Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

KRE 13: Národní systém nákupu e-zdrojů – Budeme mít CzechELib?

Čas nutný k přečtení
9 minut
Již přečteno

KRE 13: Národní systém nákupu e-zdrojů – Budeme mít CzechELib?

0 comments
Anglicky
English title: 
KRE13: The National System of Acquiring e-sources – Will We Have CzechElib?
English abstract: 
The 4th annual international conference brough together experts from several different fields who were debating in the framework of acquiring of the information sources. The sources for Czech sience and research are seemingly non-systematic and the central coordination authority appears to be desirable. A forthcoming revision of the Czech code influencing this area provides room for significant improvements. A system which is now referred to as “CzechELib” could be the perfect solution. This system proposal was extensively confronted in a closing debate during the 24hour conference by academicians as well as professionals.

Čtvrtá výroční konference Národní technické knihovny KRE (Knowledge, Research and Education) byla věnována tématu centrálního nákupu elektronických zdrojů. Dvoudenní konference proběhla 3.-4. října 2013 v Ballingově sále NTK. Cílem letošního ročníku (tentokrát s podtitulem "Národní systém nákupu e-zdrojů: Budeme mít CzechELib?") bylo poskytnout fórum pro diskusi národních a mezinárodních vůdčích stratégů o současném pojetí budoucího národního systému pro nákup elektronických zdrojů, o jeho potenciálních přínosech a obtížích, jimž budeme čelit při vytváření efektivního a zodpovědného národního systému.

V první části dostaly prostor dvě zahraniční přednášející, Kristiina Hormia-Poutanen a Nina Karlstrøm, které představily finský a norský model centrálního nákupu EIZ. Daniel Münich popsal stávající systém zprostředkování informací pro VaVaI z ekonomického nadhledu, Martin Svoboda představil návrh národního nákupu elektronických informačních zdrojů. Karel Aim se zabýval situací ohledně pořizování informačních zdrojů pro VaV v Akademii věd ČR, Milan Pospíšil shrnul, co potřebují vysoké školy pro efektivní podporu informační a publikační činnosti. Konferenci uzavřela panelová diskuse moderovaná Miroslavem Bartoškem.

Finský model

Kristiina Hormia-Poutanen je náměstkyní ve Finské národní knihovně a vede oddělení služeb pro finskou knihovní síť, jež čítá 85 zaměstnanců. Do celonárodní knihovní sítě nově spadají také knihovny archivů a muzeí.

Kristiina Hormia-Poutanen z Finské národní knihovny
Kristiina Hormia-Poutanen z Finské národní knihovny

Stěžejní částí příspěvku bylo představení Národní elektronické knihovny FinELib. V ní jsou centrálně vyjednávány licence na elektronické zdroje vědy a výzkumu pro všechny členy konsorcia, tedy pro finské univerzity a polytechniky, výzkumné ústavy a veřejné a speciální knihovny. Rozpočet FinELib byl v roce 2012 cca 21 milionů EUR, z toho 3 miliony pocházely z centrálního rozpočtu národní knihovny, zbylé náklady platily samy organizace.

Hlavní přidanou hodnotou FinELib jsou lepší licenční podmínky pro knihovny vyjednané centrálně, z takto vyjednaného přístupu k elektronickým zdrojům zkrátka profitují všichni: knihovny, dodavatelé i vědci. Kristiina Hormia-Poutanen přiznala, že co do obsahu licencovaných zdrojů se inspirují v Norsku a dbají zejména na to, aby byl obsah FinELib kvalitní.

Za nejdůležitější momenty celonárodní spolupráce považuje Kristiina Hormia-Poutanen fakt, že se řídících skupin chtějí účastnit lidé z ministerstva, ředitelé a specialisté pracují dohromady, existuje Wiki pro komentování Národní digitální knihovny Finna, celkově se zde osvědčila otevřenost ve všech směrech. Klíčem k úspěchu fungování centrálního přístupu ve Finsku je spolupráce, systematický vývoj a v případě Finny pak metoda agile development (realizovaná v podobě třítýdenních cyklů). V neposlední řadě Finové staví na mezinárodní spolupráci.

Norský model

Nina Karlstrøm působí v CRIStin jako Senior Adviser. Z pověření norského Ministerstva pro vědu a vzdělávání je Národním koordinátorem pro Open Access s cílem propojovat spolupráci a výstupy národního CRISu, modelu národního konsorcia licencování a institucionálního repozitáře. Je kontaktní osobou projektu CERN SCOAP3 a partnerem v nadcházejícím projektu PASTEUR4OA.

Nina Karlstrøm, Senior Adviser CRIStin
Nina Karlstrøm, Senior Adviser CRIStin

Nina Karlstrøm prezentovala nedávno založený norský národní systém CRIStin (Current Research Information System in Norway), který spojuje informační systém pro vědu CRIS, již dříve existující národní konsorcium pro licencování elektronických informačních zdrojů a Open Access. CRIStin byl založen v lednu 2011 Ministerstvem pro vědu a vzdělávání ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví.

Cílem CRIS (Current Research Information System) je na základě volného přístupu poskytovat velké množství kvalitních dat o vědeckém výzkumu, projektech, výzkumných týmech, konkrétních vědcích a vědeckých publikacích. CRIS slouží jako informační a komunikační nástroj pro rozvoj vědy a výzkumu ve 170 norských vědeckých institucích - univerzitách, vědeckých ústavech a institucích specializované lékařské péče. Národní konsorcium již od roku 1995 koordinuje licencování elektronických zdrojů, vyjednává prodlužování smluv a nových výhodnějších podmínek, hledá alternativy licencování, zajišťuje administrativu. Podporuje menší konsorcia a jednotlivé instituce – více než 140 univerzit, ústavů a vědeckých knihoven a 100 veřejných knihoven.

Nina Karlstrøm v prezentaci velmi podrobně popsala business model a průběh ročního cyklu práce národního konsorcia, kompetence a možnosti účastníků. Ve funkci národního koordinátora Open Access si CRISTin klade za cíl šířit a propagovat koncept publikování v Open Access a vytvářet nástroje pro ukládání vědeckých výstupů v institucionálních repozitářích. Až 40 % vědeckých článků z celkového množství 20 000 za rok 2012, které jsou uloženy v systému CRIS, by mohlo být publikováno v repozitářích cestou green Open Access.

Nina Karlstrøm zaměřila svoji prezentaci zejména na synergii a propojení jednotlivých částí systému - CRIS, národního konsorcia licencování a mezi nimi Open Access. Zdůraznila nezbytnost neustálé a účinné komunikace, spolupráce a vzájemné důvěry všech účastníků systému.

Informační zdroje pro VaV pohledem ekonoma

Daniel Münich z CERGE-EI ve svém příspěvku shrnul zvláštnosti segmentu informačních zdrojů pro VaV, pokusil se charakterizovat institucionálně regulační rámec v ČR a nastínil možné změny. Specifiky pro stranu uživatelů informačních zdrojů jsou vysoký počet institucí rozdílných zájmů, nejasná poptávka, slabá vyjednávací síla jedné instituce a nedostatek a fragmentace zkušeností s vyjednávacími praktikami. Zvláštností segmentu na straně poskytovatele pak jsou mj. vysoký stupeň monopolizace a velká vyjednávací síla.

Financování nákupu informačních zdrojů je nyní nesystematické a roztříštěné, absentuje podpora sektoru mimo VO. Konsorcia dojednávají cenu/podmínky přímo s dodavateli, mnohdy na úkor ceny. Zdroje jsou předražené v důsledku slabé vyjednávací síly a nízké vyjednávací profesionality, drahá je i fragmentovaná administrativa.

Jako vhodné řešení výše zmíněných problémů se jeví změna systémového přístupu, zákona a zřízení centrální koordinační autority.

Diskuse po přednášce Martina Svobody
Diskuse po přednášce Martina Svobody

Pořizování informačních zdrojů pro VaV z perspektivy člena Akademie věd ČR a člena RVVI

Karel Aim ve svém příspěvku popsal legislativní rámec financování nákupu EIZ v posledních letech a v současnosti. Nyní by měl vzniknout komplexní návrh novely zákona 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků, což dává prostor problematiku řádně promyslet a dořešit. Podle Karla Aima by měl být nový systém pořizování informačních zdrojů řízen centrální „autoritou“, která bude koordinovat celkovou poptávku/nabídku informačních zdrojů, vést centralizované vyjednávání licenčních podmínek, připravovat pro RVVI kvalifikovaný návrh výdajů, zajišťovat respektování oborových specifik, zachovávat autonomii VO v rozhodování, spolupracovat se zahraničními aktéry v dané oblasti a účastnit se mezinárodních konsorcií a sledovat a vyhodnocovat využití zdrojů.

Je třeba dořešit, zda ona „autorita“ bude novým či stávajícím subjektem (jeho součástí), jakou bude mít právní subjektivitu, v jakém režimu bude hospodařit, jakou formou bude podporována z veřejných výdajů a jak potřebujeme upravit legislativu. Diskuse k příspěvku vyzněla optimisticky; podle Karla Aima máme nyní čas vše řádně připravit a je-li evidentní, že centrální model nákupu EIZ ušetří, neměl by být větší problém jej prosadit.

Co potřebují vysoké školy?

Milan Pospíšil, prorektor pro strategie a rozvoj Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, nastínil potřeby EIZ z pohledu člena výkonného managementu „malé, ale výkonné technické univerzity“. Prostředky vynakládané na informační zdroje na VŠCHT v posledních letech rostly, nicméně škole se tyto investice vyplácejí. Vysoké školy by se nyní měly zaměřit na zajištění kvalitních služeb v rámci instituce, zintenzivnit komunikaci o potřebě a formách zajištění IZ a delegovat ekonomické a právní činnosti spojené s pořizováním IZ na profesionální tým (národní licenční centrum).

CzechELib?

Martin Svoboda, ředitel Národní technické knihovny, se soustředil na možný model celostátně organizované podpory nákupu elektronických informačních zdrojů. Připomněl studii „Návrh implementace jednotného systému plánování nákupu EIZ do ČR“ (s pracovním názvem CzechELib), kterou zpracovala firma Deloitte. Kromě rámcového hodnocení současného stavu nabízí studie návrh modelu změny způsobu plánování, řízení nákupu a zpřístupnění EIZ pro ČR, a to včetně organizační struktury, návrhu právní formy, ekonomického zhodnocení modelu, odhadu investičních a provozních nákladů, harmonogramu implementace a potřebných legislativních změn.

Panelová diskuse

Konferenci KRE 13 uzavřela panelová diskuse
Konferenci KRE 13 uzavřela panelová diskuse

Stěžejní částí letošní konference KRE se dle očekávání stala panelová diskuse, a to přesto, že pan náměstek Hruda z MŠMT se nakonec z vážných osobních důvodů omluvil. Panel moderoval Miroslav Bartošek z Masarykovy univerzity, diskutovali zástupci knihoven (Marta Machytková z Ústřední knihovny ČVUT, Martin Lhoták z Knihovny Akademie věd ČR a Martin Svoboda z Národní technické knihovny), zástupci akademické sféry (Stanislava Hronová z Vysoké školy ekonomické v Praze, Petr Dvořák z Masarykovy univerzity, Milan Pospíšil z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a Jiří Rákosník z Matematického ústavu AV ČR), MŠMT zastoupila Jana Hakenová.

První otázka byla prostá: Potřebujeme CzechELib? Všichni účastníci panelu se shodli, že centrální nákup EIZ potřebujeme, nicméně zazněla řada požadavků na to, jak by měl vypadat a na co je třeba brát zřetel. Abychom zajistili systém nákupu EIZ od r. 2018, je nutné již teď začít vše připravovat.

Druhá otázka se ptala na klíčové faktory pro úspěch a možná rizika. Panelisté se shodli, že je třeba především se dohodnout. Je nutné ustanovit subjekt, který bude dle harmonogramu koordinovat přípravu celonárodního zajištění EIZ. Iniciativa by měla vzejít zdola a být „posvěcena“ shora.

Třetí otázka byla konkrétnější: Jak postupovat dál, aby CzechELib vznikl? Příprava CzechELib má mnohaletou historii přesvědčování MŠMT, že dosavadní „soutěžní“ model je neefektivní a je potřeba ho nahradit. Formálně ideu národního licenčního centra prezentovala tehdejší předsedkyně AKVŠ Iva Prochásková Radě vysokých škol už v roce 2010. Rovněž na její popud Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace ve stanovisku k programu „Informace – základ výzkumu“ konstatovala v roce 2012, že je třeba změnit stávající způsob podpory financování elektronických informačních zdrojů (EIZ) ze státního rozpočtu, inspirovat se modely úspěšnými v zahraničí, vytvořit koncepční model finanční podpory EIZ jako základní nezbytné informační infrastruktury pro VaV.

Konkrétní obrysy dostala idea však až vypracováním studie v NTK a diskusemi nad ní. V diskusi je nutné pokračovat, není nutné se všemi navrženými řešeními souhlasit, ale konečně je o co seriózní diskusi opřít. S problematikou je třeba seznámit reprezentaci vysokých škol, Akademii věd ČR a další výzkumné organizace a získat je pro konstruktivní spolupráci na návrhu modelu, který by bylo možné konsenzuálně předložit MŠMT a RVVI. Na nutnosti vytvoření systému centralizovaného nákupu EIZ se shodl celý panel, včetně toho, že součástí má být i podpora otevřeného přístupu stejně jako bibliometrické pracoviště.

Jiří Rákosník v samém závěru konference shrnul výsledek diskuse – „Účastníci vítají iniciativu NTK a považují ji za přirozeného koordinátora těchto snah“. Odkazy na prezentace a videa z konference můžete sledovat na http://www.techlib.cz/cs/2604-program/.

Potisk triček motivy Dana Perjovschiho se setkal s velkým ohlasem
Potisk triček motivy Dana Perjovschiho se setkal s velkým ohlasem

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
PATOKOVÁ, Lenka a HVĚZDOVÁ, Lenka a KAMRÁDKOVÁ, Kateřina. KRE 13: Národní systém nákupu e-zdrojů – Budeme mít CzechELib?. Ikaros [online]. 2013, ročník 17, číslo 12 [cit. 2019-03-22]. urn:nbn:cz:ik-14164. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14164

automaticky generované reklamy