LIBER je největším knižním veletrhem ve Španělsku. Koná se každý rok začátkem října těsně před Frankfurtským knižním veletrhem. Místem konání bývá Madrid nebo katalánská Barcelona (loni a předloni probíhal LIBER zrovna tam). Hostitelem letošního 27. ročníku se stal Madrid. Veletrh obvykle probíhá v hale 12 veletržního areálu IFEMA - Feria de Madrid, který se nachází na severovýchodě španělského hlavního města, několik málo zastávek metrem od mezinárodního letiště Barajas. Vstupenka na veletrh je poměrně drahá (za 20 eur), ale do 30. září se dalo přihlásit se online bez jakýchkoliv poplatků a vytisknout si permanentku platnou pro celou dobu konání veletrhu. Občerstvení pro vystavovatele a návštěvníky je zajištěno v restauraci ve veletržní hale za překvapivě mírné ceny – nižší než ve městě (obvykle se na veletrzích setkáváme s opakem).

Veškeré informace o veletrhu se dají najit na adrese http://www.ifema.es/ferias/liber/default.html (ve španělské a anglické verzi).

Měla jsem tu čest být hostem Svazu španělských nakladatelů (Federación del Gremio de Editores de España; tato organizace vzala na sebe náklady na dopravu a ubytování skupiny zahraničních odborníků z nakladatelské a knihovnické oblasti), právě díky tomu jsem mohla veletrh navštívit. Svaz španělských nakladatelů zajišťuje jak obsahovou náplň akce, tak i její technické zabezpečení. Organizačně byl veletrh připravený téměř dokonale, v každém případě během třech veletržních dnů jsem si nevšimla žádného organizačního problému. Ostatně obdobné zkušenosti mám se španělskými distributory – pracují spolehlivě, seriózně a rychle (naše občasné rozpačité představy o jednáních se španělskými partnery se zdají být neopodstatněné). Další informace o činnosti Svazu španělských nakladatelů jsou přístupné na adrese http://www.federacioneditores.org/.

Letos veletrh probíhal od 7. do 9. října, ale slavnostní otevření veletrhu se konalo již večer 6. října. Veletrh je ryze profesionální, to znamená, že zde absolutně nenajdete nekvalitní literaturu; odborný program je přizpůsoben odbornému obecenstvu, nepořádají se žádná „veselá“ show ani karnevalové průvody. Atmosféra je pracovní; návštěvníků je dost, ale ne tolik, aby se nedalo prohlédnout si v klidu produkci toho nebo jiného nakladatele.

Stánek Svazu španělských univerzitních nakladatelství

Jako většina knižních veletrhů i LIBER dodržuje tradici hlavního hosta. Letos se jím stalo Rusko, jehož kulturní program probíhal nejen na veletržním stánku, ale také na vysokých školách a v knihkupectvích. Hlavními tématy byly především spolupráce ruských a španělských nakladatelů, rusko-španělské kulturní a literární vztahy, knižní ilustrace v Rusku (na stánku byly představeny práce ruských ilustrátorů), ruská dětská literatura a další. Mě zaujal kulatý stůl věnovaný překladům poezie a krásné literatury (potěšující je už to, že v dnešním světě zmítajícím se v ekonomické krizi je ještě zájem překládat a číst básně).

Rusko jako hlavní host letošního madridského knižního veletrhu

Přítomní byli překladatelé ze španělské a ruské strany. Z ruské strany přijel známý ruský spisovatel Aleksej Varlamov, básníci Vjačeslav Kuprijanov i Olesja Nikolajeva. Španělskou stranu zastupovali profesionální překladatelé a představitelé odpovídajících kateder madridské univerzity. Španělská překladatelská škola je velmi solidní; co se týče překládání ruských autorů, je ještě částečně aktivní generace tzv. „španělských dětí“, které byly odvezeny během španělské občanské války do bývalého Sovětského svazu a po skončení druhé světové války nebo později se vrátily domů. Někteří z těchto lidí se stali pak profesionálními překladateli díky solidní znalosti ruštiny a ruských reálií, často i jejich děti jsou dvoujazyčné. Mimochodem, Španělé, kteří zůstali v Rusku, se doposud těší zájmu a podpoře (i finanční) španělského státu, totéž se týká jejich rodin, dětí, vnuků.

Na veletrhu se představily některé latinskoamerické státy, mezi nimiž největší expozici měla Argentina. Tato zem, kde velkou část obyvatelstva tvoří emigranti, kteří přijížděli v různých obdobích a z různých důvodů, má velmi bohatý knižní trh a svůj osobitý pohled na dění v současném světě. Argentinská publikační produkce je na evropském knižním trhu těžce dostupná, což je mimo jiné způsobeno velkou vzdáleností a v důsledku toho vysokými poštovními náklady. Vlastně to platí pro celou oblast Latinské Ameriky. Knižnímu trhu též neprospívá občas nepřehledná politická situace. Možná proto málokterý i španělský distributor zajišťuje knižní dodávky z této oblasti, a pokud ano, má vysoké pořizovací náklady (jinak samotná cena knih není nikterak závratně vysoká). V Národní knihovně ČR máme své zkušenosti z mezinárodní výměny publikací s knihovnami z Latinské Ameriky – stává se, že i jindy spolehliví partneři znenadání přestávají komunikovat. Přes všechny tyto problémy jsme se pokusili navázat spolupráci přímo s argentinskou knižní komorou; snaha z argentinské strany se zdá být slibná.

Jorge Luis Borges na poutači věnovaném argentinskému knižnímu veletrhu 2010

Po dva veletržní dny od 10:00 do 17:30 probíhalo ve stánku 12101A eForo (e-Fórum), seminář věnovaný problematice elektronických zdrojů. Mluvilo se o velice aktuálních tématech, jako jsou elektronické publikace, e-obchod, publikační zkušenosti, marketing online, čtení online, knihovny a elektronická kniha a další. Současně se předváděly různé typy čteček elektronických publikací. Trh elektronických publikací je ve Španělsku na vzestupu. Jen databáze TODOeBOOK nabízí k prodeji 15 000 titulů od 300 španělských, ale i latinskoamerických nakladatelů.

Čtečky e-booků

Tohoto semináře se týkala také prezentace španělského projektu DILVE (Distribuidor de informacón del libro español en venta), vlastně španělská databáze knih v prodeji. DILVE by měla obsahovat veškeré údaje běžné pro tento typ databází: bibliografické záznamy publikací, informace o cenách a možnostech nákupu, adresy a kontaktní údaje nakladatelů, informace o knižních novinkách, top listy publikací apod. Vstup do databáze má být pro knihovny zdarma (pro komerční subjekty na základě ročního předplatného). Pro Národní knihovnu ČR by mohl být tento zdroj důležitou pomůckou při vyhledávání odborných titulů španělské literatury, proto jsme již požádali o přidělení hesla pro zkušební přístup do databáze.

Na veletrhu byl představen projekt španělské digitální knihovny, který zastřešují EN@CLAVE Editores a Národní knihovna Španělska (prezentovala ředitelka knihovny Milagros del Corral). Do první etapy projektu bylo zařazeno 1350 knih od 87 nakladatelů. Projekt bude využívat technického zázemí databáze DILVE.

Jako každý rok na veletrhu LIBER prezentovaly svou knižní produkci územní celky Španělska (Aragón, Kastilie a León, Kastilie-La Mancha, Katalánsko, Madrid, Rioja, Navarra, Valencie, Murcie, Galicie, Extremadura, Asturie, Kantábrie, Baskicko, Andalusie, Baleárské a Kanárské ostrovy), stánek měla španělská vláda a samozřejmě nechyběly expozice velkých španělských nakladatelství. Zajímavých knížek jsem viděla celou řadu. Např. galicijské nakladatelství Hércules vydává řadu věnovanou historii, kultuře, literatuře a vědě Galicie. Jedná se o vícesvazkový – pochopitelně i finančně velmi nákladný – projekt obsahově a polygraficky mimořádných publikací.

Baskický stánek

Celkově je španělský knižní trh velice vyspělý; literární produkce je kvalitní a různorodá. Rozhodně je z čeho vybírat. Proto je naším cílem zajistit nejzajímavější španělské tituly pro čtenáře Národní knihovny ČR.