U příležitosti otevření zrekonstruovaného centra Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství, jehož součástí je i nadační knihovna, se organizátoři rozhodli uspořádat Měsíc literatury pro architekturu, stavitelství a design.

Kromě knihovny byly představeny i další součásti centra, např. prodejna odborné literatury či Design Cabinet navazující na tradici Design centra Praha. Samozřejmě nechyběly ani výstavy, organizované návštěvy odborníků, škol a veřejnosti, různé prezentace a autorská čtení.

Součástí tohoto slavnostního představení centra Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství byla i odborná konference nazvaná Technické a umělecké knihovny, jejich řízení, financování, vzájemná spolupráce a rozsah poskytovaných služeb, která se konala dne 29. 5. 2008. Do programu byly zahrnuty zejména prezentace nově vznikajících či již vzniklých budov knihoven a částečně také popis jejich služeb.

Jako první vystoupil Ing. Martin Svoboda, který představil již téměř dokončenou budovu Národní technické knihovny, která bude stát v Dejvicích v Technické ulici. Příspěvek zahájil humorným proslovem o absolutním zastíněním nových budov knihoven ještě neexistující budovou pro Národní knihovnu ČR. Krátce se zmínil o historii a vzniku Státní technické knihovny a o službách, které momentálně poskytuje. Dále pak už věnoval projektu nové budovy – zmínil např. místa, kde všude mohla stát (od Manin přes Rohanský ostrov až po Technickou ulici v Dejvicích), stručně nastínil, jak dlouho trvalo nalezení vhodného prostoru a uvedení projektu do pohybu (počínaje rokem 1963 se jednalo o 36 let). Dnes je nová budova už téměř hotova a počítá se, že v roce 2009 by měla být připravena k nastěhování. Martin Svoboda přiblížil cíl projektu a možnosti, které bude nová budova knihovně poskytovat (např. přednáškový sál, prostory pro odpočinek návštěvníků, výstavní prostory, ale také i prostory k pronájmu pro další instituce). V nové budově bude např. i pobočka Městské knihovny v Praze. Závěrem řekl, že cesta k nové knihovně byla dlouhá, těžká a ještě stále není u konce, ale výsledkem bude vstřícnější prostor a tím i nabídka služeb pro studenty a další uživatele a návštěvníky, které zajímají technické informace.

Na Martina Svobodu navázala Barbora Ševčíková (rovněž ze Státní technické knihovny). Prezentovala vznik a funkci Virtuální polytechnické knihovny. V první části shrnula vznik a rozvoj od INVIKu až k VPK, který byl spojen s rozvojem internetu a komunikačních technologií a se vznikem elektronického publikování. Dále představila samotnou službu, jednotlivé části, ze kterých se VPK skládá, a způsob zapojení spolupracujících knihoven. Závěr prezentace tvořil popis fungování VPK (od založení konta až k získání konkrétního dokumentu) a základní statistické údaje o využívanosti služby za posledních šest let. Z nich vyplynulo, že od doby založení se VPK stále rozšiřuje a zpracovává rok od roku více požadavků k plné spokojenosti svých uživatelů.

Poslední příspěvek před přestávkou přednesli Roman Brychta a Petr Lešek, architekti z firmy Projektil Architekti. Hned na začátku svých prezentací k radosti všech zúčastněných knihovníků zdůraznili, že pracovat na budovách knihoven je velmi příjemné, neboť knihovníci jsou schopni velmi dobře specifikovat nároky na novou stavbu. Z architektonického hlediska pak představili novou budovu Národní technické knihovny a Knihovnicko - informačního centra Hradec Králové. U obou projektů nejprve promluvili o vzniku projektu, výběru parcely a vlivu již zastavěného okolí na návrh nové budovy. Následně popsali plány, jejich proměny a konečnou realizaci obou budov. Při srovnání nových budov knihoven byla jasně patrná spojovací linka a podobný přístup k řešení prostoru pro návštěvníky, např. minimum nosných ploch, žádné velké zdi, barevné oživení jinak betonového interiéru a exteriéru. V prezentaci měli oba přednášející přehledně seřazené obrázky a plány, takže si bylo možné oba objekty jednoduše představit.

Po přestávce na kávu, při které proběhla diskuse o výhodách a nevýhodách nových budov knihoven, následovaly ještě tři prezentace. První z nich přednesla Jana Shejbalová z Moravské zemské knihovny, která je rovněž řazena k novým knihovnám, ale je již několik let v provozu. Novou budovu se jim podařilo postavit za necelé tři roky a podle prezentovaných funkcí velice úspěšně. Po úvodním představení projektu a jeho realizace přešla Jana Shejbalová k popisu jednotlivých pater. Jako jedni z prvních využili přízemí prostory knihovny v pronájmu komerčním firmám – je zde provozována kavárna a kopírovací centrum. Je patrný příklon k volně dostupným dokumentům, uživatelé jsou směrováni k tomu, aby si co nejvíce úkonů mohli provádět sami (počínaje objednávkami knih a konče otevřeným volně přístupným skladištěm). Výsledkem by měla být knihovna bez front s minimální bariérou, kterou by mohli představovat knihovníci. V závěru prezentace přednášející vyjmenovala systémy, které jsou v knihovně využívány, a krátce zhodnotila osm let v nové budově. Tento projekt lze považovat za velice úspěšný, protože se podařilo vytvořit knihovnu s více než důstojnými službami. Jsou implementovány nové technologie, jsou umožněny platby kartou, všechny užité systémy jsou propojeny se systémem knihovnickým atd. Moravská zemská knihovna má tedy všech „pět P“ a o třetinu více uživatelů než před umístěním knihovny v nové budově.

Příspěvek architekta Aleše Tomáška z firmy htsA, který prezentoval projekt nové budovy Krajské knihovny Vysočiny byl jedním z mála, který vzbuzoval dojem ekologické stavby plně začleněné do reliéfu krajiny.

Tato nová budova je zatím v raném stádiu realizace. V roce 2006 byla vyhlášena soutěž a teprve v minulém roce byla uzavřena smlouva s vítězi soutěže a investorem na projektové práce. V úvodu prezentace Aleš Tomášek představil pozemek a jeho okolí a vysvětlil vybrané řešení. Integrace stavby do terénního reliéfu není náhodná, je výsledkem úvah autorů návrhu, odkazujících k aktuálním ekologickým trendům světové architektury. Budova rovněž neměla výrazně přesahovat horizont města. Hlavní funkce, které knihovna splňuje, jsou dostupné na jediném podlaží, což usnadní vzájemnou spolupráci personálu i údržbu budovy. V podzemí budou skladovací prostory a v nadzemní části by měli být umístěny převážně studovny a odpočinková místa. V závěru prezentace byly promítnuty obrázku budoucí knihovny a zdůrazněna jedna z nejvýraznějších výhod nové budovy, což je výše provozních nákladů. Ta bude redukována úsporností provozu, ale především ekologickým charakterem stavby, blížícím se pojetí „pasivních domů“ s minimálními nároky na množství potřebné energie.

Celý přednáškový den zakončil architekt Jan Fibiger, předseda správní rady Nadace ABF. V úvodu nejprve pohovořil o vzniku nadace a historii prostorů, ve kterých se konference konala. Následně navázal popisem rekonstrukce prostor a představením nových služeb a hlavních aktivit, ve kterých by rádi dále pokračovali, případně které by nově začali rozvíjet. Zabývají se nejen prodejem oborové literatury, vedením unikátní knihovny, která je složením svého fondu spíše archivem jedinečných sbírek dokumentů, ale také vzdělávací činností a vedením různých projektů, např. soutěže „Stavba roku“, Design Kabinetu atd. Jan Fibiger v závěrečném shrnutí celého dne vyjádřil přání, aby byla vytvořena propojená informační síť mezi technickými knihovnami a dalšími informačními institucemi, jakou je např. právě Nadace ABF, která by poskytovala ideální informační zázemí pro odborníky stavebního a architektonického zaměření.