Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Knihovnické povolání má u českých básníků malou prestiž, upozorňuje odborník

Čas nutný k přečtení
5 minut
Již přečteno

Knihovnické povolání má u českých básníků malou prestiž, upozorňuje odborník

0 comments
Autoři: 

Nedávno publikované výsledky šetření Centra pro výzkum veřejného mínění, které v září 2006 sledovalo prestiž vybraných povolání, nás velmi zaujaly. Obdobný průzkum totiž proběhl i v listopadu 2004 a ukázal, že názor veřejnosti se příliš za dva roky nezměnil. Letos měli největší prestiž lékaři, vědci, učitelé na vysoké škole, učitelé na základní škole, programátoři, projektanti a soudci a toto pořadí platilo takřka nachlup i v r. 2004. Naopak na konci žebříčku jsou sekretářky, kněží (ti si pohoršili o tři místa), poslanci a uklízečky. A jak dopadli knihovníci? Ti bohužel do vybraných 26 povolání zahrnuti nebyli, takže jen ze zprávy M. Tučka a P. Machonina nazvané Prestiž povolání v ČR v roce 1992 můžeme usuzovat, že by se v horní polovině žebříčku neumístili. Oba autoři totiž v závěru píší: „na druhou stranu by nás nemělo nechat při zkoumání problémů např. trhu práce lhostejnými ani stále trvající přeceňování některých tradičních manuálních profesí (horník,..) a přehnané podceňování některých profesí nemanuálních (knihovník,..)".

Ve zprávě M. Tučka a P. Machonina se bohužel nedočteme, s jak velkým vzorkem veřejnosti pracovali a jaké bylo jeho složení co do věku a vzdělání. Pokud by v něm byla řada uživatelů knihoven a především řada zaměstnanců knihoven (zejména těch, kteří knihovnu nepovažují za „přestupnou stanici“ ve své kariéře), věřme, že by naše nemanuální profese nebyla tolik podceňovaná. Na konci letošního roku jsme pokusili Tučkovy a Machoninovy závěry a výsledky šetření CVVM ověřit, ale záměrně jsme pracovali pouze s jednou skupinou. Nemuseli jsme ji oslovovat, protože zásluhou pracovníků Ústavu pro českou literaturu jsme měli k dispozici jedinečnou databázi plných textů 1468 básnických sbírek vydaných v 19. a částečně též 20. století. Ta obsahuje frekvenční slovníky, díky nimž jsme mohli seřadit frekvenci názvů povolání tak, jak se vyskytovaly v básních. Na vrchol žebříčku (čísla v závorce označují počet výskytů) se dostala povolání básník (1401), kněz (1275), soudce (426), lékař (290), kovář (274) a učitel (260). (V případě učitelů jsme však nerozlišovali, zda byla složena báseň o vysokoškolském nebo základoškolském učiteli.) Ve středu žebříčku se pohyboval poslanec (84) s vědcem (33) a žebříček uzavíral horník (20), listonoš (14), knihkupec (7), knihař (5), knihovník (4), zemědělec (2), sekretářka (0), uklízečka (0), programátor (0) a projektant (0). Ačkoliv se tedy jednalo o frekvenci slov ve sbírkách staršího data, žebříček se příliš nelišil od výsledků z r. 2006. Potvrdil fakt, že básnické povolání má největší prestiž v očích samotných básníků tak jako knihovnické povolání v očích knihovníků. V žebříčku se velmi dobře umístily profese lékaře, učitele a soudce, naopak špatně dopadli nejen horníci, ale i programátoři a projektanti. Nás knihovníky může těšit, že jsme za horníky jen trochu zaostali a že jsme předstihli nejen sekretářky a uklízečky, ale již zmiňované programátory a projektanty. Zlí jazykové sice zastávají hypotézu, že v novějších básnických sbírkách se básní již více i o projektantech a programátorech než o knihovnících, ale podobnou hypotézu bychom mohli mít o kovářích či knihařích, kteří se sice dostali před knihovníky, ale v poslední době snad v básních nejsou tolik zmiňováni. Dokud pracovníci Ústavu pro českou literaturu bází nedoplní novějšími sbírkami, hypotézy zůstanou hypotézami.

Přesto bychom v knihovnách měli věnovat zvýšenou pozornost básníkům, aby v jejich očích prestiž knihovnického povolání vzrostla. Na rozdíl od blondýnek, pro něž jsme na základě loňské analýzy rozšířili nabídku rychlého občerstvení, básníky si patrně za kus žvance „nekoupíme“. Od myšlenky poskytnout básníkům, kteří jsou na volné noze a třou bídu s nouzí, lépe placená místa v knihovně, jsme brzy ustoupili ne proto, že nemáme prakticky žádná „lépe placená místa“, ale protože jsme analyzovali frekvenci slov v básních Karla Tomana a Jiřího Mahena pomocí již zmíněné databáze. Oba básníci svého času pracovali v knihovnách a samotný Karel Toman je v bázi zastoupen osmi sbírkami. V nich bylo 206 básní napsaných pomocí 20190 slov. A kolik knihovnických výrazů v nich bylo použito?

Nejčastěji jsme našli výraz „rozkoš“, a to pětkrát. Ani jednou ji však autor nedal do spojení s knihou či knihovnou, takže jsme jej započítat nemohli. Pětkrát si K. Toman vzpomněl na výraz „pamflet“, dvakrát užil výraz „čtou“ a „poesie“, jedenkrát pak výrazy „balada“, „čtete“, „kniha“, „knihu“, „knihy“, „knize“, „text“ a „žurnálem“. Přednost dával spíše výrazům hrob (13x), zoufalství (11x), smrt (10 x) či ňadra (7x), které s knihovnictvím příliš nesouvisejí. Poněkud lépe dopadl Jiří Mahen, který byl i plodnější než K. Toman (358 básní a 93169 slov v nich). Výraz „knihy“ použil 3x, „kniha“ 5x a „pohádka“ dokonce 11x. Přesto v básních preferoval výrazy loď (64x) a bárka (15x), čert (18x) a anděl (15x). Snad s výjimkou výrazu „provaz“, který užil 16x, ho knihovnické prostředí příliš neinspirovalo. Zaměstnávat básníky v knihovnách tedy není tou pravou cestou. (Mimochodem výraz knihovník zachytila báze pouze v básni Alleluja od Františka Táborského, jenž v knihovně zřejmě nikdy nepracoval a jenž je znám více jako propagátor slova „babyčka“ .)

Zvýšenou pozornost básníkům bychom tedy měli věnovat jinými prostředky. Mohly by to být besedy s nimi, které by se nemusely odehrávat v olomouckém Muzeu umění, jak tomu bylo s Aloisem Volkmanem, či v kutnohorském gymnáziu, jak tomu bylo s Karlem Šiktancem. Prostory knihovny jsou k tomu přeci velmi vhodné. Navíc jim můžeme dát k podpisu jejich knihy, které máme na regálech. Taková pozornost autora vždy potěší. Jen se musíme postarat o to, aby sbírky vypadaly dost očtěle, pokud se nejedná o úplnou novinku.

Málo také využíváme možnost vydat jim jejich básnickou sbírku. Pohledem do báze NAK zjistíme, že u 101 nakladatelů je v poli „Prof. zaměření“ zkratka Poet znamenající vydávání básní. Z knihoven je tento údaj však uveden jen u Městské knihovny ve Varnsdorfu.

Věřím, že tento článek vás přiměje k hlubšímu zamyšlení nad tím, co dalšího bychom mohli pro básníky v knihovnách udělat, aby o nás často básnili. My v Ústí jsme se rozhodli, že příští rok nahradíme Noc s Andersenem Nocí s Kuchařovou. K nelibosti některých knihovníků-mužů není tím myšlena opočenská studentka Taťána, která získala titul Miss ČR i Miss World, ale její přerovská jmenovkyně Saša, jejíž niterná poezie nám Ústečanům tolik přirostla k srdci…

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
BROŽEK, Aleš. Knihovnické povolání má u českých básníků malou prestiž, upozorňuje odborník. Ikaros [online]. 2006, ročník 10, číslo 13 [cit. 2021-09-17]. urn:nbn:cz:ik-12302. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12302

automaticky generované reklamy
registration login password