Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Konference Kniha v 21. století, téma Knihy a knihovny v estetické a etické výchově

Čas nutný k přečtení
7 minut
Již přečteno

Konference Kniha v 21. století, téma Knihy a knihovny v estetické a etické výchově

2 comments
Autoři: 

Již podruhé se konala v Opavě na půdě Ústavu bohemistiky a knihovnictví Slezské univerzity konference s názvem Kniha v 21. století. Zatímco v loňském roce se jednalo o jednodenní seminář, letos akce byla - již pod označením konference - prodloužena na dva dny (16. až 17. února 2005). Akce našla útočiště v příjemných historických prostorách Slezské univerzity a měla velmi přívětivý až rodinný ráz. Celkem se sešlo okolo padesátky účastníků, z nichž dvacet čtyři předneslo svůj referát. Velmi potěšující skutečností může být to, že se aktivně zůčastnilo několik kolegů ze slovenských univerzit s velmi zajímavými příspěvky. Konference tak dostala jakýsi mezinárodní nádech.

První den konference a vlastně celý její průběh byl poznamenán nenadálou a velmi intenzivní sněhovou nadílkou, kvůli které se několik referujících omluvilo nebo přijelo do Opavy později.

Účastníky přivítal vedoucí Ústavu bohemistiky a knihovnictví Doc. PhDr. Jiří Urbanec, CSc., který vzápětí přednesl první referát s názvem Nové pohledy literární vědy na knihu jako takovou. Dotkl se problému pohledu literární vědy na knihu, která ji vnímá spíše jako náplň knihovny, upozaďuje autora knihy oproti samotnému dílu a čtenáři. Knihám jako takovým se věnuje spíše kulturní historie a historie umění. Upozornil také na dílo D. Hodrové a kol. ...na okraji chaosu : poetika literárního díla 20. století (Praha 2001), které přináší zcela nové pohledy na knihu, tj. dívá se na ní jako na objekt, tedy artefakt nebo estetický objekt. Kniha je pak zřetelným rámcem textu.

Doc. PhDr. Juraj Rusnák, CSc., mluvil o Knize a elektronických mediích v informační společnosti. Kniha se podle něj stává součástí popkultury, kde má ovšem těžkou konkurenci v podobě PC her, filmů a jiných druhů zábavy. V poslední době se díky této kultuře svět fikce stává reálnějším, např. v podobě tzv. reality show. V komunikaci se začínají upřednostňovat audiovizuální vjemy, tj. děti málo čtou. Přitom kniha s sebou nese osobní emocionální zážitek, podporuje aktivitu v protikladu ke sdílenému zážitku např. ze zmíněné reality show, kdy příjemce je navíc v pasivní pozici. Tato skutečnost by podle přednášejícího mohla být šancí pro knihy.

Následoval příspěvek Mgr. Michala Lorenze Informace jako etická hodnota, ve kterém se autor zabýval jakýmsi "úvodem" do informační etiky nejen z pohledu mikroetiky a makroetiky v infosféře.

Poetikou smyslového vnímání-obrazem knihy a čtení ve středověkém textu se zabýval PhDr. Juraj Briškár, PhD. Provedl rozbor Konstantinova Proglasu, který samotný obsahuje obavy o osud četby, o pravdivost toho, co tvrdí. Ve středověku bylo vše více protikladné, jasněji vymezené, význam věcí byl spjat s jejich fyzickou podobou. Autor vyslovil přesvědčení, že proces čtení je důležitější než kniha samotná, doslova: "kniha je jako vlajka, kterou musí pohnout vítr, tj. čtenář".

Ing. Lea Prchalová představila v obrazové prezentaci návrhy nové budovy Krajské knihovny v Ostravě, včetně návrhu vítězného, kterým je projekt skleněné výškové budovy obklopené vodou, s podzemními depozitáři. Doufejme, že vodní plocha nebude dělat těžkosti, stejně tak jako skleněné plochy nebudou důvodem nadměrné teploty v budově.

Mgr. Zuzana Bornová promluvila o proměnách knihovních budov v okrese Opava na přelomu 20. a 21. století, když konstatovala, že pracovní i uživatelské prostředí v knihovnách se velmi zlepšilo, což přitáhlo nové uživatele a ty stávající přinejmenším potěšilo. Knihovnám pomohla medializace, různé granty i převod na města a obce.

Mgr. Barbora Koneszová prezentovala rozsáhlé kulturní a jiné aktivity knihovny v Karviné, ze kterých by se mohly ostatní podobné knihovny v lecčems přiučit. Jmenujme alespoň besedy, koncerty, výstavy, filmový klub, spolupráce se školami aj.

V podobném duchu se nesl i příspěvek Mgr. Heleny Legowicz přednesený v polštině. Popisoval aktivity oddělení polské literatury knihovny v Karviné. Autorka klade velký důraz na potřebu číst pravidelně dětem. Mgr. Brigita Exelová mluvila o Estetickém působení v hybridní knihovně. Bohužel její příspěvěk byl citelně poznamenán nedostatkem času.

Významu Historických knihoven v postmoderní době se věnoval Mgr. Igor Zmeták. Konstatoval, že tyto knihovny pomyslně ztrácí význam, nevěnuje se jim pozornost i přesto, že mají vysokou kulturní i estetickou hodnotu.

Velmi zajímavý byl referát Jany Krejčové Etika a estetika současné typografie. V současnosti velmi trpí typografická stránka vydávaných publikací, minimum nakladatelů spolupracuje s typografickými studii z důvodu minimalizace nákladů a mnohdy i z neznalosti a nezájmu. Česká grafika měla vždy světovou úroveň, kterou teď v posledních letech ztrácí. Je to o to horší, že celkový vzhled díla formuje a vychovává čtenáře.

PhDr. Anton Lauček hovořil O etice politiky v pohádkové knize D. Pastirčiaka "Čintet alebo more na konci sveta". Rozebíral náznaky, vazby a odkazy k politické situaci na Slovensku v letech 1994-1998, které se objevují v této pohádkové knize. Děti se mohou učit dle zakódovaných negativních skutečností rozpoznávat nebezpečí zneužití moci v reálném životě.

PhDr. Xenia Činčerová, PhD., se zabývala Poetickostí prózy. Autorka upozornila na smysl knih při hledání poetickosti ve věcech normálního, každodenního života. Poetickost nemá cíl, má ovšem trvání a je něčím navíc.

Doc. PhDr. Jaroslav Bakala, CSc., se ve svém referátu Etos 21. století – dědictví raného humanismu? snažil o polemiku s dílem Johna Carolla Humanismus : zánik západní kultury.

Posledním příspěvkem prvního dne byly poznámky K ediční činnosti polské národnostní menšiny na českém Těšínsku Mgr. Libora Martinka, PhD.

První den byl pro zájemce zakončen oddechovým a povedeným "studentským text-appealem" v prostorách opavské knihovny Petra Bezruče.

Druhý jednací den v zasněžené Opavě načal PhDr. Aleš Hrazdil, který humornou formou pohovořil o postavičkách, které měl za své praxe možnost potkat ve studovně elektronických zdrojů. Rozdělil je do jakési své typologie (rušiči, kverulanti, bezmocní naivové, vychytralci, protivové nebo jejich kombinace).

Následoval PhDr. Milan Sobotík s referátem Odraz změn ICT v etické oblasti. Věnoval se problematice etických problémů internetu, které nyní ustupují dosud převažujícím problémům technickým. Nastala kvantitativní změna ve využití internetu, přibylo funkcí a aplikací, pocit anonymity roste. internet narušil časoprostorovost mezilidských vztahů, zasahuje dnes osobnost, svobodu i tvorbu.

PhDr. Eva Křivá mluvila o Výchově uměním a veřejných knihovnách v proměnách času. Upozornila, že prakticky od roku 1939 do roku 1989 byl politickovýchovný aspekt řízen státem, byla kontrolována nakladatelství, cenzurována literatura i dění na kulturní scéně jako takové.

PhDr. Ľudmila Hrdináková se velmi poutavě a zaníceně podělila s posluchači o vlastní výzkum působení pohádek na 5-7leté děti. Mluvila o vnímání pohádek a knih jako estetického díla, které je jim pouze přečteno. Literatura je pro děti prožitek, děti jí věří, zároveň podporuje aktivitu, kdežto audiovizuální vnímání, např. TV, je pasivní.

Bc. Petr Ducháček v příspěvku Počátky informační etiky jako vědního oboru u nás shrnul pohledy, nemnohá díla a články věnované problematice informační etiky v ČR nebo ještě v Československu.

Konferenci zakončila Doc. PhDr. Milada Písková, CSc., která pohovořila o Etickém odkazu nakladatelství Romualda Prombergera, jehož činnost trvala v Olomouci po tři generace až do roku 1950.

Na závěr tohoto vydařeného dvoudenního setkání se diskutovalo o tématu následující konference pro rok 2006, které velmi předběžně zní Výchova čtenářů ke čtení. Na závěr jen malá poznámka: mrzí mě, že se konference ani pasivně nezúčastnil prakticky nikdo z pracovníků veřejných ani jiných knihoven, rovněž účast studentů oboru byla mizivá. I tak byla konference velmi inspirativní.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
HUTAŘ, Jan. Konference Kniha v 21. století, téma Knihy a knihovny v estetické a etické výchově. Ikaros [online]. 2005, ročník 9, číslo 3 [cit. 2019-09-15]. urn:nbn:cz:ik-11781. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11781

automaticky generované reklamy

Máme tu 2 komentářů

Ještě ke konferenci Kniha v 21. století

Pan Mgr.Jan Hutař z Karlovy univerzity v Praze referoval ve svém příspěvku o opavské konferenci Kniha v 21. století, které se také zúčastnil, poměrně výstižně a objektivně o jejím průběhu. Konference měla mezinárodní charakter a podpořila rozvoj nové tradice na Slezské univerzitě v Opavě.Dovoluji si doplnit jeho informaci v tom smyslu, že se této akce zúčastnilo z celkem 59 přítomných 34 knihovníků z veřejných, vědeckých i odborných knihoven z Českých zemí a ze Slovenska, včetně Národní knihovny ČR a Slovenské národní knihovny, někteří měli i referáty. Přítomni byli také studenti oboru Knihovnictví na FPF SU, ovšem ne v masovém množství, protože konference bývá pořádána ve zkouškovém období (z organizačních důvodů). Vydávaný sborník i referáty pedagogů bývají ale plně uplatněny ve výuce.
Na závěr prvního dne jednání měli účastníci konference možnost seznámit se také s průběhem Klubu knihovníků při FPF SU Casanova, který je organizován ve spolupráci se moravskoslezskou pobočkou SKIPU a snaží se prohloubit spolupráci univerzitního pracoviště s veřejnými knihovnami regionu.

Doc.dr.Milada Písková, CSc.

Obsah konference me zaujal, je mozne si nekde zakoupit sbornik, resp. jsou ty prispevky zverejnene nekde na netu? diky, lenka

registration login password