání naznačují, že ani současné ekonomické problémy nemohou zvrátit nastoupený trend a že knihovny se stávají důležitými informačními a vzdělávacími centry zejména pro oblast mimoškolního vzdělávání. Očekávaná a v řadě případů již reálná změna charakteru pracovních činností informačních pracovníků (knihovníků) vyplývá především z globálních společenských změn, jako je např. změna v systému vzdělávání, zvýšená míra nezaměstnanosti, potřeby rekvalifikace a informací ze sociálního systému, zvyšující se podíl volného času u části obyvatelstva, zvětšující se možnosti kontaktů s okolním světem.
Předpokládá se kvantitativní nárůst počtu pracovníků ve sféře knihovnických a informačních služeb oproti např. oblasti zpracování. Technické prostředky budou stále více umožňovat sdílenou katalogizaci, koordinovanou akvizici, kooperativní ochranu fondů apod. Příslušné profese nezaniknou, budou naopak vzrůstat požadavky na kvalifikaci potřebnou pro jejich výkon a na jejich kvalitu. Sníží se ovšem absolutní počet specialistů, kteří se budou soustřeďovat do velkých institucí.
Předpokládat je možné i vznik některých nových profesí, např. informační konzultant, síťový navigátor. Zvláštní a rostoucí význam budou mít rozsáhlé znalosti a přehled o Evropské unii. Naopak klesat bude význam kompetencí souvisejících s dřívějšími specializacemi."