Název semináře, který zorganizovaly Národní knihovna ČR a Krajská knihovna F. Bartoše ve Zlíně ve dnech 16.-18. března, není možná plně srozumitelný. Pojem "komunitní" se začal před zcela nedávnou dobou stále častěji objevovat ve slovníku oficiálních politických i legislativních materiálů. Je velmi pravděpodobné, že tento "staronový" pojem bude nabývat stále většího významu a že se stane jedním z nejdůležitějších pojmů v občanské společnosti (pokud se jí Česká republika ovšem někdy stane :-).

Termín komunita (z latinského "communitas" - společenství, společnost, obec) se k nám v poslední době dostává z anglického jazykového prostředí. V češtině, ale také třeba v angličtině, se užívá v několika významech – především však jako označení skupiny lidí, jejíž život se odehrává na zeměpisně vymezeném místě, kterou spojuje místo společných aktivit (pracoviště, školy atd.), případně jako společenství lidí, které pojí společný zájem, profese, činnost, náboženství atp. Často se rovněž používá v souvislosti s etnickými menšinami – např. "romská komunita". V českém prostředí je nejednotně vnímán, a zřejmě i – ale nejen proto přetrvává vůči němu určitá rezervovanost, případně nejistota, ba i negativní postoj části veřejnosti. V kontextu semináře byl pojem komunita chápán jako společenství lidí, kteří patří k určitému místu (žijí v určité lokalitě, mají společnou tradici apod.) a mají mezi sebou sociální vazby (přátelské, příbuzenské, vytvořené na základě ekonomické směny, na základě společně konané aktivity apod.). A hovořilo se o tom, jaké role by směrem ke komunitě/komunitám, skupinám i obci měla hrát veřejná knihovna.

V řadě workshopů, přednášek i diskusí krystalizovala vize komunitní otevřené knihovny jako instituce, která napomáhá rozvoji společnosti v místě svého působení, podporuje dobré soužití lidí v místě, pomáhá zlepšovat obec/město, v němž působí, a rozvíjet dobré vztahy mezi jednotlivci, skupinami i organizacemi na daném území. Šlo tedy o knihovnu, která nezaměřuje své aktivity pouze na registrované čtenáře či pravidelné uživatele, ale plánovitě a systematicky oslovuje celou komunitu a své služby rozvíjí tak, aby mohla pružně reagovat na potřeby všech skupin v místě; o knihovnu, která poskytuje pro aktivity jednotlivých skupin prostor, propojuje je s dalšími skupinami i jednotlivci v souladu s rozvojem komunity (podporuje např. propojování veřejného a soukromého sektoru, rozvoj partnerství mezi organizacemi a představiteli veřejné správy, neziskovými organizacemi, občany atp.), podílí se na společném životě místa, je charakteristická bohatou spoluprací s místními organizacemi a institucemi, a zároveň tak posiluje své místo v komunitě, v obci.

Jak při zachování kvalitních knihovnických, informačních a vzdělávacích služeb zároveň pomáhat při řešení problémů komunity např. informační podporou všech zainteresovaných, jak poskytovat vstřícné a neohrožující prostředí k diskusím, posilovat vztah lidí k místu, ve kterém žijí, povzbuzovat obyvatele k aktivní účasti na životě obce, jak komunikovat a koordinovat spolupráci s dalšími organizacemi, jak rozvíjet kulturní, vzdělávací a volnočasové aktivity vycházející z potřeb komunity, jak pomoci při rozvoji potenciálu místa a posilovat sociální kapitál – to byla témata, o kterých se ve větším či menším rozsahu diskutovalo, přednášelo, případně která se stala součástí tréninkových aktivit.

Lektorkami semináře byly představitelky občanských sdružení, ale také knihovnice, které v letech 2002-2003 absolvovaly vzdělávací cyklus "Knihovna jako komunitní centrum" pořádaný SKIP s finanční podporou OSF Praha. Blíže o problematice komunitních aktivit knihoven na skip.nkp.cz/akcKom.htm.