Středečního rána přivítala Opava účastníky konference bílou nadílkou. Sníh však nezabránil přednášejícím ani posluchačům, aby si konferenci Kniha ve 21. století (K21) naplno vychutnali. Možná právě naopak. Zimní počasí přispělo k hřejivé atmosféře auly Slezské univerzity na Hradecké ulici. Příjemné uvítání hned na začátku. Oproti předchozím ročníkům se konference koná ve vyhovujícím prostoru, ve kterém se nemusejí její účastníci nedůstojně tlačit a střídat se na omezeném počtu židliček. Letos je to jiná káva. Ano, už i ta káva voní. Není nad to, když konference začne coffebreakem.

Tuto dvoudenní akci se ujmou zahájit hned čtyři zástupci pořadatelů. Mezi nimi Milan Konvit jakožto vedoucí oddělení knihovnictví a Eva Höflerová coby vedoucí ústavu bohemistiky a knihovnictví. Poslední zmíněná uvítala hosty, kteří přijeli až z Prahy - konkrétně Zlatu Houškovou, Víta Richtera či pana Kurku.

Konference, věnovaná současnému pohledu na možnou budoucnost knihoven, je řazená do bloků: Metamorfóza knihy, Role knihoven v celoživotním vzdělávání, Teenager a čtení a vše uzavírá ve čtvrtek odpoledne studentská sekce.

Metamorfóza knihy

T. BARÁNEK (Vydavatelství Jan Melvil Publishing): „Zkušenosti nakladatele e-booků“

Přednášející nejdříve představí své sbírky básní Bez uzdičky a Jak sbalit ženu pro rozptýlení publika hned na počátku akce. Pak přejde k věci. Pan Baránek je nakladatel a zároveň student MU v Brně. Hovoří o problematice vydávání e-knih. Zmiňuje překážky v podobě zpětného získávání práv na vydání, licencování, platforem a v neposlední řadě také problém formátu. Jako průkopníci v oblasti vydání elektronické knihy přímo a ne jen „dotiskem“ zkoušeli navázat spolupráci s velkými nakladatelstvími, ale ta se držela zpátky. Nakonec se nevůle prolomila a podporu našli. Autor příspěvku dále hovoří o cenových podmínkách koupě e-knihy, o možnostech jejího sdílení dál, zabezpečení proti možnému přeposílání tím, že je taková možnost maximálně složitá apod. Následuje polemika o tom, zda se prolínají skupiny současných čtenářů papírových knih s těmi, kteří budou číst především elektronické knihy. Závěrem se přednášející omlouvá, že nebyl vtipný, ale to se podceňuje. Téma je vyčerpávající, ale nemůže být vyčerpáno během jednoho příspěvku.

V. RICHTER (Národní knihovna ČR): „Novela autorského zákona a elektronické služby knihoven – o co knihovny usilují?“

Vít Richter pokládá otázky týkající se vztahu e-knih, autorského zákona a knihoven. Čeho se knihovny obávají nejvíce v budoucnosti? Jsou to e-knihy? Spíše než nástupu e-knih se přednášející kloní k názoru, že více ohrožující jsou nástroje na stahování dokumentů z internetu. Dochází k historickému mezníku. Knihovny se poprvé dostávají do výrazně jiné pozice. Realizují se projekty jako Europeana a Google books. Knihovny už nebudou výhradními pokladnicemi dokumentů. Vít Richter se dále táže na možnou budoucnost knihoven. Budou knihovny zbytečné? Lidé budou chtít jen e-books? Jaké služby budou knihovny poskytovat? V další části příspěvku nastoluje problematiku autorského zákona a rozdílů analogové a digitální kopie. Pro oblast knihovnictví vidí příležitost v digitalizaci dokumentů. Zmiňuje také problematiku pirátství, která pramení především z vysokých poplatků vztahujících se k autorským právům.Na závěr příspěvku se přednášející táže: Máme se ptát „Co přinese budoucnost?“ a nebo spíše „Budoucnost už je tady, co se bude dít?“?

A. POKORNÝ (Knihovna PřF Univerzity Palackého v Olomouci): „Čtečku nebo knihu?“

Následující příspěvek přijel přednést pan Pokorný z Knihovny Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Doporučuje neklást si otázku „Čtečku nebo knihu?“ Co se týká budoucnosti knihoven, vidí příležitost v oblasti digitalizace dokumentů a následné archivace jejich digitalizované podoby. Jako další příležitost se jeví čtečky e-knih.

J. MATĚJKOVÁ (Knihovna psychologických a sociokulturních věd UK v Praze): „Možnosti elektronických knih“

Pestrý příspěvek představila slečna Matějková z Knihovny psychologických a sociokulturních věd FF UK. Hovořila o možnostech poskytování knih našimi nakladatelstvími k účelům převedení na e-knihy. Dále mluvila o možnostech výhodnějšího zpoplatnění poskytování e-knih uživatelům. Jaké výhody přednášející v e-knihách spatřuje? „Používání e-knih v knihovnách znamená, že mám čas na čtenáře a nemusím běhat do skladu.“ Klade otázku „Proč máme 12 000 zahraničních knih přístupných a také spoustu databází zase zahraničních – Ale mizivé množství těch českých?!“. Přednášející nabízí přítomným možnost půjčení e-čteček pro jejich knihovny. Zvláště doporučuje používání čteček k nalákání dětských čtenářů do knihoven. V publiku to zašumí ve chvíli, kdy dojde na autorská práva. Přednášející zmíní, že lze jít legální cestou. Existují stránky, ze kterých jsou přístupná díla v souladu se zákonem. Některá nakladatelství se zlobí, že jsou jejich díla skenována. Je třeba se domluvit s nakladatelem, doporučuje přednášející. Pak je možné zpřístupnit knihu z monitoru přímo v knihovně. Doporučuje nakupovat do knihoven různé typy čteček případně tabletů, aby si čtenáři mohli vybrat a to především kvůli různým technickým nárokům konkrétních e-knih. Příspěvek Jany Matějkové byl velmi přínosný a naplněn zajímavými postřehy.

M. KONVIT (Ústav bohemistiky a knihovnictví FPF SU v Opavě): „K problematice vytvoření informačního prostoru“

Vedoucí oddělení knihovnictví na Slezské univerzitě přišel se svěžím příspěvkem předneseným s nadhledem, jak je u něj k libosti posluchačů zvykem. Aktuálnost příspěvku předvede hned v lehce filosofickém úvodu, kdy se zamýšlí nad údajným koncem světa. Lidé pořád řeší jen to, kdy bude konec světa, ale neřeší, jak vůbec by ten konec světa měl vypadat. Přirovnává televizní programy k síře a ohni, co padají z nebe. Lidé stále odolávají. Jak dlouho je možné toto vydržet? Přesune se člověk zcela do virtuálního světa? Kdo tady zbude? Knihovnictví může konec světa oddálit. Dále přednášející připomíná vývoj prostorů od orálního po současný digitální. U tématu e-knih se zamýšlí, zda má e-kniha takový potenciál jako klasická papírová kniha. Klade důraz na gramotnost pro užití tohoto (digitálního) prostoru a všeho, co se v něm nachází. Rozhraní člověk a médium není stále tak snadné prostoupit. Dále zmiňuje, že co máme zažité v knihovnách, nemusí být zrovna to, co přetrvá. Knihovny by měly sledovat vývojové trendy a na základě toho přizpůsobit svou podobu danému informačnímu prostoru, ve kterém působí. Přednášející ještě přidává úvahu nad možným syntetizárotem řeči, který by převáděl knihu na mluvené slovo. Závěrem svého příspěvku připomíná, že v dnešní době „lidé už nechodí (do knihoven), ale surfují“. Naštěstí tento fakt není tak striktní. K optimistickému závěru ještě přidává myšlenku, že bychom se o budoucnost papírových knih neměli obávat. Vedle sebe budou existovat čtenáři e-knih a čtenáři knih klasických.

Role knihoven v celoživotním vzdělávání

Z. HOUŠKOVÁ (Národní knihovna ČR): „Knihovna – vzdělávací instituce???“

Z dalšího příspěvku čišela energie, inspirace a poučení. Jak by ne, když byl věnován vzdělávání a představila jej Zlata Houšková. Ta považuje za podstatné neformální vzdělávání v knihovnách zabývající se především funkční a informační gramotností. Doporučuje větší důraz na aktuální témata, jakými jsou bezpečnost na internetu nebo nezaměstnanost. Dále zmiňuje, že je třeba se věnovat podpoře vztahu obyvatel k obci a dává příklady knihoven, které tak činí. Za podstatnou příležitost pro knihovny považuje její možnou funkci centra pro imigranty. Přednášející považuje knihovnu za přívětivé místo pro začleňování cizinců. Zdůrazňuje důležitost zjišťování aktuálních požadavků komunit, otevřenost nápadům druhých knihoven a v neposlední řadě kvalitních lektorů. Z příspěvku dále vyplývá, že není dobré vyhýbat se některým komunitám. Za příklad dává možnost půjčování knih bezdomovcům, což se děje v Americe. Je důležité chytit se příležitosti a zaplnit díry na trhu. Zajímavými příležitostmi může být vzdělávání dospělých, e-learning i partnerství s vysokými školami. Jednou se možná od knihoven budou učit komerční firmy. Příspěvek uzavírá zásadní otázka. Co je největší divizí knihoven? Knihy? Prostor? Lidi!

A. HOLÍKOVÁ (Obecní knihovna Libina; Šumperk): „Virtuální akademie třetího věku v knihovně“

Knihovnice z obecní knihovny Libina získala cenu za práci se seniory. V příspěvku představuje univerzitu třetího věku realizovanou v knihovně. Dříve šlo o projekt „Senioři komunikují“ z nadačního fondu manželů Klausových. Bylo to jen neformální setkávání nad kávou. A přišel nápad tento čas využít ke vzdělávání. Nutné bylo zajistit technické zázemí, v Klubu seniorů byl však malý zájem. Možnost vzdělávat se v knihovně byla šířena mezi čtenáři, a výsledkem je dnešních 10 studujících. Platí se 200,- až 300,- Kč za semestr. Projekt má podporu od různých garantů i přímo z obce. Mezi témata semestrů patří astronomie, lesnictví i geometrie se zaměřením na architekturu. Studenti používají indexy a získávají osvědčení, která bývají slavnostně předávána v Praze.

S. STASSELOVÁ (Knižnica a informačné centrum STU Bratislava): „Úloha knižníc v celoživotnom vzdelávaní podľa platných odporúčaní IFLA – Medzinárodnej federácie knižničných asociácií a inštitúcií.“

Předsedkyně SSK z Knižnice a informačného centra Stavebnej fakulty STU Bratislava připomíná ve svém příspěvku funkce IFLA ve vztahu k celoživotnímu vzdělávání.

A. DILHOFOVÁ (Moravská zemská knihovna v Brně): „Možnosti celoživotního vzdělávání pro knihovníky“

Hovoří o důležitosti e-learningu i ve vzdělávání knihovníků u nás. Upozorňuje na vytrvalou „neexistenci“ některých malých knihoven, které se doposud neprezentují na vlastních webových stránkách. Dále je v příspěvku uvedena spousta podnětných příkladů vzdělávání knihovníků v našich knihovnách. Možností v této oblasti je představena spousta. Od jednorázových akcí typu workshopů, konferencí nebo školení, přes dlouhodobé projekty vzdělávání přímo v knihovně, až po elektronické formy vzdělávání.

H. GAJDUŠKOVÁ (Masarykova veřejná knihovna ve Vsetíně): „Celoživotní vzdělávání na Vsetínsku“

Přednášejících, která přijela z Masarykovy veřejné knihovny ve Vsetíně, představila možnosti celoživotního vzdělávání v rámci knihoven. Podklad k prezentaci ve formě PowerPointu je možné již v této době shlédnout na webových stránkách konference k21.fpf.slu.cz. Dle mého názoru příspěvek přináší užitečné podněty pro sféru vzdělávání v knihovnách. Ukazuje možnosti pro vzdělávání různých komunit. Vsetínská knihovna je zaměřením na komunity vyhlášená, téma tedy zaznívá určitě od věci znalých.

J. BUREŠOVÁ (Knihovna města Ostravy): „Informační vzdělávání v knihovnách, s přihlédnutím k potřebám sociálně vyloučených osob“

V předposledním příspěvku, který jsme slyšeli tento den, bylo představeno informační vzdělávání se zaměřením na sociálně vyloučené osoby. Dozvěděli jsme se o programu Sociální inkluze Ostrava. Značnou měrou se příspěvek věnuje romským znevýhodněným dětem. Je zde také srovnávána možnost informačního vzdělávání školách různého typu. Pro realizaci lekcí informační výchovy je důležitá spolupráce právě se školami.

Den uzavírá pan Novotný z Vědecké knihovny Olomouc s příspěvkem „Krajské knihovny v síti“. Naopak tento den nevystoupil pan Katuščák s příspěvkem „Strategie digitalizace Slovenské národné knižnice“.

Druhý den konference je kratší, než bylo původně v plánu - nezazní totiž všechny příspěvky, se kterými se počítalo. Důvody jsou různé: od nemoci až po špatnou dopravní situaci na českých i slovenských kolejích. Sníh tedy přece jen do konference zasáhl a ovlivnil její průběh. Ale někteří účastníci konference nečekané zkrácení programu uvítali: mohli se tak projít Opavou a objevit její dosud nepoznaná zákoutí a nasát její atmosféru v místních kavárnách.

Na druhou stranu byla chybějících příspěvků škoda. Slibně se jevily názvy příspěvků studentek z Žilinské univerzity. Slečna Líšková by přispěla tématem „Symbióza knihovny a nových médií“, paní Juchová Jurošková by představila „Prezentování knihoven v mobilních zařízeních“ a nejvíce jsem byla zvědavá, co přinese příspěvek s názvem „Geometrie v informační vědě“ od studentky Capkové. Představení zajímavého projektu sliboval i název „iNeBe – Informační (ne)Bezpečí“, který měl připraven student Hájek z Masarykovy univerzity. Snad budou příspěvky alespoň k nahlédnutí na stránkách konference.

Teenager a čtení

Následující příspěvky, ať už přednesené nebo ne, se zabývaly především mládeží, médii a možnými obrazy knihoven v budoucnosti. Přispěli vyučující či akademičtí pracovníci ze Slezské univerzity v Opavě i z Masarykovy univerzity v Brně. Kateřina Homolová si připravila příspěvek „Psychologická sonda do života teenagerů“, David Šmahel se zabýval tématem „Děti na internetu – z výsledků EU Kids online“ a Jindra Planková se věnovala budoucnosti knihoven v příspěvku „Kompetence a nový obraz budoucnosti knihoven“. Štěpánka Tůmová se také zamyslela nad podobností uživatelů sociálních sítí s uživateli knihoven v příspěvku „Co má typologie uživatelů sociálních sítí společného s knihovnami?“.

Dále se čtvrteční den dozvíme o zajímavém zrealizovaném projektu pro mládež v třinecké knihovně a pak budeme seznámeni s výsledky zkoumání možných budoucností veřejných knihoven. A pak se den překulí k odpoledni a tehdy dostanou své slovo konečně studenti.

M. WOLNA (Městská knihovna Třinec): „Práce s teenagery v třinecké knihovně“

Krásnou prezentaci dobrého nápadu představila ředitelka Městské knihovny Třinec Martina Wolna. Seznamuje posluchače s projektem M klub, který má od roku 2010 reálnou podobu. Cílem bylo vytvořit místo pro mládež, které by splňovalo několik podmínek. Mělo by být zároveň knihovnou, studovnou, volnočasovým klubem a ICM (Informačním centrem pro mládež). Pozvánku do M klubu najdete zde: http://www.youtube.com/watch?v=ZaK3ynW3p1I

L. FOBEROVÁ a D. BLAHOVÁ (Ústav bohemistiky a knihovnictví FPF SU v Opavě): „Mapa možných budoucností veřejných knihoven“

Další příspěvek přináší zamyšlení dvou přednášejících nad možnými cestami, kterými se mohou knihovny vydat. Samozřejmě nejde o pouhé zamyšlení. Autorky příspěvku pokládaly anketní otázky různým skupinám respondentů. Tázaly se studentů, vysokoškolských pedagogů kteří vyučují knihovnictví, manažerů knihoven a knihovníků. Výsledkem výzkumu je „mapa možných budoucností knihoven“. Tato mapa je, podle mého názoru, velmi inspirativní.

Studentská sekce

S. STRÝČKOVÁ (KISK FF MU v Brně): „Zelená knihovna“

Velmi aktuální je příspěvek představující projekt Zelená knihovna. Proč vznikl? Cílem je snížení negativního dopadu činnosti knihoven na životní prostředí, uvědomění si zodpovědnosti; upozornění na fakt, že neexistuje knihovnický standart zabývající se touto problematikou a také snížení ekonomických výdajů knihovny. Projekt Zelená knihovna nabádá knihovny ke zdravějšímu prostředí, snížení spotřeby vody a energií, používání ekologických materiálů i k „zelenému“ přemýšlení při nákupech. Projekt nenechává bez povšimnutí ani občerstvení na různých akcích knihovny. A ptá se: „Proč balenou vodu, když můžeme pít tu tekoucí z kohoutku?“ Realizátoři projektu plánují rozhovory, ekotest, v současnosti jsou knihovny kontaktovány dotazníky. Proběhl také workshop Zelené úřadování. Zapeklitým problémem se jeví opětovné používání recyklovaného papíru a účastníky konference tento problém zajímá. Dotaz kolegyně ze Slovenska tak rozběhl diskuzi nad problematikou recyklovaného papíru. Následuje doporučení Evy Křivé, aby studenti tuto problematiku buďto dořešili, nebo ji zatím při prezentacích zástupkyně projektu nezmiňovala. Z publika se ozývají další hlasy o možnostech využití jednou použitého papíru. Lze jej využít na poznámky, předávat pak do škol na kreslení, a v poslední fázi do sběrny. Je tedy možné mnohačetné využití papíru, který je v administrativních procedurách některých knihoven spotřebováván ve velkém. A přání těch, kteří stojí za projektem? Zelená knihovna by se měla stát značkou, která je ceněná. Za výhodu považují, že jiné ekoznačky určené pro výrobky a služby jsou placené, kdežto pro získání značky Zelená knihovna bude dostačovat splnění podmínek.

L. MLÝNKOVÁ (KISK FF MU v Brně): „Marketing do knihoven“

Knihovny bez marketingu jsou přirovnávány k pohledu ze zamřížovaného okna s výhledem do zdi. Studentka Mlýnková představuje projekt Madok!, který jasně sděluje: Marketing do knihoven! Zajímavou inspiraci můžete nalézt na stránkách tohoto nápaditého projektu.

T. MALIŠOVÁ a E. SEDLÁČKOVÁ (Ústav bohemistiky a knihovnictví FPF SU v Opavě): „Čtenářské charakteristiky deseti a patnáctiletých dospívajících“

Následující příspěvek studentek Slezské univerzity představuje projekt, který realizují pod vedením Kateřiny Homolové a o kterém píší své diplomové práce. V tomto projektu bylo dotazováno 200 desetiletých a 200 patnáctiletých respondentů. V plánu celého projektu je 2000 respondentů z každé skupiny. Zjišťovány byly čtenářské návyky jak dívek, tak chlapců v obou těchto věkových skupinách. Celkové výsledky budou jistě přínosné. Již teď některé odpovědi přinášejí zajímavé a často i zábavné postřehy. Například na otázku „Proč tě nebaví číst?“ zazněly i odpovědi jako: „Protože mě nebaví otáčet stránky“ nebo „Protože tam jsou písmenka“. Opět byla rozvířena diskuze díky jednomu z poznatků přednášejících: učitelé by se měli více zajímat o povinnou četbu. Publikum řešilo, jakou četbu studentky doporučují. I když toto není stěžejní problematikou jejich výzkumu, s otázkami si uměly poradit.

Přestože nevystoupili všichni v programu uvedení, přinesla konference Kniha ve 21. století spoustu inspirace z širokého spektra možností, které budoucnost knihoven nabízí. Za mikrofonem se vystřídali letití odborníci i ti, kteří přišli s kvalitními nápady uplatněnými v praxi. Studentky představily užitečné projekty. Některé z nich si odbyly své poprvé v účasti na konferenci s pohledem do publika. Měly také možnost vyzkoušet si, jaké je odolávat palbě otázek z řad posluchačů. Konferenci hodnotím jako inspirativní. Přednášející ukázali, že je spousta cest, po kterých se mohou naše knihovny vydat. Některé už vykročily a jsou v náskoku před těmi, které se jistě brzy přidají.

Informace o konferenci naleznete na k21.fpf.slu.cz a to včetně příspěvků ke stažení.