Ve dnech 5. a 6. září 2005 se v Olomouci v budově Uměleckého centra Univerzity Palackého konal seminář Knihovny a architektura – Interiéry knihoven. Šlo o již třetí akci podobného zaměření: v roce 2001 to byla mezinárodní konference Knihovna a architektura (rizika spolupráce v informační společnosti), v roce 2003 seminář Knihovna a architektura (knihovny bez bariér). Pořadatelem byla Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s Asociací knihoven vysokých škol ČR.

Cíl semináře, uvedený organizátory, zněl: „Přednášející i diskutující se pokusí odpovědět na následující otázky:

• Jaká kritéria platí pro ideální pracovní místo?
• Jaké jsou nejčastější požadavky pro ideální pracovní místo?
• Co je rozhodující při volbě vhodného (ideálního) pracovního místa?
• Jaké trendy v oblasti "sedacího nábytku" se uplatňují v knihovnách?
• Jaké možnosti dává architektům a knihovníkům vnitřní prostor knihoven?
• Mají být pracovní a odpočinkové zóny v knihovně propojeny?
• Jaká je současná realita v zařízení interiéru knihoven?
• Lze v českých knihovnách nalézt dobrý příklad interiérů?
• Může být zpracování interiéru knihovny ovlivněno praktickou zkušeností zadavatele?
• Jak interiér knihovny ovlivňuje práci knihovníka a kvalitu poskytovaných knihovních služeb?
• Ovlivňuje interiér spokojenost uživatelů knihovny?“

Téma prvního dne znělo Interiér knihoven - koncepty a kritické hodnocení.

V úvodním vystoupení Libraries and Architecture: Prepare for the Future Today se arch. Henry Myerberg z New Yorku (autor oceněné Rhys Carpenter Library) zabýval filozofií designu, případovými studiemi a dobrými nápady. Design by měl oslavovat důležitost knihoven. Tradiční velké knihovny byly stavěny jako monumentální budovy, paláce informací; knihovny budoucnosti budou místem nejen pro ukládání informací, ale i pro jejich výměnu a vytváření a společenskou komunikaci. Pro získání dalších uživatelů je třeba směšovat dříve oddělené funkce – v komerční sféře jde např. o knihkupectví + kavárnu, knihkupectví + divadlo, lázně + hotel; knihovna může být spojena s učebnou či divadlem nebo umístěna do nákupních a konferenčních center nebo na letiště. Design v knihovně má stírat hranice mezi aktivitami, což H. Myerberg ukázal na designu školních knihoven v New Yorku, rekonstruovaných v projektu Library Initiative.

Doc. Ing. Michaela Brožová z Fakulty architektury ČVUT se v příspěvku Architektura a knihovny, úhel pohledu: interiér podívala kriticky na interiér knihoven z hlediska uživatele. Připomněla vlastnosti historických knihovních interiérů (zámecké a klášterní knihovny) – prostor, klid, koncentrace, dostupnost a přístupnost, samoobslužnost, estetika, uživatelsky přátelské materiály, sakrální charakter. U novověkých knihoven to je městotvorný, reprezentativní charakter, rozvoj ergonomiky, nových technologií, vzdalování zdrojů od uživatele (uzavřené sklady). Zdůraznila nutnost, aby se při projektování knihovny a jejího interiéru odehrávala debata čtyř stran: zadavatele, knihovníka, architekta a uživatele. Pro současné knihovny citovala devět posuzovacích kritérií, formulovaných prof. Masákem na semináři v roce 2003 (městotvorná, sociologická, ekologická, psychologická, fyziologická, estetická, provozní, technická a ekonomická kritéria). Dále uvedla pět požadavků na současný knihovní interiér: prostor a jeho organizace, světlo, ticho, klid, relaxace. Podrobně se zabývala zpracováním projektu interiéru. Na základě zhodnocení 12 moravských knihoven (rekonstrukcí a novostaveb) ukázala jednotlivé aspekty a lepší i horší příklady.

O Vizi interiéru knihovny hovořil akad. arch. Mgr. Roman Brychta, který svůj výklad doložil ukázkami interiéru projektované budovy Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové.

Interiér nové vídeňské knihovny (budovy Am Gürtel) představil její ředitel Dr. Alfred Pfoser. Jako faktory úspěchu této budovy (kterou již navštívili i mnozí knihovníci z Česka) uvedl: architektura poskytující zážitky a inspiraci, jasná struktura (6 oddělení – colleges), zajímavé osvětlení, vysoká kvalita pobytu, místo setkávání, zónování. Zajímavá byla informace, že již 44 % výpůjček je uskutečňováno samoobslužně (systém RFID od firmy EKZ Reutlingen), cílem je dosáhnout 90 %.

Tématem druhého dne bylo Ideální pracovní místo.

Úvodní vystoupení Ergonomie a knihovny přednesl Ing. arch. Martin Kovařík, předseda Asociace interiérové tvorby (rozšířil tak původně avizovaný název příspěvku Ideální židle, stůl, lampa). Zdůraznil, že knihovník by měl vědět, jak komunikovat s architekty, jak jim sdělit své požadavky a jak na nich trvat. Podrobně probral ergonomické aspekty pracoviště: teplota, vlhkost, proudění a výměna vzduchu, akustické podmínky, negativní látky v prostředí, celkové a lokální osvětlení, antropometrické aspekty (kvalita sezení a rozměry pracovního stolu), doplňky a pomůcky (PC – podložky, opěrky, filtry), dále pak specifika ergonomie studijního místa v knihovně. Toto vystoupení bylo přínosem i pro ty, kteří knihovnu nebudují ani nerekonstruují – ale měli by dbát na to, aby si v jejích prostorách neničili zdraví ani knihovníci, ani uživatelé.

O ergonomii pracovního místa pak hovořili také pánové Šabatka a Dokoupil z firmy 3M.

Vizi ideálního interiéru nové budovy Národní knihovny v Praze představila PhDr. Bohdana Stoklasová z Národní knihovny. Příprava novostavby Národní knihovny je v současné době ve stadiu přípravy zadání pro mezinárodní veřejnou architektonickou soutěž. Ve svém vystoupení uvedla vnější podmínky i charakteristiku využití novostavby (princip služeb v pěti zónách: místo setkávání, základní služby pro všechny, studijní zóna s volným výběrem, oborové a specializované studovny, národní konzervační fondy), dále pak specifikaci požadavků na osvětlení, prostor, nábytek a další vybavení v ideálním a maximálně otevřeném interiéru nové budovy. To vše doložila fotografiemi příkladů ze zahraničních knihoven.

Na závěr se konala panelová diskuse, kterou moderovali prof. Andrew Lass a Ing. Martin Svoboda a které se účastnili dr. Stoklasová, dr. Kurka, arch. Vitoulová a arch. Kovařík. Debatovalo se o třech tématech: vztah mezi technologickými aspekty knihoven (kniha je stále „low tech“, zatímco budovy jsou „high tech“ – nabité technologií), ergonomie, vztah mezi hybridizací prostoru, prolínáním identit. Rozvinula se živá, zajímavá diskuse.

Součástí semináře byla také výstava firem a prezentace sponzorů.

I když jsme nedostali explicitní odpovědi na všechny otázky uvedené organizátory, domnívám se, že seminář byl opravdu přínosný. Opět jsme si uvědomili, jak důležitá je spolupráce lidí, kteří pracují ve dvou velmi výrazně odlišných profesích, jakými architektura a knihovnictví jsou.