Rodina Malečkova z obce Pětipsy na Chomutovsku se postarala o nejnovější zápis do Guinessovy knihy rekordů za Českou republiku, a to pod položkou "nejvyšší relativní podíl knihovníků na celkovém počtu obyvatel v rámci jedné sídelní jednotky". Ze 112 osob, které mají trvalé bydliště v Pětipsech, je totiž devět knihovníků.

Marie a Jan Malečkovi, oba absolventi katedry knihovnictví tehdejší Fakulty osvěty a novinářství UK, spolu vychovali sedm dcer, které se všechny vydaly ve stopách svých rodičů. Nejmladší, 18letá Anna letos maturovala na zaniklé Střední škole knihovnických a informačních služeb v Praze a od podzimu pokračuje na ÚISK. Nejstarší Ludmile je 32 let a chystá se na doktorandské studium tamtéž. Zatím je svobodná, ale už se těší na přírůstek do knihovnické dynastie. "Když to bude kluk, zlobit se rozhodně nebudu," dodává. Celá rodina bydlí dosud pod jednou střechou a v dohledné době se na tom nic nezmění. U jednoho stolu je také zastihli zástupci vydavatelské společnosti, když jim přišli oznámit tuto zprávu.

Malečkovi se seznámili na tradičním místě schůzek zamilovaných knihovníků: v metodickém kabinetu Státní knihovny ČSR. "Hned jsme si padli do oka, i když jsme měli rozdílné názory na roli fasetové klasifikace," vzpomíná M. Malečková, která dnes pracuje v lounské knihovně, zatímco její manžel působí ve funkci ředitele Městské knihovny v Chomutově. S odstupem času jim vůbec nepřipadá zvláštní, že jejich dcery se staly knihovnicemi. "Do ničeho jsme je nenutili, samy se rozhodly, ale určitě je ovlivnil fakt, že vedle slabikáře vždy ležely tabulky MDT," prozradila Ikarovi M. Malečková.

"Všechno v domě, počínaje králíky a konče nádobím je setříděné. Když jsem dostal hrnek s kávou, zadrhnul jsem patrem o signaturu Kv 001," svěřil se Ikarovi se svými dojmy z návštěvy u Malečkových Jim Davis, zpravodaj amerického Library Journal ve střední Evropě.

Zpráva o tom, že se české knihovnictví láme světové rekordy, zatím nechává odbornou veřejnost klidnou. Tato otázka se probírala pouze na půdě SKIP v souvislosti s problematikou personálního složení knihoven s výhledem do roku 2050. "Moc radosti z další feminizace v knihovnictví nemáme, ale každá věrná duše dobrá," řekl po jednání představitel SKIP, který si nepřál být jmenován.