Veletrh se již několik let koná v areálu Tour & Taxis, v jedné z bývalých průmyslových hal. Uvnitř je rozdělen do čtyř částí, které jsou navzájem propojené. Ačkoliv se koná v Bruselu, tedy v Belgii, je to veletrh především belgicko-francouzské produkce. Oba knižní trhy jsou provázané a v hale vystavovala řada francouzských nakladatelů. Kromě nich tam ze zahraničních vystavovatelů (zahraničních z hlediska Belgie) byl kolektivní stánek Švýcarska (pouze frankofonní část), Instituto Cervantes, Kanada (Québec) a rumunský stánek.

Kuchařky ve tvaru kečupu

Letošní veletrh probíhal ve znamení jídla a vaření. Všude spousta kuchařek s nejrůznějšími recepty. A nutno uznat, že některé kuchařské knihy byly opravdu nápadité. Nemyslím co do obsahu, ten jsem podrobně nestudovala, ale co do formy. Např. kuchařka na různé saláty, zálivky apod. s použitím kečupu ve tvaru láhve od kečupu s nápisem Heinz, kuchařka na různé sladkosti s využitím nutelly ve tvaru sklenice nutelly nebo kuchařka na různé sýrové dobroty ve tvaru krabičky sýrů s obrázkem a nápisem Vache-qui-rit... Myslet si o tom může každý, co chce, ale je to neotřelý nápad. Celá akce měla i svou zápornou stránku. V boční hale byl "Palais gourmand", kde se prodávalo různé koření a přísady do vaření. A také se tam vařilo, smažilo, peklo a jedlo. Linuly se odtamtud vůně všeho druhu. Pokud ovšem studujete odbornou literaturu, dejme tomu filosofii nebo právo, a k tomu se halou line vůně nějaké omáčky, tak to asi opravdu nebude "to pravé ořechové".

Velmi zajímavý byl např. kolektivní stánek belgických univerzit (Lutych, Namur, Lovaň a Université Saint-Louis v Bruselu), kde bylo čestným hostem nakladatelství Státní univerzity Haiti (éditions de l'Université d'État d'Haïti). Toto nakladatelství vzniklo r. 2009 a klade si za cíl vydávat původní vědecké práce o karibské oblasti. Své stánky tu měla známá belgická nakladatelství jako např. Bruylant, De Boeck, Racine. Z významných francouzských nakladatelů nechyběl Fayard, Michel, Robert, Seuil...

Ve stáncích byla jak literatura odborná, tak beletrie a tzv. "čtivo". Hodně právnických knih – Brusel je přece sídlem Evropské unie. Takže právo belgické a unijní, zahrnující nejrůznější aspekty (mezinárodní, trestní, hospodářské, autorské...). Historie, druhá světová válka hlavně v Belgii, paměti účastníků druhé, ale i první světové války. Zdá se, že toto téma je v Belgii pořád ještě velice živé a aktuální. Řada knih o umění, opravdu nádherné výpravné publikace: monografie různých malířů, muzejní sbírky, architektura, velmi často v drahém, ba přímo luxusním dárkovém provedení. Potom něco na mezi publikacemi o umění a turistickými průvodci. Velmi vhodné, pokud si chce člověk naplánovat dovolenou po místních památkách. Nechyběla ani lingvistika, dějiny literatury, samozřejmostí byla filosofie, sociologie, ekonomie. V dřívějších letech bývalo na veletrzích velké množství literatury hobby a také toho, jak být úspěšný, bohatý, jak správně žít. Ne že by to chybělo, ale měla jsem dojem, že je tohoto žánru už nějak méně.

Papírové knihy táhnou více

V beletrii byli zastoupeni jak frankofonní autoři, tak překlady z cizích jazyků. Pokud román dostal nějakou cenu, byl ihned označen červenou páskou s údajem, jakouže to cenu kniha dostala. Těch cen je tolik, až to na mne působí dojmem devalvace. Letos na mnoha stáncích propagovali román "La vérité sur l'affaire Harry Quebert" autora Joëla Dickera, který dostal hned dvě ceny (Académie Française - Grand Prix du roman 2012 a Goncourt - Lycéens 2012). Domnívám se, že právem; je to dobře napsaný román s detektivní zápletkou, kde dochází k překvapivým zvratům, ale jako typickou detektivku bych ho necharakterizovala. Pokud čtenáře neodradí síla knihy (cca 500 stran), nudit se určitě nebude.

Žánr fantasy je pořád velmi rozšířený, ale těžko říci, co teď právě "frčí". Dříve to byl "Pán prstenů", potom třeba "Harry Potter" nebo "Eragon". Nyní žádný titul nebo autor výrazně nepřevládá. Nechyběl ani komiks všech žánrů - pro děti počínaje a pro dospělé konče.

Jeden jediný stánek byl věnován elektronickým publikacím a čtečkám. Sám o sobě byl poměrně malý, ale měl obrovský poutač, kde bylo napsáno, kolik tisíc elektronických knih lze zakoupit a kolik zdarma stáhnout (toto číslo bylo sice nižší, ale i tak pětimístné). S upozorněním, že elektronické knihy jsou levnější. Přesto u jejich stanoviště ale moc zájemců nebylo.

Mnohem větší zájem (ostatně jako snad na všech veletrzích) byl ovšem o autogramiády, autorská čtení či přednášky. Autogramiády doprovázely dlouhé fronty, které bych asi stát nevydržela; přednášky měly svůj vyčleněný prostor v hale 2 a 4. Některá témata mi připadala velmi zajímavá a aktuální (např. "Žena podnikatelka – 2013" nebo "Odstřel tisk a právo").

Podle mého názoru je tento veletrh přínosem. Odborníci najdou "svoji" literaturu, mohou nakoupit, nabrat katalogy, získat kontakty na nakladatele. A běžný čtenář má také z čeho vybírat - je tu opravdu široká nabídka nejrůznějších žánrů.