Letošní bruselský veletrh se konal ve dnech 14. – 17. února 2019, a to jako obvykle v areálu Tour & Taxis. Otevřeno bylo denně 10-19 hod., přičemž v pátek až do 22 hod. Vstup byl zdarma pro všechny, nejen pro odbornou veřejnost. Na internetu na stránkách veletrhu bylo možné si předem vytisknout vstupenku buď na jeden konkrétní den, nebo na všechny čtyři. Samotný vstup na veletrh byl rozdělen do tří vchodů: pro ty, co mají vstupenku předem vytištěnou z internetu, pro ty, co ji nemají, a pro školy. Ve všední dny přicházely na veletrh zejména školy (a všude tak bylo plno dětí); v sobotu a v neděli bylo na veletrhu mnohem volněji (ačkoliv by to člověk o víkendu, tedy když mají lidé volno, nečekal).

Letošní zastoupení a překvapení

Bruselský veletrh je frankofonní a především belgický frankofonní. Pravda, letos tu měly velký stánek Flandry, které propagovaly vlámskou literaturu a také podzimní veletrh v Antverpách. Ten se vždy soustředí na vlámskou belgickou literaturu a koná se v listopadu. Kromě belgických (frankofonních) nakladatelství tu jsou nakladatelé z Francie (po několika letech jsem konečně viděla na veletrhu zase Karthalu – toto nakladatelství v posledních letech nevystavovalo ani v Paříži, ačkoliv tam sídlí, ani v Bruselu), stánek tu mělo Maroko, vystavoval Peter Lang (švýcarský nakladatel, ale pobočku má i v Bruselu). Naopak nevystavoval Brepols, což mne překvapilo. Jeho produkce je specifická, zaměřená spíše na akademickou obec (středověk), sídlí v Belgii a pravidelně se účastní veletrhu v Paříži. A tady v Bruselu nic. Nechyběla ani kanadská provincie Québec, či frankofonní Švýcarsko.

Svou produkci vystavovala také univerzitní nakladatelství. Vesměs se jednalo o kvalitní odborné publikace, samozřejmě na akademické úrovni. Nakladatelství ale krom toho vydávají také trochu "populárnější" knihy zaměřené na historii nebo památky své provincie. Nechyběly knihy o vaření, zdravém stravování, hobby. Beletrie byla k dispozici původní i překladová - překládá se hodně z angličtiny; a podle toho, co jsem viděla, se z jiných jazyků překládá mnohem méně. I nadále zůstává velkým tématem válka – jak první světová, tak druhá světová. Což znamená paměti, historické odborné publikace, fotografie atd.

Prim hraje dětský svět

Velký prostor je věnován literatuře pro děti a mládež a samozřejmě komiksu. Nechyběly také pohádky pro nejmenší, mírně naučná literatura přiměřená věku, dívčí románky, či fantasy. Podle množství titulů se zdá, že fantasy je velmi oblíbený žánr.

Na veletrhu se taképředávaly literární ceny, pořádaly se nejrůznější besedy, autogramiády, probíhala četba z nových knih. Témata byla různá, ale dalo by se říci, že vždy aktuální - například "Budoucnost žurnalistiky", "Zelený prostor a urbanistické projekty" (tj. jaké služby může příroda nabídnout městu), "Budoucnost četby je v ženském rodě?" (tj. bude četba doménou žen?). Bylo zde místo i pro akce nazvané "Nové hlasy belgické fantasy" a "Typicky belgické" (kde se účastníci zamýšleli nad tím, jestli se může mluvit o skutečné belgické nebo vlámské identitě). Akce "Pod čtyřma rukama" zase rozebírala problémy vzniklé společným psaním dvou autorů.

Jeden blok diskusí se zabýval překlady. Jednalo se o překlady např. z arabštiny, která má mnoho variant. Překlady pro mládež zase vyžadují poněkud specifickou slovní zásobu. A překlady z nizozemštiny, to je také kapitola sama pro sebe. Nizozemština, vlámština, afrikánština... je to vůbec totéž? A také proběhlo setkání s belgickými kandidáty na cenu Hanse Christiana Andersena (Bart Moeyaert, Anne Brouillard). Tuto cenu, často nazývanou malá Nobelova cena za literaturu, uděluje každé dva roky Mezinárodní sdružení pro dětskou knihu (IBBY). A ještě zmíním jedno zajímavé téma: "Je ještě (evropský) občan sociálním hráčem?". Šlo o sociální integraci v Evropě, dnes velmi aktuální téma v souvislosti s přívalem migrantů, a vztahy jednotlivce ke společnosti.

Omalovánky stále živé

Jak vidno, na veletrhu se nejen nakupuje, ale je možné zajít ina zajímavé přednášky a besedy nejen o knihách, ale i o aktuální politické a společenské situaci ve světě a v Evropě.

A na závěr drobná poznámka. Zaujaly mne omalovánky v nakladatelství Kate'Art Editions. Řeknete si: No dobře, omalovánky. A co s tím? Zajímavé bylo, že byly výchovné, vzdělávací. Viděla jsem tam několik sešitů, každý "zasvěcený" nějakému malíři (Brueghel, Vermeer, Leonardo da Vinci, Alfons Mucha...). Klasicky na levé straně obraz (v Muchově případě plakát) a na pravé straně si děti nebo třeba i dospělí obraz/plakát vybarví. No řekněte, není to úžasný nápad?