První knihovny v historii lidstva se datují přibližně do 3. tisíciletí před naším letopočtem. Podoba knihoven se od doby počátků výrazně změnila, avšak jejich základní smysl zůstal zachován dodnes. Vývoj prostředí se za posledních 50 let zrychlil do té míry, že mnohé firmy mají potíže zachovat krok se svými zákazníky a existuje jen velmi malá hrstka firem, které jsou schopné udávat trendy.

Knihovny mají mírně zvýhodněnou pozici, protože jejich existence není přímo závislá na výsledcích hospodaření, nýbrž na rozhodování komisí, rad či zastupitelstev, které rozhodují pomaleji než trh. Toto "zvýhodnění" však neplatí dlouhodobě.

Pozice ředitelů není záviděníhodná, protože na jednu stranu musí držet krok s čím dál rychleji se měnícím prostředím a na druhou s pomalým rozhodovacím procesem. Jejich úspěšnost však podtrhuje fakt, že od spuštění projektu eVýpůjčky v Krajské vědecké knihovně v Českých Budějovicích přesně před rokem je v provozu již více než 40 knihoven poskytujících tento druh služby. Proměna knihoven tedy probíhá kontinuálně od počátku jejich existence společně s vývojem společnosti. Kde by vůbec byly knihovny, pokud by půjčovaly stále hliněné destičky.

Žijeme v době, kdy se zásadně mení potřeby a touhy lidí, kdy technologie přicházejí na trh doposud nevídanou rychlostí. Důkazem může být fakt, že za posledních 50 let vzniklo ve společnosti 50% zcela nových profesí, jako je například SEO specialista.

Technologie a současnost

Technologie od nepaměti utvářely naše prostředí a především zásadně ovlivňovaly způsoby našeho života. V současnosti je pro nás představa běžného života bez elektřiny, lednice či telefonu nemyslitelná. Proměna vlivem technologií je všudypřítomná a zasáhla i tak zaběhlá odvětví jako taxislužba, kdy de facto každý se s chytrým telefonem a autem na ulici může stát taxikářem. Cesta mezi prodávajícím a kupujícím se zkrátila na minimum, snížují se náklady a vytváři se vyšší životní komfort pro všechny (od mobilních telefonů až po finančně dostupné letenky s destinacemi po celém světě).

Není problém se dnes setkat s dvouletým dítětem ovládajícím tablet s větším přehledem než leckterý dospělý. Ale to není žádná hanba dospělých, pro novou generaci jsou tyto technologie samozřejmou součástí života již od narození. Mnohým z nás se toto nemusí líbít – komu by se samozřejmě líbilo žit ve světě, kterému nerozumí. Ale je to současnost a především budoucnost, kterou musí ve svém zájmu všichni nabízející respektovat.

Knihovny jsou součástí společnosti, ve které si musí také hledat svůj životní prostor. Nastala doba, kdy zákazník má největší výběr z dostupných služeb v historii lidstva a není důvod se domnívat, že v budoucnosti nebude mít ještě větší. Lze bez nadsázky říct, že na zákazníka útočí každý den mnohonásobně více příležitostí, než je schopen reflektovat ve 24 hodinách za den. Na druhé straně trhu si nabízející zajišťují svůj existenční prostor enormním zkvalitňování služeb i výrobků. Žijeme v době, kdy zákazník chce mluvit s operátorem do 30 vteřin, ve frontě nechce čekat déle než 2 minuty apod. Platí tento trend i v knihovně?

Protože všichni zákazníci chtějí své služby ihned a bez čekání, nabízející hledají co nejrychlejší a nejspolehlivější cesty k zákazníkovi v libovolném čase, kdy si zákazník zamane.

Doba ukazuje, že řešením se stal chytrý telefon. Chytrý telefon je nevídanou revolucí, protože se jedná o velmi flexibilní komunikační bránu přímo v kapse téměř každého z nás (zítra každého z nás). Přes mobilní telefon si dnes lehce zarezervujete tenisový kurt, poslechnete hudbu, podíváte se na TV program, pošlete právě vyfocené fotky, koupíte lístek na vlak, koncert či divadlo (kolik procent času stráveného s telefonem v ruce lidé dnes opravdu telefonují?). Obecně lze říci, že technologická evoluce je za posledních 50 let nejvíce patrná v oblasti IT. Nutno dodat, že všichni odbornící v IT vědí, že jakýkoli software dnes zastarává ještě rychleji než cokoli jiného (možná s výjimkou módy).

Knihovny a technologie

V České republice provozuje většina knihoven své služby s pomocí softwaru starého pět, deset, v některých případech i 15 let. Během této doby proběhly v online světě komplexní přeměny (např. vznikl YouTube či Facebook, které na pozadí využívají dříve neexistující technologie). Nezměnily se jen zásadně technologie online světa, ale také ergonomie aplikací.

Současný stav českých knihovních systémů u 95% dnešních knihoven z pohledu čtenáře:

• nemají katalog knihovny vždy při ruce = nepodporují mobilní zařízení (neexistují internetové stránky přizpůsobené mobilním zařízením)
• zákazník nemá non-stop přístup ke katalogu = katalog není provozován na garantovaném internetovém připojení v datovém centru (knihovny jsou velmi pravděpodobně posledními, kdo provozuje online služby ze serveru, který není na páteřní síti internetu = datovém centru), neexistuje nonstop monitoring dostupnosti služby (souvisí s kvalitou IT infrastruktury, která nikdy nebude oproti provozování serverů “pod stolem” na takové úrovni, jako ve specializovaných datových centrech. S tímto souvisí i např. load balancing, zálohování a další serverové technologie)

Světový knihovní systém Koha a globalizace

Koha je knihovní systém, který může být vděčným pomocníkem pro mnohé knihovny po celém světě. Nejprve je však nutné otevřít téma na světové úrovni, protože u vývoje softwaru (ale nejen tam) panuje zásadní rozdíl, pokud se jedná o projekt lokální či globální.

Ve společnosti převažují spíše negativní postoje ve vztahu ke globalizaci. Z pohledu ekonoma není globalizace primárně o provázanosti světa, nýbrž o rozložení fixních nákladů na větší počet uživatelů a tím snížení jednotkové ceny pro každého z nich (např. vývojové náklady na software). U projektu Koha tak můžeme vidět pozitivní výsledek globalizace, kdy náklady na rozvoj a údržbu kódu mohou spolufinancovat tisíce knihoven po celém světě. Díky takovému propojení celého knihovního světa se Koha drží  technologicky na špičce a poskytuje čtenářům očekávaný komfort.

Samozřejmě by bylo bláhové se domnívat, že Koha bude samospásná. České prostředí připravuje svá specifika i v knižním světě a tak bude nutné participovat na vývoji Kohy i z našich krajin.

Zásadní vlastností Kohy, která umožní její úpravu i pro české potřeby, je její režim “open-source”, což znamená, že ke zdrojovým kódům má přístup kdokoli a kdokoli se může podílet na jeho zlepšování a odstraňování chyb. Asi nejznámějším softwarem šířeným v tomto (open) režimu je Linux, který se používá pro drtivou většinu serverů po celém světě, protože je řádově bezpečnější a stabilnější než jiná konkurenční uzavřená řešení, za což vděčí právě otevřenému "zdrojovému kódu".

Výsledným efektem je to, že potřebnou funkcionalitu vyvine jedna knihovna, daná úprava se zašle do komunity Koha a následně všechny knihovny po celém světě získají tuto novinku v rámci aktualizace zdarma. Na chuť takovému řešení přišlo již tisíce knihoven po celém světě od Severní Ameriky až po Oceánii, od nejmenších knihoven až po státní či univerzitní instituce.

Software Koha může mít jakákoli knihovna zcela zdarma. Má to však jeden háček, její provozovatelé musí umět software sami spravovat, popřípadě je nutné poptat externí firmu, které v České republice doposud chyběly.

Koha bez starostí

Projekt Koha začal jako první výrazně propagovat v ČR portál eReading.cz a zároveň Kohu začal nabízet jako komplexní službu pro knihovny. Na téma Kohy již proběhly dvě konfernece s workshopy v Praze a ve Zlíně, nyní je naplánována další konference na 19. května v Českých Budějovicích (zájemci se mohou přihlásit zde).

Portál eReading.cz není ve světě knihoven žádným nováčkem. Již přes rok poskytuje knihovnám možnost půjčovat e-knihy, za což získala Krajská vědecká knihovna v Českých Budějovicích ocenění Knihovna roku. Portál se netají ani svými důvody vzniku projektu. Cílem je otevření možnosti elektronických výpůjček i pro nejmenší knihovny, které nemají finanční prostředky na zakoupení velmi drahých knihovních systémů podporujících eVýpůjčky.

Pro mnohé uživatele se tak může přístup do knihovny zkrátit a zjednodušit. Na druhé straně čeká i zásadní zjednodušení života pro knihovníky, kteří dnes provozují své systémy svépomocí bez adekvátního IT zázemí. Koha je totiž koncipována jako plně cloudový systém a knihovny tak mohou zapomenout na starosti s vlastními servery, jejich správu a údržbou, zálohováním apod.