Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Konference Kniha v 21. století

Čas nutný k přečtení
3 minut
Již přečteno

Konference Kniha v 21. století

0 comments

V tomto roce konference Kniha v 21. století slavila půlkulatiny. Již popáté se konala v prostorách Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě na Masarykově ulici. Pořadatelé z Ústavu bohemistiky a knihovnictví (ÚBK) zvolili po dohodě s účastníky loňského jednání téma Knihovna učící/se. Konference se zúčastnilo celkem 90 knihovníků, pedagogů a studentů, kteří si vyslechli na 30 příspěvků.

Dvoudenní konferenci 13. února 2008 zahájila vedoucí oddělení knihovnictví z ÚBK doc. PhDr. Milada Písková, CSc., která přivítala nejen české účastníky, ale také slovenské a polské zástupce kooperujících univerzit nebo knihovnických organizací. Jednání konference pozdravila za vedení fakulty PhDr. Eva Klímová, PhD., proděkanka pro vědu a zahraniční styky.

V prvním příspěvku doc. PhDr. Jiří Urbanec, CSc., (ÚBK) představil české literáty, kteří ve svých dílech popisují knihovnu jako instituci, jež má být součástí kulturního života společnosti. PhDr. Vít Richter z Národní knihovny ČR (NK ČR) prezentoval sociologické průzkumy ke zjištění spokojenosti uživatelů s nabízenými službami v knihovnách ČR a výsledky realizovaných průzkumů. Mgr. Zlata Houšková (NK ČR) upozornila na nutnost vzdělávání knihovníků v návaznosti na postavení knihovny ve společnosti nejen v současnosti, ale především v budoucnosti. A PhDr. Františka Vrbenská, rovněž z NK ČR, pohovořila o problematice uchovávání a digitalizace starých sbírek.

Postavení a hledání řešení problémů, týkajících se školních knihoven v ČR, se věnovali doc. PhDr. Milada Písková, CSc., a Mgr. Milan Polák z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Polskou situaci popsala Dr. Renata Sowada, předsedkyně polské organizace Učitelé - knihovníci polských škol. Systém školních knihoven v Německu přiblížila Mgr. Jana Onderková, PhD., (FPF Slezské univerzity v Opavě, ÚBK).

Hledáním paralely mezi e-zdroji a knihovnou se zabývali prof. Ing. Milan Konvit, PhD., z Žilinské univerzity a PhDr. Darina Janovská ze Slovenské národní knihovny v Martině.

Příspěvky PhDr. Petra Škyříka (Filozofická fakulta Masarykovy univerzity), Mgr. Jana Matuly (FPF SU v Opavě, ÚBK), PhDr. M. Lorenze (Filozofická fakulta Masarykovy univerzity), Mgr. R. Giebische, PhD. (Vědecká knihovna v Olomouci) opět upozornily na důležitost vzdělávání knihovníků, a to jak v reálném, tak i ve virtuálním prostoru knihoven. Faktory k posouzení míry totožnosti a rozdílnosti funkce knihovny a internetu v procesu vzdělávání představila PhDr. Eva Křivá (ÚBK).

O nelehkém životě věčně se učícího katalogizátora, opět erudovaně i humorně, popsal ve svém příspěvku PhDr. Aleš Hrazdil (Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě).

O účelném využití knihovního systému REKS v praxi fundovaně pohovořila Mgr. Zuzana Bornová (Knihovna Petra Bezruče v Opavě).

Novou strategii knihovny v globální ekonomické krizi se zabýval Mgr. Marek Timko. O tom, že univerzitní knihovny se také zapojují do vzdělávání uživatelů formou e-learningu, prezentovala PhDr. Hana Marešová, PhD. (Pedagogická fakulta Univerzity Palackého). Bc. R. Krušinský a L. Novotný (Vědecká knihovna v Olomouci) představili projekt realizovaný v kooperaci s knihovnami a jinými analogovými institucemi v rámci terciárního vzdělávání.

Několik podob knih zachytili Mgr. Anton Lauček, PhD., z Katolické univerzity v Ružomberoku (Kniha jako nepravdivé svedectvo) a doc. PhDr. Marta Germušková, CSc., z Prešovské univerzity (Kniha jako estetično humanizačný fenomén).

Zazněly rovněž i příspěvky, ve kterých byly přiblíženy aktivity realizované na podporu dětského čtenářství. Přednesly je Jana Galášová (Městská knihovna v Českém Těšíně) a Mgr. Barbora Koneszová (FPF SU v Opavě), která prezentovala situaci v zahraničí.

O výsledcích z průzkumů čtení a percepce textu vysokoškolských studentů informovala Dr. Katarzyna Wodzniak z Univerzity Mikuláše Koperníka z Toruně (Polsko) a PhDr. Lenka Müllerová z Univerzity Hradec Králové. Dílčí výsledky z výzkumu pedagogicko – didaktických a psychosociálních aspektů dětského čtenářství představila Kateřina Homolová z Pedagogické fakulty Ostravské univerzity.

Tradičně i tento rok proběhlo další setkání Klubu Casanova. Na programu byla přednáška o moderním pojetí architektury knihoven na téma „Hledání ideální knihovny“. Architekt Martin Janda na vybraných českých a zahraničních knihovnách přiblížil a představil knihovnu v prostoru a z pohledu ptačí perspektivy. Zdůraznil, že knihovnu je nutné chápat a budovat jako živé kulturní centrum v souladu s architekturou a přírodou města či obce.

Konferenci 14. února 2008 zakončila doc. PhDr. Milada Písková, CSc., opět optimistickým výhledem. Nejenom knihy jsou stálé aktuálním zdrojem informací, ale i knihovny v 21. století svou nabídkou a aktivitami obstojí v konkurenčním prostředí.

Sborníky z konferencí z let 2004 – 2007 jsou dostupné na adrese: http://www.fpf.slu.cz/ustavy/ ustav-bohemistiky-a-knihovnictvi/
konference-kniha-v-21-stoleti
.

Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
KONESZOVÁ, Barbora. Konference Kniha v 21. století. Ikaros [online]. 2008, ročník 12, číslo 4 [cit. 2020-05-28]. urn:nbn:cz:ik-12746. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12746

automaticky generované reklamy
registration login password