Odmítnutí Ústavy Evropské unie ve Francii a Nizozemsku opět otevřelo otázku, proč někteří občané Evropské unie projevují nedůvěru v další vývoj procesu evropské integrace a z čeho tato nedůvěra pramení.

Pohled do minulosti nám ukazuje, že tato situace není nová. Prvním varováním byl tzv. „maastrichtský šok“, který se dostavil v průběhu ratifikace Smlouvy o Evropské unii podepsané v Maastrichtu v únoru 1992, kdy tuto smlouvu odmítli v referendu občané Dánska. Podobný problém vyvstal v Irsku při ratifikaci Smlouvy z Nice z roku 2001, která připravovala Evropskou unii na rozšíření o státy střední a východní Evropy.

Hlavní důvod spatřuje Evropská unie v tom, že se jí dosud nepodařilo získat občany pro to, aby se o nejrůznější oblasti její politiky zajímali a aktivně se podíleli na jejím vytváření a realizaci. Komisařka Margot Wallströmová, které byla v nové Evropské komisi vzniklé v r. 2004 po rozšíření EU o 10 států střední a východní Evropy svěřena oblast vztahů mezi orgány EU a komunikace s občany, kriticky zhodnotila situaci v této oblasti. Nedostatky vidí především v tom, že po dlouhou dobu byl proces evropské integrace projektem politické elity, která se nesnažila naslouchat občanům, vysvětlovat jim svá rozhodnutí a získávat jejich podporu k dosažení společného cíle, kterým byly především mír a prosperita.

V počátečním období tohoto projektu byly jeho pozitivní výsledky zjevné. V průběhu doby se však situace v Evropě změnila a nebylo možno dále setrvávat na poválečných vavřínech. Nastoupila potřeba řešit závažné problémy, jako nezaměstnanost, chudobu, sociální vyloučení některých kategorií občanů, organizovaný zločin a obchod s drogami, zhoršující se životního prostředí a hrozbu terorismu. Většina těchto problémů má přeshraniční charakter a jak ukazují průzkumy veřejného mínění, které zveřejňuje Eurobarometr, i ze strany občanů členských států je pociťována potřeba jejich nadnárodního řešení.

Z historického pohledu je Evropská unie stále něčím novým. Nikdy před tím nesvěřilo tolik demokratických států část své moci v určitých oblastech nadnárodním institucím. Nicméně poslání EU se musí stále přizpůsobovat vývoji v globálním měřítku. Především je důležité, aby byl evropský politický prostor nahlížen jako součást prostoru národního a naopak.

Zatímco oblast podnikání je v EU informačně i organizačně dobře zajištěna, neplatí to o občanské společnosti, která je stále příliš slabá.

Náprava tohoto stavu se stala především v souvislosti s postupným rozšiřováním EU strategickou prioritou informační a komunikační politiky EU. Již samotný fakt, že Margot Walströmová je též místopředsedkyní Evropské komise, svědčí o tom, jakou důležitost otázka komunikace s občany a jejich odpovědného informování v EU zaujímá.

Po rozsáhlých informačních kampaních, které předcházely poslednímu rozšíření EU nejen v kandidátských zemích, ale i v členských státech evropské patnáctky, a které nakonec vyústily v úspěšné přijetí 10 nových členských států do EU, přichází Evropská komise s novými iniciativami směrem k občanům.

Na zasedání Evropské rady v červnu 2005 byla přijata deklarace o „ratifikaci Smlouvy zakládající Ústavu pro Evropu“, která vyzývá k zahájení období úvah o dalším vývoji Evropské unie za účasti občanů, občanské společnosti, sociálních partnerů, národních parlamentů a politických stran, v návaznosti na negativní výsledky referend ve Francii a v Nizozemsku.

Evropská komise v pevné víře, že toto období intenzivních rozprav o jednotlivých oblastech politiky EU může přinést jasné představy o potřebách a očekáváních občanů, představila v červnu 2005 svůj plán D, kde D znamená dialog, diskusi a demokracii.

Nedílnou součástí tohoto plánu je komunikace s občany, jejíž základní principy jsou obsaženy v Akčním plánu Evropské komise na zlepšení komunikace v Evropě [1], který byl schválen 20. července 2005.

Akční plán se opírá o tři zásady:

1. Naslouchat. Ne pouze informovat občany, ale také jim naslouchat a brát jejich názory v úvahu.
2. Komunikovat, tedy informovat, jak politiky EU ovlivňují každodenní život občanů a jakou přinášejí přidanou hodnotu.
3. Jednat s občany na místní úrovni, což znamená přizpůsobit zprávy jejich adresátům v jednotlivých členských státech a vyjadřovat se prostředky, které tito adresáti upřednostňují, a v jazyce, jemuž rozumějí.

Tento přístup bude uplatněn ve dvou etapách:

1. Akční plán určující konkrétní opatření, která provede Evropská komise ve svých vlastních řadách s cílem zdokonalit komunikaci uvnitř vlastní organizační struktury,
2. Bílá kniha, která zapojí všechny zainteresované subjekty a stanoví cíle politiky a iniciativy, které mají být uskutečňovány ve střednědobém a dlouhodobém horizontu ve spolupráci s ostatními orgány a subjekty.

Hlavní cíl Akčního plánu směřuje k zefektivnění komunikace v rámci Evropské komise s využitím moderních prostředků a profesionálního přístupu všech jejích součástí, zefektivněním organizace a lepším využitím lidského potenciálu, finančních zdrojů a komunikačních nástrojů a služeb. Spolupráce jednotlivých útvarů má rovněž zlepšit image Evropské komise i EU jako celku.

V letech 2001-2004 schválila Evropská komise tři dokumenty týkající se informační a komunikační politiky EU [2]. Tyto dokumenty zlepšily partnerství a spolupráci Evropské komise s Evropským parlamentem, Radou EU a členskými státy, dále upravily způsoby financování této činnosti podle nových zásad, zavedly víceleté plánování informačních a komunikačních aktivit a rovněž jejich hodnocení.

I když šlo, ve srovnání s předchozím stavem, o značný strategický posun vpřed, projevovaly se stále v této oblasti značné slabiny:

• komunikační aktivity byly rozdrobené a jejich koordinace a plánování byly nedostatečné,
• informace sice odrážely politické priority EU, ale ne vždy se vztahovaly k zájmům a potřebám občanů,
• větší důraz byl kladen na financování informačních a komunikačních kampaní než na dialog a inspirativní komunikaci.

Nová strategie založená na třech výše uvedených principech má probudit zájem občanů a získat jejich důvěru.

V první etapě se Evropská komise soustředí na následující prioritní akce zaměřené do vlastních řad:

• stanovení a schválení komunikačních priorit,
• vytvoření sítě komunikačních útvarů jednotlivých generálních ředitelství podporované Generálním ředitelstvím pro komunikaci,
• zlepšení komunikace Evropské komise s občany v jednotlivých členských státech posílením některých svých Zastoupení (Reprezentací) v rámci jasně cílených pilotních projektů,
• lepší využívání komunikačních nástrojů, které občané upřednostňují, a v jazyce, kterému rozumějí,
• vysvětlování hmatatelných výhod politiky EU formou krátkých a jednoduchých úvodů k legislativním i dalším návrhům,
• zvyšování odbornosti svých pracovníků dalším vzděláváním stávajících a náborem nových pracovních sil.

Povaha jednotlivých akcí se liší, některé jsou krátkodobého charakteru, jiné vyžadují delší časové období pro svou realizaci.

Politická odpovědnost za realizaci Akčního plánu

Za realizaci Akčního plánu ponese odpovědnost celá Evropská komise a zejména komisaři budou povinni podílet se aktivně na tomto novém přístupu. Kromě toho, jmenování místopředsedkyně odpovědné za vztahy mezi orgány EU a komunikační strategii ještě zdůraznilo snahu Evropské komise dosáhnout v této oblasti pozitivních výsledků.

Komisaři vystupují za Evropskou komisi navenek. Jako jednotlivci i jako tým budou zvyšovat svou úlohu klíčového komunikátora nejen v oblasti své kompetence, ale i v dalších prioritních oblastech.

Komunikační proces bude řídit Skupina komisařů pro komunikaci a plánování pod vedením místopředsedkyně pro vztahy mezi orgány a komunikační strategii. Tato skupina bude dohlížet na realizaci Akčního plánu a zpracovávat program střednědobých a dlouhodobých komunikačních priorit. Bude se snažit o využívání dostupných zdrojů pro lepší komunikaci soustředěnou na menší počet otázek, ale s co možná největším počtem občanů.

Změny ve struktuře a organizaci Generálních ředitelství a služeb Evropské komise

Zásadní změnu představuje zřízení komunikačních útvarů ve všech odborech Evropské komise. Jejich úkolem bude zajištění koordinace činnosti s Generálním ředitelstvím pro komunikaci, stálý kontakt se službou mluvčího, pravidelné poskytování informací a materiálů Zastoupením Evropské komise v jednotlivých členských státech k využití místním a regionálním tiskem.

Úzkou spolupráci a koordinaci činnosti těchto útvarů zajistí Externí komunikační síť, která jednak umožní výměnu zkušeností s přípravou a realizací komunikačních plánů, jednak těmto útvarům poskytne podporu Generálního ředitelství pro komunikaci v technických otázkách i pokud jde o efektivnější využívání audiovizuálních prostředků, internetu, help-lines apod. nebo hodnocení komunikačních aktivit.

Vizuální prezentace Evropské komise směrem k občanům bude usilovat o jednotné a jednoduché vyjádření. Všechny slogany a symboly by měly být co nejjednodušší, aby občany nemátly. Kontaktní a informační centra sloužící veřejnosti, které Evropská komise financuje, by měla být v budoucnu prezentována pouze pod několika málo, ne-li jen jedním zastřešujícím názvem.

Bude kladen důraz na zlepšení dialogu a konzultací s občany především ve stadiu příprav politických rozhodnutí v zájmu zajištění větší průhlednosti politiky EU s aktivní účastí občanů.

Bude úkolem komisařů a jejich generálních ředitelství zajistit komunikační aspekt všech politických formulací. Důležité návrhy Evropské komise budou obsahovat stručné shrnutí s důrazem na přínosy pro občany i společnost, které jsou s příslušným návrhem spojeny. Pozornost bude věnována také jazyku návrhů, který by se měl vyvarovat používání tzv. „eurožargonu“.

Pracovníci Evropské komise ztělesňují politiku EU před občany. Zejména vedoucí pracovníci zajišťují kontakty s tiskem (prostřednictvím tiskových mluvčích) a s veřejností. Každé generální ředitelství bude proto podporovat interní instruktáže pro tyto pracovníky ve zlepšování jejich komunikačních dovedností. Kromě toho budou na základě veřejných soutěží přijímáni noví specialisté na komunikaci.

Nová role Generálního ředitelství pro komunikaci

Stávající Generální ředitelství pro tisk a komunikaci bude přejmenováno na Generální ředitelství pro komunikaci a tím bude zdůrazněn jeho nový přístup ke komunikaci i jeho nové poslání.

Za přípravu komunikačního programu bude odpovídat zvláštní plánovací a koordinační tým, který se bude opírat o podklady z ostatních generálních ředitelství a také o podklady Zastoupení Evropské komise v jednotlivých členských státech, pokud půjde o specifické aktivity související s určitým členským státem.

Vedle pravidelných veřejných konzultací, které umožní dialog s občany, bude kladen důraz na zpětnou vazbu získávanou analýzami výsledků průzkumů veřejného mínění v rámci Eurobarometru a dalších informací ze zpráv Zastoupení Evropské komise v jednotlivých členských státech i ze zkušeností dalších kontaktních a informačních center.

Všechny komunikační aktivity budou následně vyhodnocovány jak z hlediska efektivního využívání nákladů, tak i z hlediska relevance. Generální ředitelství pro komunikaci stanoví pro tento účel příslušná kvalitativní kritéria.

Služba tiskového mluvčího

Služba tiskového mluvčího, která spadá pod politickou pravomoc předsedy Evropské komise, je důležitou součástí Generálního ředitelství pro komunikaci. Odpovídá za informování médií o politických prioritách Evropské komise a připravuje program zpravodajství pro korespondenty EU v Bruselu i mimo Brusel. Jejím úkolem bude reagovat na otázky médií a systematicky se soustředit na vyvracení nepravdivých informací.

Připravuje se revize tiskových zpráv a zvýšení kontroly jejich kvality.

Komunikace na místní úrovni: Zastoupení Evropské komise v členských státech

Zastoupení, která jsou oficiálními reprezentanty Evropské komise v jednotlivých členských státech, budou hrát klíčovou roli v realizaci Akčního plánu. Mají možnost informovat občany v jejich vlastním jazyce o otázkách obsažených v komunikačním programu Evropské komise s ohledem na jejich specifické potřeby a zájmy i poskytovat informace vládám a dalším subjektům včetně médií na regionální a místní úrovni o nejnovějším vývoji v rámci Evropské komise. Na druhé straně mohou získávat pro Evropskou komisi spolehlivé informace o postojích vlád a občanské společnosti k záležitostem EU.

Finanční a personální zdroje těchto Zastoupení budou přizpůsobeny jejich specifickým potřebám a jejich činnost bude upravena podle místních, regionálních a národních podmínek daného členského státu.

Úkolem Zastoupení bude identifikovat příjemce informací a získávat objektivní obraz o daném státě prostřednictvím přímých kontaktů s národními, regionálními a místními úřady a představiteli řídící sféry, pravidelným monitorováním médií a průzkumy veřejného mínění.

Častější návštěvy komisařů v členských státech a jejich kontakty s regionálními a místními médii a představiteli projektů EU zvýší jejich popularitu jako reprezentantů Evropské komise.

Vedoucí představitelé Zastoupení Evropské komise a tiskoví mluvčí budou pod vedením Služby tiskového mluvčího v Bruselu ve styku se všemi médii příslušného členského státu a budou rovněž přispívat k uvádění nepravdivých informací na pravou míru.

Témata politických rozprav na národní úrovni se v jednotlivých členských státech liší a nemohou být proto určována centrálně. Je proto na Zastoupeních Evropské komise, aby přispívala do rozprav o otázkách EU podle situace v daném státě.

Je také třeba, aby jednotlivá Zastoupení přizpůsobila komunikační nástroje a systémy vytvářené centrálně v Bruselu místním podmínkám.

Provoz Zastoupení bude dále zkvalitňován snižováním a zjednodušováním administrativních agend.

Efektivní využívání komunikačních nástrojů

Využívání audiovizuálních služeb a internetu bude lépe koordinováno a zefektivněno. Evropská komise má značné zkušenosti s podporou a využíváním audiovizuálních služeb zejména prostřednictvím svých Zastoupení. Generální ředitelství připraví odpovídající mechanismy podporující národní i panevropské komunikační projekty, ať již s využitím internetu, tištěných médií nebo akcí, a bude pokračovat ve financování audiovizuálních programů.

Evropský parlament v současné době zkoumá možnost vytvoření nového parlamentního televizního kanálu. Evropská komise se zabývá lepším propojením evropských televizních kanálů. Dále bude pokračovat vysílání audiovizuální zpravodajské agentury „Evropa přes satelit“ (Europe by Satellite). Od konce roku 2005 se budou konat pravidelné „neformální schůzky“ představitelů EU, občanské společnosti a televizních a rozhlasových zpravodajů. Jejich program bude vysílat EbS.

Na internetu provozuje EU největší veřejnou webovou stránku na světě EUROPA, která hraje klíčovou roli v komunikační politice Evropské komise. Důraz bude v budoucnu kladen více na komunikaci, na zjednodušení navigace, na zastoupení všech oficiálních jazyků EU do určité úrovně a na využívání nejnovějších technologií.

Generální ředitelství pro komunikaci proto zřídí funkci editora pro server EUROPA, aby byla zajištěna dokonalá struktura bez duplicitních textů. Na stránce novinek bude soustředěna pozornost na komunikační priority a aktuální témata. V centru pozornosti budou rovněž stránky určené mládeži a dalším specifickým kategoriím občanů. Informace pro širokou veřejnost budou dodávat Zastoupení Evropské komise v jednotlivých členských státech v příslušném jazyce a přizpůsobené místním potřebám a reáliím.

Tematické stránky určené specializovaným příjemcům budou v kompetenci příslušných generálních ředitelství pod správnou hlavního editora, v případě potřeby s redakční podporou Generálního ředitelství pro komunikaci.

Tematické portály by měly existovat mimo Generální ředitelství a služby Evropské komise, aby každý, kdo se o téma zajímá, o něm jediným kliknutím získal přehled v průřezu všemi institucemi a jejich útvary.

Publikační strategie bude zaměřena na potřeby specifických skupin příjemců a bude dodržovat zásadu, že méně znamená více. Bude zřízena funkce editora pro publikační činnost, který se bude v koordinaci s Úřadem pro úřední tisky snažit o soulad mezi tématy publikací a činností jednotlivých generálních ředitelství.

Bezplatná telefonní linka Europe Direct a sítě kontaktních a informačních středisek slouží nejen jako důležité informační kanály směrem k občanům, ale zajišťují také důležitou zpětnou vazbu. Generální ředitelství pro komunikaci spravuje síť Evropských dokumentačních středisek na vysokých školách a skupinu nezávislých odborníků Team Europe, jejichž posláním je přednášet na konferencích a dalších veřejných fórech. Kromě toho toto generální ředitelství podporuje tři velká informační centra v Lisabonu, Paříži a Římě.

Na rozdíl od specializovaných informačních sítí řízených jinými generálními ředitelstvími pokrývají výše zmíněné zdroje informací všechny oblasti politiky EU a jsou určeny co nejširší veřejnosti bez ohledu na specializaci. V budoucnu budou všechny tyto informační zdroje Evropské komise propojeny do jedné sítě.

Přijímání návštěv z řad novinářů, národních a místních politiků, občanské společnosti a mládeže bude i nadále prioritou Evropské komise. Pozornost bude postupně zaměřena i na učitele. Při těchto návštěvách bude zapotřebí větší angažovanosti komisařů.

Kromě vzdělávání novinářů, které v rámci Evropské komise v současné době probíhá, bude v budoucnu soustředěna pozornost na novináře z regionálních a místních sdělovacích prostředků. Bude veden systematický dialog s autory úvodníků jak v televizi, tak i v tisku. Zvláštní pozornost bude věnována studentům žurnalistiky.

Evropská komise provede rozsáhlé kvalitativní a kvantitativní hodnocení svých komunikačních aktivit, aby tak zajistila maximální efektivitu při realizaci Akčního plánu.

Avšak ještě dříve než budou k dispozici výsledky tohoto hodnocení, proběhne ve vedení Generálního ředitelství pro komunikaci zásadní reorganizace. Přesuny proběhnou ve prospěch posílení některých Zastoupení tak, aby mohly co nejdříve převzít profesionální komunikační aktivity v svých členských státech. Na základě výsledků hodnocení budou poté provedeny další změny v rozmístění zdrojů.

V návrhu rozpočtu na rok 2007 vychází Evropská komise z předpokladu, že komunikace musí být součástí všech jejích aktivit. Nelze pouze vydat právní předpis, ale je zapotřebí přiblížit ho občanům v jazyce, který je jim srozumitelný. Prozkoumá proto možnost přidělit část finančních zdrojů pro účely komunikace v každé oblasti politiky EU.

Úspěch všech těchto iniciativ Evropské komise bude záviset na partnerském přístupu dalších subjektů – ostatních orgánů a institucí EU, vnitrostátních, regionálních a místních orgánů členských států, evropských politických stran a občanské společnosti.

Bílá kniha, která představuje druhou etapu přístupu ke zlepšování komunikace v Evropě, vyzývá všechny tyto subjekty k otevřené diskusi o společném postupu při odstraňování komunikační propasti mezi EU a jejími občany. Bílou knihu tvoří dvě části:

Část I – Komunikace ve službách občanů - popisuje vizi Evropské komise o tom, jaká by komunikační politika EU měla být.

Část II – Směr budoucí práce - stanoví hlavní oblasti konzultací a budoucí činnosti.

Část I – Komunikace ve službách občanů

Komunikace jako samostatná politika EU by měla přestat být „bruselskou“ záležitostí soustředěnou převážně na to, co EU dělá, ale měla by se více věnovat naslouchání. Institucionální komunikace, i když je nezbytná, k odstranění propasti nestačí. Občané mají často dojem, že prostředky, kterými se mohou zúčastňovat diskuse, jsou omezené nebo nepřístupné.

Evropská komise navrhuje zcela nový přístup – posun od jednosměrné komunikace k posílenému dialogu, od komunikace soustředěné na instituci ke komunikaci soustředěné na občana, od komunikace vycházející z Bruselu k decentralizovanému přístupu.

„Veřejná sféra“, v jejímž rámci probíhá politický život v Evropě, je převážně sféra vnitrostátní. Pokud se evropské problémy vůbec na programu objevují, dívá se na ně většina občanů z vnitrostátní perspektivy. Avšak mnoho politických rozhodnutí, která ovlivňují život lidí v EU, se přijímá na evropské úrovni a lidé se cítí od těchto rozhodnutí odtrženi. EU si proto musí najít své místo ve stávajících vnitrostátních, regionálních a místních „veřejných sférách“.

Část II – Směr budoucí práce

Evropská komise určila ve spolupráci s ostatními institucemi EU, členskými státy a občanskou společností pět oblastí činnosti:

• Vymezení společných zásad
• Posílení vlivu občanů
• Komunikace se sdělovacími prostředky
• Znalost evropského veřejného mínění
• Společné plnění úkolů

Vymezení společných zásad – návrhy

Společné zásady a normy, které by měly řídit informační a komunikační činnost, by mohly být zakotveny v rámcovém dokumentu, např. v Evropské chartě o komunikaci nebo Evropském kodexu chování při komunikaci. Cílem by bylo zapojit všechny aktéry (instituce EU, národní vlády, regionální a místní samosprávné orgány, nevládní organizace) do společného závazku dodržovat tyto zásady.

Evropská komise zřídí zvláštní internetové občanské fórum, aby získala názory o vhodnosti, účelu a obsahu takového dokumentu.

Posílení vlivu občanů - návrhy

Občanská výchova, za niž odpovídají členské státy, by měla umožnit lidem uplatnit politická a občanská práva. Neměla by se omezit pouze na výuku žáků o institucích a politice EU, ale měla by jim pomoci využívat k získávání informací nástroje jako internet a připravit je na aktivní účast v diskusích. EU by mohla požádat členské státy, aby se zamyslely nad možností setkávání učitelů občanské výchovy a výměny zkušeností z této oblasti.

Digitálně propojené evropské knihovny by sloužily jako informační a vzdělávací střediska a všichni občané by měli mít volný přístup k informačním a komunikačním technologiím.

Členské státy by měly spolupracovat na vytváření nových míst, kde by se mohli setkávat Evropané všech generací a organizovat kulturní a politické akce související s Evropou. Orgány a instituce byl měly koordinovat, zlepšovat a rozšiřovat svůj program hostujících odborníků a prozkoumat možnost doplnění internetových stránek EU o online diskusní fóra.

Komunikace se sdělovacím prostředky a využití nových technologií – návrhy

Evropská komunikační politika by měla motivovat veřejné orgány na evropské, národní a regionální úrovni ke zvýšení kvality zpráv předávaných sdělovacím prostředkům, k úzké spolupráci s provozovateli médií, k vybudování nového spojení s regionálními a lokálními komunikačními systémy a k využívání nových technologií.

Televizní vysílání Evropa přes satelit (Europe by Satellite) by mělo být modernizováno se zaměřením na produkci vysoce kvalitního audiovizuálního obsahu, který mohou sdělovací prostředky bez problému zpracovat a který je pro občany zajímavý. Úředníci evropských i vnitrostátních orgánů by měli získávat odbornou přípravu v oblasti komunikace a mediálních technologií.

Instituce EU by měly zvážit, jak přizpůsobovat informace potřebám různých zemí a skupin populace a odstranit rozdíly v přístupu k digitálním technologiím.

Znalost evropského veřejného mínění - návrhy

Instituce EU by měly více spolupracovat při tvorbě a plánování průzkumů Eurobarometru a zveřejňování jejich výsledků doprovázené veřejnými diskusemi s organizacemi občanské společnosti.

Jako nové způsoby spolupráce mezi evropskými orgány a členskými státy je navrhováno vytvoření sítě vnitrostátních odborníků v oblasti průzkumu veřejného mínění s cílem výměny osvědčených postupů. Dále se uvažuje o vytvoření nezávislé Observatoře evropského veřejného mínění, která by identifikovala a poskytla hloubkové analýzy tendencí ve veřejném mínění.

Společné plnění úkolů – návrhy

Funkční evropskou „veřejnou sféru“ nelze vytvořit v Bruselu. Může vzniknout pouze tehdy, je-li tento cíl podporován všemi hlavními aktéry a prováděn na všech úrovních.

Partnerský přístup musí zahrnovat

• členské státy
• instituce EU
• místní a regionální orgány
• politické strany
• organizace občanské společnosti

Spolupráce na vnitrostátní a evropské úrovni by mohla mít formu veřejných parlamentních diskusí o ročních strategických prioritách Evropské komise nebo osobních setkání ministrů národních vlád a evropských komisařů apod.

Rozsáhlejší spolupráce je obzvláště důležitá v oblasti vnějších vztahů. Komunikace o úloze EU ve světě pomáhá k zapojení evropských občanů do veřejného dění a zároveň posiluje podporu a porozumění EU ve zbytku světa.

Spolupráce mezi Evropskou komisí a Evropským parlamentem zaměřená na komunikaci s občany by mohla být rozšířena a zlepšena změnami v pracovním uspořádání Interinstitucionální skupiny pro informace (IGI) a přezkoumáním současných iniciativ programu PRINCE.

Bílá kniha o evropské komunikační politice má za úkol zahájit rozsáhlý proces konzultací o evropské komunikační politice v obecné rovině i o navrhovaných opatřeních. Konzultační proces má proběhnout od dubna do června/července 2006. Evropský parlament, Rada EU a ostatní orgány a instituce EU byly vyzvány, aby reagovaly na tuto Bílou knihu v rámci běžných institucionální postupů. Občané a zainteresované strany mohou vyjádřit své názory na speciálně vytvořené vícejazyčných internetových stránkách:

http://ec.europa.eu/communication_white_paper/index_cs.htm
http://ec.europa.eu/communication_white_paper/feedback/index_cs.htm
http://europa.eu/debateeurope/index_cs.htm

nebo je zaslat na adresu
White Paper Consultation – European Commission
Directorate General Communication
B-1049 Brussels.

Kromě toho uspořádá Evropská komise řadu „fór zainteresovaných stran“ pro konkrétní zájmové skupiny, např. nevládní organizace, podnikatelské organizace apod. Série průzkumů agentury Eurobarometr pak umožní získat údaje pro příslušné analýzy.

Konzultace potrvají 6 měsíců a jejich výsledky umožní Evropské komisi vypracovat akční plány pro jednotlivé oblasti.