Letos probíhal v Bruselu již 39. knižní veletrh. Konal se v areálu Tour & Taxis, avenue du Port. Zaujímal jednu obrovskou halu, rozdělenou uvnitř do čtyř menších částí. Vše bylo velmi přehledné, v uličkách mezi stánky dostatek místa, takže i při vysoké návštěvnosti se nezdálo přeplněno. Stánky byly viditelně označeny čísly, zpravidla i názvem nakladatelství. Kromě vyloženě nakladatelských stánků tu byly i stánky knihkupců, kteří prodávali knihy více nakladatelů. Veletrh probíhal ve dnech 5.-9. března 2009, otevřeno bylo denně od 10 do 19 hodin, ve čtvrtek dokonce do 22 hodin a v pátek byla Noc poezie do 21.30. Vstupné sedm eur, pro knihovníky žádná sleva nebo permanentka, natož vstup zdarma jako třeba v Paříži.

Veletrh se nesl ve znamení krize a tvorby. Krizi tam skloňovali ve všech pádech a číslech. Krize je prý úrodnou půdou pro nejrůznější řešení, vývoj procesů a tvorbu. Romanopisci, ilustrátoři, filozofové, vědci, hudebníci, výtvarníci, všichni se k tomuto tématu stavěli po svém. Politika, ekonomie a životní prostředí jsou neohraničenými poli výzkumu. Literatura včetně té pro mládež a komiksy překypují aktivitou. A povolání nakladatele vyzývá k zamyšlení.

Nechyběly ani prostory k diskuzím a setkáním s autory. Probíhaly na Forum Soir, Café Europa, Espace BD (= prostor pro komiksy) apod. Řada setkání se nesla ve znamení krize. Názvy hovoří samy za sebe: „Barack Obama & krize: Jaká řešení? Jaká krize?“; „Odsuzuje krize kapitalismus?“; „Výroba v krizi?“; „Belgie 2007-2009: krize politická, institucionální, nebo krize režimu?“. Kromě těchto závažných a velmi aktuálních témat probíhaly debaty s autory, autorská čtení a na stáncích neustále autogramiády.

Velký prostor byl již tradičně věnován komiksům, tedy BD, jak říkají po francouzsku. Ta zkratka znamená “band dessiné” a je to francouzské označení toho, čemu my říkáme “komiks”. Komiksy pro malé děti, pro mládež, pro dospělé, horory, zombie, nejrůznější příšerky atd. Zdá se, že “hvězdným válkám” již odzvonilo. Jak v komiksech, tak ve fantasy literatuře se objevují hlavně mytologické bytosti a tvorové, ožívají tam upíři, vlkodlaci, draci, zombie. Mrtví se vracejí mezi živé. Francouzština tyto “oživlé mrtvoly” nazývá slovem “revenant”, což doslova znamená “vracející se” – v tomto smylu tedy “vracející se ze záhrobí”.

V této fantasy literatuře je nyní na pořadu dne upírská tetralogie Stephenie Meyerové “Stmívání”, “Nový měsíc”, “Zatmění” a “Rozbřesk”. První tři díly už vyšly i u nás, čtvrtý teprve vyjde. A v našich kinech šel nedávno film podle prvního dílu. Tetralogie na veletrhu figurovala jak na stáncích s literaturou pro mládež, tak v literatuře pro dospělé. No nečtěte to, když je to poslední výkřik módy! Hodně se překládá David Gemmell (vycházel i u nás) a z toho, co bychom mohli znát od nás, ještě “Příběhy Septimuse Heapa” od Angie Sageové. Vše samozřejmě s patřičně dryáčnickými obálkami. Nic proti tomu, každý má jiný vkus, ale čeho je moc, toho je příliš.

Všude se samozřejmě prodávalo hned od prvního dne; bohužel žádné výrazné slevy se nekonaly. Většina stánků nedávala vůbec žádnou slevu, někde slevili pro knihovnu. A sem tam byla akce – sleva třeba až o 50 %; ovšem tam se jednalo o drahé publikace kolem dvou set eur, vydané asi tak před deseti a více lety. Dělalo to dojem, že si nakladatelé chtějí vyčistit sklady. Nicméně – krize nekrize – lidé nakupovali a hodně.

Samozřejmě nechyběla ani odborná literatura. Slovníky, jazykové učebnice, společenské vědy, právo, právo a zase právo. Nejen belgické, ale i unijní. Bylo z čeho vybírat. Vystavovala se kvalitní produkce univerzitních nakladatelství (Lutych, Namur, Lovaň, Brusel), nakladatelství Bruylant, ale i různá menší oblastní nakladatelství. Opět se potvrdilo, že francouzský a belgický frankofonní knižní trh jsou úzce propojeny. Kromě belgických nakladatelů tu byla i řada francouzských (Gallimard, Laffont, Larousse, Fayard, Michel aj.) a sem tam ještě někdo další, např. švýcarský stánek, Lucembursko nebo Québec.

Na veletrhu nesmí chybět výstava. A tak byla i tady – „Evropa –Japonsko: pohledy křížem krážem přes komiksy a manga“. Výstava se vrací až do poloviny 19. století, do doby, kdy se Japonsko začíná otevírat ostatnímu světu a nastává epocha Meidži. Ukazuje především Japonsko, jak ho viděli evropští kreslíři, a to paralelně s pohledem japonských umělců na Evropu. Karikatury a ilustrace pro noviny jsou právě tak předchůdci manga jako komiksů. Jsou tu ukázky starých komisků („Modrý lotos“ od Hergého, „Corto Maltese“ od Pratta), jakož i současná tvorba (Sfarr, Boilet). A potom ukázky manga od Tezuky, Tanigushiho, Ikedy jako svědkové japonského pohledu.

Na závěr ještě výstava k dvoustému výročí narození Louise Brailla. Stánek vystavoval ukázky Braillova písma, různé předměty denní potřeby uzpůsobené pro slepce apod. K dispozici byly i archy s abecedou v Braillově písmu. Výstava byla velmi zajímavá a poučná.