Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Knihovnictví jako profese: Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc. – život a dílo [3. část]

Čas nutný k přečtení
27 minut
Již přečteno

Knihovnictví jako profese: Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc. – život a dílo [3. část]

0 comments
Anglicky
English title: 
Librarianship as a profession: Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc. – life and work [part 3]
English abstract: 
The third and last in the series of articled dedicated to the person of Prof. Cejpek, who came to history as one of the most significant characters in Czech (Czechoslovak) information science considers his definition of the information. It also offers the alarming thoughts that are so very relevant today - the consequences of abusing the information as well as the information in globalized world. He lays down paralels to the Orwell’s novel 1984 and notices subtle changes to the language used for communication. He sees globalization and universalism as a threat to the diversity of languages and believes there should be some regulation processes in the society involving the education, law and ethics combined in a global up-bringing of new generations.

3. 5 Obecná charakteristika pojmu informace

Informace – tento pojem je užíván už ve středověku, především v obchodě, soudnictví a církevním životě. Slovo pochází z latinského „informare“, uvádět ve tvar, dodávat tvar, dodávat podobu, formovat, tvořit, zobrazovat, představovat si, vytvářet představu. S informací se setkáváme v dnešní době denně, patří k našemu běžnému životu a je spojována s živou i neživou přírodou.

Informace má velké množství definic, každý obor na ni pohlíží ze svého úhlu, a tak se nám předkládá pojetí informace filozofické, kybernetické, matematické, komunikační a mnohé další. „V nejobecnějším slova smyslu se informace chápe jako údaj o reálném prostředí, o jeho stavu a procesech v něm probíhajících, snižuje nebo odstraňuje neurčitost systému.“[1]„V knihovnictví a informační vědě se informací rozumí především sdělení, komunikovatelný poznatek, který má význam pro příjemce, nebo údaj usnadňující volbu mezi alternativními rozhodovacími možnostmi.“[2] „Informace zjednodušeně řečeno je to, co neustále vzniká mezi člověkem a světem, který ho obklopuje, na člověka působí a formuluje ho, někdy je vykládána jako obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým chováním.“[3] Nejčastěji se podle Cejpka informace užívá v těchto čtyřech významech:

  1. Psychofyziologický jev a proces v lidském vědomí
  2. Početní míra odstranění entropie, míra organizace v systému
  3. Ve smyslu potencionální informace: informace znakově zaznamenaná na hmotných nosičích a data cirkulující v technických zařízeních jako jejich druh
  4. Výraz různorodosti v objektech a procesech živé, popř. i neživé přírody[4]

3. 6 Nebezpečí zneužití informací

Profesor Cejpek, který se zabýval rychle rostoucím počtem fondů dokumentů a elektronických zdrojů, neviděl v tomto trendu pouze kladné vlastnosti. Upozorňoval také na možné zneužití informačních technologií, a to především v globálním měřítku. Cejpek se v tomto problému nechává inspirovat Georgem Orwellem a jeho dílem „1984“, kde autor nastínil svět, ve kterém budou lidské myšlení ovlivňovat informační technologie. Podle J. Cejpka jsou dnešní totalitní režimy o mnoho horší než na počátku 20. století. Původní záměr využívání informačních technologií k usnadnění života člověka se obrátil v pravý opak. Tyto technologie mohou být zneužity v takovém měřítku, že se dá mluvit o teroru, kdy konání a myšlení lidí lze zneužít. O to horší je, že lidem se zdá, jako by byli svobodní, což však je falešnou iluzí. Cejpek se snaží vysvětlit, jak jsou informační technologie zneužitelné totalitními režimy.

Jednou z možností narušení lidské svobody je manipulace přirozeného jazyka, který je založený na dlouhodobé historické tradici. K takovémuto zneužití v naší nedávné historii již došlo. Jak profesor Cejpek podotýká: „Vzpomeňme např. na nápisy nad vchody do nacistických koncentračních táborů, které zněly „Arbeit macht frei“ – práce osvobozuje, na stalinistické zužování významů v jazykovědě, v biologii apod., na jazyk komunistické propagandy atd.“[5] Totéž popsal ve svém díle G. Orwell. Došlo k zániku starého jazyka (oldspeak), který byl nahrazen novým jazykem (newspeak). Byla zavedena nová slova mající jednoznačný význam, tím bylo potlačováno tvořivé a kritické myšlení. Překládání starých děl do nového jazyka bylo zakázáno, díla čekala zničení.

Karolína Jonáková ve svém článku „Na internetu se naplňuje Orwellova vize světa“ nám předkládá skutečnost, která se týká každého z nás, totiž úprava textů, novinových článků a jiných informačních zdrojů. Dříve nebylo snadné tuto činnost vykonat, práce se dělala výhradně manuálně a člověk, který takto informace zkresloval, mohl ovlivnit maximálně informační zdroje uložené v archivech. Jonáková v dnešní společnosti vidí možnost zkreslovat informace naprosto jednoduchou formou, v elektronických zdrojích se dají změnit informace, aniž by si někdo čehokoliv všiml. „A co je důležité, nikdo nemůže zjistit původní podobu textu.“[6] Cejpek nás nabádá k tomu, abychom si vážili přirozeného jazyka, který všichni denně používáme. Máme citlivě vnímat zjednodušování jazyka, ke kterému v současné době dochází, např. psaním SMS zpráv. Dodává: „Ctěte přirozený jazyk jako součást kulturního dědictví a historického vědomí.“[7]

V dnešní době hrozí další nebezpečí – potlačení, nebo až ztráta soukromí. Naše osobní informace jsou zaznamenávány od narození po smrt, a dokonce i po ní. Jedná se o informace z matriky, bank, lékařů, ale i trestní rejstříky či pozemkové knihy. Většina z nás dnes a denně používá internet, kde zanecháváme také své údaje, Cejpek užívá termínu Ondřeje Neffa „pachové stopy“. Informace by sice měly být chráněny technicky a právně, ne vždy tato opatření jsou stoprocentně účinná. K jejich zneužití dochází zcela běžně. Cejpek nás vyzývá k opatrnosti, neboť přibývá našich „pachových stop“, které jsou zneužitelné. Věda a technika se neustále vyvíjí, dochází tak k prohlubování znalostí a technika se stále více zdokonaluje, vedle těchto ideálů si máme také uvědomit zneužití těchto prostředků, a tím následné nedozírné újmy v lidské svobodě.[8]

3. 7 Názor na globalizaci

Jedním z hlavních problémů současné doby je problém globalizace. Jediné kritérium, na kterém se teoretici tohoto problému shodnou, je to, že „globalizace je spontánní, neřízený proces stále intenzivnější integrace zemí světa v jediném ekonomickém systému.“[9] Na tento problém se dá pohlížet z různých hledisek, např. psychologického, sociálního, kulturního nebo politického, a tak se stává pojetí problému různorodé. Touto problematikou se velmi intenzivně zabýval také profesor Cejpek, který prosazoval tzv. „strategii trvale udržitelného života na Zemi.“ Strategie vznikla kvůli pocitu ohrožení. Způsob života, kterým žijeme, je pro naši civilizaci rizikový. Zneužíváme přírodní zdroje, ničíme ekosystémy na naší planetě. Navrhovaná strategie je založená na úctě a toleranci mezi lidmi a toleranci člověka k Zemi. Neměli bychom ohrožovat v přežití ostatní živočišné druhy. Pro prosazování této myšlenky vznikly celosvětové organizace, např. Světový svaz ochrany přírody nebo Světový fond pro přírodu. Řešení k této strategii navrhuje mnoho odborníků, týká se vědy, vzdělání, průmyslu, obchodu, lesních porostů a půdy, sladkých vod i oceánů a mnoha dalších oblastí.

Profesor Cejpek nás nabádá, abychom k tomuto problému přistupovali s novým způsobem myšlení a jednání v zájmu celé lidské společnosti.[10] Dochází k „zmenšování světa“, tímto stále se prohlubujícím konfliktem, je nejvíce postižen člověk, lidská společnost a kultura. Příroda podle Cejpka dokáže přežít i v silně poškozeném stavu způsobeném zásluhou člověka, člověk tuto schopnost nevlastní. Jako nejčastějším prapůvodcem globalizace se označuje rapidní rozvoj vědy a techniky. „Do dříve nevídaného pohybu různými směry, zvyšujícími se rychlostmi a rozličnými cestami byli uvedeni lidé, suroviny, výrobky, peníze, obrazy, záznamy hudebních a jiných zvukových projevů a také záznamy lidské řeči. Tím se dostaly do tohoto zrychlujícího se pohybu i lidské zkušenosti, znalosti a prožitky, znakově zaznamenané informace.“[11]

Ke zrychlení procesu globalizace došlo, jak je již zmíněno, vznikem vědy a techniky, nejvíce však vynálezem počítače. Globalizaci nemůžeme brát jen jako jev poslední doby, jak tvrdí sociolog Oleg Šusa, její vzestupný vývoj sahá až do daleké historie. Šusa předkládá rozdělení procesu globalizace do šesti vln podle G. Therbona. První vlna se týká rozšiřování velkých náboženství a vzniku transkontinentálních civilizací, s čímž je také spojen rozvoj jazyků, písem či estetických vzorů. Ve druhé vlně – 16. století, dochází k expanzi Evropanů, objevným plavbám a koloniálním válkám. Třetí vlna se vyznačuje koloniálními válkami mezi velmocemi v Evropě a s tím spojenými změnami. Čtvrtá vlna, týkající se rozvoje evropského imperialismu v 19. století, znamenala rozvoj a zdokonalení dopravy, růst mezinárodního obchodu a nárůst migrace lidí. Po druhé světové válce se objevují signály k vytvoření nadnárodních přístupů k řešení nadnárodních problémů, vlivem studené války a rozdělení politiky na Východ a Západ jsou nové přístupy řešení globálních problémů zdeformovány, tímto se vyznačovala pátá vlna. A konečně poslední šestá vlna týkající se současnosti, je spojená s migrací obyvatel, pohyblivostí kapitálu, reorganizací ekonomického života, zesílením sociálního života ve společnosti, nárůstem nových médií informačních technologií dochází k rozvoji globální komunikace.[12]

Vše podle profesora Cejpka nasvědčuje tomu, „že globalizace, poháněná stálým rozvojem a zvyšováním rychlosti komunikace je nevyhnutelným, ale nikoli neregulovatelným procesem. V současné době filozofové rozlišují z hlediska budoucího vývoje světa mezi globalizací a univerzalismem. Globalizaci považují za „vyjevování celku a s tím spojeného nového způsobu myšlení, tj. myšlení v globálních rozměrech. Univerzalismus Cejpek vysvětluje jako „vnucování způsobu života (nemusí se jednat jen o násilnou formu), uspořádání společnosti a myšlení jednou národní kulturou, jedním kulturním okruhem či nadnárodními společnostmi jiným národním kulturám či kulturním okruhům.“[13] Profesor Cejpek se v této souvislosti obává přílišné racionalizace života na Zemi a s tím spojeného vzniku univerzalismu, který by mohl vyvolat vymizení poloviny současných přirozených jazyků. Jistou naději vidí v regulovanosti společenských procesů, kdy se vzdělání, právo a etika spojí a budou prosazovat globální výchovu zahrnující již zmíněnou strategii trvale udržitelného života na Zemi.

Globalizace je také spojena s novým pojmem. „Termín časoprostorová komprese naznačuje, že se pro globalizovaného člověka svět v podstatě zmenšil. Již není problémem překonávat veliké vzdálenosti. Dochází k tomu, že vzdálenosti, hranice a tím prostor i čas přestávají mít význam. Globalizace nám tedy poskytuje možnost pohybovat se v prostoru a čase. Přesto však nemáme jeden konkrétní cíl, jeden centrální bod.“[14] Překonávání vzdálenosti v čase můžeme chápat podle Cejpka i jako jev sociální. Došlo k nárůstu komunikačních prostředků, a tak i výraznému přechodu od přímé sociální komunikace, jak je tomu v málo technologicky vyspělých zemích, ke komunikaci nepřímé. Vzniká tzv. kybernetický prostor, kde potencionální informace v digitální podobě jsou snadno přenášeny moderními telekomunikačními prostředky. Profesor Cejpek vidí problém v tom, že takto zaznamenaná potencionální informace, jež je uživateli v kybernetickém prostoru volně přístupná, není ještě informací ve smyslu psychofyziologického jevu a procesu. Informace pro člověka začíná existovat tehdy, když je jím vnímána.[15] „Samotná globalizace mnohonásobně zvětšuje možnost přístupu k potencionálním informacím, ale vůbec nevede k tomu, že by se samočinně zvyšovala vzdělanostní úroveň.“[16] Tento poznatek je jeden z nejdůležitějších, jak tvrdí Cejpek, který se týká globalizace v informační vědě.

Řešení vidí v určité orientaci celoživotního vzdělání, které by zabraňovalo nepříznivým důsledkům globalizace, nebo by došlo k jejich určitému zmírnění. V současné společnosti se setkáváme s velkým příjmem informací, které není naše mysl schopna zpracovat v poznatky, tím dochází k „chaosu v lidské mysli.“ Člověk musí provést selekci těchto informací a racionálně z nich vybírat. „V soudobých vzdělávacích systémech se klade důraz na schopnost orientovat se ve fondech potencionálních informací a na umění vybírat si potřebné poznatky. Zdůrazňuje se vůle a schopnost ostře a citlivě vnímat okolní svět i vlastní myšlení, k němuž je příjem informací pouze předpokladem a od něhož je třeba postoupit k jejich zpracování lidskou myslí a mozkovou činností, tj. k jejich porozumění. Tímto si obohacujeme vlastní endocept, který pak tvaruje naše chování a konání.“[17] Cejpek tuto společnost nazývá vzdělanostní, nemáme si však představovat takovou společnost, ve které se člověk neustále vzdělává. Jde spíše o to, aby vzdělání bylo hmotně podporováno a preferováno, čímž by vznikla společnost, která dokáže racionálně rozhodovat o otázkách vlastního vývoje. Podotýká, že by se tento vývoj měl uskutečnit v duchu organizace UNESCO, která vypracovala návrh „Vzdělávání pro 21. století“. „Z něho jsou pak v jednotlivých demokratických zemích odvozovány příslušné právní předpisy pojednávající o školním a mimoškolském vzdělávání s ohledem na dosavadní historický vývoj, tradice, stav gramotnosti atd.“[18]

Profesor Cejpek oceňuje, že se tento návrh zaměřuje také na učení, na to, jak si vybrat potřebné informace, a na jejich následné zpracování lidskou myslí. Dochází tak k obohacování našeho tvořivého potenciálu. „Vize vzdělanostní společnosti je od dob J. A. Komenského prvním vážným novodobým pokusem stanovit principy vzdělání, a to v globálním měřítku.“[19] Cejpek se ztotožňuje s názorem francouzského politika Delorse, podle něj by úspěšné vzdělávání mělo být založeno na těchto čtyřech pilířích:

  1. Učit se žít společně – učit lidi toleranci vůči ostatním kulturám a ukázat jim, že mají společné cíle
  2. Učit se poznávat – znamená učit se učit jednání v různých podmínkách a činnostech
  3. Učit se jednat – spjato s učit se poznávat, učení je tu spjato především s profesními otázkami
  4. Učit se být – přispívat k všestrannému rozvoji jedince, aby byl schopen řešit své problémy, dokázal se sám rozhodovat a být za sebe zodpovědný, jde o individualitu člověka[20]

Jak profesor Cejpek dodává: „Měly by se rovněž stát opěrnými sloupy pro zaměření činnosti jakýchkoli institucí či pracovišť zprostředkujících znakově zaznamenané poznatky, zejména pak těch, které mají charakter veřejnoprávních institucí, jako jsou např. knihovny poskytující veřejné knihovnické a informační služby. Postupné prosazení čtyř pilířů v rodinné výchově a ve školních vzdělávacích soustavách, v mimoškolském vzdělávání i v osobním zdokonalování by mohlo vytvořit nový typ samostatného, aktivního, kriticky a tvůrčím způsobem myslícího člověka a tím i nový typ uživatele informací.“[21]

4. Závěr

Ve své práci jsem se zaměřila na život a dílo prof. PhDr. Jiřího Cejpka, CSc. V úvodu práce jsem nastínila několik základních informací o profesoru Cejpkovi. Dále jsem uvedla zpracování tématu v literatuře, přičemž nejvíce jsem vycházela z literatury, která se bezprostředně vztahuje k Cejpkovým myšlenkám. Jedná se o publikaci Informace, komunikace a myšlení a Proměny let devadesátých, které zachycují stěžejní názory na knihovnictví a informační vědu. V práci jsou používány články z knihovnického časopisu Čtenář a mnohé další příspěvky týkající se profesora Cejpka a oboru, ve kterém působil.

první části jsem se zabývala zpracováním tématu "knihovnictví jako profese" v literatuře a profesní kariérou profesora Cejpka, jeho působením na vysokých školách, knihovnách a v informačních střediscích. Zmínila jsem také jeho zásluhy v knihovnickém vysokoškolském studiu, kde se zapsal nesmazatelnými stopami. Další část popisovala charakterové vlastnosti profesora, kdy je líčen jako upřímný a vlídný člověk. Právě díky těmto vlastnostem byl velmi oblíbeným mezi kolegy, ale i mezi svými studenty. Pro objasnění souvislostí Cejpkova pracovního vývoje jsem uvedla nástin politického vývoje doby, ve které byl na vrcholu své kariéry omezován komunistickým režimem. Vylíčila jsem Cejpkovy vzpomínky na návrat na pražskou katedru knihovnictví a následné volby na post vedoucího této katedry. S tím souvisí i změny s cílem pozvednutí prestiže vysokoškolského knihovnického vzdělání. Jednalo se především o přeměnu v studijním oboru, tedy pozdější rozdělení studia a bakalářské a magisterské. Poslední část kapitoly se zaměřovala na působení profesora Cejpka na jiných vysokých školách, jakými byly univerzity v Brně a Opavě. Především pak v Opavě se zasloužil o zkvalitnění výuky a vytvoření studijního programu orientovaného na potřeby veřejných knihoven.

Druhou část jsem věnovala myšlenkám a názorům profesora Cejpka. Tato kapitola je stěžejní oblastí mé práce. Zpočátku jsem se zaměřila na obecnou charakteristiku knihovníka, jak je viděna v proměnách času. Začínám popisem prvního známého knihovníka, a to Kallimacha z Kyrény, dále poskytuji představu Zdeňka Václava Tobolky z období počátku 20. století, zde je patrný značný rozdíl v představách tohoto povolání. Nakonec je zmíněn Cejpkův pohled na knihovnickou profesi v druhé polovině 20. století. I když mezi knihovníkem v období Cejpkova a Tobolkova života není velký časový rozestup jako mezi Tobolkou a Kallimachem, zjistila jsem, že proměna knihovníka v současné době je opět poněkud odlišná. Knihovník moderní doby musí do jisté míry zastávat funkci informačního pracovníka, o kterém nebylo na začátku 20. století ani zmínky. Stejně tak je to s proměnou veřejných knihoven, které prodělaly rovněž značné změny. V období po druhé světové válce byly knihovny značně poničeny, a tím byla omezována jejich funkce. V 90. letech dochází k jejich opětovnému velkému rozvoji i nárůstů nosičů, na kterých je zaznamenáno lidské poznání. Knihovní fondy jsou stále více volně přístupné a knihovny se začínají automatizovat. Profesor Cejpek se zamýšlí nad otázkou existence knihoven v budoucnosti a je přesvědčen, že knihovny setrvají v naší společnosti nadále, i když se zásadními změnami.

V další části této kapitoly jsem se zabývala informační vědou, a to jejím vznikem, vývojem i významem v dnešní době. Připojila jsem i vznik kybernetiky, který byl významným mezníkem ve vývoji informační vědy. Opomenuta nezůstala ani obecná charakteristika informace a podle profesora Cejpka její nejčastější užívané významy. Významnou Cejpkovou myšlenkou je varování před stále narůstajícím vlivem a možným zneužitím informačních zdrojů. V tomto problému se autor inspiruje Georgem Orwellem a jeho dílem „1984“. Pro nás se tak objevuje možné nebezpečí ztráty soukromí. Touto problematikou jsem se zabývala v předposlední části druhé kapitoly. V jejím závěru jsem zmínila další problém současné společnosti, a to globalizaci. Na tuto problematiku se dá pohlížet z několika hledisek, pro mě bylo nejdůležitější to, které se týká informační vědy. Profesor Cejpek nás nabádá, abychom nebyli k tomuto tématu lhostejní a snažili se zapojit do možných řešení. Sám se ztotožňuje se strategií trvale udržitelného života na Zemi. Při současném nárůstu komunikačních prostředků a s tím také spojeným velkým množstvím potencionálních informací, společnost pak profesor nazývá jako společnost vzdělanostní. Vývoj tohoto typu společnosti by se podle něj měl řídit návrhem, který vypracovalo UNESCO, a byl nazván „Vzdělávání pro 21. století“. Tento návrh nás učí, jak správně vybírat potřebné informace a jak je následně zpracovávat.

Svou prací jsem chtěla dokázat, jak velmi významnou osobností profesor Cejpek byl. Jeho názory zůstávají stále aktuálními a nejspíše i dlouho budou. Odbornou stránku tohoto vědce můžeme posuzovat i podle jeho rozsáhlé publikační činnosti, která obsahuje nejen články v časopisech a sbornících, ale i rozsáhlé odborné práce. Velký dík mu též patří v rozvoji knihovnického vzdělání a informační vědy. Profesor Cejpek nebyl pouze teoretikem, ale své názory se snažil uplatňovat i v praxi, při mnohaleté výuce na vysokých školách a při jeho vedoucí pozici na Katedře vědeckých informací a knihovnictví FF UK.

Seznam použité literatury
  • BRADÁČ, L., et al. Československé knihovnictví. Redigoval Zdeněk V. Tobolka. Praha: Československý Kompas, 1925. s. 612.
  • BUCHTOVÁ, B. Jak se globalizace projevuje v každodenním životě. Inflow: information journal [online]. 2010, roč. 3, č. 2 [cit. 2012-04-05]. Dostupný z http://www.inflow.cz/jak-se-globalizace-projevuje-v-kazdodennim-zivote. ISSN 1802-9736.
  • CEJPEK, J. Československé knihovnictví. 2. přepracované vydání. Praha: SPN, 1967. s. 186.
  • CEJPEK, J., et al. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. doplněné vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2002. s. 247. ISBN 80-246-0323-3.
  • CEJPEK, J. Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přepracované vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2005. s. 233. ISBN 80-246-1037-X.
  • CEJPEK, J. Proměny let devadesátých: Knihovnictví na prahu informačního věku - děje,myšlenky a názory. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků, 2005. s. 79. Aktuality SKIP, ISBN 80-85851-15-6.
  • CEJPEK, J. K informační funkci veřejných knihoven. Čtenář. 1992, roč. 44, č. 3, s. 74 - 76. ISSN 0011-2321.
  • CEJPEK, J. Knihovny na prahu třetího tisíciletí. Čtenář. 1992, roč. 44, č. 2, s. 40-43. ISSN 0011-2321.
  • CEJPEK, J. Od informační společnosti ke společnosti znalostní. In: [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, 2007 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty
  • CEJPEK, J. Prestiž knihovnického povolání. Čtenář. 2004, roč. 56, č. 12, s. 382-384. ISSN 0011-2321.
  • CEJPEK, J. Změna učebních programů na katedře vědeckých informací a knihovnictví. Čtenář. 1990, roč. 42, č. 6, s. 191 – 193. ISSN 0011-2321.
  • EMMERT, F. Osudové osmičky v našich dějinách. Vydání první. Brno: Computer Press, a. s., 2008. s. 63. ISBN 978-80-251-2317-1.
  • HANAKOVIČ, Š. Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc. Knižnica. 2006, roč. 7, č. 2, s. 59 – 60. ISSN 1335-7026.
  • JONÁKOVÁ, K. Na internetu se naplňuje Orwellova vize světa. Ikaros [online]. 1998, roč. 2, č. 2 [cit. 2012-04-05]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/na-internetu-se-naplnuje-orwellova-vize-sveta
  • KÖNIGOVÁ, M. Odešel dobrý a statečný člověk - ohlédnutí za prof. PhDr. Jiřím Cejpkem, CSc. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 1 [cit. 2012-04-05]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/odesel-dobry-a-statecny-clovek-ohlednuti-za-prof-phdr-jirim-cejpkem-csc
  • KÖNIGOVÁ, M. Vybrané kapitoly z informační vědy. In: [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, 2007 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty
  • KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna České republiky, 2003. [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-a&local_base=ktd
  • KUBÍČEK, J. Jiří Cejpek. Brno: Sdružení knihovníků, 2007. s. 135. ISBN 978-80-86249-43-8.
  • MEZŘICKÝ, V. Povaha globalizace, základní problémy, její pozitiva a negativa. Globalizace a globální problémy. Praha: Univerzita Karlova, 2006, 11 - 24. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z: http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf
  • PRŮCHA, V., et al. Hospodářské a sociální dějiny Československa: 2. díl - období 1945-1992. Vydání první. Brno: Nakladatelství Doplněk, 2009, s. 1002. ISBN 978-80-7239-228-5.
  • RATAJ, J.. et al. Československo v proměnách komunistického režimu. Vydání první.Praha: OEconomica, 2010, s. 455. ISBN 978-80-245-1696-7.
  • ŠUSA, O. Sociální rozměr a sociologické pojetí globalizace. In: Globalizace a globální problémy. Praha: Univerzita Karlova, 2006, 255 - 273. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z: http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf
  • VLASÁK, R. Jiří Cejpek sedmdesátníkem. Čtenář. 1998, roč. 50, č. 2, s. 46 – 47. ISSN 0011-2321.
  • Volby na katedře. Čtenář. 1990, roč. 42, č. 2, s. 46 – 47. ISSN 0011-2321.
  • Vzdělávání pro 21. století. Kabinet informačních studií a knihovnictví [online]. 2010. [cit. 2012-04-09]. Dostupné z: http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_pro_21._stolet%C3%AD
Použité zdroje

Příloha: Personální bibliografie Jiřího Cejpka (výběr)

Při zpracování personální bibliografie Jiřího Cejpka, jsem se snažila vybrat jeho nejzásadnější publikace, příspěvky ve sbornících a články v časopisech. Články jsem vybírala převážně z časopisů jako je Bulletin SKIP, Čtenář, Ikaros a Národní knihovna. Záznamy jsou roztříděny podle druhů dokumentů na publikace, příspěvky ve sbornících a články v časopisech. V každé skupině jsou pak záznamy řazeny abecedně podle příjmení autora.

Publikace
  • CEJPEK, J. Analýza a řízení rozvoje sítí knihoven na území velkých měst: nástin problematiky a podněty. Praha: Městská knihovna, 1966. s. 6.
  • CEJPEK, J. Architektura knihoven v historickém vývoji. Praha: Státní knihovna ČSSR, 1968. s. 21.
  • CEJPEK, J, ed. al. Automatické vyhľadávanie informácií z úplného textu: Metóda SIUT. Bratislava: Slovenská technická knižnica, 1982. s. 158.
  • CEJPEK, J. Automatizovaný informační a řídící systém pro výtvarné umění: studie. S. l. : S. n., 1984. s. 35.
  • CEJPEK, J. Československé knihovnictví: poslání a organizace. Praha: SPN, 1967. s. 186.
  • CEJPEK, J. Dějiny knihovnictv: stručný přehled. Praha: Výzkumný osvětový ústav, 1965. s. 45.
  • CEJPEK, J., et al. Dějiny knihoven a knihovnictví. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2002. s. 247. ISBN 80-246-0323-3.
  • CEJPEK, J. Dějiny knihovnictví v ČSR. Praha: Katedra knihovnictví, 1959. s. 15.
  • CEJPEK, J. Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2005. s. 233. ISBN 80-246-1037-X.
  • CEJPEK, J. Informační chování uživatelů odborných informací. Praha: Státní technická knihovna, 1976. s. 43.
  • CEJPEK, J. Informační systémy a školství. Praha: Ministerstvo školství ČSR, 1982. s. 107.
  • CEJPEK, J. Jednotná soustava československých knihoven: pomůcka ke studiu organizace a ideově výchovné náplně československého knihovnictví. Martin: Matica slovenská, 1960. s. 103.
  • CEJPEK, J. Jiří Mahen - jeho knihovnický odkaz. Praha: SPN, 1961. s. 223.
  • CEJPEK, J. K metodice jazykovědných přednášek. Praha: Československá společnost pro šíření politických a vědeckých znalostí, 1958. s. 28.
  • CEJPEK, J., et al. Kapitoly z knihovnictví: Průzkumová verze učebních textů pro předmět "Knihovnictví" na středních školách. Praha: Státní technická knihovna ČSSR, 1966. s. 27.
  • CEJPEK, J. Knihovnická a informační studia: úvod do oboru "knihovnictví a informační věda" a jeho perspektivy. Opava: Slezská univerzita, 1992. s. 75.
  • CEJPEK, J. Kooperace a řízení knihovnictví se zvláštním zřetelem ke kooperaci a řízení v informačních soustavách. Obecná problematika. Akvizice a budování fondů. Ústřední katalogizace. Souborné katalogy. MVS a MMVS. Praha: SPN, 1967.
  • CEJPEK, J. Kvalifikace v informační činnosti. Praha: Státní technická knihovna, 1973. s.39.
  • CEJPEK, J. Organisace knihovnictví: Úvod do studia: Určeno pro posluchače fakulty filozofické. Praha: SPN, 1958. s. 61.
  • CEJPEK, J. Poslání knihoven v socialistické společnosti: přehled dějin a současného stavu knihovnictví. Praha: Státní knihovna ČSSR, 1966. s. 69.
  • CEJPEK, J. Použití časových snímků v informatice. Praha: Státní technická knihovna, 1971. s. 35.
  • CEJPEK, J. Právo a informace. Praha: SPN, 1988. s. 200.
  • CEJPEK, J. Proměny let devadesátých: Knihovnictví na prahu informačního věku - děje,myšlenky a názory. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků, 2005. s. 79. Aktuality SKIP, ISBN 80-85851-15-6.
  • CEJPEK, J. Přehled dějin a současného stavu knihovnictví. Praha: s.n., 1966. s. 69.
  • CEJPEK, J., et. al. Systémová koncepcia organizačnej štruktúry stavebného podniku. Bratislava: Alfa, 1985. s. 199.
  • CEJPEK, J. Sociální informatikaCyklus přednášek pro Český rozhlas. Praha: Český rozhlas, 1992.
  • CEJPEK, J. Souborné katalogy v informační soustavě. Praha: Státní technická knihovna, 1971. s. 29.
  • CEJPEK, J. Stručný přehled dějin českého knihovnictví. Praha: SPN, 1967. s. 184.
  • CEJPEK, J. Terminológia informatiky v zahraničí: štúdia k výskumnej úlohe P 18-121-001-00-10 Terminológia informatiky. Bratislava: s.n., 1972. s. 105.
  • CEJPEK, J., VODIČKOVÁ, H. Terminologický slovník knihovnický a bibliografický. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1965. s. 119.
  • CEJPEK, J. Tři úvahy o informačních službách. Praha: ÚVTEI, 1983. s. 215.
  • CEJPEK, J. Úvod do knihovnictví: Základní tříměsíční kurs pro knihovníky. Praha: ÚVMKK, 1960. s. 5.
  • CEJPEK, J. Úvod do právní informatiky. Praha: Nakladatelství Karolinum, 1997. s. 94. ISBN 80-7184-336-9.
  • CEJPEK, J. Úvod do studia: nové koncepce vysokoškolského knihovnictví: učební texty nástavbového kursu pro pracovníky vysokoškolských knihoven. Praha: s.n., 1994. s. 7. CEJPEK, J. Výchova informatických pracovníků z hlediska potřeb výstavby integrované informační soustavy v ČSSR. Praha: Katedra knihovnictví a vědeckých informací fakulty sociálních věd a publicistiky Univerzity Karlovy, 1972. s. 163.
  • CEJPEK, J. Využívání odborných informací: Metodická příručka pro lektory. Praha: ÚVTEI, 1983. s. 110.
  • CEJPEK, J. Vzdělávání kulturně osvětových pracovníků v Sovětském svazu. Praha: VOÚ, 1951. s. 24.
  • CEJPEK, J., et al. Základy knihovnictví. Praha: SPN, 1951. s. 141.
  • CEJPEK, J., et al. Zeměpis světa. Asie bez asijské části SSSR. Praha: Orbis, 1965. s. 470.
  • CEJPEK, J. Zpracování, šíření a využívání informací ve sféře československé VTR - současnost, očekávané trendy a perspektivy. Praha: ÚVTEI, 1986. s. 92.
  • DENISEV, V. N., přel. CEJPEK J., et. al. Práce lidové knihovny: Zkušenosti ze Sovětského svazu. Praha: Ministerstvo informací a osvěty, 1950. s. 224.
  • KLÍMA, O., CEJPEK, C., Dějiny perské a tádžické literatury. Praha: Československá akademie věd, 1963. 778 s.
  • KNAPP, V., CEJPEK, J. Automatizované vyhľadavanie informácií v právnych textoch. Bratislava: Slovenská technická knižnica, 1980. s. 169.
  • NOVOTNÝ, F., CEJPEK, J. Československé knihovnické zákonodárství: cesta k zákonu a jednotné soustavě knihoven a jeho uskutečňování. Praha: Orbis, 1962. s. 107.
  • PALKO, F., CEJPEK, J. Automatizovaný systém právnych informácií. Bratislava: Obzor, 1979. s. 186.
  • PEVZNER, B. R., přel. CEJPEK, J. Systémy vyhledávání informací a selekční jazyky. Praha: ÚVTEI, 1977. s 70.
  • ŠAMURIN, Je. I., přel. CEJPEK, J. Nové sovětské knihovnicko-bibliografické třídění. Praha: Průmyslové vydavatelství, 1951. s. 28.
Příspěvky ve sbornících
  • CEJPEK, J. Globalizace, informace a vize vzdělanostní společnosti. Bratislava: Univerzita Komenského, 2002. s. 7 - 17.
  • CEJPEK, J. Informace jako psychofyziologický jev a proces, Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada filozofická. Brno: Masarykova univerzita, 1998. s. 75 – 81. ISBN 80-210-1994-210-1994-8.
  • CEJPEK, J. Informace jako psychofyziologický jev a proces, Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada filozofická. Brno: Masarykova univerzita, 1998. s. 7 – 21. ISBN 80-210-1994-210-1994-8.
  • CEJPEK, J. Informationsgesellschaft oder eine andere Gesellschaft?. Knowledge Management und Kommunikationssysteme. Workflow, Management, Multimedia, Knowledge, Transfer. Proceedings des 6. Internationalen symposiums für Informationswissenschaft ISI 98. Prag: Universitätsverlag Konstanz, 1998, s. 481 - 486. ISBN 3-87940-653-7.
  • CEJPEK, J. Internet jako sociální jev. Acta bibliothecalia et informatika. Opava: Slezská univerzita, 1997, s. 7 - 21. ISBN 80-85879-87-5.
  • CEJPEK, J. Jak dál v univerzitním knihovědném studiu. Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska. Nové prvky ve starých knihách. Brno: Sdružení knihoven České republiky, 2002. s. 77 – 82.
  • CEJPEK, J. Ke kompetencím a odpovědnosti informačních oborů a jejich absolventů. RUFIS'2000. : sborník z mezinárodní konference 5. -7. září 2000. Brno: ApS, 2000, s. 23 - 26. ISBN 80-214-1671-8.
  • CEJPEK, J. Knihovny ve světle globálně dostupných informací. 100 let veřejné knihovny v Prostějově: sborník z konference konané v Prostějově ve dnech 22 . - 23. září 1988. Prostějov: Městská knihovna, 1999, s. 6 - 7.
  • CEJPEK, J. Mění se povolání i vzdělání knihovníků. Knihovny současnosti: sborník ze 7. konference 14. -16. 9.1999. Brno: Sdružení knihoven ČR, 1999, s. 175 - 180. ISBN 80-86279-04-2.
  • CEJPEK, J. Obor vědeckých informací a knihovnictví: minulost, současnost a zárodky budoucnosti: přednáška na setkání absolventů a pracovní konferenci "40 let katedry vědeckých informací a knihovnictví filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze". Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 1990. s. 30.
  • CEJPEK, J. Saabrückenský model informační vědy: Informační věda jako studijní obor, Acta bibliothecalia et informatika. Opava: Slezská univerzita, 1996. s. 52 – 64. ISBN 80-85879-30-1.
  • CEJPEK, J. Úloha knihoven v kultuře. Kultúrné hodnoty v informačnej spoločnosti : zborník z odborného seminára, ktorý sa konal 13. - 14. oktobra 1998 v Trnave. Bratislava: Univerzitná knižnica v Bratislave, 1999, s. 49 - 54.
  • CEJPEK, J. Wie die neuen Medien bewerten. Die Informationswissenschaft als Wissennschaft mit Gewissen. Herausforderungen an die Informationswissensachft. Proceedings ISI'96. Konstanz: Universitätsverlag, 1996, s. 399 - 402. ISBN 3-87940-586-7.
  • CEJPEK, J. Závěrečné poznámky ke stati J. Patočky 'Filosofie a společenský problém informace. Acta Bibliothecalis et Informatica. Opava: FPF SU, 1996, s. 20 - 24. ISBN 80-8579-30-1.
Články v časopisech
  • CEJPEK, J. Alexandrijská knihovna - myšlenka a její uskutečnění. Národní knihovna. 2002, roč. 13, č. 2, s. 125 - 127. ISSN 0862-7487.
  • CEJPEK, J. Činnost komise pro vysokoškolské knihovny. Rady vysokých škol v období od listopadu 1995 do října 1996; Celostátní porada knihovníků vysokých škol. Plzeň: Komise pro vysokoškolské knihovny při Radě vysokých škol. 1996, s. 9 - 12.
  • CEJPEK, J. Člověk vždy bude víc než stroj. Infocus. 1995, roč. 1, č. 2, s. 38 - 39. ISSN 1211-0892.
  • CEJPEK, J. Galerie: Bohuslav Koutník (1891 - 1965). Bulletin SKIP. 2002, roč. 11, č. 4, s. 11 - 13. ISSN 1210-0927.
  • CEJPEK, J. Galerie: Jan Emler (1877 - 1951). Bulletin SKIP. 2003, roč. 12, č. 2, s. 9 - 11. ISSN 1210-0927.
  • CEJPEK, J. Galerie: Jaroslav Drtina (1908 - 1967). Bulletin SKIP. 2003, roč. 12, č. 3, s. 11 - 13. ISSN 1210-0927.
  • CEJPEK, J. Galerie: Jiří Mahen, vl. jménem Antonín Vančura (1882 - 1939). Bulletin SKIP. 2001, roč. 10, č. 1, s. 22 - 23. ISSN 1210-0927.
  • CEJPEK, J. Galerie: Karel Rafael Ungar (1734 - 1807). Čtenář. 2004, roč. 13, č. 1, s. 12 - 14. ISSN 1210-0927.
  • CEJPEK, J. Galerie: Ladislav Jan Živný (1872 - 1949). Bulletin SKIP. 2001, roč. 11, č. 2, s. 16 - 18. ISSN 1210-0927.
  • CEJPEK, J. Galerie: Miroslav Nádvorník (1921 - 1989). Bulletin SKIP. 2001, roč. 14, č. 1, s. 15 - 17. ISSN 1210-0927.
  • CEJPEK, J. Galerie: Pravoslav Kneidl (1927 - 2003). Bulletin SKIP. 2005, roč. 14, č. 3, s. 22 - 24. ISSN 1210-0927.
  • CEJPEK, J. Galerie: Zdeněk Václav Tobolka (1897-1949). Bulletin SKIP. 2001, roč. 10, č. 2, s. 12-13. ISSN 1210-0927.
  • CEJPEK, J. Informační věda na postupu. Infocus. 1996, roč. 2, č. 1, s. 19 - 20. ISSN 1211-0892.
  • CEJPEK, J. Informační věda pro začátek 21. stoletíNárodní knihovna. 1998, roč. 9, č. 3, s. 101 - 106. ISSN 0862-7487.
  • CEJPEK, J. ISI´98 a proměny oboru knihovnictví. Noviny Slezské univerzity. 1999, s. 7.
  • CEJPEK, J. ISI ´98 bylo také o knihovnách. Čtenář. 1999, roč. 51, č. 2, s. 36 - 37. ISSN 0011-2321.
  • CEJPEK, J. Jde o změnu smýšlení. Infocus. 1995, roč. 1, č. 12, s. 327. ISSN 1211-0892.
  • CEJPEK, J. K blízké budoucnosti knihoven. Duha. 2001, roč. 15, č. 2, s. 3 - 6. ISSN 0862-1985.
  • CEJPEK, J. Kacířství nebo směřování do budoucnosti? : Nad knížkou Michala Růžičky Informace a dobro. Čtenář. 1994, roč. 46, č. 5, s. 173. ISSN 0011-2321.
  • CEJPEK, J. Každý nový krok. Nová přítomnost. 1995, roč. 1, č. 5, s. 18 - 19. ISSN 1211-3883.
  • CEJPEK, J. Knihovna Liberec a její stavba smíření. Národní knihovna. 2001, roč. 12, č. 1, s. 47 - 50. ISSN 0862-7487.
  • CEJPEK, J. Knihovnicko-informační vzdělávání v České republice. Národní knihovna. 2001, roč. 6, č. 4, s. 135 - 140. ISSN 0862-7487.
  • CEJPEK, J. Knihovnictví v širších souvislostech. Národní knihovna. 1999, roč. 10, č. 6, s. 273 - 279. ISSN 0862-7487.
  • CEJPEK, J. Mezi terminologickým slovníkem a odbornou encyklopedií. Národní knihovna. 2000, roč. 11, č. 1, s. 42. ISSN 0862-7487.
  • CEJPEK, J. Na okraj Šmajsovy "Nájemní smlouvy se Zemí" : k filosofickému ukotvení informační vědy. Filosofický časopis. 2005, roč. 53, č. 5, s. 757 - 765. ISSN 0015-1831.
  • CEJPEK, J. Nad 6. mezinárodním sympoziem informační vědy ISI ´98 : Úvahy, postřehy, fakta. Národní knihovna. 1998, roč. 9, č. 6, s. 346 - 349. ISSN 0862-7487.
  • CEJPEK, J. O informační vědě počtvrté mezinárodně. I ´95. 1995, roč. 37, č. 1, s. 23 - 24. ISSN 0862-9382.
  • CEJPEK, J. Od "Československého knihovnictví" k "Encyklopedia of Library and Information Science". Čtenář. 2001, roč. 53, č. 1, s. 14 - 15. ISSN 0011-2321.
  • CEJPEK, J. Od Gutenberga k internetu: aneb V Dortmundu to dobře dopadlo. Bulletin SKIP. 1997, roč. 6, č. 2, s. 1 - 3. ISSN 1210-0927.
  • CEJPEK, J. Od Gutenberga k internetu. Národní knihovna. 1997, roč. 8, č. 5, s. 222 - 223. ISSN 0862-7487.
  • CEJPEK, J. Prvnímu knihovnickému časopisu je 100 let. Čtenář. 2000, roč. 52, č. 9, s. 265 - 266. ISSN 0011-2321.
  • CEJPEK, J. Představy o veřejných knihovnách příštích desetiletí. Čtenář. 2002, roč. 54, č. 4, s. 118-120. ISSN 0011-2321.
  • CEJPEK, J. Přírůstek odborné lexikologie. I ´95. 1995, roč. 37, č. 3, s. 82. ISSN 0862-9382.
  • CEJPEK, J. Slovo z rozhlasu, četba a studium literatury. Čtenář. 1995, roč. 47, č. 12, s. 474 - 475. ISSN 0011-2321.
  • CEJPEK, J. Recenze sborníku Knižničná a informačná veda, sv. 18. Noviny Slezské univerzity 1999, s. 7.
  • CEJPEK, J. Transformace a integrace knihoven českých vysokých škol: Referát přednesený na Celostátní poradě knihovníků vysokých škol. Praha 10.11.1994. Aula. 1995, č. 2, s. 2 - 10. ISSN 1210-6658.
  • CEJPEK, J. Tři sondy do padesátiletého vývoje studijního oboru "Informační studia a knihovnictví". Národní knihovna. 2000, roč. 11, č. 4, s. 135 - 143. ISSN 0862-7487.
  • CEJPEK, J., Kurka, L. Jde o komunikaci, informace a myšlení. Bulletin SKIP. 1996, roč. 5, s. 3 - 4. ISSN 1210-0927.
  • CEJPEK, J., Kurka, L. Rožmberská knihovna a Václav Březan. Bulletin SKIP. 2006, roč. 15, č. 2, s. 15 - 17. ISSN 1210-0927.
  • CEJPEK, J. Životní volby Rudolfa Málka. Čtenář. 2001, roč. 53, č. 4, s. 120-123. ISSN 0011-2321. 
  • FRANCOVÁ, D., CEJPEK, J. Alexandrijská knihovna. Naše rodina. 2001, roč. 33, č. 14, s. 8-9. ISSN 0323-2743.
  • FRANCOVÁ, D., CEJPEK, J. Jan Amos Komenský. Naše rodina. 2001, roč. 33, č. 20, s. 8-9. ISSN 0323-2743.
  • FRANCOVÁ, D., CEJPEK, J. Od McLuhana k Lemovi. Naše rodina. 2001, roč. 33, č. 24, s. 8 - 9. ISSN0323-2743.
  • FRANCOVÁ, D., CEJPEK, J. První veřejná knihovna. Naše rodina. 2001, roč. 33, č. 22, s. 8 - 9. ISSN 0323-2743.
  • KOLODZIEJSKA, J., přel. CEJPEK, J. Polské knihovny na prahu 21. století. Čtenář. 1999, roč. 51, č. 11, s. 314 - 316. ISSN 0011-2321.
  • MAREŠ, M., CEJPEK, J. Žijeme v období třetí informační exploze. Bulletin SKIP. 2000, roč. 9, č. 1, s. 9 - 10. ISSN 1210-0927.
  • MOLINOVÁ, H., CEJPEK, J. První evropská knihovna je v Karviné. Bulletin SKIP. 2000, roč. 9, č. 2, s. 2 - 4. ISSN 1210-0927.
  • SCHWARZ, J., CEJPEK, J. Informační věda by měla reflektovat globální problémy současného světa. Ikaros [online]. 2003, roč. 7, č. 5. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/informacni-veda-by-mela-reflektovat-globalni-problemy-soucasneho-sveta
Poznámky:
  1. TDKIV. Informace.
  2. TDKIV. Informace.
  3. KÖNIGOVÁ, M. Vybrané kapitoly z informační vědy. In: [online].
  4. CEJPEK, J. Informace, komunikace a myšlení. Praha. 2005, s. 14.
  5. CEJPEK, J. Proměny let devadesátých. Praha. 2005, s. 51 - 53.
  6. Jonáková, K., Na internetu se naplňuje Orwellova vize světa, Ikaros. In:[online].
  7. CEJPEK, J. Informace, komunikace a myšlení. Praha. 2005, s. 120 - 121.
  8. CEJPEK, J. Informace, komunikace a myšlení. Praha. 2005, s. 121 - 122.
  9. MEZŘICKÝ, V. Povaha globalizace, základní problémy, její pozitiva a negativa. In:[online]. Praha. 2006, s. 11.
  10. CEJPEK, J. Od informační společnosti ke společnosti znalostní. In: [online]. Praha: 2007, s. 10.
  11. CEJPEK, J. Informace, komunikace a myšlení. Praha. 2005, s. 93.
  12. ŠUSA, O. Sociální rozměr a sociologické pojetí globalizace. In:[online]. Praha. 2006, s. 257.
  13. CEJPEK, J. Informace, komunikace a myšlení. Praha. 2005, s. 56.
  14. Buchtová, B. Jak se globalizace projevuje v každodenním životě. Inflow : information journal [online]. 2010.
  15. CEJPEK, J. Informace, komunikace a myšlení. Praha. 2005, s. 97 - 98.
  16. CEJPEK, J. Proměny let devadesátých. Praha. 2005, s. 58.
  17. CEJPEK, J. Proměny let devadesátých. Praha. 2005, s. 62.
  18. CEJPEK, J. Od informační společnosti ke společnosti znalostní. In: [online]. Praha. 2007, s. 59.
  19. CEJPEK, J. Proměny let devadesátých. Praha. 2005, s. 63.
  20. Vzdělávání pro 21. století. In: [online].
  21. CEJPEK, J. Proměny let devadesátých. Praha. 2005, s. 64.
Hodnocení: 
Průměr: 4 (1 hlasování)
ŠAFÁŘOVÁ, Kateřina. Knihovnictví jako profese: Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc. – život a dílo [3. část]. Ikaros [online]. 2013, ročník 17, číslo 8 [cit. 2019-04-19]. urn:nbn:cz:ik-14116. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14116

automaticky generované reklamy
registration login password