S cílem prezentovat knihovny jako informační, vzdělávací, kulturní a v neposlední řadě sociální instituce, jejichž význam neklesá ani v éře Internetu, neboť poskytují bezplatný nebo velmi levný přístup k široké škále tradičních a elektronických informačních zdrojů, vyhlásil Svaz knihovníků a informačních pracovníků podruhé celostátní akci Týden knihoven (5.-11. října 1998). Zatímco loňský ročník se konal pod názvem Týden veřejných knihoven, tentokrát se zapojily vedle městských a okresních knihoven také knihovny akademické (v případě Univerzity Karlovy na úrovni fakult i kateder / ústavů) a odborné (např. Národní lékařská knihovna).

Účastnické knihovny využily této příležitosti mj. k tomu, aby uvedly v život dlouhodobé projekty (některé z nich byly podpořeny z grantu Ministerstva kultury ČR „Program rozvoje informační sítě knihoven" - RISK, z něhož bylo rozděleno na zavedení moderních informačních technologií v roce 1997 a 1998 zhruba 33, resp. 30 miliónů korun). V Okresní knihovně Havlíčkův Brod byl Internet zpřístupněn také pro nevidomé (bližší informace o této události přináší článek "Internet pro nevidomé a slabozraké v Okresní knihovně Havlíčkův Brod" její ředitelky PhDr. Ivany Štrossové), v Městské knihovně Český Krumlov byl představen Oficiální informační systém Český Krumlov, Městská knihovna Rumburk a SVK Liberec uspořádaly mezinárodní setkání polských, německých a českých knihovníků "Knihovny bez hranic", v Městské knihovně Jindřichův Hradec se setkali starostové a informační pracovníci k diskusi na téma "Internet, automatizace knihoven a vytváření informační sítě v okrese". Podle informací, které má Ikaros k dispozici, celkem pět knihoven (v Chotěboři, Chýnově, Přibyslavi, Slaném a Světlé nad Sázavou) se připojilo na Internet, v dalších knihovnách byly otevřeny nové či rekonstruované prostory nebo oddělení, zahájen provoz automatizovaného knihovnického systému, jinde se uskutečnily besedy se spisovateli, soutěže pro děti a výstavy. Nechyběly samozřejmě ani klasické počiny jako "amnestie dlužníků", bezplatná registrace nových čtenářů či dny otevřených dveří. V některých knihovnách (např. v Městské knihovně v Náchodě) se v tomto týdnu rozhodli propagovat Internet tím, že umožní každému zájemci zdarma po určitou dobu brouzdat kyberprostorem. U příležitosti Týdne knihoven uspořádal SKIP tiskovou besedu, na níž jeho představitelé nejen vysvětlili důvody a cíle konání této akce a představili projekty a programy, které ve druhém říjnovém týdnu chystají vybrané knihovny, ale také se vyjadřovali k současnému stavu našeho knihovnictví. PhDr. Vít Richter, který byl na zářijovém sjezdu SKIP zvolen jeho novým předsedou, uvedl, že základním problémem knihoven zůstává nedostatek peněz na akvizici. Ve srovnání se stavem před rokem 1989 se předplácí průměrně o polovinu méně periodik a o třetinu méně knih. Zatímco dříve existovaly politické bariéry v přístupu k zahraniční literatuře, dnes jsou omezení dána ekonomickými možnostmi informačních institucí. PhDr. V. Richter rovněž informoval o několika materiálech, týkajících se problematiky (nejen) veřejných knihoven. Nejprve komentoval vybrané údaje z publikace Veřejné knihovny ČR, statistický přehled o činnosti v roce 1994, 1995, 1996, kterou právě vydává Národní knihovna ČR (viz rubrika Co vyšlo... v říjnu). Další informace se týkaly výsledků průzkumu současného stavu využívání informačních technologií v knihovnách ČR. Do průzkumu, který koncem roku 1997 provedla Národní knihovna ČR v celkem 649 knihovnách z celé republiky, byly zahrnuty všechny typy knihoven s výjimkou knihoven školních - tedy i vysokoškolských. Bližší informace o tomto průzkumu naleznete v samostatném článku stat.htm v tomto čísle Ikara. V souvislosti se Zprávou o Zelené knize o roli knihoven v moderním světě, jejímž zpracováním byl na jaře tohoto roku pověřen Výbor pro kulturu, mládež, výchovu a média Evropského parlamentu, dr. V. Richter uvedl, že tento dokument má za cíl vyvolat debatu o roli knihoven v informační společnosti v roce 1998 a na jejím základě bude vypracována podrobnější zpráva s názvem „Zelená kniha o roli knihoven v současné společnosti". První část zprávy tvoří vlastní návrh rezoluce O roli knihoven v moderních společenstvích, druhou částí je pak vysvětlující prohlášení, zabývající se nejdůležitějšími aspekty současného knihovnictví a zpřístupňování informací obecně.